Otázky a odpovědi - strana 43

Jsme vědecko-výzkumná organizace a tvoříme sociální fond ve výši 2 %. Na vedení organizace se obrátila zaměstnankyně se žádostí o příspěvek na léčení. Má závažnou nemoc a byla jí nabídnuta léčba, na kterou ale musí přispět 100 000 Kč. Je možné poskytnout příspěvek, a pokud ano, z jakého titulu?

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti (sjednanou prací je obchodní činnost, řízení vozidla v dohodě není uvedeno), vyjíždí z domova svým soukromým vozidlem do 3,5 t na různá místa včetně zahraničí, kde jedná s obchodními partnery. Jeho práce je zařazena do první kategorie. Je cesta zaměstnance na místo obchodního jednání cestou do zaměstnání nebo pracovní cestou (v souvislosti s případným úrazem) a má zaměstnavatel povinnost vyslat ho na pracovnělékařskou prohlídku?

Chtěla bych si ověřit správnost výpočtu pravděpodobného hodinového výdělku (průměr pro náhrady mzdy za nemoc, dovolenou atd.). Domnívám se, že náš program ho počítá špatně. Příklad: Zaměstnanec nastoupil 7. 3. 2017. Měsíčná mzda celkem je 13 400 + 500 = 13 900 Kč, úvazek 8 hod. Který výpočet je správný? a) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (IV. čtvrtletí roku 2016 - neodpracoval v daném rozhodném období 21 dní, tak počítám pravděpodobný výdělek hodinový); b) 13 900 x 3 = 41 700 / 520 (I. čtvrtletí roku 2017) - viděla jsem na stránkách www.otazkyaodpovedi.cz i tuto možnost, ale vždy se bere předchozí ukončené čtvrtletí - rozhodné období; c) dle programu: Zaměstnanec si vydělal celkem hrubou mzdu za březen 17.500 Kč vč. odměn, příplatků a vydělil to počtem odpracovaných hodin za měsíc březen (např. 80 h), což představovalo velmi vysoký průměr pro náhrady (218,75 Kč). Příklad 2 : Jak by to bylo u zaměstnance, který nastoupí v květnu (např. 2. 5. 2017), a odpracuje u nás tedy 21 dní - hraje to roli nebo budu postupovat při výpočtu jako ve výše uvedeném bodě a)?   

V naší organizaci máme stanovenou měsíční mzdu, zároveň směrnici máme určeno, že „Připadne-li svátek na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec v důsledku svátku nebude pracovat, měsíční mzda se nekrátí, za svátek bude zaměstnanci poskytnuta poměrná část měsíční mzdy ". Naše zaměstnankyně pracovala dne 8. 5. 2017 a odpracovala 8 hodin. V případě, že bude čerpat 8 hodin náhradního volna, náleží této zaměstnankyni už pouze plná měsíční mzda za květen (23 dnů včetně svátků, tj. 184 hod.) a práce ve svátek bude kompenzována již tímto náhradním volnem, nebo ji náleží plná měsíční mzda za 184 hod. + 8 hodin náhradního volna + příplatek ve výši 100 % průměrného výdělku? Dle mého názoru ji přísluší buď: a) plná měsíční mzda + 8 hodin náhradního volna, nebo b) plná měsíční mzda + 100% příplatek pracovního výdělku (za 8 hodin), v případě, že by náhradní volno nečerpala. Jaký postup je správný?

Zaměstnanec žije ve společné domácnosti s přítelkyní a jejími dvěma nezletilými dětmi. Zaměstnavateli (nový zaměstnanec) byly doručeny tři exekuční příkazy vůči této osobě - vše nepřednostní pohledávky. První je z roku 2003 další dvě mají shodné datum doručení prvnímu plátci v roce 2007. Kolik osob se počítá jako vyživovaných při výpočtu, v jakém pořadí a jaké částce se uspokojují jednotlivé exekuce?

Jednatel společnosti s. r. o. jede z titulu své funkce do jiného města na jednání a vznikají mu z toho náklady (jízdenka vlakem). Musí být jednateli tak jako běžnému zaměstnanci vystaven cestovní příkaz se stravným, nebo je možné takto vzniklé náklady pouze jednoduše bez cestovního příkazu účtovat do nákladů? Jednateli z titulu funkce neplynou odměny, je ale u s. r. o. zaměstnaný na HPP (jako rozpočtář staveb). 

