Otázky a odpovědi - strana 4

Z důvodu organizační změny propouštíme jednoho zaměstnance z oddělení Logistiky. Oddělení Logistiky má dva zaměstnance - druhé pracovní místo je aktuálně volné a snažíme se ho obsadit v otevřeném výběrovém řízení. Kolegyni, kterou budeme propouštět, jsme toto místo nabídli, ale ona odmítla. Neexistuje o tom žádný písemný záznam. Profesně - zkušenostmi a dovednostmi se na to volné místo kolegyně poměrně hodí, ale chce pracovat na zkrácený úvazek (a teď i pracuje) a my potřebujeme mít plný, navíc si osobnostně nesedí s nadřízeným. Nemůže fakt, že máme otevřené výběrové řízení na druhé místo v Logistice zneplatnit organizační změnu a propouštění z nadbytečnosti? A není vhodné zajistit si písemné vyjádření od kolegyně, že na to volné místo nastoupit nechce?
Vydáno: 09. 05. 2022
Zaměstnanec podal v průběhu měsíce února výpověď. Pracovní poměr mu končí k 30. 4. 2022, co když se ale v průběhu výpovědní doby zaměstnanec tzv. hodí marod nebo i doopravdy onemocní, jak je to s výpovědní dobou – prodlužuje se automaticky o kalendářní dny, které zaměstnanec bude marodit? Například, když bude mít neschopenku od 10. 3. 2022 na měsíc do 10. 4. 2022, znamenalo by to, že výpovědní lhůta by se mu potom prodloužila o měsíc do 30. 5. 2022?
Vydáno: 22. 03. 2022
Zaměstnankyně dostala 3 vytýkací dopisy ve třech týdnech po sobě jdoucích. Pokaždé se jednalo o to, že odmítla jít na dvouhodinový přesčas, který měli zaměstnanci v daném týdnu nařízený. Během jednoho měsíce byla upozorněna na porušení pracovní kázně hned třikrát a jelikož k nápravě nedošlo, bude následovat výpověď dle § 52 písm. g). Je dostačující jako výpovědní důvod uvést neuposlechnutí nadřízeného k nařízené práci přesčas a brání něco zaměstnankyni, aby poté ve výpovědní lhůtě pracovala? Tuto situaci posuzujeme jako soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, nicméně nedalo by se rovnou brát jako závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, u kterého ani není nutné vytýkací dopis?
Vydáno: 21. 03. 2022
Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď 24. 2. dle § 52 písm. g) - za závažné porušení povinností. Zaměstnanec 25. 2. nastoupil na pracovní neschopnost. Bude se zaměstnanci prodlužovat výpovědní doba o dobu nemoci?
Vydáno: 17. 03. 2022
Zaměstnavatel skončí dohodou pracovní poměr se zaměstnancem po 8 měsících trvání pracovního poměru. Jedná se o pozici montážního dělníka. Zaměstnavatel není spokojen s prací tohoto zaměstnance. Na jeho místo přijme nového zaměstnance, který bude vykonávat úplně stejnou práci. Má zaměstnanec nárok na odstupné? S dohodou (na návrh zaměstnavatele) souhlasil a podepsal ji. Kdyby zaměstnanec s dohodou nesouhlasil, jakým způsobem by zaměstnavatel ukončil pracovní poměr, když jediný důvod je nespokojenost s pracovním výkonem zaměstnance? Jaký by byl výpovědní důvod ze strany zaměstnavatele? Náleželo by odstupné?
Vydáno: 01. 02. 2022
Jsme příspěvková organizace - divadlo. Máme spoustu zaměstnanců na dobu neurčitou již v důchodovém věku. No a to je ten problém, kdy vzhledem ke svému věku již nesplňují všechny pracovní povinnosti, které jim vyplývají z náplně práce (nejedná se o umělce). Jak slušně a podle ZP lze ukončit PP u těchto zaměstnanců, kteří se k "odchodu" do zaslouženého odpočinku zdaleka nechystají?
Vydáno: 03. 01. 2022
Při ukončení pracovního poměru dvakrát vytisknu Potvrzení o zaměstnání (ZL), oba originály orazítkuji, podepíši, jeden originál předám zaměstnanci a na druhý se mi zaměstnanec podepíše, kde je předtištěno razítkem - Potvrzuji převzetí originálu - a tam se zaměstnanec podepíše. Může to tak být? Nebo musí být jen jeden originál, který pak po podpisu zaměstnance teprve ofotím? 
