Otázky a odpovědi - strana 42

Společnsot s r. o. přijala nového zaměstnance s tím, že ve zkušební době bude jeho mzda ve výši minimální mzdy, tj. 11 000 Kč. Jak postupovat při stanovení průměrného výdělku? Předpokládám, že by měl být ve výši 66 Kč za hodinu. 
Vydáno: 18. 08. 2017
Můžeme zasílat na základě žádosti zaměstnance jeho výplatní pásky na uvedený soukromý e-mail ve formátu PDF bez šifrování, prostě klasický soubor PDF? 
Vydáno: 18. 08. 2017
Jsme střední škola, pracovnici doplácíme doplatek do minimální mzdy. Nyní končí pracovní poměr, proplácíme ji nevyčerpanou dovolenou, a má tedy vyšší plat než minimální mzdu. Přesto ve mzdách vyskočil doplatek do minimální mzdy. Je to takto správně, když základní plat má menší než je minimální mzda, jen má ještě proplacenou dovolenou?
Vydáno: 18. 08. 2017
Zaměstnanec je dlouhodobě vyslán na služební cestu do jiného města v ČR. Zvažujeme pronájem bytu např. na 6 měsíců, abychom snížili náklady. Je možné dát náklady spojené s pronájmem bytu dát do cestovního příkazu? Je toto omezené nějakou částkou, kolik můžeme "proplácet" na pronájem takového bytu měsíčně? 
Vydáno: 18. 08. 2017
Společník a zároveň jednatel má se společností smlouvu o výkonu funkce, kde má uvedeno, že nemá nárok na odměnu, nicméně má nárok na úhradu nákladů na PHM a částky 3,90/km za používání soukromého vozidla při pracovních cestách a zároveň i na diety. 1) Je při nulové odměně za výkon funkce úhrada částky na základě vyplněného cesťáku pro firmu daňově uznatelná? 2) Nemá úhrada nějaký vliv na daň z příjmu na straně příjemce?
Vydáno: 16. 08. 2017
Máme zaměstnance ve směnném provozu, kdy plný úvazek 1,00 je 37,5 hod./týdně. Chceme uzavřít úvazek ve výši 0,75 - bude úvazek se tento úvazek počítat z 37,5 hod., tj. že by mělo být odpracováno u úvazku 0,75 celkem 28 hod./týdně? Jedná se o hodinovou mzdu s nerovnoměrně rozvrženou dobou - vyrovnávací období 26 týdnů, tak máme rozvrh na půl roku, v každém měsíci odpracuje jiný počet hodin, tzn. mzda bude vždy přesně za odpracované hodiny, ale v součtu za 26 týdnů si splní svůj úvazek 0,75, tj. 728 hod., je to tak dobře? 
Vydáno: 15. 08. 2017
Pohybujeme se v podnikatelské sféře. Zaměstnanec vyjel na služební cestu ráno v 8:30 hod z Brna, SK hranice v 9:30 hod. Služební cesta trvala 3 hodiny a zaměstnanec havaroval. Auto bylo nepojízdné - a odtaženo. Zaměstnanci se nic nestalo a domluvil se se zaměstnavatelem, že přeruší služební cestu a navštíví rodinu. Za 4 dny se vrátil ze služební cesty s naším obchodním partnerem, se kterým měl tento den jednání. Doba služební cesty na Slovensku trvala 2 hodiny. Z hranic do Brna opět 1 hodina. Na jak vysoké stravné má nárok? Pohlíží se pokaždé na stravné zvlášť? Tím myslím, že první den dělá stravné 11,67 EUR a 4 den opět 11,67 EUR. 
Vydáno: 13. 08. 2017
Máme dotaz ohledně dodržování doby nepřetržitého odpočinku v týdnu (35 h). Jak se postupuje v případě, že je zaměstnanec 10 dní na služební cestě, a nemá tedy kdy čerpat nepřetržitý odpočinek v týdnu? Může po skončení takové pracovní cesty následující pracovní den vykonávat pracovní činnost? Obdobná otázka se týká nepřetržitého odpočinku mezi směnami? Je v pořádku, aby se zaměstnanec vrátil v 24hodinové z pracovní cesty a ráno např. v 7h nastoupil do zaměstnání? 
Vydáno: 10. 08. 2017
Společnost má sídlo v Praze a zaměstnance z Brna. Místo výkonu práce je velice široké, zaměstnanec se pohybuje po České republice i východní Evropě v rámci poskytování servisu zařízení klientů. Lze stanovit místo pravidelného pracoviště jeho bydliště (home office), jelikož společnost nemá v Brně provozovnu? Pokud ano, cesta z jeho pravidelného pracoviště do sídla firmy (zde pracuje 2 dny v týdnu v kanceláři) bude standardní služební cesta se stravným a zaměstnanec zároveň vykáže při vícedenní cestě ubytování v hotelu v Praze? Pro zaměstnavatele je toto ubytování řádným daňovým dokladem? Pokud bude mít pravidelné pracoviště v místě bydliště a zároveň bude mít přidělené služební auto, ale pouze pro služební účely (ne k soukromým účelům), nejsme povinni uplatňovat zdanění dle § 6 zákona o dani z příjmu? 
