Otázky a odpovědi - strana 40

Zaměstnancovo auto má dle technického průkazu normu spotřeby dle 692/2008A a spotřebu 8,8/5,4/6,6. Jakou spotřebu použít pro výpočet náhrady za použití soukromého automobilu pro služební cestu? Další zaměstnanec má normu ES 2004/3 a spotřebu 7/4,7/5,5. Jakou spotřebu máme použít zde?

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravování. Ustanovení § 236 zákoníku práce umožňuje poskytování stravného zaměstnancům (předpokládám i na dohody), důchodcům, zaměstnancům v době DPN i dovolené. Naproti tomu § 33b zákona č. 250/2000 Sb. vymezuje poskytnutí stravování důchodcům a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ve vlastních stravovacích zařízeních. Ve vyhlášce č. 84/2005 Sb. jsou stanoveny další podmínky a vymezení okruhu osob, kterým lze a za jakých podmínek příspěvek na stravné poskytovat. 1) Může příspěvková organizace, která zajišťuje stravování dovozem obědů, poskytovat příspěvek na stravné důchodcům, zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, zaměstnancům na dovolené a DPN? 2) Stejný dotaz, ale pro případ, kdy tato příspěvková organizace přejde na způsob stravování nákupem stravenek. 

Máme zaměstnance na hlavní pracovní poměr, který má měsíční hrubou mzdu cca 12 000 Kč, jsou na něho vedeny dvě přednostní exekuce na výživné. První je na syna z prvního manželství, kde je stanoveno měsíční běžné výživné 2 000 Kč, druhá exekuce je dvě děti z druhého manželství, kde je měsíční běžné výživné stanoveno na 1 500 Kč a 1 700 Kč. Jak mám rozdělit měsíční srážku ze mzdy, která vychází na cca 2 900 Kč. Je správné použít 1. třetinu (1 450 Kč) použít na první exekuci a druhou třetinu rozdělit na první a druhou exekuci podle poměru výše měsíčního běžného výživného? Např. 2. třetina 1 450 Kč (2 000 Kč – 38 %, 1 700 Kč – 33 %, 1 500 Kč – 29 %), 38 % - 550 Kč, 33 % - 480 Kč, 29 % - 420 Kč, takže by na první exekuci bylo placeno 2 000 Kč (1 450 + 550) a na druhou exekuci 900 Kč (480 + 420). Je tento postup správný? Je na tento případ vydána judikatura? 

Jsme rozpočtová organizace, zařízení pro opravy techniky. Na dílnách jsou systemizovaná místa mistrů a techniků. Mistři splňují podmínky pro přiznání příplatku za vedení a ten je jim přiznán podle § 124 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, (podle organizačního předpisu jsou oprávněni organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny). U jedné dílny (tabulkově 3 místa – 1x mistr a 2x technici) nastala situace, kdy při momentální neobsazenosti jednoho místa technika a z důvodu úmrtí druhého technika zůstal na dílně pouze mistr. Místo jednoho z techniků bude obsazeno od 1. 1. 2018. Má být uvedenému mistrovi do uvedené doby - 1. 1. 2018 - odebrán příplatek za vedení?

Náleží paní učitelce v přípravné třídě příplatek za třídnictví?

Našemu zaměstnanci spadl firemní mobilní telefon a rozbil se display telefonu. Zaměstnavatel za zaměstnance platí Pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z této pojistky se uhradila oprava telefonu. Spoluúčast byla 1 000 Kč. Musí zaměstnavatel požadovat úhradu spoluúčasti po zaměstnanci? A pokud ne, může si spoluúčast zaúčtovat do daňových nákladů?

Do jakého mzdového tarifu zařadit obchodní zástupce? Firma s.r.o. - obchodní společnost s potravinami má v pracovním poměru obchodní zástupce, kteří ve svěřeném regionu navštěvují současné zákazníky firmy a zároveň vyhledávají nové. U všech těchto zákazníků nabízejí zboží z katalogu, letáku a ze seznamu zboží, které mají k dispozici v notebooku, k dispozici mají služební automobil, telefon. Ze zákazníkem uzavírají objednávky a ty zasílají do sídla firmy ke zpracování a vykrytí.

