Otázky a odpovědi - strana 1

Považují se hodiny pracovního volna na akce pro děti a mládež a hodiny volna na darování krve za odpracované hodiny pro účely výpočtu ročního průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců pro povinný podíl zaměstnání OZP? V komentáři v závorce vždy čtu jen překážky dle nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Obojí je překážka na straně zaměstnance dle § 203 zákoníku práce a za obojí zaměstnanci obvykle náleží náhrada mzdy. Je tedy pravda, že náhrada mzdy při volnu na akce pro děti a mládež je zaměstnavateli za určitých podmínek proplacena od OSSZ.

Zaměstnanec pobírá již několik let invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Při nástupu do zaměstnání nám to zatajil, zjistili jsme to až při kontrole z OSSZ. Poté doložil rozhodnutí o invaliditě, kde má uvedeno, že jeho pracovní schopnost dlouhodobě poklesla o 35 % s tím, že je soustavnou výdělečnou činnost schopen vykonávat jen s podstatně nižšími nároky na fyzické, duševní a smyslové schopnosti. Závodní lékař ho ale uznal při vstupní prohlídce zdravotně způsobilým. Je zaměstnanec povinen při nástupu nahlásit, že invalidní důchod pobírá? Dosud pracoval na zkrácený úvazek, od 1. 9. 2022 by měl nastoupit na plný úvazek. Nejsme si jisti, zda ho můžeme na plný úvazek nyní zaměstnat.

Jsem zaměstnavatelem více než 50 % osob se zdravotním postižením, uzavřena dohoda s úřadem práce, proto mohu poskytovat pro rok 2022 náhradní plnění. Pro limit musím spočítat roční přepočtený počet zaměstnanců OZP. Všichni mají hlavní pracovní poměr s pracovní smlouvou a mají úvazek poloviční, 20 hod./týden. Máme jednoho zaměstnance OZZ, také na poloviční úvazek. Zahrnujeme do výpočtu také osobu OZZ? Přepočtený počet tak bude součtem odpracovaných hodin (k tomu dovolená, pracovní neschopnost) pro OZP, TZP a OZZ a tyto součty vydělím fondem pracovní doby za rok 2021, tj, 2016 hod.?

Agentura práce má 50 zaměstnanců, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli, a 1 personalistku, která není přidělena k výkonu práce k uživateli. Je tato agentura práce s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinna zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob (povinný podíl 4 %) nebo se nás tento výpočet vůbec netýká?

Zaměstnavatel má na HPP 3 zaměstnance. Chce na DPP zaměstnat zdravotně postiženou osobu. Co vše musí s. r. o. pro to udělat, kam přihlásit, popř. jaký nárok z toho pro s. r. o. plyne? Musí zažádat na MPSV o zřízení pracovního místa pro tohoto zaměstnance? 

Při výpočtu přepočteného počtu zaměstnanců pro účely povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením máme některé zaměstnance pracující s úvazkem 37,5 hod týdně. Nejedná se však o vícesměnný ani nepřetržitý pracovní režim. Tito zaměstnanci mají sjednaný kratší úvazek, aby mohli chodit o půl hodiny dříve domů. Mají se odpracované hodiny u těchto zaměstnanců dělit hodinami pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně nebo 37,5 hod. týdně? Tedy pro rok 2020 dělit číslem 2008 nebo 1882,5?

Zaměstnavatel od ledna 2020 přijal na HPP asistentku. Zaměstnankyně od 9. 8. 2019 pobírá invalidní důchod II. stupně. Pro zaměstnavatele je to jeden zaměstnanec na HPP a zároveň invalidní důchodce. Ostatní jsou jen zaměstnanci na DPP. Splňuje tedy zaměstnavatel podmínku zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců – zaměstnanci pracující na DPP se do počtu zaměstnanců nezahrnují? Jak by to bylo v případě, kdyby měl zaměstnavatel tuto zaměstnankyni a zároveň jednu zaměstnankyni na rodičovském příspěvku? Má zaměstnavatel nárok na odpočet zdravotního pojištění ve výši 11 607 Kč z vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod zdravotního pojištění nebo je tato sleva podmíněna smlouvou s krajskou pobočkou Úřadu práce, kde bude uznán jako zaměstnavatel na chráněném trhu práce? Tuto informaci nám poskytla referentka příslušné zdravotní pojišťovny, když jsme zaměstnankyni přihlašovali, že bez doložení potvrzení z Úřadu práce si zaměstnavatel slevu na tohoto zaměstnance uplatňovat měsíčně nemůže.

Zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % invalidních zaměstnanců. Jeden zaměstnanec měl invalidní důchod III. stupně do 27. 3. 2020. Poté dle posudkového lékaře mu byl invalidní důchod změněn na II. stupeň. Chápeme dobře, že OSVČ (zaměstnavatel) bude v daňovém přiznání za r. 2020 uplatňovat slevu na dani za zmíněného zaměstnance do 27. 3. ve výši pro III. stupeň a od 28. 3. již ve výši pro II. stupeň? 

