Otázky a odpovědi - strana 6

HPP na dobu určitou začal 2. 7. 2018, následně byl 2x prodloužen. Nyní se blíží lhůta posledního prodloužení, tj. 31. 7. 2020. Lze se zaměstnancem ukončit pracovní poměr uplynutím doby a následně s ním uzavřít dohodu o provedení práce?

Zaměstnanec, v současné době starobní důchodce. V dubnu 2018 měl pracovní úraz, který zanechal trvalé následky, se kterými se stále léčí. Starobní důchod mu byl přiznán v říjnu 2019. V současné době řešíme jeho návrat do zaměstnání na jeho původní pracovní pozici. V případě, že nám zaměstnanec předloží potvrzení od našeho lékaře poskytovatele pracovně-lékařských služeb, že není schopen jeho dosavadní práci dále vykonávat z důvodu pozbytí jeho zdravotní způsobilosti, ke které by došlo i bez pracovního úrazu, vzhledem k věku a zdravotnímu stavu zaměstnance, může zaměstnavatel postupovat tak, že dá zaměstnanci výpověď § 52 písm. e) zákoníku práce, nebo musí postupovat tak, že pracovní poměr ukončí výpovědí ze strany zaměstnavatele podle § 52 d) zákoníku práce, kde je uvedeno, že zdravotní způsobilost pozbyl vlivem pracovního úrazu a náleží mu odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku. 

Zaměstnanec má 5 exekucí (nepřednostní) z toho první se vyplácí - ukončení PP/výplata včetně odstupného. Při skončení PP bude mít nárok i na výplatu odstupného (jelikož ukončuje PP dle § 52 písm. c) ohledně výpočtu exekuce/srážky, dle novely o exekucích z 4/2020 by měla zaměstnanci zůstat část (dle vyplaceného odstupného průměrných výdělků/rozděleno měsíčně) nezabavitelná část, ale při jeho poslední zúčtovatelné mzdě 40 000 Kč/hrubého+ odstupného 160 336 Kč, 200 336 Kč/hrubého celkem = čistého celkem 161 651 Kč mi k výplatě zůstává po srážce/ex 20 724 Kč, proč ? Pochopila jsem tedy špatně, že mu nezůstane alespoň rozdíl z hrubé mzdy/před odstupným + (4 x 6 908 Kč nezabavitelná část).

Pracovník, pracovní smlouva na dobu určitou do 31. 12. 2019. V důsledku opomenutí, mzda za měsíc leden, únor, březen 2020 v běžném režimu. Nyní řešíme vazbu Zákoníku práce § 65 ve vazbě na § 48 odst. 2) - pracovník se domnívá, že mu vznikla Pracovní smlouva na dobu neurčitou. - my se domníváme, že pracovní poměr skončil 31. 12. 2019, Tři měsíce roku se pokryjí prodloužením smlouvy na dobu určitou. Automatické překlopení pracovní smlouvy s dobu neurčitou by se vztahovala původní pracovní smlouva na dobu určitou, bez uvedení přesného datumu, ale byla by vymezena " sjednání úkolem ke konkrétní práci". Kdy pracovníkovi nebylo 3 dny předem oznámeno, a nadále vykonává práci s vědomím zaměstnavatele. Tedy, že § 48 odst. 2 se váže i k odstavci 1, nevztahuje se na pracovní smlouvu s přesně vymezeným dnem ukončení pracovního poměru. Se zaměstnancem jsme se shodě, jen potřebujeme dát do správného pracovního rámce.

Lze ukončit pracovní poměr z důvodu hrubého porušení povinností zaměstnance v době pracovní neschopnosti? Dne 22. 4. 2020 zaměstnanec nepřišel do práce a ten den jsme mu do vlastních rukou odeslali okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu hrubého porušení povinností - neuposlechnutí příkazu nadřízeného a jeho verbální napadení z předchozího dne a následně neomluvená absence. Toto ukončení bylo zaměstnanci zasláno do vlastních rukou, které převzal 24. 4. 2020. Tento den bych považovala za ukončení pracovního poměru, ale protože nám bylo doručeno elektronicky oznámení o pracovní neschopnosti od 22. 4. 2020, tak si nejsem jista, jestli opravdu končí pracovní poměr převzetím dokumentu dne 24. 4. (Podle dokladů o pracovní neschopnosti je zřejmé, že lékařka vystavila pracovní neschopnost nejdříve od 24. 4, pak přišlo hlášení o opravě počátku neschopnosti od 22. 4.).

Dohodou k pracovní smlouvě jsme s vedoucími zaměstnanci (§ 73 ZP, jedná se o akciovou společnost) sjednali dohodu o možnosti odvolání/vzdání se pracovního místa. Na rozdíl od úpravy ZP § 73a odst. 2 uvádíme, že zaměstnanec při odovlání má nárok na odstupné podle kolektivní smlouvy (jako při zrušení podle § 52c ZP, v kolektivní smlouvě uvedeno pro § 52c ZP i zvýšené odstupné nad limit stanovený v ZP) + fixní částku, přestože jeho místo není zrušeno v důsledku organizační změny. Pro zaměstnance nemáme vhodné místo odpovídající jeho kvalifikaci a zdravotnímu stavu. Pojišťuje se takto vyplacené odstupné sjednané individuálně v pracovní smlouvě s odkazem na kolektivní smlouvu (zdravotně a sociálně)? 

