Dokumenty

Musí zaměstnanec doložit nějakým dokumentem – vysvědčení, výúční list atd. – svoje dosažené vzdělání, nebo stačí prohlášení, že např.dosáhl úplného středního vzdělání? 

Do jaké skupiny přiřadit majitele/jednatele právnické osoby, který je v této společnosti zaměstnán na základě DPČ? Zda pod skupinu 12-Zaměstnanci pracující na základě DPČ nebo pod skupinu 22-Zaměstnavatelé, právnické osoby? 

Lze použít zaměstnanecký volnočasový benefit na úhradu školného pro žáka střední soukromé školy, jedná se o příbuzného zaměstnance? A je takové plnění osvobozeno od daně z příjmu, odvodu SP a ZP při dodržení zákonných podmínek?

Redakce internetového portálu platí přispěvovatelům honoráře za poskytnutné články, tj. příspěvky. Tyto honoráře řadí do kategorie „příspěvky do novin a časopisů“ a dosud z hrubé částky srážela srážkovou daň, neboť jde o částky cca do 2 000 Kč. hrubého za měsíc. Má v souvislosti s odvody srážkové daně z těchto honorářů nějaké povinnosti vzhledem k JMHZ?

Česká správa sociálního zabezpečení ve spolupráci s institucemi důchodového pojištění ze Slovenska, Německa a Rakouska, pořádá každoročně dvoustranné mezinárodní poradenské dny k důchodům. Cílem je poskytnout na jednom místě od odborníků z obou stran informace týkající se důchodového pojištění osobám, které pracovaly/pracují v České republice (ČR) a na Slovensku nebo v Německu či v Rakousku. Je zajištěno tlumočení. Poradenské dny jsou vhodné především pro občany, kteří se blíží důchodovému věku a potřebují zjistit informace související s jejich budoucím důchodem (v případě mezinárodních poradenských dnů z obou států). Klientům jsou zodpovězeny dotazy týkající se podmínek jejich nároku na důchod, dob pojištění, důchodového věku, postupu při uplatňování žádostí o důchod nebo informace o stavu probíhajícího důchodového řízení. Mezinárodní dvoustranné poradenské dny k důchodům v r. 2026: Česko-slovenské poradenské dny: Liptovský Mikuláš – 23. dubna 2026 Brno – 26. listopadu 2026 Česko-německé poradenské dny: Norimberk – 17. – 18. března 2026 Praha, Klientské centrum ústředí ČSSZ – 17. – 18. června 2026 Pasov – 22. září 2026 Karlovy Vary – 13. – 14. října 2026 Česko-rakouský poradenský den: Znojmo – 19. - 20. května 2026 Důležité je, aby se klienti předem objednali. Podrobnější informace k jednotlivým poradenským dnům budou cca měsíc před konáním akce zveřejněny v části Aktuality webu ČSSZ. Zdroj: ČSSZ

V roce 2026 končí lhůta pro uplatnění žádosti o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále také jen „RZ“) za rok 2025 dne 16. 2. 2026. Do této lhůty je poplatník povinen předložit veškeré doklady, k nimž má zaměstnavatel povinnost přihlédnout při provedení RZ. V případě, že nebudou do stanovené lhůty doloženy, provede zaměstnavatel RZ a k pozdějšímu doručení dokladů již nepřihlédne.

Máme zaměstnance, kterému pracovní poměr končí k 31. 12. 2025 a bezprostředně na něj navazuje dnem 1. 1. 2026 služební poměr státního zaměstnance u stejného zaměstnavatele. Jak bude vypadat výplata nemocenského (náhrady v době nemoci), které začalo dnem 31.12.2025 na pracovním poměru? Mají se oba poměry považovat za jeden (zákon č. 187/2006, § 10 odst. 6), s ohledem i na státní svátek 1. 1. 2026 v pracovní den, nebo se má postupovat tak, že nemoc bude vyplácena v ochranné lhůtě pracovního poměru (se všemi důsledky, které z toho plynou - ONZ), a počátek sociálního pojištění u služebního poměru státního zaměstnance bude nastaven k datu skutečného nástupu do zaměstnání (27. 1. 2026), a od tohoto dne bude zaměstnanec vyplácen řádně platem, včetně přihlášení ONZ? Která z těchto dvou variant je správná? 

