výpověď z pracovního poměru

Zaměstnanec podal výpověď z pracovního poměru s tím, že jeho pracovní poměr skončí 9. 8. 2025 (podle flexinovely). Má zároveň sjednanou konkurenční doložku. Jak postupovat při výplatě této doložky, když dříve v takových případech končil pracovní poměr vždy k poslednímu dni v měsíci? Konkurenční doložka je sjednána na 3 měsíce a je splatná pozadu za předchozí kalendářní měsíc. Budeme ji muset rozpočítávat na kalendářní dny a vyplácet vždy zpětně za určitý počet dní?

Dne 3. 3. 2025 začal zaměstnanec pracovat ve firmě, má 3měsíční zkušební dobu, ale 10 dnů měl nemocenskou, prodlužuje se mu o ni zkušební doba? Vypočítala jsem mu 21 dnů dovolené z rok 2025 (firma poskytuje 25 dnů/za rok). K 3. 6. 2025 chce odejít bez důvodu v zkušební době. Na kolik dnů dovolené nárok? 

Pravděpodobně nejdiskutovanější a možná i nejzásadnější změny provedené tzv. flexinovelou zákoníku práce se týkají výpovědí z pracovního poměru. Flexinovela do zákona zákoníku práce přináší nejen v oblasti výpovědi z pracovního poměru některé poměrně revoluční změny. Zůstaneme-li pouze u tématu tohoto příspěvku, jedná se o: zásadní změnu týkající se běhu výpovědní doby, zkrácení výpovědní doby pro zaměstnavatele u některých výpovědních důvodů,  sloučení výpovědních důvodů souvisejících se zdravotním stavem zaměstnance, zavedení jednorázové náhrady místo zvýšeného odstupného při výpovědi pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání a prodloužení lhůt pro dání výpovědi při porušování povinností zaměstnancem nebo okamžitého zrušení zaměstnavatelem. Všemi těmito změnami včetně jejich úskalí se podrobněji věnujeme v našem článku. Tyto změny budou účinné od 1. 6. tohoto roku. Je nejvyšší čas se připravit.

Pro všechny naše uživatele s předplatným Premium se dnes konalo další setkání s Odborníkem na příjmu. Tentokrát jsme se věnovali tématu Flexinovela: Nová úprava zkušební doby a změny ve výpovědi.

Dne 7. 3. 2025 schválila Poslanecká sněmovna dlouho očekávanou a velice diskutovanou novelu zákoníku práce a souvisejících právních předpisů, která má přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Novela byla předložena ke schválení Senátu. Účinnost je naplánována na první den druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně 1. 6. 2025, případně 1. 7. 2025 (s výjimkami).

Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dne 28. 11. 2024 rozhodl zaměstnavatel o organizační změně a zrušení pracovního místa, přičemž k jeho zrušení došlo k 1. 2. 2025. Zaměstnanec převzal výpověď až 9. 12. 2024, což znamená, že se pracovní poměr prodloužil o měsíc, a zaměstnanec tak ukončil pracovní poměr až 28. 2. 2025. Je v pořádku, aby zaměstnavatel ve výpočtu platu uvedl náhrady mzdy na straně zaměstnavatele a v tom případě nemá nárok ani na stravenky? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o flexinovele zákoníku práce, limitech u zaměstnání malého rozsahu a DPP nebo ročním zúčtování.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 ZP a ve výpovědi musí její důvod skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Výpověď, kterou by učinil ten, kdo ve skutečnosti není zaměstnavatelem, nemá právní účinky. Ve výpovědi použitý důvod nelze dodatečně měnit. V našem článku zaměříme pozornost na důvody týkající se zdravotního stavu zaměstnance a ochrany jeho zdraví.

Dali jsme našemu zaměstnanci výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost. Pracovní pozice bude zrušena k 1.2.2025. Výpověď byla doručena 29.11.2024, výpovědní doba začíná tedy od 1.2.2024 a pracovní poměr bude končit 31.1.2024. Zároveň s výpovědí zaměstnanec obdržel oznámení, že pro něj již nebudeme mít práci a nemá se až do odvolání dostavovat na pracoviště. Za tuto dobu bude mít překážky na straně zaměstnavatele a bude mu vyplácena mzda v plné výši. Tento zaměstnanec má ještě nevyčerpanou dovolenou. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, proto jsme mu ji chtěli ve výpovědní době nařídit. Samozřejmě v zákonném termínu 14 dní předem. Zatím jsme ji nenařídili. Zaměstnanec nám zaslal právní názor, že zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci dovolenou, pokud jej předtím poslal na překážky v práci. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat. Dle našeho názoru můžeme dovolenou nařídit. Navíc, vzhledem k tomu, že jsme napsali do oznámení, že se zaměstnanec nemá dostavovat do zaměstnání "až do odvolání". Můžeme překážky na straně zaměstnavatele odvolat, a pak nařídit dovolenou. Právní názor, který nám zaslal zaměstnanec se neopírá o žádný § ZP. Ale neradi bychom něco porušili. Samozřejmě, zaměstnanec vyhrožuje kontrolou SUIP...apod. 

Bohužel máme důvodné podezření, že zástupci odborové organizace porušili povinnosti mlčenlivosti a jejich cestou unikla jména propouštěných zaměstnanců ještě před samotným předáním výpovědi. Jak se v tomto případě můžeme bránit? Nechceme samozřejmě narušit vzájemné vztahy, ale domnívám se, že prozrazení těchto informací může významně poškodit vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci právě v době, kdy dochází ke snižování stavů. Je možné nesdělovat odborářům přesná jména zaměstnanců (pokud nejsou odborovými funkcionáři), ale seznámit je pouze se strukturou, tj. pozice a počty? 