Jsme ZŠ. Zaměstnancům pořizujeme poukázky SODEXO (Relax Pass), které naši zaměstnanci využívají na sportovní aktivity, na kulturu a rehabilitaci (§ 8, § 9 zákona č. 114/2002 Sb.) Tyto účelově vymezené poukázky s vyznačenou hodnotou představují plnění nepeněžní formou v souladu s § 3 odst. 8 vyhlášky č. 114/2002 Sb., o FKSP, ve znění pozdějších předpisů. Přílohou faktury je seznam provozoven, kde lze tyto poukázky využít a je v souladu s vyhláškou o FKSP. Pro rok 2017 je do seznamu provozoven a.s. SODEXO Pass ČR navíc zařazena provozovna Sport Bečvář Strakonice, kde se jedná o prodej sportovního vybavení a opravu kol. Domníváme se, že v tomto případě nelze poukázky Relax Pass pro zaměstnance zakoupit, protože prodej sport. vybavení jednotlivci vč. opravy kol není v souladu s vyhláškou o FKSP. Můžete nám poradit, jak postupovat v tomto případě, protože nelze v tomto případě doložit, že poukázky byly využity na kulturu, tělovýchovu, sport a relaxaci?

Příspěvková organizace poskytuje zaměstnancům náhrady jízdních výdajů podle § 157 odst. 2 ZP ve výši jízdného, které stanoví jako průměr cen za jízdné autobusu. Cena jízdného se totiž liší podle délky cesty autobusu, existují 3 různé ceny. Postupuje správně? Pokud ne, jaký je v tomto případě správný postup? 

Zaměstnanec má 40hodinovou pracovní dobu a každý třetí týden, tzn. zhruba 1x za měsíc, má službu v sobotu. Je tato sobota brána jako přesčas? Náleží příplatek za sobotu? Zaměstnavatel tvrdí, že příplatek za sobotu je vyčíslen v prémiích, může si toto dovolit? Neměl by se příplatek za sobotu a přesčas objevit na výplatní pásce? Když zaměstnanec přijde od práce a vedení nemá zapnuté zařízení, na kterém se pomocí čipu eviduje docházka, a zaměstnanec tedy nemá možnost si "čipnout", jak to má zaměstnanec řešit? Může si toto vedení dovolit - nenechat zaměstnance evidovat svou docházku?

Může zaměstnavatel stanovit ve vnitřních předpisech, že proplatí zaměstnanci pouze určitý počet hodin za placené volno (např. lékař - 4 hod)? Překážku v práci v podobě vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení upravuje bod 1 přílohy nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Dle tohoto ustanovení má zaměstnanec právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to na nezbytně nutnou dobu, pokud a) bylo vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, b) toto zdravotnické zařízení je zároveň nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout, a c) vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Jak striktně má zaměstnavatel toto ustanovení posuzovat?

Zaměstnanec, proti kterému je vedena exekuce, zažádá před výplatním termínem o zálohu na mzdu. Při výpočtu mezd je doplatek mzdy ponížen o již vyplacenou částku zálohy. Doplatek mzdy je například 100 Kč. Je tento postup v pořádku? Považuji výplatu zálohy za již částečně vyplacenou mzdu? 

Řidič má měsíční mzdu. Jede ve svátek do zahraničí. V autě jsou řidiči 24 hodin. Kolik hodin se jim může zaplatit za tento svátek?

Když firma koupí univerzální poukázku, kterou nabízí různé agentury na zážitky v hodnotě např. 1 000, 2 500 a 5 000 Kč, lze tuto poukázku uznat jako daňové uznatelnou? V agentuře na zážitky nám tvrdí, že pokud se bude jednat o univerzální poukázku nikoli o konkrétní na daný zážitek, lze ji uznat jako daňovou. Je tomu skutečně tak?

