slevy na dani

Počet vyhledaných dokumentů: 22
Počet vyhledaných dokumentů: 22
Zaměstnankyně, která byla u nás v pracovním poměru od 1.1.2023 do 30.6.2023 uplatňovala v tomto období měsíční odpočet na invaliditu 2 stupně. K 30.6.2023 rozvázala pracovní poměr a již pouze čerpá předdůchod. Začátkem roku 2024 bude u nás žádat o roční zúčtování daně za rok 2023. Uplatním u ní odpočet na poplatníka za celý rok 2023, nevím ale zda odpočet na invaliditu mohu uplatnit pouze za 6 měsíců, po které trval pracovní poměr, nebo za celých 12 měsíců roku 2023 ? Pokud to bude za celý rok 2023, musí mi v lednu 2024 doložit potvrzení PSSZ o tom, že i nadále pobírá invalidní důchod 2 stupně ? 
Vydáno: 12. 12. 2023
Konsolidační balíček je nyní zařazen na 18. schůzi Senátu jako senátní tisk č. 161 (číslo sněmovníhu tisku je 488). Z týdeníku Podtrženo sečteno vybíráme, co obsahuje návrh, který se bude projednávat od 8. 11. Návrh znovu zavádí odvod zaměstnanců na nemocenské pojištění (0,6 % z příjmů), v posledních letech zaměstnanec odváděl pouze na důchodové pojištění (6,5 %). Ruší se některé daňové výjimky, například sleva na školkovné nebo na studenta, omezuje se sleva na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku. U benefitů se zavádí souhrnný roční limit pro osvobození od daně (a tedy i od pojistného) na úrovni poloviny průměrné mzdy (pro rok 2023 by limit představoval částku 20 162 Kč ročně). Snižuje se hranice pro aplikaci daňové sazby ve výši 23 % ze 48 na 36násobek průměrné mzdy. Balíček dále zavádí pouze dvě sazby DPH (12 a 21 %), sazba daně z příjmů právnických osob se zvyšuje z 19 na 21 %, daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek, zvyšuje se i spotřební daň z lihu a dálniční poplatky. OSVČ čeká zvýšení minimálních odvodů na sociální zabezpečení (pro rok 2024 z 2 944 Kč na 3 852 Kč). Přejete si plný přístup k odborným článkům a dostávat týdeník Podtrženo, sečteno s krátkými zprávami do svého e-mailu? Pořiďte si předplatné aplikace Práce a mzda. S námi se v pracovním právu vyznáte.
Vydáno: 23. 10. 2023
Může studentka, která nastoupila 4. 9. 2023 k dennímu studiu na VŠ, podepsat smlouvu na HPP 40/hod. týdně? Řeříme dvojí odvody ZP, SP. A jak to bude s případnými slevami na studenta a poplatníka a  mohou si rodiče uplatňovat slevu na dítě?
Vydáno: 27. 09. 2023
Podávám daňové přiznání pro fyzické osoby. U zaměstnavatele jsem po celý rok 2022 uplatňovala slevu na invaliditu prvního stupně. Tím pádem již slevu nebudu uplatňovat v daňovém přiznání? Je to prosím takto správně? Jiné příjmy kromě zaměstnání nemám, ani nepodnikám. Pouze budu uplatňovat slevy na děti, které jsem u zaměstnavatele neuplatňovala.
Vydáno: 24. 03. 2023
Může si manžel v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku, která pobírala pouze rodičovský příspěvek během roku, ale měli příjem z prodeje domu, který byl ve společném vlastnictví obou manželů? 
Vydáno: 06. 03. 2023
Základní informace Daňovou povinnost lze legálně snížit o odečitatelné položky a slevy na dani (daňové zvýhodnění). Některá z nich můžeme využít v rámci provedení ročního zúčtování u svého zaměstnavatele, jiná můžeme uplatnit průběžně v měsíční mzdě. Nárok na tyto položky má jak zaměstnanec, tak i podnikatel. Posloupnost, v jaké fázi se jednotlivé položky uplatňují ze základu daně nebo z vypočtené daně: Součet jednotlivých dílčích základů daně (§ 6, § 7 …) Základ daně, který se upraví o nezdanitelné položky (§ 15 ZDP) – dary, úroky ze stavebního spoření (hypotéky), penzijní a soukromé životní pojištění … Základ daně snížený o nezdanitelné položky (zaokrouhlený na celá sta Kč dolů) Daň podle § 16 ZDP (15 %, 23 %). Sazba 23 % se použije pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy/rok nebo 4násobek průměrné mzdy v měsíci. pro rok 2021 je průměrná mzda: 35 441 Kč, 48násobek činí 1 701 168 Kč pro rok 2022 je průměrná mzda: 38 911 Kč, 48násobek činí 1 867 728 Kč Na rozdíl od již zrušeného solidárního zvýšení daně, které se vztahovalo pouze na příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) a dílčí základ daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP), se nová progresivní sazba daně ve výši 23 % vztahuje na celkový základ daně, jehož součástí jsou i dílčí základy daně z kapitálového majetku, z nájmu a z ostatních příjmů. Daň podle § 16a ZDP pro samostatný základ daně ve vazbě na § 16ab ZDP pro vybrané příjmy, pokud plynou ze zahraničí. Například se může jednat o samostatný základ daně u příjmů (podíly na zisku) společníků veřejných obchodních společností či komplementářů komanditních společností, pokud plynou ze zahraničí. Jednat se může například o příjem dle § 7 odst. 14 ve vazbě na § 20b ZDP nebo příjem podle § 10 odst. 10 ZDP. Výsledná daň se následně upraví o: slevy na dani (§ 35, § 35ba ZDP) – sleva na poplatníka, sleva na manželku, na studenta, ZTP, sleva na invaliditu, slevu na evidenci tržeb, sleva na umístění dítěte (školkovné); daňové zvýhodnění (§ 35c ZDP) – na nezletilé dítě, zletilé dítě až do dovršení věku 26 let (pokud mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a soustavně se připravuje na budoucí povolání…).
