Otázky a odpovědi - strana 38

Od listopadu 2017 jsme nově ve společnosti zavedli zpracování mezd dodavatelskou firmou. V této souvislosti budeme přecházet z tištěné výplatní pásky na elektronickou výplatní pásku. Předpokládám, že musíme mít od všech zaměstnanců souhlas s přechodem na elektronickou výplatní pásku. Pokud nebude někdo souhlasit, musíme pro něj zachovat stávající systém? Postup je stejný, pokud bude zaslána elektronická výplatní páska na intranet zaměstnavatele či na soukromou emailovou adresu, kterou nám zaměstnanec oznámí?

Jakou zaručenou mzdu by měl mít pomocný pracovník výroby dřevitého octa (jen noční směny)?

Zaměstnanec, který je v insolvenci, a v průběhu roku 2017 jsme za něj odesílali insolvenčnímu správci srážky ze mzdy (splátka dluhu + DPH z odměny správce), s námi k 5. 1. 2018 ukončil pracovní poměr. Za 5 dní náleží zaměstnanci hrubá mzda ve výši Kč 3 587 (čistá mzda ve výši Kč 3 191). Insolvenční správce po nás požaduje zaslat celou mzdu, kterou si potom se zaměstnancem vyúčtuje sám spolu s podporou v nezaměstnanosti, kterou bude za leden 2018 pobírat, a dopočítá si k tomu i nezabavitelnou částku atd. Je to tak v pořádku?

Máme zaměstnance, který má měsíční mzdu 8 000 Kč a bude vykonávat práci vždy jeden den v týdnu - úterý 8 hod. (úvazek 0,20). Pokud bude chodit do práce pravidelně každé úterý po celý rok, tak bude mít stále měsíční mzdu 8 000 Kč? Žádné vyrovnávací období, je to tak? 

Jsme spolek, pro plnění jednorázových úkolů uzavíráme dohody o provedení práce. Protože tyto dohody jsou uzavírány většinou se členy spolku, dohodli jsme se, že budeme proplácet pouze jízdné a popř. ubytování, nikoliv však stravné. V souladu s § 77 odst. 2 písm. i) zákoníku práce jsme tedy v dohodách sjednali nárok na poskytnutí pouze jízdních výdajů a výdajů za ubytování. Nárok na stravné sjednán není. Je tento postup možný, zejména s ohledem na nový § 346c zákoníku práce? 

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme podvojné účetnictví. Svým zaměstnancům proplácíme cestovní náhrady při vyhlášených mimořádných směnách dle platných právních předpisů. Zaměstnanci nemají sjednanou smlouvu o používání vlastního automobilu ke služebním účelům, ale v těchto případech (především o víkendech) je využívají se souhlasem nadřízených. Proplácíme jim tedy cenu obvyklou z místa bydliště do místa pracoviště, zjištěnou dle aktuálního ceníku dopravce (autobusová doprava). Mají v těchto případech zároveň nárok (kromě náhrady za meziměstskou dopravu) i na náhradu za použití MHD (např. v rámci Prahy), i když ji skutečně nevyužili, jelikož jeli vlastním automobilem, a jak zapsat takovýto způsob dopravy do cestovního příkazu jako určený dopravní prostředek? (V případě nevyužití vlastního automobilu by předložili jízdenku za MHD a zároveň jízdenku z autobusu.)

Zaměstnancům poskytujeme závodní stravování, které nám firma dováží na pracoviště. Cena za obědy je ale různá. Oběd číslo 1 je za 85 Kč vč. DPH, oběd číslo 2 - 6 je za 79 Kč vč. DPH a oběd č. 6 je za 105 Kč s DPH. Dále se nabízejí saláty za 29 Kč. Kolik může firma maximálně přispívat zaměstnancům na obědy, aby si mohla dát fakturu do nákladů a kolik mají platit zaměstnanci?

Zaměstnanci s. r. o. (podnikatelská sféra) mají podepsané "platební výměry". Správně by se ale výměr měl nazývat "mzdový výměr". Má toto chybné označení vliv na platnost výměru? Musí zaměstnavatel vydat nové výměry se správným označením "mzdový výměr"?

Pokud má jednatel s. r. o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce s odměnou 0,- Kč a má tam uvedeno, že má nárok na cestovní náhrady, může je firma uplatňovat do nákladů? 

