výpověď z pracovního poměru

Takzvaná flexinovela zákoníku práce účinná od 1. června 2025 přinesla revoluční změnu ohledně délky a běhu výpovědní doby. Byly zavedeny dvě délky výpovědní doby a po desítkách let došlo ke změně pravidel o běhu výpovědní doby. Výpovědní doba již nezačíná běžet od 1. dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi z pracovního poměru, nýbrž již dnem doručení výpovědi. Zákonodárce zároveň explicitně připustil možnost sjednat si jak delší výpovědní dobu, tak i jiná pravidla pro její běh. Novela k tomuto bodu ale neobsahuje žádné přechodné ustanovení. V praxi tak vyvstala otázka: jaký význam mají dříve uzavřené pracovní smlouvy obsahující ujednání o délce a běhu výpovědní doby? Nadále obstojí, či se od 1. června 2025 automaticky „přepisují“ zákonnou úpravou? Jaký je rozsah autonomie vůle smluvních stran? Následující text se těmto otázkám detailně věnuje a nabízí odpověď, která by měla poskytnout jistotu jak zaměstnavatelům, tak zaměstnancům.

Zaměstnanec je dlouhodobě nemocný od 14. 6. 2025 a nemoc stále trvá. K 31. 12. 2025 bylo jeho pracovní místo zrušeno z důvodu změny organizační struktury. Zaměstnanci byla nabídnuta jiná práce na kratší úvazek, zaměstnanec ale tuto práci nepřijal. Zaměstnanec má 142 hodin nevyčerpané dovolené z roku 2025. Když zaměstnanec ukončí svou pracovní neschopnost dne 17. 3. 2026, zaměstnavatel mu následující den 18. 3. 2026 doručí výpověď z organizačních důvodů. Zaměstnanec tedy bude po dobu 2 měsíců na překážce na straně zaměstnavatele. Může mu zaměstnavatel nařídit čerpání dovolené v rozsahu 142 hodin? Z jakého průměrného výdělku pak budeme počítat odstupné? 

Okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je výjimečný způsob, jak se se zaměstnancem rozloučit. Důvodem takového postupu může být za určitých okolností i to, že zaměstnanec útočí na majetek zaměstnavatele, případně jedná v rozporu s jeho oprávněnými zájmy.

Zaměstnanec se dostavil na pracoviště 1,5 hodiny po začátku jemu přidělené směny a jevil známky ovlivnění alkoholem. Na základě toho byla provedena orientační dechová zkouška se kterou zaměstnanec souhlasil. Výsledek zkoušky byl pozitivní a tento zaměstnanec rovněž výsledek zkoušky potvrdil svým podpisem. Toto porušení bylo posouzeno jako závažné porušení pracovních povinností, které může být důvodem k rozvázání pracovního poměru dle § 52 písm. g)., zákoníku práce. Výpovědní doba 1 měsíc. Jednalo se v tomto případě spíše o hrubé porušení § 52 písm. h) zákoníku práce, okamžité zrušení pracovního poměru? Zaměstnanec ovšem druhý den po incidentu předložil pracovní neschopnost, která byla vystavena zpětně ode dne, kdy porušil pracovní povinnosti což znamená, že den kdy porušil byl v pracovní neschopnosti. Jak v tomto případě postupovat: můžeme ukončit pracovní poměr?

Poslední novelizace zákoníku práce , tzv. flexinovela, přinesla zásadní změny do oblasti rozvazování pracovního poměru. Novela č. 120/2025 Sb. byla vyhlášena dne 29. 4. 2025 a začala platit již o měsíc později, 1. 6., což poskytlo minimální prostor pro přizpůsobení se novým pravidlům. Flexinovela přitom po desítkách let zažité právní úpravy přinesla nejrozsáhlejší změny do pasáže zákoníku práce , kterou aplikační praxe považuje za tradičně nejcitlivější, a tou je oblast rozvazování pracovního poměru. Účelem tohoto příspěvku je upozornit na některá úskalí, která jsou s rozvazováním pracovního poměru po flexinovele v praxi spojena.