Vydáno: 11. 02. 2022
Sleva na poplatníka a sleva na manželku (manžela) Základní informace Poplatník může uplatnit základní slevu na dani a slevu na manželku (§ 35ba ZDP) u svého zaměstnavatele (plátce daně), pokud u něho učiní prohlášení k dani podepsané dle § 38k odst. 4 ZDP a následně ho požádá o provedení ročního zúčtování, nebo formou daňového přiznání. Základní sleva na dani činí 27 840 Kč ročně (pro rok 2021, pro rok 2022 by měla činit 30 840 Kč) Základní sleva na manželku/manžela činí 24 840 Kč ročně. Základní sleva na poplatníka se v plné výši (tj. 27 840 Kč) odečte od celoroční daně i u poplatníka, jehož základ daně je tvořen příjmy dosaženými ze zaměstnání jen za část roku, tzn., že zpravidla vznikne poplatníkovi přeplatek po skončení roku při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, nebo při podání daňového přiznání. Pokud je základní sleva uplatňována rovnoměrně (měsíčně), pak se pro výpočet daňové zálohy z měsíčního základu daně ze závislé činnosti použije 1/12 slevy, tj. 2 320 Kč měsíčně u zaměstnance s učiněným prohlášením poplatníka. Nárok na uplatnění základní slevy na poplatníka mají všichni daňoví poplatníci. Tedy daňoví rezidenti, ale i nerezidenti ČR bez omezení, pracující studenti nebo penzisté. Uplatněním této slevy dochází k přímému snížení daně z příjmu. Zaměstnanci tak může vzniknout při podpisu ročního zúčtování daně ve mzdové účtárně tzv. daňová vratka. Tato sleva na dani snižuje daň poplatníka maximálně do nuly, nemůže vzniknout tzv. daňový bonus jako při uplatnění daňového zvýhodnění na děti. Zaměstnanci mohou daňovou slevu na poplatníka uplatnit pouze jednou. Zpravidla se jedná o zaměstnavatele, kde mají při souběhu příjmů vyšší hrubou mzdu, neboť prohlášení k dani je možné na dané období podepsat pouze jednou.
Vydáno: 11. 02. 2022
  • Článek
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění (dále jen „roční zúčtování“) je oprávněn provést zaměstnavatel, plátce daně, jen na základě žádosti zaměstnance, poplatníka daně. Podmínky pro provedení ročního zúčtování jsou vymezeny v jednotlivých ustanoveních zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), a byť základní pravidla pro provedení ročního zúčtování jsou stále stejná, vždy se najde pár změn, které mají vliv na správné provedení ročního zúčtování, a stejně je tomu tak i pro jeho provedení za rok 2019.
Vydáno: 19. 12. 2019
  • Článek
1. Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení Manželé mají dvě děti, obě umístěné ve školce. Na jedno dítě je ze školky vystaveno potvrzení ve výši 19 900 Kč,...
Vydáno: 29. 03. 2019
  • Článek
Po skončení zdaňovacího období, kalendářního roku, může zaměstnanec, poplatník s příjmy ze závislé činnosti, požádat svého zaměstnavatele, plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, o provedení ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění, dle § 38ch zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů).