Firma s. r. o. zaměstnává více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců. Teď bylo ze strany sociálky zjištěno, že jsme špatně přihlásili zaměstnance, měli být přihlášeni jako "zaměstnání malého rozsahu". Někteří nedosáhli měsíční mzdy 3 000 Kč a na mzdových výměrech mají psáno méně než 3 000 Kč, pracují na zkrácený hlavní pracovní poměr. Tudíž těm, kteří nikdy 3 000 Kč nedosáhli, musíme zrušit přihlášky, a těm kteří ano, přihlášky změnit. Musíme přepočítat mzdy, do 3 000 Kč se tedy nebude platit sociální a zdravotní pojištění, je to správně? 

Soukromá firma má zaměstnance OZP 1. stupeň. Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek - 20 hod./týden. Má tak poloviční měsíční hrubý příjem cca 7 500 Kč. Musí se zdravotní pojištění odvádět z minimální mzdy 14 800 Kč?

Jsem zaměstnavatelem více než 50 % osob se zdravotním postižením za rok 2019 (po celý rok, uzavřena dohoda s Úřadem práce). Pro stanovení výše limitu, který mohu poskytnout odběratelům výrobků (náhr. plnění) pro rok 2020 provedu výpočet ročního přepočteného stavu zaměstnanců OZP. Započítám při výpočtu svého limitu osoby ve třetím stupni invalidity 3krát? 

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Počítá se do zaměstnávání více než 50% OZP i zaměstnanci zaměstnaní na DPP, nebo musí být zaměstnaní jen na hlavní pracovní poměr? 

Jak se počítá náhradní plnění odběrem zboží pro OPPP se zdravotním postižením, když máme např. 35 pracovníků a odběr zboží za rok za 25 000 Kč (bez DPH)? O kolik osob si můžeme snížit tento podíl?

Naše firma zaměstnává 20 lidí na hlavní pracovní poměr, další na příležitostné dohody o provedení práce či pracovní činnosti a dále máme zaměstnance v zemích východní Evropy. Tito zaměstnanci pracují z domova (tedy z jiného státu), pracovní smlouvu mají uzavřenou s naším českým s. r. o., pro zpracování mezd máme v předmětných zemích personalisty, firmu máme zaregistrovanou pro tyto daně v těchto zemích a veškeré odvody ze mzdy jsou odváděny v předmětných zemích naším jménem. Zahrnují se tito zaměstnanci do součtu pro stanovení povinnosti zaměstnávat invalidy či placení daně? A jak je to s dohodami? Jaký zákon a paragraf toto řeší? 

Osoba, která měla přiznaný invalidní důchod I. stupně, se stala rozhodnutím posudkového lékaře osobou zdravotně znevýhodněnou. Tedy již nepobírá žádný důchod, jen má zdravotní omezení při výkonu práce. Je osoba zdravotně znevýhodněná povinna odvádět minimální zdravotní pojištění, nebo pro ni platí stejný postup jako pro osobu se zdravotním postižením, která pobírá invalidní důchod? Pokud má povinnost odvádět minimální zdravotní pojištění, bude toto minimální pojištění odvádět dnem, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí o ukončení přiznání statusu invalidního důchodce?

Fyzická osoba, daňová evidence, čerpá příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením dle § 78 zákona o zaměstnanosti. Měsíční náklad na mzdu 12 000 Kč (čtvrtletně 36 000 Kč), příspěvek od úřadu zpětně za čtvrtletí 24 000 Kč. Je tento příspěvek daňovým příjmem a náklady na mzdy daňovým výdajem? V zákoně o dani z příjmu je osvobozený příjem z plnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti, dle mého názoru toto není plnění státní politiky zaměstnanosti - v zákoně o zaměstnanosti je uvedeno: „Nástroje a opatření...Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž...b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78..." uvažuji tedy správně, že příspěvek je daňový příjmem a náklady na mzdy plně uznatelným výdajem? Pokud by to byl přece jenom osvobozený příjem, tak výdaje jsou daňově neuznatelné pouze do výše příspěvku? Daňově uznatelný výdaj by pak byl 36 000 - 24 000 = 12 000 Kč?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem, s více než 25 zaměstnanci. Nemáme zaměstnance se ZPS, řešíme situaci nákupem zboží s tzv. náhradním plněním. Za kolik Kč musíme nakoupit zboží s tzv. náhradním plněním v roce 2015, aby nám to nahradilo zaměstnávání jednoho zaměstnance ze ZPS?

Chtěla bych se zeptat jaký je rozdíl mezi malou a velkou organizací? Jaké mám povinnosti, když se z malé (počet zaměstnanců do 25) změním na velkou organizaci? A jsem zase malá organizace, když počet zaměstnanců klesne pod 25? A jak to je když se to mění během roku?