mzdy

České firmy plánují pro rok 2026 typické navýšení mezd v pásmu 3–5 % (medián 4 %). Data z průzkumu Pay-Fair, který zahrnuje 77 společností s celkem téměř 60 tisíci zaměstnanci, zároveň ukazují sílící tlak na systematičtější práci s celkovým odměňováním: od variabilní složky přes benefity až po připravenost na směrnici EU o transparentnosti odměňování.

Důchodový účet se po několika ztrátových letech překlápí do přebytku, letos by podle odhadů mohl skončit v plusu o více než patnáct miliard korun. Zároveň se znovu rozbíhá debata o úpravách penzijního systému. Ministr práce Aleš Juchelka má návrhy připravené, část koalice i odborníků však varuje před jejich dopady a žádá důkladné vyhodnocení.

Prosazování rovnosti mužů a žen a potírání diskriminačního zacházení obecně je jedním ze základních pilířů vyspělé demokratické společnosti a současně jedním z vytyčených cílů Evropské unie. Vyjádření zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace lze nalézt napříč zakladatelskými smlouvami Evropské unie, v Listině základních práv Evropské unie i v dalších četných právních předpisech EU.c

Po letech výrazného růstu se mzdový vývoj v komerčním sektoru postupně uklidňuje. Firmy sice i v roce 2026 počítají s navýšením základních mezd, tempo ale bude podstatně umírněnější než v uplynulých letech. Nejčastěji se očekává růst kolem čtyř procent, tedy lehce nad inflací, bez dřívějších skoků. Rozdíly mezi jednotlivými odvětvími zůstávají výrazné. Zatímco část ekonomiky stále navyšuje mzdy relativně svižně, jinde firmy postupují výrazně opatrněji. Klíčovou roli hraje poptávka, stabilita zakázek i dostupnost lidí.

Zdravotnické odbory ve středu vstoupily do stávkové pohotovosti. Vadí jim návrh úhradové vyhlášky na příští rok, žádají navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o deset procent. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že o růstu platů ve veřejné sféře se jedná na úrovni vlády a prostor pro jednání o úhradové vyhlášce stále je. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil stávkovou pohotovost poté, co v úterý skončilo předčasně jednání odborů s ministerstvem zdravotnictví o platech a úhradové vyhlášce, kterou musí resort publikovat do konce října. Odborům vadilo, že se schůzky neúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten byl na předvolební akci koalice SPOLU v Brně. „Vyzýváme ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby změnil parametry úhradové vyhlášky na rok 2026 tak, aby byla zajištěna kvalitní a dostupná péče o pacienty a současně zvýšeny platy a mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví o deset procent,“ uvedly odbory.

Milí čtenáři, v novém vydání Týdeníku Podtrženo, sečteno pro vás máme přehled změn, které od roku 2026 ovlivní mzdy, daně i odvody na sociální a zdravotní pojištění. Novinkou je také tzv. superdávka, která spojí několik stávajících dávek a přinese zásadní úpravy v oblasti sociálního zabezpečení. Tyto změny se dotknou zaměstnavatelů, OSVČ i celé odborné veřejnosti, doporučujeme věnovat jim pozornost už nyní.

Ministerstvo financí teď nesouhlasí s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna. Předběžný návrh státního rozpočtu na příští rok nyní neobsahuje potřebnou sumu na přidání. Resort to uvedl v připomínkách k připravovanému platovému nařízení. Doporučil, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu. Ministerstvo práce navrhlo šest variant navýšení tarifů. Vzrůst by podle něj měly o pět procent, nebo o sedm procent, vybraným profesím pak případně o devět až 13 procent. Na přidání by bylo příští rok podle jednotlivých verzí potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun.

Zemědělství trpí nedostatkem zaměstnanců, který se ještě více projevuje v období sklizně, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Situaci v sektoru tak zachraňují moderní technologie a brigádníci. Nedostatek pracovníků souvisí zejména s fyzickou náročností práce a nízkými výdělky. Ohodnocení je v zemědělství téměř o 13.000 korun pod celostátním průměrem, vyplývá z dat portálu.

