dohoda o pracovní činnosti

  Náš zaměstnanec pracující na DPČ má ve smlouvě uvedenou pracovní dobu: „v průměru 20 hodin týdně". Předem stanoveným rozpisem pracovní doby má stanovené dny většinou takto: v pondělí nepracuje, v úterý pracuje 2 hodiny, ve středu 2 hod., ve čtvrtek 4 hod., v pátek 6 hod., celkem tedy 14 hodin týdně. Za dobu od 1. 1. 2024 do 31. 5. 2024 odpracoval celkem 281 hodin, čímž mu vznikl nárok na 27 hod. dovolené. V červnu bude tyto hodiny čerpat. Jakým způsobem stanovím počet dnů dovolené? Bude to dle rozvrhu pracovní doby, tj. za 1 týden 14 hodin, v druhém týdnu 13 hodin, což je tedy bez 1 hodiny 10 pracovních dnů dovolené? Samotné čerpání dovolené u DPČ se považuje stejně jako u zaměstnance za dobu odpracovanou, čímž by mu čerpáním dovolené v červnu vznikl nárok na další dovolenou?

Dne 24. 6. 2024 proběhne další setkání s Odborníkem na příjmu. Tentokrát bude Mgr. Veronika Odrobinová odpovídat na otázky k připravovaným změnám v zákoníku práce v rámci takzvané flexibilní novely...

Je nutná vstupní lékařská prohlídka u DPP a DPČ, když se nejedná o rizikovou práci, nejedná se o mladistvého, ale bude vykonávat i práci v noci? Během 1 měsíce bude pracovat 1 týden v noci.

Zaměstnanec neziskové organizace (sociální služby) má měsíční paušalní mzdu. Od června 2024 by pracoval pár dnů hodin měsíčně v další neziskové organizaci. Jak postupovat: pořád by byl zaměstnán v první neziskové organizaci a mzda by byla za celý měsíc? Organizace by refakturovala odpracované dny v měsíci druhé organizaci. Tyto služby by měly být ošetřené smlovou mezi organizacemi? Je to správný postup? 

Dne 24. 4. proběhlo první setkání s odborníkem na příjmu. Na vaše dotazy odpovídala Mgr. Veronika Odrobinová. Většina dotazů se týkala dohod o provedení práce, dotkli jsme se i BOZP pro home office, komunikování změn v rozvržení směn a elektronické komunikace se zaměstnancem obecně.

Spustili jsme novou službu Odborník na příjmu. Služba je založená na aktivním přístupu předplatitelů, kteří se chtějí zeptat na nové postupy, ověřit správnost těch vlastních apod. Máte možnost zkusit položit...

Použije se pro pracovníky zaměstnané na DPČ celý § 115 ZP? Pokud je směna rozvržena na státní svátek a pracovník na DPČ nepracuje, poskytne se náhrada dle § 115 odst. 3 ve výši průměrného příjmu?

Paní na úklid pracuje na základě DPČ (ve smlouvě má, že odpracuje max. 20 hodin týdně, odměna 225kč/hod). V lednu odpracovala 88 hod, částka 19 800 Kč - přihlásila jsem ji a byl proveden odvod SP, ZP. Paní zřejmě už v průběhu ledna onemocněla, ale DPN jsem neobdržela (pracuje na HPP někde jinde) a za únor jsem dostala výkaz, že celý měsíc měla nemoc a výdělek 0kč. Má paní nárok na náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů od nás? A za únor ji tedy musím odhlásit ze ZP, ale SP zůstává dál s přihláškou? 

Musíme zaměstnancům DPP, DPČ poskytnout stejnou výměru dovolené jako zaměstnancům HPP? Zaměstnanci HPP mají nárok na 5 týdnů. Mohou mít kolegové na DPP, DPČ 4 týdny?