Zaměstnanec má rozvrženou pracovní dobu rovnoměrně na směny např. 30 hod. týdně po 10 hod v Po, St, Pá. V případě, že státní svátek připadne na den, kdy není plánovaná směna, např. na čtvrtek, má zaměstnanec nárok na proplacení svátku ?

Náš zaměstnanec - řidič má v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce i místo pravidelného pracoviště Vyškov. Může zaměstnanec v cestovním příkaze uvádět místo bydliště, pokud občas vyjíždí na pracovní cestu přímo z bydliště? Cestovní náhrady náleží z místa bydliště? Může být ukončení služební cesty v místě pravidelného pracoviště? Jde o daňově účinný náklad? Nebo je nutné, aby pracovní cesta vždy začínala v místě pravidelného pracoviště?

Jednatel s. r. o. je starobní důchodce a nepobírá žádnou mzdu ani odměnu ze společnosti. Může mu s. r. o. uhradit náklady spojené s účastí na veletrhu v zahraničí, kde se zúčastní s ostatními zaměstnanci jako tlumočník (myslím tím stravné, kapesné, ubytování ..)? Budou tyto náklady pro s. r. o daňově uznatelné? 

Zaměstnanec jede na zahraniční pracovní cestu. Cesta z Prahy (místo pracoviště) na hranice trvá cca 1,5 hod. Např. vyrazí v 9:30 hod. z Prahy, hranice CZ/SRN překročí v 11:00 hod., dále pokračuje na místo určení. Vrací se následující den. V 16:30 hod. odjíždí z Dusseldorfu, v 00:15 h je na hranicích SRN/CZ a v 1:30 přijíždí do Prahy. Jak správně postupovat při výpočtu úhrady stravného? Hodiny, které zaměstnanec strávil na cestě na hranice v rámci ČR, se započítávají do hodin strávených v zahraničí? Nebo se vychází z tuzemských sazeb, a jelikož nepřekročila doba cesty v ČR 5 hod., tak nemá právo na nic? Jak přesně postupovat (v rámci výše uvedené cesty) při výpočtu stravného a přesné určení, kdy, proč a na co má zaměstnanec nárok?

Zaměstnanec má hrubou měsíční mzdu 13.400,- Kč. Jde o minimální zaručenou mzdu pro 3. skupinu prací. Tento zaměstnanec čerpal v měsíci 7/2017 dovolenou 7 dní, přičemž jeho průměrný hodinový výdělek za předchozí čtvrtletí je 77,31 Kč / h a je nižší než minimální hodinová zaručená mzda pro 3. skupinu prací. Je průměrný hodinový výdělek takto v pořádku, vzhledem k tomu, že je menší než 80,50,- Kč? Mám ručně opravit v osobní evidenci zaměstnance průměr pro náhrady na minimální hodinovou zaručenou mzdu pro 3. skupinu prací, tedy na 80,50 Kč? Zvyšoval by se průměrný výdělek pouze pokud by byl nižší než minimální mzda? Po zpracování mzdy za 7/2017, tj. po výpočtu náhrady za 7 dní dovolené mu vyjde hrubá mzda 13.262,-Kč. Je hrubá mzda takto v pořádku? Vztahuje se zaručená mzda pouze ke skutečně odpracované době a ne ke dnům, kdy zaměstnanec čerpá dovolenou? Měla bych poskytnout doplatek, tak aby byla hrubá mzda 13.400,- tj. do minimální zaručené mzdy?

Vedoucí příspěvkové organizace je statutátním orgánem. Pobírá příplatek za vedení. To znamená, že přesčasy se sice evidují, ale plat se za ně neposkytuje, pouze příplatky v případech sobot a nedělí, svátků (§ 127 odst. 3 plus komentář poslední odstavec). Vedoucí dostává pololetní odměnu, takže pro výpočet průměrného výdělku použiji § 358 ZP. Nevím však, zda do výpočtu podle odpracovaných hodin zahrnout v tomto případě hodiny přesčasů.

