Využití ergonomie v procesu racionalizace pracovního systému

Vydáno: 28 minut čtení

Článek pojednává o náročných úkolech ergonomie při racionalizaci, popř. inovaci pracovního systému. Jelikož tři složky pracovního systému tvoří „člověk – technika – pracovní prostředí“, je tedy zřejmé, že jejich rozdílná povaha bude vyžadovat jiný přístup při jejich analýze a hodnocení, neboť jejich projevy a vnější vlivy bude třeba uvažovat diferencovaně a ve vzájemné souvislosti na funkci v pracovního systému, proto v procesu racionalizace jejich zdokonalování ne vždy bude jednoduchou záležitostí.

Pojem „racionalizace“ je tradičně svázán s tvůrčím myšlením člověka jehož reálné vyústění ve společenské praxi se promítá ve větší nebo menší míře do uspokojování potřeb člověka. Je tedy zřejmé, že vývoj člověka a jeho potřeby byly, jsou a budou trvale ve znamení neustálého zdokonalování jeho existence.

Pro vývoj a existenci člověka je rozhodující společenská výroba. Proto je proces racionalizace výroby považován za jednu z forem zdokonalování výrobního systému založenou na optimálním spojení a maximálním využívání jeho jednotlivých prvků, s cílem dosahovat kvalitnějšího, hospodárnějšího a produktivnějšího výrobního efektu při současné minimalizaci požadavků na zdroje jeho zajišťování.

Protože člověk je nejdůležitějším prvkem výroby je tedy potřebné uspokojivě řešit všechny problémy, které souvisejí s vykonáváním lidské práce a postavením člověka v pracovním systému. Pro splnění tohoto požadavku bude třeba organicky sdružit poznatky ergonomie a dalších vědních disciplín a jejich metod účelově zaměřených na racionalizaci pracovních procesů. V tomto případě půjde o racionalizaci práce, racionalizaci pracovních podmínek apod. Použitý pojem „racionalizace“, dále v takto uvedeném zkráceném znění, bude z pohledu ergonomie chápán jako účelové zaměření určitých racionalizačních procesů uplatňovaných v rámci pracovního systému, tedy v širších souvislostech, pokud by z uvedeného kontextu nevyplynulo jinak (např. zaváděním racionalizace v jiných oblastech podle různých hledisek).

Dosavadní stav a vývoj ve zlepšování výrobních procesů je orientován převážně na dosažení vyšších technických a ekonomických ukazatelů ve společenské výrobě. Zabezpečování a zkvalitňování odpovídajících pracovních podmínek pro pracovní výkonnost člověka a celkové péči o jeho pracovní pohodu a zdraví v rámci těchto výrobních procesů není zatím plně věnována patřičná pozornost. Tento nedostatek pramení z přehlížení humanizačních principů ergonomie. To znamená, že nelze se v pracovním systému omezovat jen na řešení problémů povahy pouze ryze technické, ekonomické a organizační, ale že je nutné brát v úvahu aspekty psychologické, fyziologické, antropologické, biomechanické a také bezpečnostní a hygienické.

Na základě uvedených poznatků vyplývá, že k řešení problémů ergonomické povahy v pracovním systému za účelem jeho racionalizace bude žádoucí komplexní přístup. Tato skutečnost je založena na využití ekvivalentních metodických postupů ergonomie (jako prostředek), kde formou racionalizace jde o účelově zaměřený proces (jako cíl).

1. Základy formování poznatků ergonomie v procesu racionalizace

1.1 Historický vývoj racionalizace

Racionalizace je pojem velmi široký a složitý. Abychom mu správně porozuměli, uveďme jej trochou z historie a poučení z ní. Lidé již odedávna přemýšleli o tom, jak si usnadnit život, jak docílit s nejmenší námahou nejlepších výsledků ve svém konání. Říká se dokonce, že lenost je matkou pokroku. Člověk stále vynalézal nové a nové prostředky, které mu usnadňovaly pracovní činnost, a to tvůrčím přístupem s využíváním předchozích zkušeností a vlastního rozumu. Je tedy zřejmé, že vývoj člověka a jeho potřeby byly a jsou trvale ve znamení soustavného zdokonalování podmínek své existence, což nejlépe dokumentují např. různé úpravy nářadí a nástrojů, které se účelně tvarovaly, aby co nejlépe odpovídaly tvaru lidské ruky, prostě aby se s nimi co nejpohodlněji pracovalo.

V průběhu dalšího vývoje v průmyslu se myšlenky a metodika racionali

Související dokumenty

Související články

Vliv počasí z pohledu ergonomie na aktivitu a zdraví člověka
Význam a užití barev pro úpravu pracovního prostředí
Hodnocení osvětlení vnitřních pracovních prostorů
Ergonomické zásady uplatňované v rámci pracovního systému
Přístup k měření a hodnocení lokálních svalových skupin při zátěži posuzované v hygienických limitech a projevech na zdraví
Skladba výživy pro zachování zdraví a výkonnosti pracujícího člověka
K problematice vlivu mikroklimatických podmínek na člověka v pracovním procesu, 3. část - Ergonomické normy
Poznatky o kosterně svalovém ústrojí a jejich promítnutí do pracovních procesů člověka
Poznatky ergonomie uplatňované v technické praxi
Problematika monotonie v pracovním procesu
Poznatky z teorie informace aplikované v uživatelské praxi
Všeobecné poznatky o dolní končetině užitečné pro zachování její aktivní činnosti
K problematice vlivu mikroklimatických podmínek na člověka v pracovním procesu, 1. a 2. část
Zdravotní rizika spojená s prací na staveništi
Rizikovost svářečských prací z pohledu hygienika
Patří ergonomie do problematiky BOZP?
Členění nebezpečí a rizik BOZP a ergonomie
Metody hodnocení ruční manipulace s břemeny z hlediska možných zdravotních rizik
Pachové látky v ovzduší hodnocené normativně a jejich vliv na pocity a zdraví člověka

Související předpisy

211/2009 Sb. zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), jak vyplývá z pozdějších změn