Vydáno: 22. 02. 2019
Cizinec má trvalé bydliště v Německu, ale již několik let pobývá v ČR. Tady i pracuje a jiné příjmy ze zahraničí nemá. Podává daňové přiznání k dani z příjmů. Ze zaměstnání od české s. r. o. má několik dohod a pracovní poměr. 1) Může uplatnit celou slevu na poplatníka a slevu na studenta, ačkoliv je to cizinec, a vznikne-li mu vratka má na ni nárok? 2) Na webu daňové správy - v EPO - nelze vyplnit datum narození a hlásí kritickou chybu - chce to rodné číslo - jak toto vyřešit, pokud bychom chtěli podat elektronicky a rodné číslo nebylo v ČR přiděleno? 3) Poplatník má adresu hlášeného místa pobytu v Praze - je tedy jeho místně příslušný FÚ pro hlav. město Prahu dle § 13 daňového řádu? 4) A dále v přiznání na řádku 16. Obec - kde se obvykle zdržoval - může být obec dle adresy hlášeného místa nebo kde nejčastěji pobýval? Pokud by nejčastěji pobýval v Brně, pak na ř. 16 bude Brno a Praha zůstane stejná, tj. místo, kam podá přiznání, je pořád Praha dle § 13 daňového řádu? Zjišťuje toto někdo, kde se poplatník a kolik dní přesně pohybuje - tj. vyplnění řádku 16?
Vydáno: 15. 02. 2019
  • Článek
V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.
Dcera narozena 30. 6. 1992. Dálkově studuje na VŠ. Má nárok na slevu na studenta i za měsíc červen, kdy dosáhla věku 26? Při studiu je i zaměstnaná a žije s námi ve společné domácnosti. Mám nárok u DPFO za rok 2018 na daňové zvýhodnění na vyživované dítě a případně v jakém poměru - 5 nebo 6 měsíců?
Vydáno: 20. 12. 2018
  • Článek
Jak správně postupovat při uplatnění některých slev na dani a daňového zvýhodnění, kdy a jak poplatník může svůj nárok uplatnit a čím je povinen jej prokázat plátci daně, to jsou některé z častých a opakujících se dotazů plátců daně ke zdaňování příjmů ze závislé činnosti.
Vydáno: 26. 10. 2018
  • Článek
Zaměstnavatel jako plátce daně odpovídá za správné zdanění příjmů svých zaměstnanců. Podmínky upravující zdanění příjmů plynoucích zaměstnancům ze závislé činnosti jsou upraveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Praxe však neustále přináší otázky, jak zdaňovat příjmy ze závislé činnosti, někdy váhá plátce daně, jak postupovat, někdy zaměstnanec přichází s dotazem, který ještě plátce daně neřešil. Jak učinit prohlášení k dani, jaké jsou podmínky pro uplatnění slev na dani i daňového zvýhodnění, to jsou časté a stále se opakující dotazy ke zdaňování příjmů ze závislé činnosti i v roce 2018.
Vydáno: 23. 03. 2018
  • Článek
Od zdaňovacího období 2018 v oblasti zdanění příjmů prostřednictvím plátce daně dochází k významné změně, a to v souvislosti s úpravou § 38k zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění dalších předpisů (dále jen „ZDP“), která byla provedena na základě zákona č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, a kterým byl změněn i ZDP. Došlo k rozšíření možnosti komunikace mezi plátcem daně a poplatníkem tak, aby bylo možné využít i jiného způsobu zachycení projevu vůle poplatníka než písemného.
Vydáno: 24. 11. 2017
  • Článek
Zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní Ve Sbírce zákonů byl dne 30. března 2017 vyhlášen zákon č. 92/2017 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, který nabývá účinnosti...
  • Článek
Souvislosti s druhou vlnou EET V souvislosti s tzv. druhou vlnou zavádění Elektronické evidence tržeb, která nastala dnem 1. 3. 2017 pro velkoobchodníky a maloobchodníky, je dobré připomenout slevu...
Pokud zaměstnanec nastoupil př. 1. 8. na HPP, podepsal prohlášení a žádá o provedení ročního zúčtování, je správné uplatnit mu celou slevu na poplatníka + ev. další (na děti, školkovné...) v plné výši (žádné jiné zaměstnání neměl vůbec, byl "doma")? Zaměstnanec nastoupil př. 1. 8. na HPP, podepsal prohlášení, žádá o roční zúčtování, ale měl ještě jinde DPČ, DPP. Roční zúčtování se mu neprovede, protože měl i další příjmy? 
Vydáno: 07. 03. 2017
Zzaměstnanec má vedle stálého měsíčního z příjmu ze zaměstnání ještě příjem ze závislé činnosti od státní organizace ve výši 10.000 Kč měsíčně, z něhož je odváděna záloha na daň a pojistné. Z tohoto důvodu mu zaměstnavatel nemůže udělat za rok 2016 vyúčtování daně, ale musí si sám podat daňové přiznání. 1) Můj první dotaz je, zda se bude v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob uvádět na řádku 64 základní sleva na poplatníka 24.840 Kč, když je tato sleva uplatňována v rámci měsíční mzdy u zaměstnavatele, zaměstnanec má podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmů FO, ve kterém slevu uplatňuje? 2) A ještě druhý dotaz, zda se ve formuláři prohlášení poplatníka daně z příjmů FO ze závislé činnosti budou uvádět případné úroky z hypoték či životní pojištění-oddíl 2-nezdanitelné části základu daně, pokud si zaměstnanec bude sám podávat daňové přiznání nebo zda tyto kolonky ponechat prázdné a neuvádět?
Vydáno: 13. 02. 2017