Otázky a odpovědi - strana 7

Zaměstnanec zrušil pracovní poměr okamžitě dle § 56 zákoníku práce. Důvodem byla skutečnost, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3 zákoníku práce. Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. Zaměstnavatel tedy vyplatil zaměstnanci mzdu za poslední odpracovaný měsíc a dále náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za 2 měsíce (délka výpovědní doby). Z této náhrady mzdy byla sražena pouze daň z příjmu, obdobně jako v případě odstupného. Z náhrady mzdy nebylo sraženo sociální ani zdravotní pojištění. Byl náš postup správný?

Zěměstnankyni se narodilo dítě 10. 12. 2016 a tedy jí bude 10. 2. 2019 (3 roky dítě) končit rodičovská dovolená. Zaměstnankyně se již nechce vrátit do původního zaměstnání a chce podat výpověď dohodou. Může ukončit pracovní poměr k datu 10. 12. 2019 nebo až k datu 11. 12. 2019.?

Kmenová zaměstnankyně XX je zařazena na systemizovaném místě na dobu neurčitou. V současné době čerpá MD/RD. Po dobu její nepřítomnosti jsme přijali do pracovního poměru zaměstnance na dobu určitou definovanou jako zástup za čerpání MD/RD zaměstnankyně XX, nejdéle však do 31. 12. 2020. Vzhledem k tomu, že pracovní místo se bude k 31. 12. 2019 rušit z organizačních důvodů, jakým způsobem ukončit pracovní poměr zastupujícího zaměstnance včetně nároku na odstupné. Bude odstupné náležet oběma zaměstnancům?

Obec Dobřív má uzavřen pracovní poměr na dobu neurčitou sjednaný na základě uzavřené pracovní smlouvy od 1. 2. 2010 se zaměstnancem vykonávající pozici dělník pro čištění obce. Pracovní doba je rovnoměrně rozvržena od pondělí - pátek, úvazek 40 hod./týden. Tento zaměstnanec požádal o 2 dny dovolené v měsíci lednu 2019, které mu zaměstnavatel poskytl ve dnech 24. - 25. 1. 2019. Dne 28. 1. 2019 přinesl zaměstnanec zaměstnavateli rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost nebyla způsobena pracovním úrazem a nejednalo se ani o nemoc z povolání. Zaměstnanec byl až do 5. 6. 2019 v pracovní neschopnosti a nyní při ukončení pracovní neschopnosti ke dni 5. 6. 2019 požádal o ukončení pracovního poměru dohodou k 5. 6. 2019. Zaměstnanec je již starobním důchodcem. Jak má zaměstnavatel v tomto případě správně postupovat, zda bude náležet zaměstnanci odstupné a zda zaměstnanci vznikl nárok na 2 dny dovolené za měsíc leden 2019? 

Naše pracovnice podepsala v únoru výpověď podle § 52 písm. c) zákoníku práce pro nadbytečnost s 3měsíčním odstupným, pracovní poměr měl skončit 30. 4. 2019. Pracovnice byla 10. 4. 2019 uznána pracovně neschopnou. Pokud bude její pracovní neschopnost trvat např. do 30. 6. 2019, bude se ukončení pracovního poměru posouvat až na datum 21. 7. 2019? Další otázkou je, jakou práci jí máme nabídnout, když zaměstnavatel ukončil veškerou výrobní činnost a nemá již prostředky k výkonu její profese? Pracovnice má ještě 4 dny nevyčerpané dovolené, prodlouží se konec pracovního poměru ještě o tyto 4 dny k datu 25. 7. 2019? A z kterého čtvrtletí se bude brát průměrný výdělek na výpočet odstupného, které bude vyplaceno po skončení pracovního poměru?

Zaměstnavatel zaměstnává 2 účetní. Nyní se rozhodl si nechávat účetnictví zpracovávat externě, účetní se tedy pro něj staly nadbytečnými zaměstnanci, jelikož nemá pro ně žádnou jinou práci. Je možné v tomto případě dát účetním výpověď z důvodu nadbytečnosti (samozřejmě s odstupným)? Zpracování externě je levnější, než zaměstnávání 2 účetních. Varianta, že by byla propuštěna jen jedna, není výhodná, protože zaměstnavatel není s prací účetních příliš spokojen. 

Zaměstnanec s exekucí (nepřednostní pohledávka) ukončil pracovní poměr dohodou k 8. 3. 2019. V dubnové výplatě 2019 mu ale má být ještě vyplacena odměna za 1. čtvrtletí. Musí se provést srážka na exekuci z této odměny?