Co přesně JMHZ znamená pro zaměstnavatele? Jaké údaje budete posílat a kdy? Jak se vyhnout chybám v oblasti daně ze závislé činnosti? Přijďte na webinář a získejte odpovědi i praktické tipy od zkušené lektorky. Webinář je určen zejména personalistům, mzdovým účetním a všem dalším, kteří řeší předávání podkladů pro zpracování mezd a platů. Kdy a kde? Datum:  Středa 11. 2. 2026 Místo konání: ONLINE - Microsoft Teams Obsah Legislativa upravující povinnosti zaměstnavatelů od roku 2026 v oblasti předávání informací pro oblast sociálního zabezpečení, daňovou oblast (daň ze závislé činnosti); plnění ZPS a další související agendy. Co bude znamenat JMHZ pro všechny zaměstnavatele? Odstraní opravdu tolik současné administrativy, aby to zaměstnavatelům pomohlo? Jak se na JMHZ správně připravit u zaměstnavatelů? Rozsah údajů, které bude zaměstnavatel odesílat do systému MPSV – podrobný přehled údajů, které uvádí legislativa a budou odesílány datovou větou. IK MPSV (OIČ) – Co tento údaj znamená? K čemu bude sloužit? Přehled termínů v plnění povinností zaměstnavatele: od 01 do 06 2026. Oblast daně ze závislé činnosti a příprava správného vedení pro JMHZ – peněžní, nepeněžní, osvobozené příjmy a jejich evidence. Co vše má vyřešit JMHZ do budoucna v dalších oblastech? Jaké další změny souvisí s JMHZ do budoucnosti, které ovlivní plátce i poplatníka? Diskuse. Lektorka Vladislava Dvořáková, DiS.Mzdová a personální auditorka (certifikace IES) s více než 40 letou praxí. Dlouholetá členka Kolegia expertů AKV. Specializuje se na zpracování mezd, personalistiku a metodiku SW. Má zkušenosti s velkými zaměstnavateli i zahraničními centry pro zpracování mezd a platů. Od roku 2008 působí jako lektorka v oblasti pracovněprávní a mzdové problematiky. >>> CHCI SE PŘIHLÁSIT <<<

Český trh práce je na hranici svých možností a bez zahraničních pracovníků nebude možné udržet chod firem ani klíčových služeb. Hospodářská komora ČR proto vyzývá k otevření debaty o řízené pracovní migraci, rozšíření okruhu partnerských zemí a silnější roli státu při zajištění bezpečného a předvídatelného náboru pracovníků ze zahraničí. „Na české trhu práce chybí přibližně 250 tisíc pracovníků a porodnost v Česku klesla v loňském roce podle předběžných údajů Českého statistického úřadu na nový historický rekord od počátku statistik v 18. století. Zaměstnavatelé proto potřebují otevřít debatu o rozšíření možností efektivní a bezpečné ekonomické migrace, protože bez zahraničních pracovníků neudrží provoz ani základní služby,“ zdůraznil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Účastníci kulatého stolu se shodli, že pokud má Česká republika uspět v konkurenci ostatních evropských zemí, které čelí obdobnému nedostatku pracovní síly, je nutné zvolit pružnější a předvídatelný model pracovní migrace. Ten musí být ekonomicky funkční, bezpečný a dlouhodobě udržitelný jak pro firmy, tak pro stát. Jedním z hlavních témat kulatého stolu byl model Skills Mobility Partnership, který umožňuje cílený nábor zahraničních pracovníků včetně jejich odborné a jazykové přípravy již v zemi původu. Zásadním tématem byla zejména právní a ekonomická jistota pro zaměstnavatele. Firmy dnes investují významné finanční prostředky do jazykové a odborné přípravy zahraničních pracovníků, aniž by měly jakoukoli záruku, že pracovník po příjezdu zůstane u původního zaměstnavatele. „Pokud chceme udržet konkurenceschopnost české ekonomiky, musíme na pracovní migraci pohlížet jako na řízený, dlouhodobý a partnerský proces. Firmy jsou připraveny investovat do přípravy zahraničních pracovníků, ale potřebují k tomu jasná pravidla, větší míru jistoty a aktivní roli státu v bilaterálních jednáních s partnerskými zeměmi,“ dodal předsedkyně Sekce zaměstnanosti a trhu práce Jaroslava Rezlerová. Podle Hospodářské komory by měl být model řízené pracovní migrace posílen především v zemích, které jsou již zařazeny do vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec, a zároveň rozšířen o další státy s dostatečným pracovním a kvalifikačním potenciálem. Současný okruh náborových zemí je kapacitně do značné míry vyčerpán, a vláda by proto měla určit nové strategické partnerské země a s nimi systematicky pracovat. Diskutovalo se také o připravovaném zákoně o pobytu cizinců, který má přinést digitalizaci pobytové a vízové agendy a zjednodušit vstup cizinců na český pracovní trh. Jeho účinnost se však předpokládá až od roku 2029, což znamená, že neřeší akutní problémy, kterým dnes český pracovní trh čelí. Hospodářská komora proto vyzývá k rychlejším a cíleným krokům, jež pomohou zaměstnavatelům již v nejbližších měsících a letech. Zdroj: Hospodářská komora České republiky

