Otázky a odpovědi - strana 7

Dobrý den, v naší společnosti se stal pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dní externímu pracovníkovi. Je to Čech, zaměstnaný u německé firmy, která nám montuje novou linku. Jak se řeší jeho pracovní úraz. Stal se na našem pracovišti, ale on není naším zaměstnancem. Je můj názor správný, že úraz zapíšeme do knihy úrazů a informujeme jeho zahraničního zaměstnavatele. Vzhledem, k tomu, že není náš zaměstnanec, netýká se nás hlášení na OIP apod. Neradi bychom něco zanedbali, ale na druhou stranu se všude píše, že ohlašovací povinnost má zaměstnavatel.

Zaměstnanec dostal výpověď k 28. 2. 2023 s dvouměsíční lhůtou a třemi odstupnými platy z důvodu zrušení pracovního místa (zaniklo celé středisko). Tento zaměstnanec 16. 2. 2023 zemřel (není pracovní úraz). Má nárok na odstupné a případně jaké?

Zaměstnanec odstoupil z funkce, kdy zaměstnavatel nemá dál pro něj odpovídající práci dle pracovní smlouvy. Může tento zaměstnanec dostat výpověď dle § 52 písm. c) s tím, že po dobu výpovědní lhůty je překážka na straně zaměstnavatele? Co když zaměstnanec žádnou pracovní smlouvu nemá a byl do funkce rovnou jmenován, tudíž pracovní poměr byl založen jmenováním. Platí pro tento případ stejný postup?

Lze poskytnout mimořádnou odměnu k DPČ za vykonání nějaké mimořádné činnosti nebo splnění nějakého úkolu? Pokud ano, je nutné to mít uvedeno v DPČ? 

Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?

Zaměstnanec v letošním roce v lednu odpracoval dvě směny přesčasů (přesčasy byly proplaceny). První týden v únoru mu bude nařízen další přesčas. Přesčas je nařízen z provozních důvodů - neboť potřebujeme dodat díly našemu stěžejnímu zákazníkovi. Zaměstnanec odmítá jít na tento přesčas. Může být zaměstnanci na základě odmítnutí přesčasu poslán vytýkací dopis? Může mu být udělena absence? Může na základě toho přijít o nenárokovou složku mzdy?

Co může hrozit zaměstnanci, který si předem nepožádal o písemný souhlas zaměstnavatele dle § 304 odst. 1 zákoníku práce (výkon konkurenční výdělečné činnosti)?

V organizaci zaměstnáváme vrátné, recepční na dohody. Mají uzavřenou souběžně DPP a DPČ. Dohody jsou uzavřeny na neurčito na stejnou pracovní pozici. V momentě, kdy překročí v kalendářním roce odpracovaných 300 hodin na dohodu o provedení práce, začne se odměna vyplácet na DPČ. To je myslím-doufám v pořádku. Bylo by ale možné v rámci jednoho měsíce rozdělit odměnu mezi tyto dvě dohody ? A zaplatit tak recepční např. 60 hodin na DPP a 20 hodin na DPČ, aby se ani z jedné dohody neplatilo pojistné, u DPP by odměna byla do 10.000 Kč , u DPČ do 4.000 Kč ? Jestliže ne, jak by musely být sepsány dohody, aby to šlo vyplácet výhodně rozděleně ?

Došlo od nového roku k nějakým změnám pro oblast dohod o provedení práce? Nějaké změny byly avizované, ale nevím, zda bylo nakonec schváleno, nebo ne. 

Zaměstnankyně přestala chodit do práce, neomluvila se, nezvedá telefon, není v pracovní neschopnosti a doma jsme jí také nezastihli. Jakým způsobem jí máme doručit okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm b) tak, aby bylo prokazatelné, že jí bylo doručeno? Máme použít obálku s modrým pruhem, kterou používají úřady a státní orgány tak, aby mohli použít „doručení fikcí“?