Máme zaměstnance, který u nás končí pracovní poměr a od příštího měsíce mu budeme vyplácet konkurenční doložku. Může se přihlásit na úřad práce a bude mu vyplácena podpora, anebo nemůže a musí si platit zdravotní pojištění sám, i když my jako plátce budeme z doložky pojistné odvádět? Bude rozhodným obdobím pro stanovení průměrné mzdy kalendářní čtvrtletí únor - duben, nikoliv předchozí uzavřených kvartál?

Může zaměstnavatel sdělit ostatním zaměstnancům z jakého důvodu ukončil pracovní poměr s jedním ze zaměstnanců?

Náš zaměstnanec (občan Polské republiky) je údajně zadržen ve vazbě nebo je přímo ve výkonu trestu. Bohužel nemáme žádné další informace ani od něj, ani od státních orgánů Polska. V tuto chvíli do práce nechodí. Domníváme se, že nastoupil do výkonu trestu pro porušení podmínky, což tedy neodpovídá možnosti okamžitého zrušení podle § 55 odst. 1 písm. a). Protože zaměstnanec o sobě doposud nedal vědět, můžeme použít okamžité zrušení v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) – neomluvená absence. Poslední nahlášená adresa pobytu je trvalé bydliště v Polsku, kam bychom doručovali. Prosím o doporučení, jak máme v tomto případě postupovat.

K 31. 8. 2019 v naší organizaci skončil zaměstnanec a odcházel z odstupným. Bohužel jsme mu chybně vyplatili 3 měsíční odstupné, i když měl podle zákoníku práce nárok pouze na 2 měsíční. Přišli jsme na to na konci prosince a v našem účetnictví jsme si to opravili. Teď ale nevíme, jaké kroky máme směrem k bývalému zaměstnanci podniknout, aby nám navíc vyplacené peníze vrátil, je-li to vůbec možné. Jsme příspěvková organizace. 

Zaměstnanec byl odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance, zároveň mu zaměstnavatel oznámil, že pro něj dále nemá vhodnou práci odpovídající zejména jeho kvalifikaci. Takže po dobu výpovědní doby, která bude dle smlouvy trvat 9 měsíců, mu bude plynout náhrada mzdy (překážky ze strany zaměstnavatele). Výpověď z pracovního poměru byla předána (oboustranně podepsána) 3. 12. 2019, překážky ze strany zaměstnavatele od 4. 12. 2019 do 30. 9. 2020. Bude mít nárok na dovolenou po dobu výpovědní doby 1-9/2020 a případně kolik dnů? Nárok ve firmě je 25 dnů/rok dovolené.

Zaměstnanec dostane od zaměstnavatele výpověď dle § 52 písm. c) ZP. Dle § 67 odst. 1 písm. c) ZP náleží zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, jelikož daný zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele 15 let. Nicméně u zaměstnavatele působí odborový orgán a byla sjednána kolektivní smlouva, na základě které má daný zaměstnanec nárok na odstupné ve výši pětinásobku jeho průměrného výdělku. Podléhá toto odstupné nebo některá jeho část odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Máme zaměstnance, který pracoval celý rok 2019, v říjnu 2019 dostal výpověď kvůli nadbytečnosti, zároveň má konkurenční doložku. Od listopadu si měl vyčerpat část zbývají dovolené a poté pobíral náhradu mzdy, jelikož už zaměstnavatel pro něj neměl práci. V prosinci obdržel odstupné a zároveň roční bonus a celý měsíc pobíral náhradu mzdy. Od ledna 2020 má mít vyplacenou konkurenční doložku ve výši 50 % průměrné mzdy za kalendářní měsíc. Jak mám postupovat při výpočtu průměrného výdělku za 4Q. čtvrtletí 2019 - patří do výpočtu náhrada mzdy, nebo nikoliv? Jak se poté počítá konkurenční doložka je to průměrný výdělek * počet pracovních dní (včetně svátků)?

Při ukončení pracovního poměru k 21. 10. 2019 se zjistilo, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 8 dní. Celková výše náhrady za přečerpanou dovolenou činila 7 689 Kč hrubého. Poslední zúčtovaná mzda činila 11 520 Kč. Z důvodu opravy přečerpané dovolené se vyměřovací základ sníží pod minimum tzn. bude činit 3 831 Kč (tj. 11 520 - 7 689 Kč). Je nutné v takovém případě dopočítávat odvod pojistného do minimálního vyměřovacího základu? Nebo je možné ponechat vyměřovací základ pod minimem, vzhledem k tomu, že již bylo pojistné odvedeno v měsících, kde byla vyplacena náhrada za dovolenou?