Vydáno: 21. 07. 2017
Náš zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost a ukončil pracovní poměr ke dni 30. 6. 2017. Bylo mu vyplaceno odstupné a dostal potvrzení pro Úřad práce na podporu v nezaměstnanosti. S odstupným ani s vypočtenou výší příjmu pro Úřad práce není spokojen. Průměr pro výpočet odstupného jsem použila za 1. čtvrtletí 2017. Vím, že dovolená, nemocenské, náhrady se nezapočítávají. Žádné odměny žádné za celé čtvrtletí nedostal. Měl zaplacené hodiny za pohotovost a mzda za pohotovost se do průměru nezapočítala. Je to tak správně? 
Vydáno: 20. 07. 2017
Zaměstnanec s nerovnoměrnou pracovní dobou, od 6 do 18 hod, ale sjednáno v pracovní smlouvě 37,5 hod týdně. Když mu vychází směna na sobotu a neděli náleží mu příplatek ve výši 10 %? Je možné ho sjednat i jinak? Když přijde do práce v sobotu ráno od 6 do 18 hod., tj. 12 hod. - 1 hodina je pauza, je tedy k proplacení 11 hodin příplatku za sobotu?
Vydáno: 17. 07. 2017
Stavební firma, zaměstnanci jezdí po stavbách. V pracovní smlouvě mají místo výkonu práce celá ČR a pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště místo bydliště. Je toto možné i u zaměstnance ze Slovenska? Pokud ne, jaké máme možnosti stanovit mu místo pravidelného pracoviště s ohledem na to, že zaměstnanci stále cestují po celé ČR? 
Vydáno: 04. 07. 2017
Zaměstnavatel vyplňuje potvrzení o výši příjmu pro banku zaměstnance, který si chce půjčit peníze, v tomto případě se počítá průměrný příjem jako aritmetický průměr? Ve kterých případech se počítá průměrný měsíční výdělek počítaný přes přepočtový koeficient 4,348?
Vydáno: 30. 06. 2017
Může být pracovní doba brigádníka (16-17 let) 8 hodin/7,5 hodiny? Jaká je minimální mzda pro brigádníky?
Vydáno: 26. 06. 2017
Započítává se náhrada mzdy za nemoc za prvních 14 dní (náhrada mzdy od zaměstnavatele) do čisté mzdy k výpočtu exekuční srážky?
Vydáno: 20. 06. 2017
V pracovní smlouvě je napsáno, že zaměstnavatel zaručuje výplatu odměny v červnovém výplatním termínu. Kdy má být odměna vyplacena? V červnu nebo v červenci?
Vydáno: 20. 06. 2017
Zaměstnankyni zemřela babička, má nárok na placené volno v případě, že s ní nebydlela ve společné domácnosti?
Vydáno: 19. 06. 2017
Podle § 294 odst. 2: ,,Zjistí-li ten, u koho povinný nastoupil nově do práce, že byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, oznámí to bez odkladu soudu, který výkon nařídil." 1. Tím to je myšleno kontaktovat exekutora podle čísla exekuce na zápočtovém listu a nebo přímo soud, který rozhodl o exekuci? Na zápočtovém listu se uvádí pouze číslo exekuce pořadí popř. částka. Soud, který rozhodl o exekuci, se do zápočtového listu neuvádí. 2. Hrozí zaměstnavateli nějaký postih pokud soud nekontaktuje? Z důvodu, že např. nový zaměstnanec nedodá zápočtový list nebo neuvede do dotazníku, že má srážky ze mzdy.
Vydáno: 16. 06. 2017
Jsme s. r. o., podnikatelský subjekt. Chceme sjednat se zaměstnancem písemně poskytnutí náhrady při přijetí do zaměstnání v pracovním poměru dle § 177-178 zákoníku práce. Zaměstnanec má bydliště na Ukrajině, místo výkonu práce bude Brno. Zaměstnanci pomůžeme při vyřizování zaměstnanecké karty a v dalších záležitostech týkajících se imigračního správního řízení. Veškeré náklady na zaměstnaneckou kartu a související náklady budeme dobrovolně jako budoucí zaměstnavatel hradit za zaměstnance. Lze mezi nutné vedlejší výdaje dle § 177-178 zákoníku práce zařadit i následující výdaje: a. poplatek za zaměstnaneckou kartu, b. výdaje za právní pomoc při imigračním správním řízení (notář, překlad, správní poplatky), c. víza pro rodinu zaměstnance? Je nám jasné, že uvedené náklady hradit můžeme, jde nám čistě o možnost zařadit tyto náklady do výše uvedené kategorie cestovních náhrad. 
Vydáno: 12. 06. 2017
Manželka podniká jako fyzická osoba. Dne 31. 12. 16 vyřadila automobil z obchodního majetku. Automobil byl plně odepsán do výdajů FO. V roce 2017 toto vozidlo použil manžel (nemají SJM) u svého zaměstnavatele s. r. o. k pracovním cestám. Zaměstnavatel zaměstnance o použití vozidla na pracovní cestě požádal. 1. Přísluší zaměstnanci základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty, když toto vozidlo bylo v majetku FO-podnikatele v roce 2016? 2. Došlo by ke změně nároku na cestovní náhrady v případě, kdy by byla manželka společníkem s. r. o., ve kterém pracuje manžel? Vozidlo nikdy nebylo v majetku s. r. o. 3. Silniční daň za užívání vozidla uhradí s. r. o.?
Vydáno: 12. 06. 2017