BOZP pro personalisty - strana 12

Článek se věnuje problematice práce vykonávané tzv. z jiného místa v režimu zákoníku práce a zákona o státní službě.

Prevence rizik a související agenda, kterou musí zaměstnavatel vést, je základním předpokladem bezpečného pracoviště. Přes veškerou snahu však při výkonu práce dochází k pracovním úrazům a provozním nehodám. Zapátrali jsme v našem archivu a vybrali několik zajímavých případů (znaleckých posudků), se kterými vás postupně seznámíme v podobě kazuistik. Ať chceme či nechceme, tyto události jsou součástí pracovního života a rozhodně bychom před nimi neměli zavírat oči. Zvláště pak, když bylo možné drtivé většině těchto nehod předejít. Z analýz provedených znalci pak vyplývají konkrétní chyby, z nichž si mohou vzít poučení i ostatní zaměstnavatelé.

Znalci z oboru bezpečnosti práce se často setkávají s případy, kdy je v závěru vyšetřování pracovního úrazu nebo provozní nehody vyvozena trestní odpovědnost u konkrétní fyzické osoby. Do takového vyšetřování je v prvé fázi zapojena Policie ČR, následně je případ předán státnímu zastupitelství, které k místně příslušnému soudu podává žalobu. V případě, že je obžalovaný shledán vinným, může být potrestán i odnětím svobody, zákazem činnosti nebo peněžitým trestem, případě náhradou vzniklých škod.

V 10/2018 k nám nastoupil nový zaměstnanec, který v 5/2018 u předchozího zaměstnavatele utrpěl pracovní úraz. Dosud obdržel od tohoto zaměstnavatele pouze náhradu za ztrátu na výdělku. Od Kooperativy ještě žádné odškodnění nedostal. V jakém případě mohu tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování daně z příjmu? Předpokládám, že pokud k 31.12.2018 neobdrží od Kooperativy žádné odškodné, RZD za rok 2018 mu provedu a za rok 2019 ( pokud mu Kooperativa v tomto roce odškodné vyplatí) , bude si muset tento zaměstnanec RZD udělat sám, z důvodu, že ve stejném období bude mít vyplacené 2 souběžné příjmy. Nejsem si jistá, jestli na tuto povinnost má vliv výše částky vyplacené Kooperativou ? Není stanoven nějaký limit, do výše kterého by tento příjem nebyl považován za souběžný a zaměstnanec mohl požádat o RZD svého nynějšího zaměstnavatele? 

Na základě § 101 odst. 6 zákoníku práce. jsme povinni nést náklady se zajištěním OOPP - zde mám na mysli praní OOPP. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance dle § 101 odst. 6 zákoníku práce. Je zde možné použít § 4a zákoníku práce a zakomponovat do směrnice o poskytování OOPP, že zaměstnancům místo praní bude poskytována kompenzace např. ve formě prášku na praní? Když nám to zaměstnananci podepíší, bude to bráno jako souhlas zaměstnance, a budeme v souladu se zákonem? Nebudeme tímto porušovat zákon?

Využívání dopravních prostředků na pracovišti vyžaduje opatření, jež má zaměstnavatel povinnost zajistit. Stejně tak na řidiče jsou kladeny různě odstupňované požadavky v závislosti na popisu práce, věku apod. Odpovědnost za správné proškolení, zdravotní prohlídky a plnění dalších povinností však nese opět především zaměstnavatel.

Právní věta V případě objektivní odpovědnosti musí soudy bedlivě zvážit, zda je důvod k závěru, že z hlediska právního má být na otázku příčinné souvislosti nahlíženo jinak než z...

Kdy je potřeba vyžadovat od žáků lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování? Je to vázáno pouze na ty obory, u kterých jsou vyjmenována nějaká omezení v nařízení vlády č. 211/2010 příloze č. 2 a u ostatních to není potřeba? Konkrétně se mi jedná např. o chemická laboratorní cvičení. Ta samozřejmě jsou součástí výuky oboru Aplikovaná chemie, ale jsou součástí učebních plánů i jiných oborů, např. Ekologie a životní prostředí. Gymnázium, což ani není odborná škola, ale například rozsah chemie může být někde i celkem široký. 

Zpracovávám účetnictví a mzdy pro klienta, nemám s ním uzavřenou písemnou smlouvu. Nyní utrpěl jeden ze zaměstnanců pracovní úraz a klient (= zaměstnavatel postiženého zaměstnance) mě viní z toho, že jsem ho neupozornila na nutnost školení o BOZP. Domnívám se, že vyžadování potvrzení o splněném školení BOZP, stejně tak jako o vstupních i následných lékařských prohlídkách nebo školeních řidičů již nespadá do kompetence či povinnosti účetní? 

Za poslední tři dekády došlo k dynamickému rozvoji ve světě práce, což vedlo k rozsáhlým změnám pracovního trhu u nás i ve světě. Jak se rozvojové země industrializují, moderní západní národy se deindustrializovaly. Globalizace spolu s deindustrializací vede k rychlému nárůstu specializací pracovních činností především v odvětví služeb a k prudkému poklesu primárních výrobních procesů ve vyspělých ekonomikách. Ještě novějším a důležitějším atributem pro strategické cíle v BOZP je dramatický posun od stabilních, pevných a trvalých pracovních režimů k mnohem komplikovanějším, často „flexibilním“ a neurčitě definovaným pracovním formám, včetně mnohonásobných pracovních úvazků. V případě zaměstnanců, kteří pracují pro více zaměstnavatelů, hrozí problémy duševní, popřípadě fyzické, které jsou spojeny s možnou zvýšenou úrazovostí a to v důsledku tělesné i duševní únavy. Těmto závažným problémům je třeba se věnovat. Pracovní vyčerpání, stres, únava či zvýšená úrazovost zaměstnanců má však dopad i na samotné zaměstnavatele a to snížením produktivity práce a zvýšenými náklady na výchovu a zaškolování nových pracovních sil.

Pracovnělékařská prohlídka a ztráta na výdělku Mám dotaz k poskytování náhrady ušlé mzdy za dobu související s vyšetřením v rámci pracovnělékařské prohlídky. Zákoník práce v této souvislosti uvádí v...

Podle jedné z mnoha definic je bezpečnost práce obor, který se zabývá technickými, technologickými, organizačními, výchovnými a jinými opatřeními, jejichž cílem je vytvoření takového pracoviště, pracovního prostředí a práce, ve kterém nebude docházet k pracovním úrazům. Statistiky Státního úřadu inspekce práce vypovídají o tom, že je stále co zlepšovat.

Pokud na začátku všeho stojí rozhodnutí zaměstnavatele, že oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vloží do rukou osoby odborně způsobilé v oblasti prevence rizik, ať už z povinnosti uložené zákonem, či z ryze pragmatického a dobrovolného rozhodnutí, dostane se do fáze hledání člověka, který se stane součástí organizační struktury a který z podstaty své práce bude muset být, dříve či později, obeznámen s chodem podniku, včetně způsobu zajištění personální agendy. Současně mu ale bude muset zaměstnavatel poskytnout potřebné kompetence a pravomoci, což ne vždy bývá v praxi správně pochopeno.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017 – III. část

Máme někdy uzavírány dohody o provedení práce opakované např. od 6. 1. do 31. 12. a takto se to opakuje třeba i pětkrát za sebou. Jedná se o práce v 1. kategorii, není to ani řidič referentského vozidla. Musí se provádět vstupní prohlídka u těchto opakovaných dohod? 

Významnou roli na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u zaměstnavatelů hrají zástupci zaměstnanců, tedy odborové organizace a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zákoník práce stanoví, že zaměstnanci nesmějí být zbaveni práva účastnit se řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci prostřednictvím výše uvedených zástupců. Dále platí, že zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit těmto zástupcům zaměstnanců odpovídající podmínky pro jejich činnost. Zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnost s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu, provoz a náklady na potřebné podklady.

Pokud při řízení vozidla na pracovní cestě pracovník způsobí nehodu vlivem mikrospánku, je jeho případné zranění možno považovat za pracovní úraz? Pracovník dodržel bezpečnostní přestávky při řízení.

Blíží se léto a s ním i čas studentských brigád. Díky pozitivní situaci na trhu práce je výběr opravdu velký. Pracovní servery jich nabízejí okolo 2-3 tisíc. Pod pojmem brigáda si představíme krátkodobou práci většinou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Ty mohou mladí lidé nejdříve uzavřít v 15 letech, po ukončení povinné školní docházky.

V pátek 25. května 2018 nabyla účinnosti nová právní úprava ochrany osobních údajů - Nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, zkráceně nazývané GDPR (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Toto nařízení se dotýká i zajišťování BOZP a PO. V BOZP dokonce dochází ke zpracování zvláštní kategorie osobních údajů (dříve „citlivých údajů“).

Právní věta Podstata prevence rizik spočívá v tom, že je třeba rizikům předcházet - rizika odstraňovat, nebo minimalizovat jejich působení (jsou-li neodstranitelná). Cílem prevence rizik je tak předcházení škodlivému...