Zaměstnanec je u nás zaměstnán na Dohodu o pracovní činnosti. Původní dohoda uzavřená v roce 2023 skončila k 31. 1. 2024. Druhá dohoda na stejnou činnost je uzavřena od 1. 2. 2024 na dobu neurčitou. Posuzují se pro výpočet nároku na dovolenou obě dohody dohromady a dovolená se tedy vypočítá i z hodin odpracovaných v lednu? Nebo je nutné každou dohodu posuzovat zvlášť a za leden tedy nárok na dovolenou nevznikne?

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravované novele zákona o daních z příjmů, návrhu na slevu na pojistném pro důchodce, průměrné mzdě atd.

Jsme střední a základní škola. Zaměstnáváme mimo jiné na DPP, DPČ zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby (učitele na ZŠ a SŠ nebo vrátné). Podle § 206 jsou zaměstnanci povinni prokazovat svou nepřítomnost v práci. Je ale zaměstnavatel povinen toto prokazování nepřítomnosti vyžadovat u dohod? Podmínky si chceme upravit ve vnitřním předpisu a naše úvaha je, že pro případ, kdy dohodáři nevzniká za dobu nepřítomnosti právo na náhradu ušlé odměny z dohody, ale zaměstnavatel je povinen omluvit zaměstnance z práce (po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci podle ustanovení § 199 ZP a překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle ustanovení § 200 až § 205 ZP, není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak), tak nebudeme požadovat prokazování nepřítomnosti, bude stačit pouze telefonické nebo e-mailové sdělení, že pracovat nemůže a z jakého důvodu. Toto následně promítneme do evidence pracovní doby. U dočasné pracovní neschopnosti nevíme, jak se k věci postavit, protože tam nárok na náhradu v nemoci u dohodářů sice je, ale jen při splnění dalších podmínek. Přijde nám tedy zbytečné zaměstnance nutit si nechat vystavovat vždy neschopenku, když to pro něj nebudeme mít žádný význam (finanční). Je, nebo není dohodář zaměstnavateli povinen prokazovat svou nepřítomnost v práci? Je zaměstnavatel povinen to prokazovánípo zaměstnanci pracujícího na DPP či DPČ vyžadovat, nebo to může vyžadovat jen v těch případech, kdy přichází v úvahu nějaká náhrada odměny z DPP DPČ (upraveno přesněji ve vnitřní směrnici)? Jak to řešit v případě pracovní neschopnosti, kdy ne vždy je nárok na náhradu odměny?

Prosíme o upřesnění změn o dohodářů v roce 2024. Které změny budou platit hned od 1. 1. 2024 a které se plánují až od 1. 7. 2024?

Firma s r. o. má dohody - DPP, DPČ sepsané na dobu určitou od 1. 1. - 31. 12. 2023, dodatkem k dohodám bude prodlouženo na dobu neurčitou. a) Bude se týkat nová informační povinnost zaměstnavatele k takto prodlouženým dohodám, které by musel tento zaměstnanec podepsat? b) Můžou se promítnout nové informační povinnosti zaměstnavatele do dohod pro nové zaměstnance, tj. sepsáním nových dohod, nebo stačí původně psaná dřívější dohoda + nové informace samostatně?

Zaměstnankyně pracující na dohodu o provedení práce jako uklízečka by chtěla tuto dohodu ukončit a začít pracovat na dohodu o pracovní činnosti na stejný druh práce. Je v souladu s právními předpisy ukončit dohodu o provedení práce dohodou a následující měsíc uzavřít na stejnou činnost dohodu o pracovní činnosti?

Vzhledem k tomu, že u zaměstnanců máme měsíční platy (veřejná správa), máme podobně odměňované brigádníky na dohody o pracovní činnosti. Mají měsíční odměnu a stanovenou pravidelnou pracovní dobu např. 2 hodiny denně. V organizace neplatíme náhradu mzdy za svátek. Jak budeme po novele ZP postupovat u brigádníků (většinou jde o důchodce, studenty). Bude dohodářům náležet náhrada mzdy, nebo budeme počítat, že jsou svátky součástí měsíční odměny?

