Senát schválil návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Doprovodný zákon, který obsahuje i změny s JMHZ nesouvisející, se však vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.
V závěru června Poslanecká sněmovna ve 3. čtení schválila návrh zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), včetně návrhu novel doprovodných zákonů. Ačkoli samotný zákon o JMHZ má vstoupit v účinnost 1. ledna 2026, pozměňovací návrhy odsunuly některé evidenční povinnosti zaměstnavatelů a povinnost zasílat měsíční hlášení až na 1. duben 2026. Důvodem je, aby měli zaměstnavatelé dostatečný časový prostor připravit se na plnění těchto požadavků.
Zrušení srážkové daně u dohod a členů statutárních orgánů (českých daňových nerezidentů)
Ruší se dosavadní systém zdanění dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, respektive zaměstnání malého rozsahu, srážkovou daní. Ta se používá v případech, kdy příjem nedosáhl stanovené měsíční výše a poplatník nepodepsal Prohlášení poplatníka k dani. Příjem z dohod o provedení práce do dané výše měsíčního příjmu a ze zaměstnání malého rozsahu bude nově podléhat odvodu měsíčních záloh na daň. Současně tyto příjmy ale nezakládají povinnost podávat daňové přiznání. Poplatník se tedy může nadále dobrovolně rozhodnout, zda takové příjmy v daňovém přiznání uvede, např. protože chce uplatnit slevy nebo daňové zvýhodnění. Ve 3. čtením poslanci také schválili zrušení srážkové daně od 1. ledna 2027.
Novela ruší mnohdy výhodný režim zdanění odměn členů orgánů právnických osob, kteří jsou českými daňovými nerezidenty. Dosud platné zdanění srážkovou daní se nahrazuje zdaněním prostřednictvím měsíčních záloh na daň. V případě, že výše odměny daňového nerezidenta přesáhne 36násobek průměrné mzdy, bude mít člen orgánu právnické osoby povinnost podat daňové přiznání za dané zdaňovací období. Účinnost tohoto ustanovení se navrhuje od 1. ledna 2026.
Zproštění povinnosti srážet zálohy na daň u zaměstnanců pronajatých do zahraničí
V praxi se objevovaly značné výkladové nejasnosti a panovala nejednotná praxe finančních úřadů u zaměstnanců vyslaných do zahraničí. Novela specifikuje, že plátce daně (zaměstnavatel) nemá povinnost srážet zálohy na daň u zaměstnanců, kteří:
- jsou českými daňovými rezidenty a vykonávají práci ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění,
- vykonávají práci podle příkazů uživatele pracovní síly a
- příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím tohoto plátce (zaměstnavatele).
Nadále zůstává zachováno i ustanovení, že plátce, který je českým daňovým rezidentem, nemá povinnost srážet zálohy na daň v případě, že mzda jde k tíži jeho stálé provozovny umístěné v jiném státě. Novela ovšem upřesňuje, že se musí jednat o stát, s nímž má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
Nepeněžní benefit nesmí být mzdou
Podařilo se schválit také upřesňující vymezení u zaměstnaneckých volnočasových benefitů. Zákon o daních z příjmů nově uvádí, že nepeněžní plnění, které může být za splnění dalších podmínek – např. splnění účelu (zdravotnictví, kultura, sport, vzdělání atd.) – osvobozeno ve vymezených limitech od daně, nesmí být současně mzdou, platem, odměnou, náhradou za ušlý příjem nebo být jiným plněním majícím vazbu na výkon práce. Zamezit se tak má situacím, kdy zaměstnavatelé např. výplaty výkonnostních bonusových plateb zaměstnancům garantovali v podobě nepeněžních benefitů, na které zároveň uplatnili výhodnější způsob zdanění. Tato úprava zákona o daních z příjmů reaguje na nedávnou judikaturu Nejvyššího správního soudu.
Sleva na pojistném zaměstnance v ovocnářství a při pěstování zeleniny
Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení přináší slevu na pojistném zaměstnancům s uzavřenou dohodou o provedení práce v oborech ovocnářství a pěstování zeleniny. Novelou zákona o zemědělství se definují nové parametry dohody o provedení práce pro sezónní práce v ovocnářství a při pěstování zeleniny. Pokud budou tyto speciální podmínky naplněny, sleva má činit 7,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance, tzn. že pojistné na sociální zabezpečení by bylo na straně zaměstnance nulové. Podmínky pro poskytnutí slevy bude nutné plnit po celou dobu jejího uplatňování.
Na slevu ovšem nevznikne nárok v případě, že zaměstnanci bude u téhož zaměstnavatele v úhrnu ze všech dohod o provedení práce v oborech ovocnářství a pěstování zeleniny zúčtován v úhrnu započitatelný příjem vyšší než průměrná mzda pro účely sociálního zabezpečení (zaokrouhlená na celou pětisetkorunu směrem dolů).
Na rozdíl od zákona, který JMHZ zavádí, však Senát doprovodný zákon neschválil a vrátil jej zpět Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.
Pozměňovací návrhy, které se vztahují k zákonu o daních z příjmů, obsahují:
- zrušení ročního limitu 40 mil. Kč pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů a podílů v obchodních společnostech s tím, že tento limit by byl zachován pouze pro osvobozené příjmy z prodeje kryptoaktiv. Zrušení limitu bylo původně navrženo ve sněmovní verzi pro všechny výše uvedené druhy příjmů, Sněmovna však tento návrh neschválila.
- vyjasnění, že osvobozené nepeněžní volnočasové a zdravotní benefity poskytované zaměstnavateli jejich zaměstnancům nesmějí být mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem. Znění schválené Sněmovnou však obsahovalo i formulaci, že se nesmí jednat ani o jiné plnění mající vazbu na výkon práce, což od počátku vyvolávalo nejistotu, protože benefity určitou vazbu na výkon práce mají vždy. Tuto podmínku navrhuje Senát vypustit.
- vlastní definici nízkoemisního vozidla, kterým se pro účely daní z příjmů rozumí silniční motorové vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a není bezemisním vozidlem (stávající definice odkazem na jiný předpis by od roku 2026 znemožnila poskytnout daňové zvýhodnění při poskytnutí služebního vozidla i pro soukromé účely).
Zatím není jasné, kdy by se Poslanecká sněmovna ke schvalování doprovodného zákona mohla dostat. Sněmovna může schválit svou původní verzi nebo verzi senátní, avšak vždy jen jako celek bez možnosti hlasovat o pozměňovacích návrzích. Schválenou verzi by následně posoudil prezident a v případě podpisu by byla vyhlášena ve Sbírce zákonů. Možností je i nepřijetí zákona buď z důvodu, že sněmovní ani senátní verze nebude schválena nebo pokud by se Poslanecká sněmovna v tomto volebním období ke schvalování již nedostala.
Zdroj: Václav Baňka a Daniela Králová, KPMG