Zaměstnanci mají pevnou pracovní dobu (administrativa). Odpracovaný čas si píšou do tabulky, kterou na konci měsíce odevzdávají. Teoreticky by tak měli mít každý den stejný čas začátku a konce směny. Někteří ale občas zůstávají v práci déle (např. dle odjezdů autobusů) a pak si píší konec směny až když odchází, tj. např. o půl hodiny později než by měli. V součtu jim tak vznikají přesčasové hodiny. Stačí když do odevzdané tabulky dopíšeme, že práce přesčas nebyla nařízena, a tak přesčas nebude proplacen? Je to tak dostačující kvůli případné kontrole, která by nám pak mohla vytýkat, že neproplácíme přesčasy?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o přípravě povinného spoření zaměstnancům s rizikovou prací, nejčastějších chybách při odvodu pojistného a připomenu nezbytnou aktualizaci mzdového softwaru.

Budeme za naše zaměstnance pojišťovně plně hradit jejich pojištění odpovědnosti za škodu. Z tohoto příjmu musí zaměstnanec odvést daň a také zdravotní a sociální pojištění. Pojištění je sjednáno na celý rok 2025, faktura bude uhrazena pojišťovně ve 12/2024. Kdy zaměstnancům tyto konkrétní částky dodaním? Setkala jsem se s názorem, že jelikož se jedná o pojištění na celý rok 2025, v jehož průběhu by mohl zaměstnanec např. ukončit pracovní poměr a já bych mu pak musela část vrátit, měla bych správně celou částku vydělit 12 měsíci roku 2025 a alikvotní část pojištění zaplaceného pojišťovně za tohoto zaměstnance dodaňovat průběžně každý měsíc, např. pojistné 2 400 : 12 = 200 Kč měsíčně, pokud by ukončil pracovní poměr např. k 30. 6. 2025, pak by mu bylo dodaněno 6 x 200 = 1200 Kč. Původně jsem si myslela, že bych celou částku pojistného (např. 2 400Kč) dodanila a odvedla zdravotní a sociální pojištění již ve mzdách za 12/2024, v měsíci, kdy budeme toto pojištění hradit zdravotní pojišťovně. Jaký postup je správný?

V listopadu 2024 poprvé postupují mzdové účetní podle nových pravidel pro srážky ze mzdy. Jestliže má dlužník nařízeny 4 a více exekucí, ze mzdy za říjen mu srazí dvě třetiny zbytku čisté mzdy i v případě nepřednostních pohledávek. 

Dne 31. července 2024 byla ve Sbírce zákonů publikována další novela zákoníku práce , v pořadí již sedmdesátá. Jde o zákon č. 230/2024 Sb. , kterým se mění zákoník práce , ve znění dalších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon nabyl účinnosti hned následující den, 1. srpna 2024 s výjimkou několika ustanovení, o nichž bude pojednáno dále.

Zaměstnanec je odměňován mzdou. Dle mzdového výměru má k základní mzdě stanovený příplatek za vedení v pevné výši. Má nárok na celý příplatek i v případě nemoci, čerpání dovolené, nebo se tento příplatek alikvotně krátí?

Řidiči veřejné linkové autobusové dopravy byli dosud za čekání mezi spoji odměňováni částkou odvozenou od nejnižší úrovně zaručené mzdy pro 5. skupinu prací. Jednalo se o 90 %  této částky,...

Dne 20. 3. 2024 vláda na svém jednání schválila návrh zákona1), kterým se, mimo jiné, do českého právního řádu zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy. Tento návrh následně předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, kde je v současnosti projednáván. Mimo zavedení samotného valorizačního mechanismu minimální mzdy je součástí tohoto návrhu, ve verzi schválené vládou, řada dalších opatření spočívajících např. ve změně právní úpravy zaručené mzdy, přijetí opatření na podporu rozšíření kolektivního vyjednávání a další. V tomto článku jsou popsány změny právní úpravy stanovování minimální mzdy spočívající především v zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy. Právní předpisy citované v článku (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak) * zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

5. – 16. 5. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o ošetřovném i pro dohodáře a OSVČ, stanovování důchodového věku, novém e-Podání VPDPP atd.

Stavebním firmám nastala s letošním rokem nová povinnost. Dodavatelé ručí za vyplacení mezd zaměstnancům jejich subdodavatelů. Zákonná úprava vychází z opatření Evropské unie, má za cíl zvýšit zájem dodavatelů na...

22. 3. – 28. 3. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o dalším vývoji změn v oblasti dohod o provedení práce, vyšších mzdách u nových zaměstnanců oproti těm stávajícím atd.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na transpozici evropské směrnice o přiměřených minimálních mzdách do zákoníku práce. Účinnost novely je naplánována na 1. 7. 2024. Předpokládané změny: nový valorizační mechanismus...