Jak postupovat při výpočtu průměrného hodinového výdělku u dohod, jak zjistit, zda se jedná u dohod o pravděpodobný průměrný výdělek (odpracování 21 dnů v rozhodném období)? Jedná se mi o hodinový průměrný výdělek, a to v souvislosti s chystanou účinností novely zákoníku práce, kdy budou mít s účinností od 1. 1. 2024 dohody konané mimo pracovní poměr nárok na dovolenou. 

Jak vypočítat pravděpodobný hodinový a měsíční výdělek u dohod: V DPP sjednané od 28. 10. - 31. 12. 2023 je stanovena hodinová mzda 114 Kč (jde o nepravidelnou práci jako záskok na noční/denní směnu v délce 12 hodin, tj. noční směna: 19.00.-7:00 či denní směna: od 7:00-19:00 hod. - pracovníkovi na DPP nově od novely zákoníku práce tedy náleží povinně příplatek za noc, případně za sobotu, neděli, svátek). Skutečná docházka za 10/2023: skutečně odpracované hodiny za 10/23: 12 hod., příplatky so, ne: 24 hod., práce ve svátek: 12 hod. Můžeme stanovit pravděpodobný hodinový výdělek ve výši hodinové sazby, tj. 114 Kč, nebo musíme zohledňovat příplatky, tj. výpočet bude např. vycházet takto: Hrubá odměna: (114 × 24) + (10 % × 24 × 24) + (100% × 12 × 114)/skutečně odpracované hodiny, tj. 24 hod. = 182,42 hod.? Budeme pravděpodobný výdělek počítat až doby, dokud neodpracuje 21 dní (v případě nočních směn, které začínají v 22:00 hod. jednoho dne a končí v 7:00 hod. druhého dne – 1 směna v délce 12 hod. je 1 odpracovaný den?). V tomto případě máme dohodu sjednanou po novele, kdy jsou nově povinné příplatky. Pokud budu vycházet při výpočtu pravděpodobného výdělku z minulého čtvrtletí, tj. III. čtvrtletí 2023, kdy příplatky povinné nebyly, tak pak bych mohla počítat z částku pravděbodobného hodinového výdělku = 114 Kč?   DPP sjednána od 1. 10. – 31. 12. 2023, odměna stanovena paušálem ve výši 8 500 Kč/měsíc/za splnění daného úkolu + příplatky, pokud bude směna v příplatkové části dne při předpokládaném rozsahu práce ve výši 20 hodin. Skutečně odpracováno 10/23: 18 hodin – odměna 8 500 Kč. Skutečně odpracováno v 11/23: 19 hodin – opět odměna 8 500 Kč. Jak tady obecně počítat pravděpodobný hodinový výdělek a následně měsíční?

Máme uzavřeny DPČ na opisy měřidel, které je potřeba provést první čtyři dny v měsíci. Za jedno měřidlo je stanovena cena 30 Kč. Při počtu 169 ks. měřidel, které zaměstnanec zpracuje v jeden den za 8 hod., je poté při výpočtu odměny mzda za hodinu 633 Kč. Nehledě na to, že každý zaměstnance je tuto činnost schopen dělat v jiném časovém rozpětí, a pak se ta hodinová mzda může u každého lišit. To ovšem zase neodpovídá průměrné hodinové mzdě ve firmě. Jak s tímto máme naložit?

Zaměstnanci na dohodě pracují na home office, je zde stále u těchto dohodářu (DPP/DPČ) možnost u home office dle § 317 zákoníku práce se vyhnout příplatkům za víkend a za práci ve svátek (či náhradnímu volnu za práci ve svátek)? Nebo už i dohodářům, kteří si plánují směny na home office sami, je dle jejich evidence nutné svátek či víkend příplatkem proplatit? Ze školení mám tyto poznámky, ale bohužel už nevím, zda je to platné po novele ZP: „nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, příplatek za přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek“?