dohoda o pracovní činnosti - strana 5

Zaměstnanec měl během roku uzavřeno několik navazujících dohod DPČ 1. 1. 2022 - 31. 5. 2022, DPP 1. 6 .2022 - 14. 8. 2022, DPČ 15. 8. 2022 - neurčito. Ve všech měsících vznikla účast na pojištění. Je povinnost jednotlivé pracovní vztahy přihlašovat a odhlašovat na OSSZ a zdravotní pojišťovně? 

„Spal jsem jako zabitý.“ To může vyjadřovat pocity spokojeně spícího nebo usínajícího člověka, ale my máme na mysli právní důsledky stejně znějící výmluvy práce neschopného zaměstnance pro nemoc nebo úraz. Jedná se o pozoruhodné pracovníkovo zdůvodnění, které použil při kontrole dodržování povinností v době, kdy byl v pracovní neschopnosti. Tyto výmluvy se ve zvýšené míře týkají i zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz, a v době pracovní neschopnosti nedodržují léčebný režim. Zejména se jedná o „lehčí“ pracovní úrazy, jejichž následky umožnují zaměstnancům např. „navštěvovat“ i v této době různé akce nebo i restaurační zařízení. Jak takové situace zaměstnavatel má řešit, a co umožňuje právní úprava?

Lze poskytnout mimořádnou odměnu k DPČ za vykonání nějaké mimořádné činnosti nebo splnění nějakého úkolu? Pokud ano, je nutné to mít uvedeno v DPČ? 

Z pohledu zdravotního pojištění existují určité odlišnosti při sjednání pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti jednak z hlediska plnění oznamovací povinnosti, jednak při placení pojistného. Tyto odlišnosti nalezneme u obou pracovněprávních vztahů i v případě nemoci zaměstnance. V dalším textu se zaměříme na řešení situací zaměstnavatelem (případně pojištěncem) v souvislosti s nemocí zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti.

V organizaci zaměstnáváme vrátné, recepční na dohody. Mají uzavřenou souběžně DPP a DPČ. Dohody jsou uzavřeny na neurčito na stejnou pracovní pozici. V momentě, kdy překročí v kalendářním roce odpracovaných 300 hodin na dohodu o provedení práce, začne se odměna vyplácet na DPČ. To je myslím-doufám v pořádku. Bylo by ale možné v rámci jednoho měsíce rozdělit odměnu mezi tyto dvě dohody ? A zaplatit tak recepční např. 60 hodin na DPP a 20 hodin na DPČ, aby se ani z jedné dohody neplatilo pojistné, u DPP by odměna byla do 10.000 Kč , u DPČ do 4.000 Kč ? Jestliže ne, jak by musely být sepsány dohody, aby to šlo vyplácet výhodně rozděleně ?

Jaký je rozdíl mezi pracovním poměrem uzavřeným na poloviční úvazek (20 hod týdně) a DPČ na 20 hodin týdně? Musí být v pracovním poměru uvedeno počet hodin týdně? A je pro pracovní poměr na 1/2 úvazek stanoveno také 20 dnů dovolené, tj. jakoby 20 dnů x 4 hod? Jak se přesně počítá, kolik má zaměstnanec odpracovat hodin v měsíci, když má měsíc např. 22 pracovních dnů či 21 dnů, tj. 4 hod denně, tj. 22 x 4 a 21x4? 

Dobrý den, se zaměstnancem jsme uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, kde je uveden rozsah 20 h měsíčně, 209 Kč/h (hrubá mzda tedy 4180 Kč). Z této dohody odvádíme jak sociální, tak zdravotní pojištění. Zaměstnanec onemocněl. Uzavřeli jsme dohodu o pracovní činnosti s novým zaměstnancem (jako zástup za nemocného) v rozsahu max 20 h měsíčně, 209 Kč/h. Už teď víme, že tento měsíc bude odpracováno max 10 hod (zástup za nemoc). Bude z této dohody odvod na sociální pojištění nebo to bude malý rozsah ? Děkuji.

Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zaniká účast na zdravotním pojištění smrtí pojištěnce. V případě smrti je důležité, v jaké kategorii je pojištěnec v daný den evidován u zdravotní pojišťovny, tedy zda se jedná o zaměstnance, OSVČ, "státního pojištěnce" nebo o osobu bez zdanitelných příjmů, přičemž je samozřejmě možný i přípustný souběh některých kategorií.

Když mám pracovnici (švadlena) na 8 hodinový úvazek, pracovní doba od 7-15.30 hod., po-pá. K tomu potřebujeme, aby po dobu jednoho roku zastoupila uklízečku. Sama se nabídla, peníze se jí hodí, zejména v této době. Úklid je také při plném úvazku práce na 8 hodin. Měsíční plat 18 000 Kč. Jak je možné toto zpracovat, abychom nenarazili na zákon? DPP, nebo zkrácený úvazek, při zachování platu?

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Svým zaměstnancům, kteří odpovídají za peněžní hotovost necháme podepisovat dohodu o hmotné odpovědnosti (Dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ve smyslu § 252 a násl. Zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce). Máme zaměstnance, který u nás pracuje na pracovní smlouvu jako vychovatel, na další pracovní smlouvu jako bezpečnostní pracovník a ještě má u nás uzavřenu dohodu o pracovní činnosti na dohled při provozování ubytovacích služeb v rámci doplňkové činnosti a dohodu o provedení práce jako správce tělocvičny také v rámci doplňkové činnosti. Můžeme mu napsat nějakou univerzální hmotnou odpovědnost, nebo to musí být z každé činnosti zvlášť? V našem případě zvlášť na ubytovací služby – DPČ, a zvlášť na DPP – správce tělocvičny.

Jeden z našich zaměstnanců byl u nás zaměstnán (v pracovním poměru) od 01.03.2019 do 28.02.2020, od 01.03.2020 do 28.01.2021, od 01.03.2021 do 28.02.2022. Tzn. že řetězení pracovních poměrů 3x a dost bylo dodrženo. Pracovní poměr s ním nebyl uzavřen, protože tento zaměstnanec dělal občas problémy, a jeden z majitelů ho už ve firmě nechtěl. Jeden z vedoucích by si ho ale chtěl vzít pod svá křídla a mít ho na svých zakázkách. Kdy je možnost tohoto zaměstnance zaměstnat v dalším pracovním poměru na dobu určitou? Je možné aktuálně tohoto zaměstnance zaměstnat na dohodu o pracovní činnosti?

Zaměstnankyně má hlavní pracovní poměr jako účetní, od 1/2022 má další pracovní poměr DPČ-úklid. DPČ je ve výši 2 500 Kč měsíčně, je to zaměstnání MR a neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Odvádělo by se, pokud by částka byla 3 500 Kč, má podepsané prohlášení, takže zdaním oba příjmy společně zálohovou daní. Bude se DPČ započítávat do příjmů k starobnímu důchodu? A bude se jí na DPČ vystavovat ELDP? Paní je v předdůchodovém věku a chce si navýšit příjmy, je to tak, že pokud nedosáhne v DPČ příjmu 3 500 Kč a více, tak není přihlášená na OSSZ a nezapočítává se do důchodu?

Za studium na středních školách se považuje například studium na gymnáziu, konzervatoři, střední odborné škole, vyšší odborné škole či středním odborném učilišti. Za studium na střední škole se naopak nepovažuje dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium na střední škole, je-li dítě v době takového studia výdělečně činné podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Při ukončení pracovního poměru u dohod o konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), u kterých vznikla účast na pojištění, je povinností zaměstnavatele odhlásit zaměstnance z účasti na nemocenském pojištění. Na dokladu Oznámení o nástupu do zaměstnání je nově od 1.4.2022 povinný údaj – průměrný čistý měsíční výdělek. 1. Jak má zaměstnavatel postupovat při výpočtu, pokud se jedná o DPČ a je sjednána hodinová odměna, přičemž pracovní doba je stanovena formulací "maximálně 20 hodin týdně"? Při výpočtu hrubého měsíčního výdělku se hodinová odměna vynásobí koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v měsíci) a průměrným počtem pracovních hodin v měsíci. Jak však stanovit průměrný počet pracovních hodin v měsíci, je-li pracovní doba formulována takto nekonkrétně? Máme vycházet z průměrného počtu odpracovaných hodin za měsíc? Pokud ano, z jakého období máme průměr počítat (předchozí čtvrtletí, z celé doby trvání DPČ nebo jinak? 2. Hraje při výpočtu roli, jakým způsobem je sjednána DPČ, zda zaměstnanec pracuje podle potřeb zaměstnavatele nebo max. 20 hodin týdně nebo v průměru max. 20 hodin týdně?