Troufám si tvrdit, že většina zaměstnavatelů a zaměstnanců to ani nezaznamenala. A není divu, nešlo o vládní návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP), ale o poslanecký pozměňovací návrh k úplně jinému zákonu. Přitom jde o změny, které může využít řada zaměstnanců, a v omezené míře suplují institut, o kterém se svého času také hodně uvažovalo, totiž tzv. prarodičovskou dovolenou. Na následujících řádcích je přehledně popsáno, čeho konkrétně se změny týkají, v čem spočívají a čím je jejich realizace podmíněna. PRÁVNÍ ÚPRAVA Změny se týkají mj. ustanovení § 197 ZP o mateřské dovolené a rodičovské dovolené jako důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance. Došlo k nim s účinností od 1. 1. 2006, a to zákonem č. 300/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.  CO SE ZMĚNILO Nově je ustanovení § 197 ZP nazváno „Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte nebo při péči o dítě“. Doplněna byla tedy slova „nebo při péči o dítě“. Z prvního odstavce uvedeného ustanovení byla vypuštěna – v praxi spíše hypotetická – varianta, že právo na mateřskou a rodičovskou dovolenou má též zaměstnankyně nebo zaměstnanec, kteří převzali (do své péče) dítě, jehož matka zemřela. Nedává smysl, aby právo na mateřskou dovolenou nebo rodičovskou dovolenou zakládal samotný neformální úkon převzetí dítěte do péče (bez jakéhokoliv právního podkladu). Navíc právní úprava v této souvislosti vůbec nepamatovala na možnost úmrtí otce dítěte. Nově přibyl v dotčeném ustanovení odstavec 4 v následujícím znění: „Rodičovská dovolená přísluší také zaměstnanci pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to po dobu trvání účinků společného prohlášení podle § 12azákona o důchodovém pojištění.“ JAKÉ TO MÁ DŮSLEDKY Podle citovaného ustanovení má právo na rodičovskou dovolenou (právo požádat o ni písemně zaměstnavatele) také osoba, která osobně pečuje o dítě do 3 let věku, není jeho rodičem, nedisponuje za tímto účelem žádným rozhodnutím příslušného orgánu (třeba o osvojení dítěte nebo o jeho svěření do pěstounské péče), ale uzavřela až na výjimky s oběma rodiči ohledně péče o toto dítě společné prohlášení.https://www.praceamzda.cz/predpisy/155-1995-sb Takovou osobou bude nejčastěji prarodič dítěte (babička, dědeček). Může jí být ale též osoba, která není s dítětem v žádném příbuzenském vztahu, ale rodiče v ni mají patřičnou důvěru. CO JE SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ Jde o institut upravený v ustanovení § 12a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. To proto, že primární význam má pro účely důchodového pojištění a hodnocení tzv. náhradních dob. Zákoník práce s ním ale spojuje i pracovněprávní důsledky v podobě možnosti čerpání rodičovské dovolené. Úkon spočívající ve společném prohlášení o péči o dítě činí na jedné straně rodiče dítěte (případně jeden z nich) a na druhé straně osoba, která bude o dítě osobně pečovat. Přípustný je striktně jen ze dvou důvodů: úmrtí jednoho z rodičů dítěte (jak matky, tak otce), dlouhodobé závažné onemocnění alespoň jednoho z rodičů, které mu znemožňuje pečovat o dítě a je potvrzeno poskytovatelem zdravotních služeb; takovým onemocněním se rozumí onemocnění, které má podle poznatků lékařské vědy trvat déle než 1 měsíc a pro které byl rodič dítěte uznán dočasně práce neschopným nebo by byl uznán dočasně práce neschopným, kdyby byl nemocensky pojištěn. Zmíněný úkon (stejně jako prodloužení doby jeho účinků nebo jeho zrušení) je nutné provést na předepsaném tiskopisu a až na výjimky s ověřenými podpisy (úředně, nebo před územnní správou sociálního zabezpečení). Tiskopis je dostupný na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení www.cssz.cz. VÝZNAM ÚČINKŮ SPOLEČNÉHO PROHLÁŠENÍ Aby mohl zaměstanec pečující o (cizí) dítě čerpat rodičovskou dovolenou, musí být společné prohlášení účinné. Právní úprava je postavena na tom, že jen po dobu trvání účinků společného prohlášení přichází v úvahu existence výše uvedené překážky v práci. Právní úprava