Chceme zaměstnat prvního zaměstnance na DPP. Prosíme o informace k níže uvedeným skutečnostem, které nám nejsou jasné, nebo si je chceme ověřit. 1)      Platí pro DPP od roku 2018 zaručená mzda nebo stále jen minimální mzda? 2)      Při nepodepsání prohlášení poplatníka a výdělku do 10 000 Kč měsíčně odvádíme srážkovou daň. Při podepsání prohlášení poplatníka nebo nepodepsání s výdělkem nad 10 000 Kč odvádíme zálohovou daň. Je to tak v pořádku? 3)      Odměna do 10 000 Kč měsíčně – bez přihlášení a odvodů na sociální a zdravotní pojištění? 4)      Platba na úrazové pojištění zaměstnanců v min. výši 100 Kč při odměně do 10 000 Kč měsíčně? 5)      Jako zaměstnavatel se registrujeme na finančním úřadě k zálohové a srážkové dani? 6)      Zaměstnanec sám nahlásil, že má exekuci z r. 2014. My tedy oznámíme exekutorovi nástup povinného? Od září 2015 se exekuce ze mzdy provádějí i u DPP. Exekuce zaměstnance je z roku 2014, ale nám přijde exekuční příkaz v roce 2018. Bude tedy odměna z DPP podléhat srážkám ze mzdy (nezabavitelná částka, rozdělení na třetiny)? Nebo máme očekávat přikázání jiné peněžité pohledávky, kde se sráží částka určená exekutorem? Do doby, než přijde exekuční příkaz, budeme srážet a deponovat?

Musíme za zaměstnance, který má vyhlášený osobní bankrot, jeho správci posílat i jeho cestovní náhrady (diety a náhrady za užívání soukroméno vozu pro služební účely), nebo máme posílat pouze jeho čistou mzdu?

Zaměstnanec si podal u svého zaměstnavatele žádost o neplacené volno na období od 2. 12. 2017 do 31. 12. 2017 a tuto žádost zaměstnavatel schválil. Má zaměstnavatel povinnost proplatit tomuto zaměstnanci náhradu mzdy za svátky 25. 12. 2017 a 26. 12. 2017?

Jsme základní škola. Paní učitelka jela na Historiádu, kde zaplatila účastnický poplatek ve výši 250 Kč. Hradila v hotovosti a doklad na přijatou platbu byl vystaven na jméno a adresu paní učitelky. Je tento účastnický poplatek součástí cestovních náhrad jako nutný vedlejší výdaj?

Jsme základní škola. Paní učitelka jela na pětidenní exkurzi se žáky do Německa. Pracovní cesta jí začala v ČR v pondělí 11. 4. 2016 v 7.15 hod. Hranici s Německem překročila v 10.30 hod. Jaký by měl být použit kurz pro výplatu cestovních náhrad? V pondělí jsou 2 kurzy. Jeden z pátku 8. 4. 2016 - platí do 14.30 hod a od 14.30 hod. je vyhlášen nový kurz. Zaměstnancům neposkytujeme zálohy. Vše vyplácíme až po skončení pracovní cesty. 

Máme zaměstnankyni na rodičovské dovolené, můžeme ji vzít na dohodu o provedení práce na stejnou pozici, jako má v pracovní smlouvě?

Zaměstnanec (společník) na pracovní cestě ztratil doklad za pohonné hmoty za 1800 Kč. Úhradu vidím v bance (platil kartou). Pokud nám napíše čestné prohlášení, že doklad ztratil, můžeme oněch 1800 Kč dát do nákladů? 

Musí vstupní lékařské a následně periodické prohlídky mít i zaměstnanci: 1) pracující na dohodu o provecení práce u prací v 1. skupině, 2) pracující na dohodu o pracovní činnosit u prací ve 2. skupině? A u pracovních smluv, jejichž zařazení je ve 2. skupině - mohou tito zaměstnanci absolvovat prohlídky u svých praktických lékařů? 

V jaké výši má být poskytnuto stravné při služební cestě do Afriky, kdy v jednom dni strávil zaměstnanec 8,45 hod v Etiopii a 15,55 hod v Brazzaville? Mělo by být poskytnuto stravné v plné výši 60 USD, protože v Brazzaville strávil víc času nebo se má snížit na 40 USD (vzhledem k tomu, že v Africe byla služební cesta v rozmezí 12-18 hod). 

Zaměstnavatel určil celozávodní dovolenou 22. 12 .- 29. 12., tzn. 4 pracovní dny celozávodní dovolené. Někteří zaměstnanci ale již nemají dostatek dovolené na celozávodní dovolenou. Pokud nejde dát zaměstnanci neplacené volno v době celozávodní dovolené, jak má tento případ zaměstnavatel řešit?

Zaměstnanci bylo v roce 2015 povoleno soudem oddlužení. V té době bylo na jeho osobu vydáno cca 10 exekučních příkazů. Nyní (prosinec 2017) začaly do datové schránky zaměstnavatele chodit další exekuční příkazy na tohoto zaměstnance, vesměs jiné než ty, které byly před povolením oddlužení. V insolvenčním rejstříku jsme zjistili, že oddlužení bylo začátkem listopadu 2017 zrušeno z důvodu neplnění povinností dlužníka. O tomto zrušení oddlužení jsme se jako zaměstnavatel od žádné instituce oficiálně nedozvěděli, zaměstnanec toto neoznámil. Dotaz zní, jaké pořadí budou mít nově došlé exekuční příkazy a zda máme pro stanovení pořadí srážek ze mzdy brát v úvahu exekuční příkazy registrované před zahájením oddlužení.