Prosím o prověření situace, zda je náš postup v pořádku. Zaměstnankyně v našem provozu, kde máme nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, ve zkušební době nepřišla 2 dny do práce, takže jí bylo poštou zasláno zrušení pracovního poměru ve zkušební době bez udání důvodu - s datem 14. 3. 2019. Nepřebrala si 20. 3. poštu, ale zašla k lékaři a poslala od 20. 3. nemocenský lístek. Přebrala si zrušení pracovního poměru ve zkušební době až 22. 3. 2019. Pracovní poměr končí tedy až 22. 3. 2019 dle § 66 odst. 2 zákoníku práce. Ustanovení § 66 odst. 1 zákoníku práce - není v rozporu s tímto naším postupem? Myslím větu: „Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.“ A protože za první tři směny se náhrada zaměstnanci neproplácí a protože už zaměstnankyně neměla naplánované směny, žádnou náhradu od nás nedostane.

U zaměstnankyně (úřednice ÚSC) jsme zjistili, že neplní část svojí náplně práce. Pracuje na úseku školství (krátce) a vymáhání pohledávek daňovou exekucí. Do dnešního dne od loňského července, kdy tuto činnost začala vykonávat, nevydala jediný exekuční příkaz a vydala pouze několik (cca 25) předexekučních výzev k zaplacení. Byla nadřízenou vyzvána asi před měsícem k aktivnímu vymáhání pohledávek (ústně), protože její nečinností vzniká zaměstnavateli škoda (ten se má chovat jako řádný hospodář). Nečinnost spočívá v lenosti dané zaměstnankyně. Porušení náplně práce to úplně dle mého názoru není, neboť nějakou činnost částečně vykonává. Zaměstnavatel tuto situaci určitě nezavinil – ani ukládáním nepřiměřeného množství práce a úkolů, nebo neseznámením s předpisy potřebnými pro výkon práce, naopak se zaměstnankyni dostává od zaměstnavatele podpory k výkonu její práce. Pokud se domnívám správně, že jde o neuspokojivé pracovní výsledky a zaměstnankyně dostane písemnou výzvu k odstranění a lhůtu by nesplnila, může následovat výpověď podle § 52 písm. f) ZP?

Náš zaměstnanec dostal okamžité zrušení pracovního poměru ke dni 16. 1. 2015, protože nenastoupil do práce. Poslal nemocenský lístek se začátkem nemocenské od 7. 1. 2015. Zaměstnavatel platil nemocenskou od 7. 1. 2015 do 20. 1. 2015. Nemocenská byla ukončena 30. 4. 2015. Pracovní poměr byl ukončen 30. 4. 2015. Dle rozhodnutí soudu ze dne 6. 11. 2018 zanikl pracovní poměr 16. 1. 2015. Jak se má zpětně opravit mzda a ukončení pracovního poměru dle rozhodnutí soudu?

Pracovnice je v dlouhodobé pracovní neschoponosti, v jejím průběhu dostala výpověď z pracovního poměru. Považovala to za nesprávné, odvolala se. Proběhlo soudní řízení, které ji dalo za pravdu. Zaměstnavatel souhlasí a vyplatil zaměstnankyni 120 000 Kč s posvěcením soudního smíru. Zaměstnavatel zaúčtoval po dotazu, jak naložit s výplatou 120 000 Kč, že se podle něj jedná o "NÁHRADU ŠKODY" a zaúčtoval jako ostatní provozní výnosy. Nyní tedy řešíme u zaměstnankyně, jak naložit s daní a odvody. Zzaměstnavatel nevykázal jako mzdu, tedy odvody OSSZ a ZP nejsou, protože za ně odpovídá při výplatě zaměstnavatel? Daň ze mzdy podle § 6 ZDP také ne, přichází do úvahy § 10 ZDP jako jiný příjem, nebo jde čistý příjem pracovnice = náhrada škody? 

Zaměstnankyně v HPP od 5. 9. 2016, dodatkem ke smlouvě ze dne 1. 1. 2017 změna z pracovního poměru na dobu neurčitou na dobu určitou do 31. 12. 2018. Nyní zaměstnankyně těhotná, nástup na mateřskou dovolenou 1. 6. 2019, datum porodu 13. 7. 2019. Pracovní poměr skončí dnem 31. 12. 2018 a zaměstnankyně bude mít nárok na mateřskou dovolenou z důvodu ochranné lhůty (180 dní). Od 1. 1. 2019 doporučení registrace na úřad na práce, státní podpora 5 měsíců. Je to takto v pořádku?

Zaměstnanec je již měsíc v pracovní neschopnosti ze zdravotních důvodů. O víkendu byl několika svědky, včetně zaměstnavatele, viděn na nákupech cca 50 km od svého bydliště. V nákupním centru byl viděn několik hodin. Je možné přistoupit k okamžité výpovědi zaměstnance? Jakým způsobem má být výpověď zaměstnanci předána, pokud je i nadále v pracovní neschopnosti?