obsažená v ustanovení § 12a zákona o důchodovém pojištění výslovně uvádí, kdy tyto účinky nastávají, jak dlouho trvají a kdy naopak končí. Zjednodušeně lze tyto principy shrnout následovně: Účinky společného prohlášení začínají dnem, kdy byly územní správou sociálního zabezpečení ověřeny podpisy těch, u nichž se ověření podpisu vyžaduje, nebo dnem, v němž úkon společného prohlášení s úředně ověřenými podpisy těchto osob kterékoliv územní správě sociálního zabezpečení došel. Doba trvání účinků společného prohlášení o péči o dítě se odvíjí od toho, ze kterého důvodu je činěno, resp. na jak dlouhé době se jeho strany dohodnou, vždy to je ale nejdéle do 3 let věku dítěte. Tyto účinky lze opakovaně prodlužovat. K zániku účinků společného prohlášení dochází uplynutím výše uvedené doby, dnem převzetí dítěte do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu o převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů, dnem, v němž bylo učiněno nové společné prohlášení o péči o dítě s jinou osobou, nebo dnem, v němž aspoň jedna osoba, která společné prohlášení učinila, zruší společné prohlášení. O dni, v němž nastaly účinky společného prohlášení o péči o dítě, době, po kterou mají tyto účinky trvat, době prodloužení těchto účinků a dni, v němž tyto účinky zanikly, se zaměstnavtel nedozvídá nutně od zaměstnance samotného (ten zaměstnavateli za účelem čerpání rodičovské dovolené nebo jejího pokračování společné prohlášení nepředkládá), ale přímo od územní správy sociálního zabezpečení. Té je totiž zákonem uložena povinnost, aby tyto skutečnosti neprodleně oznámila zaměstnavateli osoby, která pečuje nebo pečovala o dítě, a to do jeho datové schránky. JAK TO BUDE PROBÍHAT V PRAXI Nastane-li některý z výše zmíněných důvodů, bude učiněno společné prohlášení a nabude účinků, znamená to možnost zaměstnance pečujícího na tomto základě o (cizí) dítě, aby požádal svého zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou a tuto začal čerpat. Žádost o rodičovskou dovolenou musí zaměstnanec podat v písemné formě. Dle ustanovení § 196 odst. 2 ZP platí, že k podání žádosti by měl zaměstnanec přistoupit alespoň 30 dnů před nástupem na rodičovskou dovolenou, nebrání-li tomu vážné důvody na jeho straně. V případech spojených se společným prohlášením bude zpravidla existovat vážný důvod, proč nelze tento předstih splnit (typicky náhlé úmrtí jednoho z rodičů). V žádosti musí zaměstnanec obsáhnout též dobu trvání rodičovské dovolené. Dá se předpokládat, že bude vázána zpravidla na dobu trvání účinků společného prohlášení (s případným přihlédnutím k tomu, že dojde k jejich prodloužení). Vyloučena není ani varianta, že zaměstnanec využije maximální možné délky rodičovské dovolené a požádá o ni až do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Kdyby však mezitím účinky společného prohlášení z toho, či onoho důvodu skončily, končí samozřejmě též čerpání rodičovské dovolené. PŘÍKLAD NA ZÁVĚR Dvouletému dítěti zemřela matka. Bohužel, otec dítěte není schopen se ze zdravotních důvodů o dítě plnohodnotně starat, proto požádá babičku dítěte (svoji tchyni), aby dítě převzala do své péče. Za tímto účelem spolu učiní společné prohlášení ve smyslu ustanovení § 12a zákona o důchodovém pojištění. Protože babička je pořád výdělečně činná a je zaměstnána v pracovním poměru, písemně požádá svého zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené do 3 let věku svého vnoučete. Zaměstnavatel už má vědomost o společném prohlášení, informace o tom mu byla doručena do datové schránky od územní správy sociálního zabezpečení. Své zaměstnankyni musí vyhovět a rodičovskou doolenou jí poskytnout (omluvit ji z tohoto důvodu ze zaměstnání), a to bez ohledu na to, že k nástupu na rodičovskou dovolenou dojde v předstihu kratším než 30 dnů od podání žádosti. Na babičku jako zaměstnankyni dopadají samozřejmě všechna „ochranná“ ustanovení zákoníku práce, jako je třeba zákaz výpovědi dle ustanovení § 53 ZP nebo zákaz určení čerpání dovolené dle ustanovení § 217 dst. 4 ZP.