Je možné řešit poskytování benefitů zaměstnancům (věrnostní a jiné odměny, dovolenou navíc apod.) v pracovním řádu nebo veškeré benefity lze poskytovat pouze jiným vnitřním předpisem. V § 306 odst. 2 zákoníku práce se uvádí, že pracovní řád nemůže obsahovat úpravu podle § 305 odst. 1 zákoníku práce, znamená to tedy, že nelze v pracovním řádu ošetřit jakékoliv jiné zvýhodnění zaměstnanců, než které stanoví zákon? V případě, že toto nelze a zaměstnavatel má mzdové podmínky v pracovním řádu již zapracovány, jak by měl postupovat? 

Pokud vyšlu zaměstnance na celý měsíc na služební cestu, má nárok na stravné i o víkendech, ačkoliv v tyto dny nepracoval? 

Jsme soukromá mateřská škola - s. r. o., jejímž zřizovatelem je fyzická osoba (nikoliv kraj, obec či stát). Jsme zapsáni v rejstříku škol a školských zařízení jako soukromá MŠ (pobíráme dotace z kraje). Zaměstnáváme učitelky, které mají v pracovní smlouvě uveden jako druh práce - pedagogický pracovník (splňují veškeré kvalifikační předpoklady pro tuto funkci). Zajímalo by mne: 1) Mají nárok na 8 týdnů dovolené dle § 213 nebo jen na 4 týdny? 2) Odměňujeme je dle ustanovení o zaručené mzdě § 112 a 113 (nikoliv dle § 122 a následujících). Je to správně? 3) Mají ze zákona nárok na některý z příplatků dle § 124 a následujících (příplatek za vedení, osobní příplatek, příplatek za přímou pedagogickou činnost)? Domnívám se, že ne. Zajímají mne předevšim ustanovení o mzdě za práci přesčas a práci v sobotu a v neděli. 

Jsme příspěvková organizace - základní škola - zřizovatel město, pod kterou spadají 4 mateřské školy se dvěma jídelnami a 1 školní jídelna pro základní školu. Zaměstnáváme 95 zaměstnanců a 10 externích. Ředitel školy je zařazen ve 13. platové třídě a podle započtené praxe ve 4. platovém stupni. Kvalifikační požadavky jsou splněny. V jaké maximální výši je možné přiznat řediteli osobní příplatek a příplatek za vedení při splnění uvedeného rozsahu řízení jak jednotlivých organizačních složek školy, tak uvedeného počtu zaměstnanců?

Jaký je rozdíl mezi školním asistentem a asistentem pedagoga, nejenom v náplni práce ale i v požadavcích na kvalifikaci apod.?

Společnost, která provozuje hostinskou činnost, zaměstnává číšníka a má se zaměstnancem podepsanou dohodu o odpovědnosti, nemáme dohodu o srážkách. Zaměstnanec v lednu dle číšnické uzávěrky měl manko v pokladně a k tomu si zapůjčil peníze od společnosti ve výši 10 000 Kč, ale v účetnictví to není zaznamenáno (jednatelka jen má od něj papír, že dluží a jeho podpis), protože si jednatelka myslela, že dluh vrátí. V únoru 1. 2. 2017 zaměstnanec nastoupil na nemocenskou, náhrada mzdy za 14 dnů činí 1 996 Kč a k tomu ještě zaměstnanec je v oddlužení. Jak se správně vypořádat s částkou 1 996 Kč? Pokud bychom měli dohodu o srážkách, tak bych mu srazila do nezabavitelné částky (dle § 278 zákona č. 99/1963 Sb.), ale pokud máme jen dohodu o odpovědnosti na svěřených věcech, tak mu nemůžeme srazit, jen si tu pohledávku uplatníme o soudu? Pokud bychom chtěli provést zápočet pohledávek a závazků vůči zaměstnanci dle § 1988 odst. 2 NOZ jen do výši poloviny mzdy, v tomto případě nepřichází v úvahu nezabavitelná částka, která činí v r. 2017 - 6 154,67 Kč, je to tak?

Jak je to s příplatkem za noční směnu, pokud zaměstnanci pracují od 6 do 18 hod.? Platíme 11 hodin, 1 hodina je přestávka. Příplatek za noční směnu je od 22 hod. Máme zaplatit příplatek za noční 8 hodin nebo 7,5 hodin?