Máme zaměstnankyni, která u nás pracuje, jak na pracovní poměr, tak na DPČ. DPČ je sjednána tak, že má 180 Kč/hod. a rozsah pracovní doby 10 hodin týdně, ve dnech pondělí až pátek, každý den v rozsahu dvou hodin. Dle mého se nejedná o zaměstnání malého rozsahu (příjem se pravidelně pohyboval v rozmezí 6 000 - 7 000 Kč). Ale nyní od 6. 3. 2022 zaměstnankyně nastoupila na PPM z obou pozic PP i DPČ a její příjem z dohody je 1 440 Kč. Mzdový program mi totiž odvod ze sociálního pojištění vypočítal, protože v parametrech nemám uvedeno, že se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Bude se tedy nyní od 3/2022 jednat o zaměstnání malého rozsahu vzhledem k výši příjmu?

U dohody o pracovní činnosti (DPČ) je osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance jen tehdy, činí-li zúčtovaný hrubý příjem v rozhodném období kalendářního měsíce alespoň 3 500 Kč. U dohody o provedení práce (DPP) pak tehdy, pokud příjem převýší 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a dodržení zákonného minima sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

DPP uzavřena od 3. 1. 2022 do 31. 12. 2022 na 300 hodin. Sazba na hod. 160 Kč. Tato DPP ukončena 12. 4. 2022 po odpracování 300 hodin. Mzda za 1/2022 10 800 Kč a odpracováno 67,5 hodin. V 2/2022 odpracováno 98,25 hodin a mzda 15 720 Kč a v 3/2022 odpracováno 106,25 a mzda 17 000 Kč. Prosím o postup stanovení průměru pro pracovněprávní účely.

Zaměstnanec má uzavřenu DPČ od 1. 1. 2022 do 31. 3. 2022 (jedná se o pedagoga soukromé školy). V dohodě má uvedeno „Rozsah dohodnuté práce: max. 20 hodin týdně, dle rozvrhu hodin“. Odměnu za práci má v určité částce za hodinu. Jeho příjem každý měsíc převýší rozhodnou částku 3 500 Kč. Předpokládáme, že pokud je prac. doba stanovena touto formulací, jedná se o zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnanec dle rozvrhu poprvé učil (před tímto datem nevykonával žádnou jinou práci) dne 4. 1. 2022 a naposledy vyučoval dne 29. 3. 2022. Ke kterému datu přihlašujeme a odhlašujeme k sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

Ve zdravotním pojištění je z hlediska placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti rozhodující, zda zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem „klasickou“ pracovní smlouvu, nebo zda bude zaměstnanec pracovat na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. V čem spatřujeme odlišnosti mezi těmito pracovněprávními vztahy a jaké podmínky platí pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění při plnění oznamovací povinnosti a placení pojistného?

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti (malý rozsah) na dobu neurčitou. V roce 2021 měl všechny příjmy bez odvodu pojištění. V lednu měl příjem přes 3 500 Kč. Posledního ledna, tj. 31.1. onemocněl a má zároveň izolaci. U zaměstnance nelze dopředu stanovit rozvrh pracovní doby. Jde o hasiče, který má hodiny dle počtu výjezdů k událostem (havárie, požáry ap.). Jak máme postupovat se stanovením rozvrhu pracovní doby pro nemoc?