Zaměstnankyně, která je u nás zaměstnána na základě pracovní smlouvy na pozici provozně technický náměstek (nejde o pracovní místo obsazované jmenováním), se s účinností ke dni 17. 9. 2025 jednostranně vzdala svého pracovního místa a přestala docházet do práce. Zaměstnavatel pro ni nemá jinou vhodnou práci. Po konzultaci s právníkem jí byly vypláceny náhrady mzdy na straně zaměstnavatele. Dne 15. 10. 2025 zaměstnankyně podepsala výpověď ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. c) zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) z důvodu, že se vzdala pracovního místa a zaměstnavatel nemá jinou vhodnou pozici, která by odpovídala jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Na základě výše uvedeného si dovoluji požádat o stanovisko k následujícím otázkám: 1) Je správný postup, že zaměstnavatel vyplácí zaměstnankyni náhrady mzdy na straně zaměstnavatele, ačkoliv nebyla jmenována a přestala docházet do práce? 2) Skončí pracovní poměr dnem 14. 12. 2025 (případně k jakému datu správně končí výpovědní doba) a správně nenáleží odstupné? 3) Může zaměstnankyně napadnout tento postup nebo výpověď u soudu, a jaká jsou případná rizika pro zaměstnavatele? Jsme příspěvková organizace, jmenovaný je pouze ředitel, nějak se nám začínají vedoucí vzdávat funkce, nechodí do práce a chtějí náhrady na straně zaměstnavatele - jak toto prosím vyřešit?

Se zaměstnancem byl ukončen pracovní poměr uplynutím doby stanovené v pracovní smlouvě na dobu určitou. V rámci tzv. výstupního kolečka zaměstnanec neodevzdal všechny poskytnuté předměty, tedy nebyl vyrovnán majetkový vztah. Z tohoto důvodu jsem nepodepsala formulář vyrovnání majetkových vztahů se zaměstnavatelem. K dosažení účelu vyrovnání majetkových vztahů jsem navrhla, aby do doby vrácení zapůjčených předmětů nebyly vydány dokumenty související s ukončením pracovněprávního vztahu (zápočtový list apod.). Je tento postup správný? Pokud by tomu tak nebylo, můžete mi poradit, jaký postup by byl správný?

Máme zaměstnance ve dvouměsíční výpovědní době ze strany zaměstnavatele k 31. 5. 2025. Od 13. 5. 2025 do 31. 5. 2025 mu bylo písemně nařízeno zaměstnavatelem čerpání řádné dovolené. Z ČSSZ nám ale byla doručena pracovní neschopnost od 22. 5. 2025, tím se mu prodloužila výpovědní doba do ukončení DPN + 10 dní? Jak máme postupovat po ukončení DPN: bude mu běžet dále čerpání řádné dovolené, nebo by mu ji měl zaměstnavatel znovu nařídit? Pokud ano, čtrnáctidenní lhůtu nestihneme. Můžeme to napsat během nemoci s tím, že po ukončení DPN nastoupí znovu na čerpání řádné dovolené? Lze to provést bez konkrétního dne, protože nevíme, kdy mu DPN skončí? 

Zaměstnanec podal výpověď z pracovního poměru s tím, že jeho pracovní poměr skončí 9. 8. 2025 (podle flexinovely). Má zároveň sjednanou konkurenční doložku. Jak postupovat při výplatě této doložky, když dříve v takových případech končil pracovní poměr vždy k poslednímu dni v měsíci? Konkurenční doložka je sjednána na 3 měsíce a je splatná pozadu za předchozí kalendářní měsíc. Budeme ji muset rozpočítávat na kalendářní dny a vyplácet vždy zpětně za určitý počet dní?

Dne 3. 3. 2025 začal zaměstnanec pracovat ve firmě, má 3měsíční zkušební dobu, ale 10 dnů měl nemocenskou, prodlužuje se mu o ni zkušební doba? Vypočítala jsem mu 21 dnů dovolené z rok 2025 (firma poskytuje 25 dnů/za rok). K 3. 6. 2025 chce odejít bez důvodu ve zkušební době. Na kolik dnů dovolené nárok? 

Pravděpodobně nejdiskutovanější a možná i nejzásadnější změny provedené tzv. flexinovelou zákoníku práce se týkají výpovědí z pracovního poměru. Flexinovela do zákona zákoníku práce přináší nejen v oblasti výpovědi z pracovního poměru některé poměrně revoluční změny. Zůstaneme-li pouze u tématu tohoto příspěvku, jedná se o: zásadní změnu týkající se běhu výpovědní doby, zkrácení výpovědní doby pro zaměstnavatele u některých výpovědních důvodů,  sloučení výpovědních důvodů souvisejících se zdravotním stavem zaměstnance, zavedení jednorázové náhrady místo zvýšeného odstupného při výpovědi pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání a prodloužení lhůt pro dání výpovědi při porušování povinností zaměstnancem nebo okamžitého zrušení zaměstnavatelem. Všemi těmito změnami včetně jejich úskalí se podrobněji věnujeme v našem článku. Tyto změny budou účinné od 1. 6. tohoto roku. Je nejvyšší čas se připravit.

Výpověď je jednostranným právním jednáním, které směřuje k rozvázání pracovního poměru. Výpovědí lze rozvázat pracovní poměr bez ohledu na to, zda je sjednán na dobu určitou nebo neurčitou. Výpověď musí být vždy písemná a může ji dát zaměstnavatel i zaměstnanec. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že zaměstnavatel může dát výpověď pouze ze zákonem stanovených důvodů, přičemž výpovědní důvod musí být ve výpovědi náležitě uveden a po doručení výpovědi nesmí být dodatečně měněn, zatímco zaměstnanec může dát výpověď z jakéhokoliv důvodu, nebo i bez uvedení důvodu.

