JUDr. Petr Bukovjan - strana 3

Je zaměstnavatel povinen seznámit všechny stávající zaměstnance, kteří mají uzavřenou pracovní smlouvu s datem vzniku pracovního poměru před 30. 9. 2023, s informacemi o obsahu pracovního poměru v souladu s novelou zákoníku práce, nebo tyto informace musí poskytnout jen na žádost zaměstnance?

Máme zaměstnankyni na HPP na pozici obchodní zástupkyně pro ČR, s místem výkonu práce v sídle zaměstnavatele. Zaměstnankyně je v současné době na rodičovské dovolené. Po návratu z rodičovské dovolené zaměstnankyně nechce jezdit na pracovní cesty. Zaměstnavatel jí nemůže nařídit pracovní cestu dle § 240 zákoníku práce. V tomto případě se domnívám, že pracovní cesty jsou nezbytnou součástí sjednaného druhu práce. Je v tomto případě možné dát zaměstnankyni výpověď dle § 52 písm. f) z důvodu nesplňování požadavků pro výkon sjednané práce bez zavinění zaměstnavatele? 

Pokud uvedu do pracovní smlouvy zaměstnance jako místo výkonu práce jeho bydliště, nemusím sepisovat dohodu o homeoffice. Jedná se o něco jiného. Zaměstnanci nenáleží náhrada, která se nově u homeoffice uplatňuje. Je to tak?

Pokud dojde k situaci popisované v  § 77 odst. 4 a zaměstnanec si při dodržení podmínek zažádá o zaměstnání v pracovním poměru, jak mám jako zaměstnavatel postupovat, když se k tomu stavím negativně – jen napíšu písemnou odpověď s důvody? Můžu být jako zaměstnavatel nějakým způsobem „donucen“ uzavřít s takovým dohodářem klasickou pracovní smlouvu?

Platí limit 300 hodin u dohodářů, kteří se odvodují sociálním a zdravotním pojištěním? Zaměstnanec odpracoval na DPP 290 hodin a další měsíce již překročil částku 10 000 Kč. Aktuálně již odvodujeme a OSSZ tvrdí, že v těchto případech pro nás již neplatí limit 300 hodin, ale nemůžeme najít zdroj v zákoně.

Je dle novely ZP možno zahrnout do dohody o práci na dálku ustanovení, že zaměstnanec bude pracovat na dálku maximálně 20 hodin měsíčně, ale s tím, že rozvržení daných hodin si zaměstnanec určí sám po dohodě se zaměstnavatelem? Tedy například zaměstnanec s pružnou pracovní dobou, který je povinen v kalendářním měsíci odpracovat stanovenou měsíční pracovní dobu dle fondu pracovní doby, si bude dle vlastích potřeb, se souhlasem zaměstnavatele, rozvrhovat, kterých 20 hodin v měsíci stráví „prací na dálku" – například jeden měsíc bude pracovat na dálku 2 dny v kuse – tj. 16 hodin, druhý měsíc bude 20 dní pracovat v režimu: vždy 1 hodinu práce na dálku a 7 hodin v kanceláři – nebo libovolná kombinace?

Dobrý den, jeden z našich zaměstnanců požádal od 1. 10. 2023 o snížení úvazku, čemuž jsme vyhověli. S ohledem na snížení úvazku jsme přepočítali nárok na dovolenou a došli ke zjištění, že zaměstnanec má přečerpaný nárok o 11 hodin. Vznesla jsem dotaz na našeho poskytovale mzdového programu, zda program provede srážku automaticky na konci roku, kdy budeme s jistotou znát skutečný nárok. Bylo mi zodpovězeno, že finanční vyrovnání dovolené je přípustné pouze při skončení pracovního poměru, že se v tomto případě přečerpaná dovolená při přechodu do následujícího roku automaticky odečte z nového nároku pro rok 2024. Dle mého názoru je však tento postup chybný a nelze jím vzniklou situaci řešit. Mohla bych Vás poprosit o potvrzení, eventuálně vyvrácení reakce poskytovatele mzdového programu? 