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o radu v problému, se kterým si už nedokážu poradit. Zaměstnanec nastoupil do naší firmy dne 14. července 2017. Dne 7. 8. 2017 jsem obdržela 3 exekuč. příkazy – přednostní pohl. pro VZV. Dne 28. 8. 2017 jsem obdržela příkaz Okresního soudu ke srážení výživného a dluhu na výživném. Dne 11. 9. 2017 jsem obdržela 4 exekuční příkazy – přednostní pohl. pro Okresní správu sociálního zabezpeční v Litoměřicích a dne 19. 9. 2017 exekuční příkaz – přednostní pohl. pro Oborovou zdravotní pojišťovnu a tento den také exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek daňového bonusu. Zaměstnanec má dvě vyživované osoby. Aby toho nebylo málo, tak 8. 8. 2017 jsem obdržela nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 24.2.2017, 12. 9. 2017 jsem obdržela nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 22. 5. 2017 a dne 4. 9. 2017 další nepřednostní EX, která byla doručena prvnímu plátci mzdy 6. 3. 2017. Zaměstnanec je ve zkušební době a má pracovní poměr na dobu určitou. Nemůže tedy do insolvence. Pracuji v programu MONEY, který tyto srážky neřeší, pomáhám si kalkulačkou z exekutorské komory. Ale v tomto případě si už nejsem jistá, zda bych srážky provedla správně, tudíž Vás prosím o radu jak postupovat. 

Zpráva z pracovní cesty je povinnost ze zákona? Popřípadě, který paragraf zákoníku práce tuto povinnost stanovuje? Existuje rozdíl mezi tuzemskou pracovní cestou a zahraniční pracovní cestou, co se týče zprávy z pracovní cesty? A jaké jsou povinné body zprávy z pracovní cesty? 

V případě, že zaměstnavatel přispěje zaměstnanci částkou na rekreaci, která převyšuje 20.000 Kč, zaměstnanec nadlimitní příspěvek zdaní a odvede z něho pojistné. Jak je to v této situaci u zaměstnavatele? Pokud je právo zaměstnance na nadlimitní příspěvek na rekreaci zakotven například v interní směrnici, je pro zaměstnavatele příspěvek nad částku 20.000 Kč daňově uznatelný na základě § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP? Nebo se to musí posuzovat podle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP a i nadlimitní částka bude pro zaměstnavatele daňově neuznatelná? 

Je možné, aby byly na jednatelku společnosti vykázány náhrady z pracovní cesty, když je v současné chvíli na mateřské dovolené a není v pracovním poměru?

Firma vyslala zaměstnance na 2 dny na služební cestu. Na této služební cestě šel zaměstnanec na oběd s obchodním partnerem. Krátí se z tohoto důvodu zaměstnanci stravné? Mohou nastat dvě situace: 1) oběd platil za sebe i obchodního partnera zaměstnanec a požaduje náhradu za útratu ve vyúčtování služební cesty, 2) obědy platil obchodní partner.

Společnost s r. o. má v zaměstnaneckém poměru osoby mimo sídlo společnosti (např. Praha, Brno, Ostrava). Tito zaměstnanci zajišťují marketing společnosti, účasti na prodejních akcích, veletrzích, nové odběrné místa atd. Do sídla společnosti přijíždí pouze několikrát do měsíce na poradu. Mají přiděleno služební auto, tzn. že vyjíždějí každý den z místa svého bydliště. Jaké zvolit pravidelné pracoviště, aby jejich výjezdy nepodléhaly povinnosti cestovních náhrad a přitom jsme obhájili jejich cesty z místa bydliště jako služební? K vozu je kniha jízd s patřičnými náležitostmi a účelem cesty, případně vyznačená soukromá jízda, která je jim vyúčtována.

Společnost zaměstnává na DPP lektory, kterým by ráda proplácela i částečnou náhradu za využití soukromých vozidel. Nechce jim ale platit přesně částku vyhlášenou za PHM + 3,90/km, ráda by si s nimi v DPP ujednala pouze částku 5 Kč/km. Částka bude ve výsledku nižší, než při běžném vyčíslení dle vyhlášky. Je toto ujednání možné a jaký vliv má toto ujednání na daně společnosti?