Zaměstnankyně byla od 12. 10. 2018 v pracovní neschopnosti. Neschopenku lékař ukončil v její nepřítomnosti (nechodila na kontroly) k 12. 11. 2018. Důvodem pracovní neschopnosti byl otok předloktí, který nastal po změně vykonávané práce (tak je stav popsán v lékařské zprávě, kterou nám zaměstnankyně přinesla s neschopenkou). Zaměstnankyně už v předchozí době mívala krátkodobé absence, které ale vždy před začátkem směny omluvila. Jedná se o nespolehlivou zaměstnankyni. Dne 23. 11. 2018 jsme od ošetřujícího lékaře ukončení neschopnosti obdrželi. V ten den se ozvala i zaměstnankyně, že jí lékař ukončil neschopenku, o čemž nevěděla a že má ruku v sádře, proto do práce nastoupit nemůže. Můžeme se zaměstnankyní okamžitě rozvázat pracovní poměr? Kdybychom chtěli, aby se do práce vrátila, až bude bez sádry, jak zaměstnankyně omluví dobu mezi ukončením pracovní neschopnosti a nástupem do práce? K dnešku má 11. neomluvený pracovní den. 

Není diskriminační, když jedné těhotné zaměstnankyni ukončíme pracovní poměr uplynutím doby a druhé prodloužíme smlouvu na neurčito? Důvodem je spokojenost s její prací, ale na nedostatky jsme ji dříve písemně neupozornili. Nemůže nás nikdo napadnout, když neprodloužíme smlouvu, která skončí uplynutím sjednané doby, aniž bychom uvedli důvody? Může si zde zaměstnavatel libovolně rozhodovat, komu prodlouží smlouvu a komu ne? 

Prosím o posouzení platnosti rozvázání pracovního poměru ve zkušební době (zaměstnanec Polák). Zaměstnán od 20. 6. 2018 jako dělník dřevařské výroby. Sjednána zkušební doba na období 3 měsíce. Pracovní poměr sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2018. Dne 27. 6. 2018 úraz v práci, sepsán Záznam o úrazu dne 2. 7. 2018. Dne 28. 6. 2018 a 29. 6. 2018 omluvené neplacené pracovní volno dle žádosti zaměstnance, tj. celkem 2 dny. Od 30. 6. 2018 - 4. 7. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka), tj. 5 kalendářních dnů. Od 13. 8. 2018 - 17. 8. 2018 omluvené neplacené pracovní volno dle žádosti zaměstnance, tj. celkem 5 dní. Od 20. 8.2018 - 24. 8. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka), tj. 5 kalendářních dnů. Od 27. 8. 2018 - 3. 9. 2018 pracovní neschopnost (polská neschopenka). Od 3. 9. 2018 - trvá dosud pracovní neschopnost (česká neschopenka). Dne 24. 9. 2018 zasláno zaměstnanci Oznámení o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, zrušení ke dni 27. 9. 2018. Zaměstnanec převzal-doručeno dne 28. 9. 2018. Doručenka se nám vrátila po urgencích až dne 24. 10. 2018. Je správný náš závěr, že pracovní poměr skončil dne 28. 9. 2018 (zkušební doba se o dobu nemoci prodloužila)?

Zaměstnanec se rozhodl, že chce ukončit pracovní poměr hned, protože dostal lepší pracovní nabídku. Zaměstnavatel mu sdělil, že ho propustí, až uplyne 2 měsíční výpovědní lhůta. To se zaměstnanci nelíbilo a druhý den již nepřišel do práce. Na telefony nereaguje, již 14 dní nechodí do práce a dle informací už pracuje u nového zaměstnavatele. Původní zaměstnavatel neví, jak dále správně postupoval. Může ho propustit pro hrubé porušení pracovní kázně, k jakému datu? Musí mu proplatit nevyčerpanou dovolenou?

Dobrý den, zaměstnanec dal výpověď a během výpovědní doby onemocněl. Prodlužuje se mu výpovědní doba o dobu jeho nemoci, či nikoliv?

Zaměstnavatel ukončí svou činnost k 31. 10. 2018. Zůstává mu poslední zaměstnankyně, která je nyní na mateřské a od 16. 10. bude na rodičovské dovolené. Jak ukončit pracovní poměr? Pokud by nedošlo k dohodě a byla dána výpověď (ještě do konce září), tak pracovní poměr skončí až 30. 11. 2018, i když zaměstnavatel už v tu dobu nebude existovat? Jak potom udělat odhlášky na sociální a zdravotní pojištění? A nebo zaměstnavatel nemůže skončit, pokud má zaměstnankyni ve výpovědní době? 

Zaměstnanec (řidič nákladního automobilu) kvůli vybodování přišel o řidičský průkaz. Může s ním jeho zaměstnavatel ukončit pracovní poměr výpovědí? Náleží mu odstupné? Po dobu výpovědní doby platí zaměstnavatel zaměstnanci mzdu, i když řidič nepracuje, protože nemá řidičký průkaz?