Vydáno: 26. 10. 2021
Zaměstnanci jsme dali výpověď ve zkušební době, kterou podepsal na pracovišti a ten den odpoledne zašel k lékaři a byla mu vystavena neschopenka. Platí konec pracovního poměru ten den, nebo se prodlužuje o dny neschopnosti?
Vydáno: 23. 09. 2021
Máme zaměstnance, který byl dlouhodobě nemocný a pozbyl zdravotní způsobilost k vykonávané práci. Pracovní lékař potvrdil, že svoji práci nemůže vykonávat. Nejedná se o nemoc z povolání a ani pracovní úraz. Zaměstnance nemůžeme převést na jinou vhodnou práci. Výpověď tedy dostane dle § 52 písm. e) zákoníku práce. Výpovědní doba bude dva měsíce - co bude po tu dobu vykonávat? Můžeme mu nařídit vybrat si dovolenou která mu (po přepočtu) zbyla z roku 2020 a 2021? Původní práci dělat nemůže a jinou pro něho nemáme. Bude tedy doma? Případně jak mu budu počítat výdělek po ty 2 měsíce? Máme plat paušálem + osobní příplatek. Dále protože se jedná o výpověď dne § 52 písm. e) nemá nárok na odstupné? Jestli má, tak v jaké výši? Z jakého období mu budu počítat průměrný plat? Pracovní neschopnost nastoupil 2. 4. 2020 a ukončuje 16. 9. 2021. 
Vydáno: 13. 09. 2021
Pracovní poměr zaměstnance byl ukončen 31. 10. 2018 výpovědí ze strany zaměstnavatele, ale na základě potvrzení soudu došlo ze strany zaměstnavatele k neplatnému rozvázání tohoto pracovního poměru. Zaměstnanec na svém zaměstnávání trval. V 7/2020 se vrátil zpět do zaměstnání. Za období 11/2018 – 6/2020 mu bude poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Vznikl zaměstnanci za toto období (10/2018 – 6/2020) nárok na dovolenou? Při výstupu mu byla vypořádána dovolená do 10/2018. V případě, že vznikl, jak s touto dovolenou naložit: Je možné celý nárok této dovolené zaměstnanci určit k vyčerpání v roce 2020 – je k tomuto nutná písemná žádost zaměstnance o převedení této dovolené? Může zaměstnavatel o převedení dovolené rozhodnout i bez žádosti zaměstnance? Jak postupovat v případě, že zaměstnanec o toto nepožádá?
Vydáno: 31. 08. 2021
Máme zaměstnance (pracovní smlouva), který od listopadu 2018 vykonává veřejnou funkci – starosta. V letošním roce se vedení organizace rozhodlo, z důvodu ukončení strojní výroby, ukončit některé pracovní poměry z důvodu nadbytečnosti § 52 písm. c) zákoníku práce. Se zaměstnancem vykonávající veřejnou funkci, se vedení dohodlo o rozvázaní pracovního poměru dohodou – důvod § 52, písm. c) zákoníku práce. Má takový zaměstnanec nárok na odstupné (u společnosti v zaměstnaneckém poměru od roku 2004)? 
Vydáno: 24. 08. 2021
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr. Bude končit k 30. 9. 2021. Nyní je v pracovní neschopnosti. Prodlužuje se mu výpovědní doba po dobu nemoci? Zaměstnanec podal výpověď sám.
Vydáno: 17. 08. 2021
Zaměstnankyně byla v pracovní neschopnosti od 30. 9. 2020. Ke dni 31. 5. 2021 byla uznána invalidní ve vyšším stupni invalidity. Dne 12. 8. 2021 nám bylo sděleno OSSZ, že jí byla ukončena pracovní neschopnost ke dni 30. 6. 2021. Do zaměstnání tedy od 1. 7. 2021 do dnešního dne nenastoupila. Jak správně rozvázat pracovní poměr ke dni ukončení pracovní neschopnosti 30. 6. 2021? 