Zaměstnanec se v průběhu měsíce července dohodl se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru k datu 31. 8. (byla podepsána dohoda o ukončení pracovního poměru). Zaměstnanec však k 23. 8. onemocněl. Vím, že pracovní poměr k 31. 8. je ukončen, je však zaměstnavatel povinen vyplatit náhrady za DPN i za dny v září, za které by mu v případě trvání pracovního poměru normálně náležely? Doklady o trvání pracovní neschopnosti má po 31. 8. zaměstnanec posílat sám na ČSSZ nebo nosit již bývalému zaměstnavateli a ten je na ČSSZ bude posílat sám?

Jak správně postupovat, jestliže zaměstnanec ukončil pracovní poměr a po přepočítání dovolené jsme zjistili, že zaměstnanec přečerpal nárok o dva dny? Jak se spočítá částka, kolik má vrátit za přečerpanou dovolenou, a jak se postupuje vůči SP a ZP?

Pracovní poměr se zaměstnancem vznikl v březnu 2019. V červenci 2019 dal zaměstnanec výpověď. Zaměstnavatel trval na výpovědní době 2 měsíce. Zaměstnanec však od 16. 8. 2019 nenastoupil na směnu a měl neomluvenou absenci. Dne 31. 8. 2019 zaměstnavatel souhlasil s dřívějším ukončením pracovního poměru k 31. 8. 2019. Zaměstnanci vznikl za dobu trvání pracovního poměru nárok na dovolenou 8,5 dní. Zaměstnanec již čerpal dovolenou 11 dní. Náhradu za dovolenou, na kterou zaměstnanci nevznikl nárok (2,5 dne) mu zaměstnavatel srazí v poslední mzdě. Může však zaměstnavatel krátit dovolenou a srazit i náhradu za již čerpanou dovolenou z důvodu neomluvené absence? V případě, že ano, o kolik dní může zaměstnavatel takto zaměstnanci pokrátit (když pracovní poměr netrval celý kalendářní rok)? 

V září se nám má vracet jedna kolegyně po rodičovské dovolené. Na tuto kolegyni jsou však v rámci celé firmy negativní reference. Má se vracet do oddělení, kde nyní jeden člověk odešel a druhá kolegyně se velmi dobře osvědčila, ta má však smlouvu na dobu určitou do konce roku 2019. Stávající kolegyni bychom si chtěli ponechat, rádi bychom jí nabídli i smlouvu na dobu neurčitou. Obě dámy mají v pracovní smlouvě stejnou pozici na stejném oddělení. S kolegyní, která se nám má vracet z rodičovské dovolené, bychom se chtěli po jejím návratu rozloučit. Jsem toho názoru projednat s ní ukončení dohodou bez uvedení důvodu a nabídnout ji mimořádnou odměnu ve výši odstupného. Z toho bychom měli zaplatit sociální a zdravotní pojištění, ovšem paní to pak znevýhodňuje při žádání o podporu v nezaměstnanosti na ÚP. Jelikož paní u nás byla zaměstnána déle než 3 roky, má nárok na odstupné ve výši 3 platů. Jaký je Váš názor na formu a způsob ukončení pracovního poměru a odstupné? Samozřejmě, pokud by paní dohodu neakceptovala, museli bychom ji dát výpověď z důvodu § 52 písm. c) zákoníku práce, což nám však komplikuje fakt, že na druhém místě je zaměstnána paní, která má smlouvu na dobu určitou. Jaký způsob ukončení tedy doporučujete včetně formy její kompenzace?

Je možné uzavřít s zaměstnancem dohodu o rozvázaní pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti? Dohoda je na základě § 49 zákoníku práce. V dohodě bude uveden důvod nadbytečnosti s odkazem na § 52 písm. c) zákoníku práce, včetně zmínky o organizační změně (rozhodnuti o zrušení pracovního místa). Datum ukončení pracovního poměru by byl stejný, jako při výpovědi (pracovní poměr ještě bude trvat 2 měsíce), a bude určen v dohodě (například dohoda ze dne 15. 8. 2019, pracovní poměr končí ke dni 31. 10. 2019), odstupné v zákonné výši. Dle zaměstnankyně úřadu práce taková dohoda může byt pouze v případě, kdy zaměstnanec trvá na kratší výpovědní lhůtě. Prý pokud doba trvání pracovního poměru po sepsání dohody je stejná, jako by byla v případě výpovědí, slučujeme výpověď a dohodu do jednoho, a to nelze. Pokud by takový postup přece nebyl v rozporu se zákonem, nebude krácená podpora v nezaměstnanosti dotyčného zaměstnance na 45 %? 

Zemřel zaměstnavatel - OSVČ, který zaměstnával svého syna a jeho manželku. Syn bude patrně pokračovat v provozování živnosti. Když bude syn pokračovat v živnosti do té doby, než získá vlastní živnostenské oprávnění, jaký bude jeho statut? Může sám sebe a svou manželku zaměstnávat, či jejich pracovní poměr úmrtím zaniká? Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním?