dohoda o pracovní činnosti

Jak se počítá pravděpodobný průměrný hodinový výdělek pro účely proplacení dovolené u dohodáře, který v předchozím kvartálu neodpracoval 21 dnů? 

1. června 2025 vstupuje v platnost dlouho očekávaná flexinovela zákoníku práce. Tato novela přináší několik významných změn, které ovlivní jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Zde je přehled těchto změn:

V tomto vydání týdeníku se zmíním o započítávání náhradních dob do praxe, Dni daňové svobody a zavedení vstupní lékařské prohlídky i pro zaměstnance pracující na dohodu.

Mám zaměstnankyni na DPČ s příjmem větším než 4 500 Kč, tzn. přihlášená na ZP. Tato zaměstnankyně pečuje o dítě do sedmi let. Musí tato zaměstnankyně doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Pokud ano, co je nutné doložit? 

Narazili jsme na nejasné otázky ohledně flexibilní novely zákoníku práce, jsou naše závěry správné? Výplata v cizí měně – v § 143 odst. 2 je řečeno toto: „Pro přepočet mzdy nebo platu nebo jejich části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro první pracovní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo jejich část, pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli jiný pracovní den.“ Jak postupovat v případě, že mzdy se zúčtují k poslednímu dni daného měsíce, ale kurz v té chvíli není ještě stanoven (pokud se má brát první pracovní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, za který mzdy náleží)? Může si obecně zaměstnavatel stanovit datum výplaty, jako datum kurzu (ať už poslední den v kalendářním měsíci, který se zúčtovává nebo kterýkoliv jiný den následujícího kalendářního měsíce)? Stanovení nároku na dovolenou u navazujících pracovních poměrů – v § 216 odstavec 1 zní: „(1) Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli.“. V praxi to tedy znamená, že se považuje za nepřetržité trvání i “přechod” z DPČ/DPP na pracovní poměr a i obráceně. Je možné s aplikací této úpravy pracovat až od 1. 1. 2026 ? Stanovení nároku na dovolenou se v běžné praxi děje na začátku kalendářního roku a nyní je složité zohlednit veškeré možné případy, které by se na základě tohoto znění měli zapracovat pro stanovení dovolené (může v některých případech znamenat i přečerpanou dovolenou). Jak postupovat v případech, kdy na sebe DPČ/DPP navazují s pracovním poměrem a výměra dovolené činí pro DPČ/DPP 4 týdny v kalendářním roce a pro pracovní poměr 5 týdnů? Jak v takovém případě stanovit nárok na dovolenou u navazujících poměrů?   

Flexinovela zákoníku práce byla dne 7. 3. 2025 schválena Poslaneckou sněmovnou a dne 9. 4 2025 Senátem. Její účinnost se předpokládá od 1. 6. nebo od 1. 7. 2025. Jedno z nových ustanovení, které se do novely dostalo skrze pozměňovací návrh (jako příprava na harmonizaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. 5. 2023 – tzv. Pay Transparency směrnice), výslovně zakazuje sjednávání/stanovení doložek o mlčenlivosti ohledně výše a struktury mzdy, platu a odměny z dohody zaměstnance (pro účely tohoto článku budeme uvádět pouze výraz „mzda“, ačkoliv je tím myšlen i plat a odměna z dohod). Tento článek má za cíl rozebrat dosavadní právní úpravu, přiblížit dopady navrhovaného ustanovení pro praxi a poskytnout zaměstnavatelům doporučení, jak se na tuto „novou“ povinnost připravit.

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti od 1.1. 2025. Dne 2. 1. 2025 podepsal Prohlášení poplatníka daně z příjmů a uplatnil slevu na poplatníka. Mzdová účetní zapomněla zadat slevu na poplatníka do mzdového program, a proto byla zaměstnanci ve výplatě za leden sražena srážková daň ve výši 432 Kč. V únorové výplatě chybu napravila, tím byla odečtena srážková daň ve výši 432 Kč za leden a vypočtena zálohová daň/sleva ve výši 435 Kč. Jak tuto opravu zohledním ve Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob (MFin 5466-vzor 19)?

Jak postupovat při přihlašování zaměstnance na DPČ na zdravotní pojištění? Zaměstnanec měl uzavřenou DPČ k 31. 12. 2024 přitom v prosinci 2024 měl příjem 20 000 Kč byl pojištěn. Od 1. 1. 2025 je s ním uzavřena nová DPČ, kde ale skutečný nástup do práce (poprvé pracoval) je až 13. 1. 2025, příjem z této DPČ je také 20000 Kč. Pokud zaměstnance odhlásíme k 31. 12. 2024, od jakého data bude přihlášen v roce 2025 od 1. 1. 2025 nebo od data nástupu 13. 1. 2025?

Zaměstnankyně cizinka, pracující na základě zaměstnanecké karty, HPP 40 hod. týdně, nyní na PPM, pobírá mateřskou. Koncem března jí končí a bude nastupovat na rodičovskou dovolenou. Chtěla by si při rodičovské přivydělat u původního zaměstnavatele. Za jakých podmínek může? Může nastoupit na stejnou pracovní smlouvu, kterou již u firmy má? Nebo musí mít DPČ (DPP u ní nejspíš nejde, nebyly by odvody)? Může vykonávat stejnou práci, kterou před mateřskou? Musí mít povolení z Ministerstva vnitra či úřadu práce? Případně hlásí se tato informace jako změna? Co případně ještě musíme ohlídat, aby mohla nastoupit? Jak je to prosím teď aktuálně a jak to bude po chystané novele? 

Jak správně vyplnit ELDP v tomto případě? Zaměstnanec na DPČ onemocněl v 5/2024. Měl nárok na nemocenské. Nemocný byl do konce roku. Jak správně vyplnit na ELDP měsíce za dobu pracovní neschopnosti (6-12/2024)? Jak se počítají vyloučené doby? Zaměstnanec neměl plánované směny pravidelně. Pracoval každý měsíc jinak podle potřeby a směny se plánovaly vždy měsíc předem.

Vědět jakým způsobem správně odměňovat zaměstnance za práci konanou v noci nebo o víkendu (v sobotu a neděli) je podstatné pro každého zaměstnavatele, protože poskytování příplatků je v těchto případech povinné přímo ze zákona. Článek se zabývá podmínkami, které ovlivňují jeho výši a podobu a také rozsahem smluvní volnosti, který může tyto podmínky měnit. Zahrnuty jsou situace, kdy zaměstnanec pobírá mzdu, kdy pobírá plat i režim odměny z dohody. V neposlední řadě je čtenář upozorněn i na nejčastější chyby, které se na poskytování těchto dvou příplatků obvykle vztahují.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Zaměstnanec může mít souběžně více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u několika zaměstnavatelů. Pro zdravotní pojištění platí pravidlo, že se pro účel odvodu pojistného a současně dodržení zákonného minima jednotlivé příjmy sčítají. To však neplatí v absolutní rovině. Které příjmy se tedy berou v úvahu?

Může zaměstnanec na dohodu o provedení práce mít naplánovanou směnu (na měsíc) na 23,5 hodiny? A proplatí se mu 23,5 hodiny? Jde mi o tu 0,5 hodinu. A jak je to u DPČ? A pracovního poměru? 

Novelou zákoníku práce byly k 1. 10. 2023 stanoveny povinné náležitosti u DPP/DPČ jako dovolená, zkušební doba, pracovní doba, odpočinek apod. Mimo jiné „odborný rozvoj“, „orgán sociálního zabezpečení“. Musí být, zejména poslední dvě jmenované – vzdělávání a orgán sociálního zabezpečení –, uvedeny i v pracovní smlouvě? 

Společnost chce poskytovat zaměstnancům na DPP a DPČ příspěvek na stravování v peněžní formě („stravenkový paušál“) ve výši 123 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má nárok na stravenkový paušál? Poskytovaní stravenkového paušálu se stanoví ve smlouvě se zaměstnancem na DPP / DPČ, nebo v dodatku ke smlouvě? 

Od 1. 1. 2025 došlo k zásadním změnám ve zdravotním pojištění týkajících se dohod o provedení práce a také dohod o pracovní činnosti. Přijetím zákona č. 470/2024 Sb. byl v návaznosti na změnu provedenou v ustanovení § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, stanoven mechanismus výpočtu výše rozhodné částky příjmu u dohod o provedení práce. Přijetím této změny je nyní stanovena u dohody o provedení práce rozhodná částka příjmu 11 500 Kč, zatímco u dohody o pracovní činnosti činí tato rozhodná částka příjmu 4 500 Kč. Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, že již dosažení příjmu 11 500 Kč, resp. 4 500 Kč zakládá účast na zdravotním pojištění, tedy s plněním povinností zaměstnavatelem. V těchto souvislostech je ještě zapotřebí poznamenat, že pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance se v rámci kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele. Je pravdou, žetyto změny kladou povinnosti jak na zaměstnavatele, tak i na zaměstnance, kteří musejí sledovat výši svého příjmu, aby jim u zdravotní pojišťovny nevznikl problém. Článek poskytuje detailní informace, včetně praktických příkladů pro plnění těchto povinností.

12. – 12. 12. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o minimální mzdě, důležitých limitech u dohod, zahraničním stravném, dalších legislativních změnách atd.

Za poslední rok a půl byl zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, novelizován hned několikrát. Přinášíme vám přehled vybraných změn v jednotlivých oblastech, a to podle jejich účinnosti.

Ve zdravotním pojištění se v některých situacích odvíjí placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností zaměstnavatelem od výše zúčtovaného příjmu zaměstnance, například u dohod o provedení práce nebo u dohod o pracovní činnosti. V ustanovení § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, je definován termín „průměrná mzda“. Jaký je s účinností od 1. 1. 2025 praktický dopad aplikace tohoto ustanovení do postupů a placení pojistného ve zdravotním pojištění?

Průběžné čerpání dovolené tzv. dohodářem Výkladová stanoviska AKV (XXXIII.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar * Lze se se zaměstnancem činným na základě některé z dohod o pracích...