Máme v pracovním poměru zaměstnankyni, která je nyní na rodičovské dovolené. Od 1. 10 2023 jí chceme umožnit přivýdělek na základě dohody o provedení práce do výše 10 000 Kč. Jednalo by se o jiný druh činnosti oproti jejímu původnímu pracovnímu poměru. Má u nás podepsané prohlášení, a tudíž s uplatněnou slevou na dani nebudeme odvádět žádnou daň, také se nebude odvádět sociální a zdravotní pojištění. Je třeba ještě něco dodržet hlavně v souvislosti s novelou zákoníku práce od 1. 10. 2023, příp. 1. 1. 2024?

Aby byla od 1. 10. 2023 v dohodě o provedení práce splněna informační povinnost, stačí podle § 77a odst. 1 písm. g) a h) uvést přímo v dohodě následující: „Zaměstnanec si pracovní dobu rozvrhuje sám s ohledem na potřeby zaměstnavatele. Rozsah práce nesmí přesáhnout 300 hodin ročně. Zaměstnanci je během výkonu práce poskytnut nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu a přestávka v práci na jídlo a oddech, případně přiměřená doba na oddech a jídlo za podmínek dle § 88 až § 90a a § 92 zákoníku práce.“?

Zaměstnanec má podepsanou DPP od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023. Firma se v prosinci rozhodne, že napíše zaměstnanci dodatek o prodloužení DPP na dobu neurčitou. Bude v tomto případě DPP už podléhat novele zákoníku práce, přestože byla smlouva uzavřena 1. 7. 2023? 

Můj dotaz ohledně prací na DPP a DPČ, informační povinnost příslušného paragrafu zní: jak naplnit příslušný paragraf, znění "předpokládaný rozsah pracovní doby za den nebo týden", když mám uzavřenou příslušnou Dohodu pro brigádníky na zástup na směnu na hotelu a nevím více jak měsíc dopředu (někdy dochází k zástupu ze zdravotních důvodů atd.). Je předpoklad, že bude splněna informační povinnost 3 dny dopředu, případně se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na kratší době, ale nevím, kolik směn v průměru bude potřeba, protože tito brigádníci jsou využíváni především na zástup. Jak toto vyplnit? Někdy je pokryto více směn během měsíce, někdy žádná.

Naší kolegyni se od 1. 10. 2023 mění typ úvazku. Od 1. 1. 2023 do 30. 9. 2023 má plný pracovní úvazek s 8hodinovou pracovní dobou (5 dní v týdnu) a od 1. 10. 2023 má poloviční pracovní úvazek s 4hodinovou pracovní dobou (5 dní v týdnu). V naší firmě máme stanovenou roční výměru dovolené na 5 týdnů. Jaký je celkový nárok na dovolenou naší kolegyně za rok 2023?

Základní informace Závislá práce je spojena s jejím výkonem v určité pracovní době. V ní je zaměstnanec povinen pro zaměstnavatele konat sjednanou práci, v ní zaměstnavatel disponuje jeho pracovní silou a rozvrhuje mu ji až na výjimky do směn. Pracovní doba má svoji délku. Obecně je možné ji rozlišovat ve třech základních typech: stanovená týdenní pracovní doba (tzv. plný pracovní úvazek), zkrácená stanovená týdenní pracovní doba, kratší pracovní doba (tzv. kratší pracovní úvazek). Stanovená týdenní pracovní doba je délka pracovní doby daná právním předpisem, případně ve zkrácené délce sjednaná kolektivní smlouvou nebo stanovená vnitřním předpisem zaměstnavatele.Kratší pracovní dobu zaměstnavatel se zaměstnancem sjednává, nebo k ní dochází v důsledku vyhovění žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu. U zaměstnanců konajících práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce zákon s žádnou týdenní pracovní dobou nepočítá (s výjimkou tzv. fiktivní týdenní pracovní doby, která má ale význam výhradně a jen pro zjištění práva tzv. dohodáře na dovolenou). Těmto zaměstnancům může zaměstnavatel rozvrhovat pracovní dobu v délce, v jaké ji v příslušné směně nebo období potřebuje a která se ve své maximální délce vejde do limitů stanovených v ustanoveních § 75 a § 76 zákoníku práce.Viz situace Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby, Sjednání kratší pracovní doby, Úprava pracovní doby (zvláštní pracovní podmínky).

