Články - strana 11

Po oznámení zaměstnavatele zaměstnanci, že bude vyslán na pracovní cestu, může zaměstnanec projevit zájem, aby mohl v místě plnění pracovních úkolů strávit více času, než je nezbytně nutné pro splnění pracovního úkolu, pro který jej zaměstnavatel na pracovní cestu vysílá, a to ze soukromých důvodů zaměstnance. V této souvislosti je proto třeba řešit i podmínky, za kterých lze zaměstnanci vyhovět, a dopady do nároků zaměstnance na cestovní náhrady.

Asistent pedagoga Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce...

Při kontrole daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vychází správce daně z předložených mzdových listů, prohlášení k dani, případně dalších dokladů rozhodných pro uplatnění nároku na slevy na dani a daňové zvýhodnění, ale může provést i kontrolu dalších účetních dokladů s cílem zjistit, jaká plnění kromě mzdy a platu poskytuje plátce daně svým zaměstnancům. Správce daně pak mnohdy zjišťuje, že ne všechny příjmy, které se považují za příjmy ze závislé činnosti, bývají uvedeny na mzdovém listu zaměstnance a jsou zahrnuty do základu pro výpočet zálohy na daň, přestože zdanění podléhají.

V roce 2016 uzavřela vláda ČR se čtyřmi odborovými svazy sdružujícími státní zaměstnance kolektivní dohodu vyššího stupně, která platí i pro rok 2017. Kolektivní dohody pro zaměstnance ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, jsou uzavírány podle ustanovení § 143 tohoto zákona, přičemž může jít o kolektivní dohodu uzavíranou mezi služebním orgánem a odborovou organizací (organizacemi), tj. o analogii podnikové kolektivní smlouvy nebo právě o kolektivní dohodu vyššího stupně. Jaký je rozdíl mezi kolektivními smlouvami a kolektivními dohodami a mohou vůbec kolektivní dohody zakládat práva zaměstnanců tak, jak je to běžné u kolektivních smluv?

Postup při poskytování náhrady jízdních výdajů zaměstnance je závislý na předem určeném způsobu přepravy. Pro zaměstnavatele z jeho určení vyplývá řada povinností. Stejně tak ze zákona vyplývá i povinnost zaměstnance používat stanovené dopravní prostředky.

Není žádným tajemstvím, že řada kontrol, které inspekce práce provádí, se konají na základě vnějších podnětů. Když se mě někdo ptá, kdo nejčastěji podnět podává a z jakých důvodů, odpověď je celkem jednoduchá. Podatelem je nejčastěji zaměstnanec a důvodem předpoklad, že mu zaměstnavatel nezaplatil mzdu nebo jiné peněžité plnění. Míra relevance takových podnětů je však rozmanitá.

Článků o svátcích ve vztahu k pracovní době a odměňování jsem už napsala řadu, a rozsáhlých. Dotazy na toto téma však dostávám neustále, obzvlášť v měsících, kdy jsou svátky dokonce dva a oba připadají na „všední“ den, tak jak tomu je od loňského roku pravidelně o Velikonocích a letos i v květnu a červenci.

Práce v zahraničí představuje zvláštní druh závislé práce. V zákoníku práce se na několika místech objevuje určitá specifická úprava pro práci v zahraničí. Např. jsou stanoveny subjektivní lhůty, pokud k události došlo v zahraničí (§ 58, odst. 1 ZP), mzda poskytovaná v zahraničí (§ 143, odst. 2 ZP) či zvláštní úprava týkající se zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí (§ 346 ZP). Tuto specifiku zahraniční služby je třeba promítnout i do služebních vztahů, tedy do právní úpravy státní služby s ohledem na výkon diplomatické služby.

S účinností od 1. 1. 2017 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 11 000 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v různých situacích. Kromě minimálního vyměřovacího základu však pracuje odborná veřejnost i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných.

Pojem pracovní cesta je v hlavě třetí části druhé zákoníku práce obecně upraven jako jedna ze změn pracovního poměru. Změna spočívá v tom, že zaměstnanec koná pro zaměstnavatele práci v jiném místě, než ke kterému se zavázal v pracovní smlouvě.

Novela občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích přinesla v oblasti pracovněprávních vztahů řadu významných změn.

S účinností od 28. 2. 2017 byla přijata novela občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) a v ní obsažená a související novela zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.), které byly provedeny zákonem č. 460/2016 Sb. vyhlášeným ve Sbírce zákonů dne 30. 12. 2016 (účinnost byla stanovena šedesátým dnem po vyhlášení, jenž vychází na 28. 2. 2017). Zákonem č. 458/2016 Sb. byl také změněn zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který byl rovněž ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 30. 12. 2016 a účinnosti nabyl patnáctým dnem po vyhlášení, tj. 14. 1. 2017.

Nařízení vlády č. 449/2016 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2017 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2017, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy.

Typickým způsobem zániku pohledávky je její splnění. Zaměstnanec má vůči zaměstnavateli pohledávku na výplatu mzdy a zaměstnavatel ji uspokojí tím, že mzdu zaměstnanci zaplatí. Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci pohledávku na náhradu škody a zaměstnanec vzniklou škodu nahradí apod. Ne každá pohledávka ale musí zaniknout splněním.

S účinností od 1. ledna 2017 jsou zaměstnavatelé při poskytování cestovních náhrad povinni postupovat podle nových právních předpisů, které na základě zákonného zmocnění obsaženého v § 189 zákoníku práce vydávají formou vyhlášek Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí. Pro letošní rok byly uveřejněny pod č. 440/2016 Sb. a č. 366/2016 Sb. Tyto vyhlášky jsou veřejně dostupné na webových stránkách Ministerstva vnitra stejně jako ostatní právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů.

V předminulém čísle našeho časopisu jsme Vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2017. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Právní úprava náhrady mzdy při DPN Ustanovení § 192, 193 a 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další navazující ustanovení ZP - §...

Rozvržení týdenní pracovní doby pedagogických pracovníků jako jednu z nejobtížnějších oblastí praktické personalistiky ve školách a školských zařízeních ovlivňuje jednak obecná právní úprava provedená zákoníkem práce (§ 81 a násl.), a dále zvláštní úprava obsažená v ustanovení § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (dále jen ZPP).

Na základě údajů Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb, došlo jako každý rok ke změně částek normativních nákladů na bydlení. Pro rok 2017 však došlo k jejich snížení, na rozdíl od předchozího roku, kdy byly částky zvýšeny. Částky životního minima se ani pro tento rok nemění (jejich poslední zvýšení proběhlo v roce 2012).

S účinností od 1. 1. 2017 dochází ke změně nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 336/2016 Sb. Měsíční minimální mzda se zvýšila z částky 9 900 Kč na částku 11 000 Kč a minimální mzda za hodinu z částky 58,70 Kč na částku 66,00 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba úměrně zvýší). Analogicky se zvyšují též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy. Ruší se speciální výše minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro poživatele invalidních důchodů (dosud § 4 NV). Od začátku příštího roku platí i pro ně uvedené částky.