Vydáno: 13. 08. 2021
Zaměstnavatel ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci podle § 52 odst. a), výpovědní doba uplyne 31. 10. 2021, zaměstnanci obdrží odstupné dle § 67. Zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu na dobu určitou do 30. 11. 2021, mají také nárok na odstupné dle § 67 dle délky zaměstnání? Nebo je možné nedat těmto zaměstnancům výpověď, ale počkat na uplynutí doby, na kterou je pracovní smlouva sjednána, s tím, že v měsíci listopad by jim náležela náhrada mzdy z důvod překážek na straně zaměstnavatele?
Vydáno: 09. 08. 2021
Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda u rozvázání pracovního poměru. Dohoda je stručná, je pouze uvedeno: Zaměstnavatel určil, že zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. Dohoda neobsahuje žádný odkaz na ustanovení zákoníku práce, pouze v hlavičce je uvedeno: Odstupné dohodou podle § 49 ZP. Je správný postup, že odstupné bylo zahrnuto do vyměřovacího základu pro odvod sociálního i zdravotního pojistného? Jedná se o daňově uznatelný náklad, nebo bude tento náklad (jak odstupné, tak odvody na ZP a SP) při podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob na řádku 40 vyloučen a zvýší se tak daňový základ?
Vydáno: 20. 07. 2021
Máme dvě provozovny, u jedné z nich nám končí nájemní smlouva k 31. 8. 2021, nebude dál prodloužena a provozovna nebude dál pokračovat. Společnost nezaniká, má ještě dvě 2 další provozovny. V zanikající provozovně pracuje zaměstnanec, který je od 30. 9. 2020 v pracovní neschopnosti. Jak je to s výpovědí a odstupným u tohoto zaměstnance, pokud bude i po zániku provozovny v pracovní neschopnosti?
Vydáno: 15. 07. 2021
Zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou a následně měla schválené roční neplacené volno. Nyní jí volno končí a chtěla by se vrátit do práce. Zaměstnavatel ji však již nemá vůli zaměstnat (její práci zastávala 4 roky jiná zaměstnankyně, se kterou je velmi spokojený a kterou by chtěl nadále zaměstnávat). Jaké možnosti má nyní zaměstnavatel, když chce ukončit pracovní poměr se zaměstnankyní? Může ukončit pracovní poměr na základě nadbytečnosti nebo je jiný způsob? A náleží zaměstnankyni odstupné? 
Vydáno: 12. 07. 2021
Zaměstnanec bez omluvy přestal chodit do práce (5 neomluvených absencí). Zaměstnavatel poslal upozorňovací dopis (7. 6. 2021) a následně došlo k odeslání okamžitého zrušení pracovního poměru poštou - dopisem do vlastních rukou s úložní dobou 15 dnů (9. 6. 2021). Tento doporučený dopis se dne 11. 6. 2021 vrátil zpět se sdělením ČP, že adresát na uvedené adrese neznámý s razítkem pošty 10. 6. 2021. Ke kterému datu došlo ke zrušení pracovního poměru? Je to den, kdy došlo ke znemožnění doručení písemnosti - tedy 10. 6. 2021?
Vydáno: 24. 06. 2021
Zaměstnanec v roce 2021 nenastoupil do zaměstnaní.Od 1. 1. 2021 do 18. 1. 2021 byl na ošetřovném z důvodu uzavření škol a 19. 1. 2021 nastoupil na nemocenskou do 30. 4. 2021, pak ukončil pracovní poměr. Má nárok na poměrnou část dovolené v roce 2021?   
Vydáno: 24. 06. 2021
Jaký typ daně bychom měli prosím použít v případě, že zaměstnanec skončil hlavní pracovní poměr 30. 4. 2021 a za měsíc 06/2021 mu byl zúčtován a vyplacen dodatečný příjem po skončení pracovního poměru? Hrubý příjem byl ve výši 2 000 Kč. Do 30. 4. 2021 měl podepsané prohlášení u nás. Od 05/2021 má podepsané prohlášení u nového zaměstnavatele. Měli bychom zdanit srážkovou či zálohovou daní? Změnila by se situace v případě, že by zaměstnanec nikde za měsíc 06/2021 neměl podepsané prohlášení (tedy by k žádnému novému zaměstnavateli nenastoupil)?
Vydáno: 10. 06. 2021