Základní informace Délka pracovní doby souvisí až na výjimky s povahou pracovního režimu, do něhož zaměstnavatel zaměstnance v pracovním poměru zařadil a ve kterém zaměstnanec vykonává práci. Jedním z pracovních režimů je pracovní režim dvousměnný, tedy takový, v němž se zaměstnanci vzájemně a pravidelně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.Délka stanovené týdenní pracovní doby (tzv. plného pracovního úvazku) u zaměstnanců ve dvousměnném pracovním režimu činí podle zákoníku práce 38,75 hodiny.Viz situace Délka pracovní doby (obecně).

Brigádník bude mít uzavřenou dohodu o provedení práce od 2. 1. 2024 do 15. 3. 2024 (sezónní práce). V lednu odpracuje 6 hodin, v únoru 25 hodin a v březnu 16 hodin (celkem tedy odpracuje 47 hodin). Na kolik hodin vznikne brigádníkovi nárok na dovolenou? 

1) Může zaměstnanec , který má nárok na dovolenou za kalendářní rok 2023 v rozsahu 4 týdnů a který tuto nevyčerpá do konce roku 2023 v rozsahu 1 týdne, požádat o převedení této do dalšího roku? 2) Zaměstnanec má kromě 4 týdnů dovolené za rok 2023 ještě 2 dny (16 hod.) dovolené z roku 2022 (kterou v roce 2022 nevyčerpal z provozních důvodů a byla mu převedena do roku 2023) a do konce roku 2023 nevyčerpá dovolenou v rozsahu 1 týdne. Může požádat o převedení této do dalšího roku?

Máme zaměstnance, který má pracovní poměr na dobu určitou - do 31. 10. 2023 a nebude se mu prodlužovat. Od 24. 4. 2023 nastoupil do pracovní neschopnosti. Počítáme, že do zaměstnání už nenastoupí. O kolik hodin mu bude krácená dovolená z důvodu dlouhodobé nemoci? Máme 200 hodin na rok, zaměstnanci byla vypočtena dovolená na 166 hodin. O kolik mu bude dovolená krácená a kolik hodin mu budeme proplácet? 

Prosím o pomoc s výpočtem nároku na řádnou dovolenou. Zaměstnankyně má stanovenou 40 hodinovou týdenní pracovní dobu, zaměstnavatel poskytuje 4 týdny dovolené. Od 1. 1. 2022 do 14. 4. 2022 byla zaměstnankyně na rodičovské dovolené s 1. dítětem, od 15. 4. 2022 do 16. 9. 2022 čerpala neplacené volno, od 17. 9. 2022 do 1. 4. 2023 čerpala peněžitou pomoc v mateřství v souvislosti s 2. těhotenstvím a narozením 2. dítěte. Od 2. 4. 2023 čerpá rodičovskou dovolenou (a bude ji čerpat až do r. 2025). Prosím o výpočet jejího nároku na řádnou dovolenou. Ona sama si o její čerpání zatím nepožádala, nicméně se domnívám, že jí nárok vznikl. 

Naše zaměstnankyně ukončila pracovní poměr ve zkušební době k 31. 8. 2023 podle § 66 zákoníku práce. Od 30. 8. 2023 je v pracovní neschopnosti (dle tvrzení zaměstnankyně, ke mně zatím její DNP nedorazila). Myslím si dobře, že když je to výpověď ze strany zaměstnankyně, ukončení PP bude stále k 31. 8. 2023? A prosím jak je to s ochrannou lhůtou DNP? 

Zaměstnanec pracoval ve firmě od 12. 9. 2022 do 31. 3. 2023 se zkušební dobou 3 měsíce. Pracovní poměr skončil ze strany zaměstnance dohodou. Zaměstnanec chce zpět do firmy nastoupit od 18. 9. 2023. Může mít zkušební dobu nebo to nelze?