Je možné uplatnit úroky z hypotečního úvěru na družstevní byt do RZD za rok 2025 a roky předchozí? Co je k tomu potřeba doložit?

Na novém školení jsme se dozvěděli, že součástí JMHZ je i datum Úhrady mzdy, ale bohužel přednášející neměla žádné podrobné vysvětlění. Znamená to, že JMHZ můžu odesílat až po úhradě mezd a odvodů? A jak postupovat v případě, že součástí mezd jsou i hotovostní výplaty DPPP a zaměstnanci si je do 20. v měsíci nevyzvednou? Odeslat bez úhrad? 

Zaměstnanec si u 2. (posledního zaměstnavatele) v roce 2025 požádal o RZD a doložil Potvrzení o zdanitelných příjmech od 1. zaměstnavatele - tam měl podepsané daňové prohlášení na měsíce 1. – 8. 2025. U 2. zaměstnavatele podepsal daňové prohlášení od 9. měsíce 2025. 1. zaměstnavatel mu potvrdil zúčtovaný příjem v měsících 1. – 8., 12. Lze vzhledem k zúčtovanému příjmu ve 12. měsíci, tj. v době, kdy měl poplatník podepsáno daňové prohlášení a vyplacen zdanitelný příjem u 2. zaměstnavatele provést RZD?

Syn má rok hypotéku „na koupi domu“, probíhá velká rekonstrukce. Trvalý pobyt má ještě u nás doma a sám bydlí jinde, protože se tam ještě bydlet nedá. A teď jsem zjistila, že v domě by měl bydlet celý rok, aby mohl potvrzení o zaplacených úrocích daňově využít. Musí tedy splnit podmínku vlastnictví nemovitosti a bydlení po celé období roku 2025, když se nastěhuje do nemovitosti s rodinou v průběhu roku 2026, tak nemá nárok na uplatnění úroků z hypotéky za tento rok. Uplatnění úroků bude možné až od roku 2027, kdy budou splněny veškeré podmínky. Je to skutečně pravda?