Základní informace Zákoník práce stanoví situace, kdy je zaměstnanec chráněn proti tomu, aby zaměstnavatel ukončil jeho pracovní poměr výpovědí, ať již z jakéhokoli důvodu (tzv. ochranné doby). Zároveň jsou stanoveny výjimky, kdy se tento zákaz výpovědi neuplatní a výpověď z pracovního poměru (většinou z určitého důvodu) zaměstnanci dát lze. I během ochranné doby lze ukončit pracovní poměr dohodou o rozvázání pracovního poměru. Pro zaměstnance žádný zákaz výpovědi neplatí a pracovní poměr může takto ukončit kdykoli.

Pro všechny naše uživatele s předplatným Premium se dnes konalo další setkání s Odborníkem na příjmu. Tentokrát jsme se věnovali tématu Flexinovela: Nová úprava zkušební doby a změny ve výpovědi.

Dne 7. 3. 2025 schválila Poslanecká sněmovna dlouho očekávanou a velice diskutovanou novelu zákoníku práce a souvisejících právních předpisů, která má přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu. Novela byla předložena ke schválení Senátu. Účinnost je naplánována na první den druhého kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy pravděpodobně 1. 6. 2025, případně 1. 7. 2025 (s výjimkami).

Zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dne 28. 11. 2024 rozhodl zaměstnavatel o organizační změně a zrušení pracovního místa, přičemž k jeho zrušení došlo k 1. 2. 2025. Zaměstnanec převzal výpověď až 9. 12. 2024, což znamená, že se pracovní poměr prodloužil o měsíc, a zaměstnanec tak ukončil pracovní poměr až 28. 2. 2025. Je v pořádku, aby zaměstnavatel ve výpočtu platu uvedl náhrady mzdy na straně zaměstnavatele a v tom případě nemá nárok ani na stravenky? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o flexinovele zákoníku práce, limitech u zaměstnání malého rozsahu a DPP nebo ročním zúčtování.

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodů uvedených v § 52 ZP a ve výpovědi musí její důvod skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Výpověď, kterou by učinil ten, kdo ve skutečnosti není zaměstnavatelem, nemá právní účinky. Ve výpovědi použitý důvod nelze dodatečně měnit. V našem článku zaměříme pozornost na důvody týkající se zdravotního stavu zaměstnance a ochrany jeho zdraví.

Dali jsme našemu zaměstnanci výpověď z organizačních důvodů pro nadbytečnost. Pracovní pozice bude zrušena k 1.2.2025. Výpověď byla doručena 29.11.2024, výpovědní doba začíná tedy od 1.2.2024 a pracovní poměr bude končit 31.1.2024. Zároveň s výpovědí zaměstnanec obdržel oznámení, že pro něj již nebudeme mít práci a nemá se až do odvolání dostavovat na pracoviště. Za tuto dobu bude mít překážky na straně zaměstnavatele a bude mu vyplácena mzda v plné výši. Tento zaměstnanec má ještě nevyčerpanou dovolenou. Čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, proto jsme mu ji chtěli ve výpovědní době nařídit. Samozřejmě v zákonném termínu 14 dní předem. Zatím jsme ji nenařídili. Zaměstnanec nám zaslal právní názor, že zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci dovolenou, pokud jej předtím poslal na překážky v práci. Prosím o radu, jak v tomto případě postupovat. Dle našeho názoru můžeme dovolenou nařídit. Navíc, vzhledem k tomu, že jsme napsali do oznámení, že se zaměstnanec nemá dostavovat do zaměstnání "až do odvolání". Můžeme překážky na straně zaměstnavatele odvolat, a pak nařídit dovolenou. Právní názor, který nám zaslal zaměstnanec se neopírá o žádný § ZP. Ale neradi bychom něco porušili. Samozřejmě, zaměstnanec vyhrožuje kontrolou SUIP...apod. 

Bohužel máme důvodné podezření, že zástupci odborové organizace porušili povinnosti mlčenlivosti a jejich cestou unikla jména propouštěných zaměstnanců ještě před samotným předáním výpovědi. Jak se v tomto případě můžeme bránit? Nechceme samozřejmě narušit vzájemné vztahy, ale domnívám se, že prozrazení těchto informací může významně poškodit vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci právě v době, kdy dochází ke snižování stavů. Je možné nesdělovat odborářům přesná jména zaměstnanců (pokud nejsou odborovými funkcionáři), ale seznámit je pouze se strukturou, tj. pozice a počty?