Zaměstnanec dostal výpověď z organizačních důvodů. Pracovní poměr měl být ukončen k 31. 7. 2024, po ukončení 2 měsíční výpovědní doby. Zaměstnanec je od 22. 7. 024 v pracovní neschopnosti a ta stále trvá. O pracovní neschopnost se jeho výpovědní doba prodlužuje. O jakou dobu může být výpovědní doba prodlužována? 

Zaměstnankyně ukončila pracovní neschopnost a měla přijít na plánovanou směnu. Do zaměstnání se bez řádné omluvy nedostavila. Byla několikrát neúspěšně kontaktována telefonicky, SMS zprávami, přes aplikaci WhatsApp, kterou běžně využíváme pro komunikaci se zaměstnanci. Veškeré snahy zaměstnavatele o spojení byly marné. Nová pracovní neschopnost vystavena nebyla. Před nástupem na plánovanou směnu, ještě v předchozí prac. neschopnosti manžel zaměstnankyně napsal SMS zprávu, že je manželka v nemocnici, že později zavolá. Nebyla zde zmíňka, zda je paní hospitalizována, nebo jen šla na nějaké ambulantní vyšetření. Následovalo ukončení PN a nenastoupení na plánovanou směnu. Poté již pracovnice nereagovala na zmeškaná volání, ani na SMS zprávy od zaměstnavatele. Po několika dnech jsme jí napsali doporučeně dopis s dodejkou, kde jí oznamujeme, že jsme její nepřítomnost na pracovišti kvalifikovali jako neomluvenou absenci a že jí hrozí okamžité zrušení pracovního poměru. Zároveň jí dáváme možnost svoji absenci řádně omluvit. Dopis nebyl do dnešního dne převzat. Po 7 dnech absence se paní telefonicky ozvala s tím, že byla v nemocnici – pracovní neschoponost stále nevystavená – a že ode dneška bude mít vystavenou pracovní neschopnost. Zároveň sdělila, že má novou adresu. Dopis tedy nepřevzala, jelikož byl doručen na jedinou adresu, kterou u zaměstnavatele uvedla. Své tvrzení, že byla hospitalizována v nemocnici nemá jak doložit a také nedoložila. Můžeme její absenci skutečně kvalifikovat jako neomluvenou a ukončit s ní pracovní. poměr okamžitě za hrubé porušení pracovní kázně? Můžeme využít ustanovení § 54 odst. c) zákoníku práce a ukončit pracovní poměr i v její nově vystavené pracovní neschopnosti? 

Aby zaměstnavatel obstál v případném soudním sporu o platnost svého okamžitého zrušení pracovního poměru, musí správně zhodnotit intenzitu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem (dále jen „porušení pracovní kázně“). Na některé skutečnosti přitom vědomě nebo nevědomky bohužel zapomene…

Žádný územní samosprávný celek nemá zájem na tom, aby u něho pracoval úředník, který se chová vůči klientům neslušně. Jak ale takové jednání právně kvalifikovat a jaký se v tomto případě nabízí zaměstnavateli výpovědní důvod?

Jednou z ochranných dob, v nichž nemůže dát zaměstnavatel zaměstnanci (zaměstnankyni) až na výjimky výpověď z pracovního poměru, je těhotenství. Jak je to ale s prokazováním jeho existence v rámci soudného sporu?

Lze přísná pravidla doručování uvedená v zákoníku práce vztáhnout i na písemnosti, které nejsou pro tento účel vyjmenovány přímo právním předpisem?

Vzniká zaměstnanci, který vyhrál spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru a opětovně nastoupil k výkonu práce podle pracovní smlouvy, za dobu tohoto sporu právo na dovolenou za kalendářní rok? Nebo je nutno toto období posoudit jako dobu, která se pro účely práva na dovolenou nepovažuje za výkon práce, protože zaměstnanec pro zaměstnavatele nepracoval?

Budeme rušit jedno pracoviště. Nechceme ukončovat pracovní poměry zaměstnanců, kteří na tomto provozu pracují. Všem zaměstnancům bude nabídnuta shodná práce na jiném pracovišti jen na novějších strojích. Nové pracoviště je od původního vzdáleno cca 1 km. Nachází se tedy ve stejném městě, ale bez dopravní obslužnosti MHD. Pokud někdo odmítne přejít na nový provoz, předpokládám, že z naší strany výpověď z organizačních důvodů nedostane, protože jsme mu nabídli jiné vhodné pracovní místo. Pokud tedy nechce pracovat na novém pracovišti, musí zaměstnanec podat výpověď sám, nebo mu umožníme ukončení pracovního poměru dohodou?

Zaměstnanec je po dlouhodobé pracovní neschopnosti uschopněn a půjde na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. Zaměstnavatel již ví, že dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu své profese a nemá možnost přeřadit jej na jinou pracovní pozici (zaměstnanec si bude žádat o invalidní důchod). Může mu být dána výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákoníku práce s dvouměsíční výpovědní lhůtou nebo může být pracovní poměr ukončen dohodou s tím, že důvod bude v dohodě uveden? Pokud bude výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce, bude zaměstnanec ty dva měsíce na překažce v práci dle § 208 zákoníku práce?

Základní informace Výpověď je jednostranným právním jednáním, které směřuje k rozvázání pracovního poměru. Výpovědí lze rozvázat pracovní poměr bez ohledu na to, zda je sjednán na dobu určitou nebo neurčitou. Výpověď musí být vždy písemná a může ji dát zaměstnavatel i zaměstnanec. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zaměstnavatel může dát výpověď pouze ze zákonem stanovených důvodů, přičemž výpovědní důvod musí být ve výpovědi náležitě uveden a po doručení výpovědi nesmí být dodatečně měněn, zatímco zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez uvedení důvodu.