Je údaj o uhradě mzdy nebo její části povinný údaj? Když externě zpracováváme mzdy, tak ani nevím, jak budou uhazeny, protože to neví ani zadavatel. Mzdy uhradí buď převodem, nebo hotově podle toho, kde má peníze. Ve smlouvách je to ošetřeno a připouští se oba zůsoby výplaty mezd. Opravu mezd udělat zpětně po úhradě lze, ale je to extrémně pracné, prakticky jako nové mzdy. Pokud by se jednalo o nepovinný nebo nekontrolovaný údaj, bylo by to velmi přínosné. 

Manželé mají společně jedno dítě a manželka má dítě z předchozího manželství. Jak je to s pořadím dětí? Manželka si uplatňuje dítě z předchozího manželství jako 1. dítě, což mám uvedeno v potvrzení. Jaké pořadí mám dát u společného dítěte, které si uplatňuje manžel, náš zaměstnanec?

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) upozorňuje své klienty, kterým jsou důchody vypláceny na jejich osobní účet nebo na účet jejich manžela/manželky, partnera/partnerky či registrovaného partnera/registrované partnerky, že v únoru 2026 obdrží na účet jinou částku důchodu než v lednu 2026. Neznamená to ale, že by se jejich pobíraný důchod snížil. Proč je únorová částka nižší? V lednu 2026 vám byla na účet vyplacena vyšší částka, protože v jedné platbě byly zahrnuty dvě položky najednou: pravidelná lednová splátka důchodu ve zvýšené (zvalorizované) výši, jednorázový doplatek za období od 1. 1. 2026 do dne před lednovým výplatním termínem důchodu. Tyto dvě částky byly sloučeny do jedné lednové platby, a proto byla lednová výplata vyšší než obvykle. Informace o tom byla uvedena i ve zprávě pro příjemce u lednové platby. Co se změní od února 2026? Od února 2026 už vám bude poukazována: běžná měsíční splátka důchodu ve správné výši po valorizaci, bez jednorázového doplatku, který náležel jenom v lednu 2026. Proto je únorová částka náležejícího důchodu nižší než lednová – jde už jen o standardní měsíční výplatu. Příklad: Paní Jana pobírá starobní důchod. V prosinci 2025 jí bylo na účet připsáno 19 438 Kč. V lednu byl její důchod zvalorizován na 20 063 Kč. Na její osobní účet však bylo připsáno 20 125 Kč. Tato částka obsahuje zvalorizovanou výši důchodu 20 063 Kč a valorizační doplatek ve výši 62 Kč. V únoru jí bude na účet poukázáno 20 063 Kč, což je výše běžné měsíční splátky důchodu náležející po valorizaci provedené v lednu 2026. U výplat důchodů v hotovosti prostřednictvím České pošty, s. p., byly tyto dvě částky sloučeny do jedné již dříve. Informace je uvedena na ústřižku výplatního dokladu, který poživatelé důchodu obdrží od poštovního doručovatele při výplatě svého důchodu.  Zdroj: ČSSZ

Lze jako nezdanitelnou část základu daně u zaměstnance uplatnit finanční dar ve prospěch spolku, který má podpořit vydání knihy, jako je např. atlas dřevin České republiky? Nejedná se přímo o nějakou učebnici pro školy, ale asi o standardní odbornou literaturu i pro širokou veřejnost. Může něco takového mzdová účetní posoudit a podřadit pod „vědu a vzdělávání“, případně jiný účel dle § 15 odst. 1 ZDP?

Docházkové bonusy, dlouhodobě diskutované téma pracovněprávní praxe, přináší značné komplikace jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Na jedné straně se zaměstnavatelé snaží omezit nepředvídatelné absence pracovníků a motivovat je k pravidelné docházce. Na druhé straně stojí práva zaměstnanců, jejichž překážky v práci, například kvůli nemoci či rodinným povinnostem, mohou vést k nespravedlivé ztrátě bonusu. Tento článek přináší stanovisko spolku CzELA, které se zaměřuje na právní aspekty a pokouší se nastínit, jak koncipovat docházkové bonusy tak, aby byly respektovány oprávněné zájmy všech stran.