K jakému dni mohu odhlásit zaměstnance? Dne 9. 1. 2023 jsme zaměstnanci, který přestal chodit do práce od 19. 12. 2022, poslali okamžité ukončení pracovního poměru v obálce s červeným pruhem. Pošta nám dopis 13. 1. 2023 vrátila, že na uvedené adrese je adresát neznámý. Na obálce je razítko uloženo do 30. 1. 2023. Ale na poště to uložené není. Mohu ho odhlásit již datem vrácení, protože zaměstnanec nenahlásil novou adresu a na té nahlášené již nebydlí a tím znemožnil doručení výpovědi, nebo mám čekat do 30. 1. 2023 dle razítka na obálce? Jde o Ukrajince. Zasílali jsme na adresu, kterou uváděl i na cizinecké policii. 

Započítávají se hodiny dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do odpracovaných hodin zaměstnanců při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců?

Pokud dá zaměstnanec výpověď z pracovního poměru, přitom se však se zaměstnavatelem dohodne, že nemusí dodržet klasickou dvouměsíční výpovědní lhůtu, nýbrž skončí již za měsíc. Jedná se v tomto případě stále o výpověď nebo o dohodu o ukončení pracovního poměru?

Příspěvková oraganizace, základní škola, má učitele, který měl do 31. 8. 2022 sjednaný zkrácený pracovní poměr a jeho týdenní úvazek byl 0,4091, sjednaná pracovní doba 16,36 hodin/týden. Učil dva dny v týdnu. Plný tabulkový plat 38 560 Kč, krácený úvazkem 15 775 Kč. Od 1. 9. 2022 mu byl úvazek ještě zkrácen. Učí pouze jeden den, úvazek je 0,045 a je to 1,8 hodiny/týden. Plný plat je 38 560 Kč a krácený podle úvazku je 1 735 Kč. Tento poměr je sjednán na dobu neurčitou a reguluje se pouze dodatky ke smlouvě. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu? Pokud ne, jak pracovní poměr uzavřít, aby to bylo zaměstnání malého rozsahu?

Jaký je postup při výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku, který se nově uvádí na tiskopise Oznámení o ukončení zaměstnání, za jaké období se počítá? Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dne 31. 12. 2022. 

Zaměstnanec dostal výpověď z organizačních důvodů k 31. 8. 2022. Dne 12. 8. 2022 nastoupil na nemocenskou, která stále trvá. Do 11. 8. 2022 odpracoval všechny plánované směny (5 × 8 = 40 hod./týden). Celoroční nárok na řádnou dovolenou v délce 5 týdnů – 200 hodin. Dovolená za rok 2022 bude tedy 197 hod.?

Od 1.1.2023 k nám nastoupil zaměstnanec na DPP. Je nutné ho poslat na vstupní lékařskou prohlídku?

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o rozvázání pracovní poměru podle § 49 ZP, v textu dohody se však píše o dvouměsíčním odstupném z důvodu § 52c ZP. Má se toto považovat za dohodu o rozvázání pracovního poměru nebo za výpověď, když se toto jeví celkově jako výpověď?

OSVČ plátce DPH vyrábí a prodává stříbrné šperky. Spolupracuje s OSVČ (plátce paušální daně), který nabízí šperky prodejcům po celé ČR a z uskutečněného prodeje vystaví fakturu za provizy z prodeje šperků. OSVČ plátce se bohužel domnívá, že spolupracující OSVČ (prodejce) pracuje pouze a jen pro prodejce stříbrných šperků. A tudíž by mohlo dojít k tzv. Švarc systému. Spolupracující OSVČ (prodejce) toto popírá a tvrdí, že spolupracuje i s jinými výrobci šperků. Může nějakým způsobem OSVČ, např. tím, že by mu spolupracující OSVČ podepsal čestné prohlášení, že je prodejcem i jiných výrobců šperků, zabránit tomu, aby byl nařčen z tzv. Švarc systému? Nebo dá se řešit tato situace jiným způsobem?

Jaký je rozdíl mezi pracovním poměrem uzavřeným na poloviční úvazek (20 hod týdně) a DPČ na 20 hodin týdně? Musí být v pracovním poměru uvedeno počet hodin týdně? A je pro pracovní poměr na 1/2 úvazek stanoveno také 20 dnů dovolené, tj. jakoby 20 dnů x 4 hod? Jak se přesně počítá, kolik má zaměstnanec odpracovat hodin v měsíci, když má měsíc např. 22 pracovních dnů či 21 dnů, tj. 4 hod denně, tj. 22 x 4 a 21x4?