Změny pracovního poměru

  Výkladová stanoviska AKV (XXIX.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. 11. a 5. 11. 2022 1. POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE...

Vztah k právním předpisům § 41, § 34, 44 - 46 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Související ustanovení: § 207 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 139 zák....

Dobrý den, potřebovala bych se ujistit, že změna náplně práce, pokud se dá zařadit do druhu práce uvedeného v pracovní smlouvě, je plně v kompetenci zaměstnavatele a zaměstnanec s ní nemůže nesouhlasit? V pracovní smlouvě máme uvedeno např. referent odboru výstavby, referent odboru životního prostředí.... Pokud dojde z rozhodnutí zaměstnavatele k přesunu nebo přerozdělení náplně práce z jednoho odboru na druhý, lze změnou náplně práce přidat zaměstnanci práci, aniž by s tím musel souhlasit? Náplně práce dáváme podepisovat vedoucímu, tajemníkovi a zaměstnanci. Pokud je můj předpoklad správně, že lze měnit náplň práce, pokud odpovídá druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě, jak postupovat v případě, že zaměstnanec odmítne pracovní náplň podepsat, případně respektovat? Dle mého by jeho podpis obsahovat nemusela. Je to u nás jen ustálený zvyk. Nebo si nechat podepsat jen převzetí?

Máme pracovníka na pozici vedoucí skupiny komunálních služeb, ale protože nám vypadl vedoucí na pozici úklidových služeb a na komunále ubyly zakázky a není tam tak vytížen, chtěli bychom ho využít jako zástup na pozici vedoucí úklidových služeb. Je toto možné pořešit dohodou o změně pracovní smlouvy, kde by v ujednání bylo řečeno, že po dobu neobsazení této pozice jí bude zastupovat? Za odpověď předem děkuji.

Paní učitelka ve školce má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V pracovní smlouvě má napsanou jako pracovní pozici - učitelka. Je možné (zákonné), aby jí zaměstnavatel (příspěvková organizace města - zastoupená paní ředitelkou) jen tak "přesadil" na jinou pozici v rámci pracovišť např. na pozici paní uklízečky? Nebo to ze zákona možné není? A pokud má tato paní učitelka smlouvu na dobu neurčitou a jiná paní učitelka se bude po mateřské dovolené vracet, je ze zákona možné, že může dostat paní učitelka i výpověď, protože pro ní nebude již místo? Doplňující otázka: Podstatné náležitosti pracovní smlouvy jsou tedy včetně místa výkonu práce, tj. znamená to, že má-li paní učitelka uzavřenou smlouvu na místo výkonu práce v ulici U Nemocnice - I. pracoviště, pak jí paní ředitelka nesmí bez změny smlouvy, tedy bez jejího souhlasu předložit na II. pracoviště v ulici U Sídliště, byť je to pořád v rámci jedné školky (příspěvkové organizace města)? Pokud by to paní učitelce paní ředitelka navrhla a paní učitelka by s tím nesouhlasila, pak z jakého důvodu jí může dát výpověď (pokud přijde paní učitelka z mateřské dovolené) a jedna tam bude prostě "navíc", byť tedy s tím měl zaměstnavatel počítat, že se jí jedna paní učitelka do 3 let vrátí? Jaké musí být odůvodnění výpovědi, aby to bylo zákonné? Může se případně paní učitelka někam odvolat např. na město či jinam? Pokud její výpověď nebude řádně zdůvodněna, jaké má v tomto směru práva a možnosti?

Pracuji pro společnost, která zároveň sdružuje další dvě společnosti. Je jedna skupina, naše společnost je brána jako mateřská, a ostatní dvě jako „dceřiné společnosti“. Nicméně se jedná o samostatné entity (mají své představenstvo, IČO, DIČ, apod.) a jejich činnost je odlišná. Jedna z dceřiných firem nemá své HR a platí si HR mateřské firmy (sdílené služby). Já pracuji v mateřské firmě na pozici HR Business Partnera, ze 70% pro dceřinou společnost a z 30% pro mateřskou společnost. Dceřiné společnosti již sdílené služby nevyhovují a chtějí si vytvořit své HR oddělení. Můj dotaz je, zda by mě mohl zaměstnavatel převést do dceřiné společnosti bez mého souhlasu. V dceřiné společnosti neplánují pozici HR Business Partnera, ale HR manažera. Mam za to, ze mě v takovém případě převést nemohou, protože se jedná o rozdílný druh práce. Obě pozice se zabývají personálními záležitostmi, ale zásadní rozdíl je v tom, ze HR manažer už vede tým lidí, ale HR BP ne. Rozsah práce mých kolegů, kteří pracuji též pro tuto dceřinou společnost, je různý, od 20 % do 80 %. Předpokládám, ze musí souhlasit obě strany, jak mateřská, tak dceřiná společnost.

Platí stejná pravidla pro uzavírání pracovního poměru na dobu určitou, tzn. maximálně na 3 roky a max. 2× opakování i pro uzavírání dohody o provedení práce nebo lze DPP sjednat např. na 1 rok a každý další rok nová DPP zase na 1 rok?

Zaměstnanec má pracovní poměr na dobu určitou do 28. 2. 2022. Chtěli bychom prodloužit o další dobu určitou, ale pracovník je nyní v pracovní neschopnosti a bude cca do poloviny března. Můžeme i v té době podepsat prodloužení (dodatek/dohodu), nebo je nutné počkat na ukončení nemoci? Pokud by se podepisovalo až v březnu, může to navázat na ten předchozí nebo musí být nová smlouva?

Když budeme zaměstnance převádět na jinou práci z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti konat danou práci, jestli máme povinnost mu zachovat mzdu, nebo může být změněna vzhledem k nové pracovní pozici.

Zaměstnanec již 20 let pracuje u jedné společnosti, z toho 18 let má pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Je možné s takovým zaměstnancem uzavřít dodatek k pracovní smlouvě, jímž se změní doba neurčitá na dobu určitou? 

Zaměstnanec měl první pracovní smlouvu na dobu určitou na 6 měsíců, poté mu byla prodloužena o 1 rok a následně dostal smlouvu na dobu neurčitou. Nyní ukončil na vlastní žádost pracovní poměr. V jednom případě po měsíci, ve druhém případě po dvou měsících se chce opět vrátit do organizace. Můžeme s ním uzavřít opět smlouvu na dobu určitou na 6 měsíců a případně prodloužit o další rok?

Vztah k právním předpisům § 33 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce Ustanovení a předpisy související § 11, § 35, § 40, § 73 a 73a zákona č. 262/2006 Sb.,...

Mám jednočlenné s. r. o. Jsem jediným společníkem i jediným jednatelem. V této společnosti mám pracovní poměr jako účetní, ze kterého odvádím sociální a zdravotní pojištění (nad minimální mzdu a nad minimální mzdový tarif). Zároveň mám smlouvu o výkonu fce na 500 Kč, ze které odvádím jen zdravotní pojištění. Podpisy na smlouvách mám ověřené. Setkávám se s názorem právníků, že nelze uzavřít pracovní smlouvu (pracovně právní vztah) sama se sebou, že nejde o závislou činnost. Z Kooperativy přišel dopis, že na takovýto pracovně právní vztah (pracovní smlouvu) nelze uzavřít zákonné pojištění zaměstnance (pro případný pracovní úraz a výplatu ušlého výdělku). Nebude v budoucnu problém z hlediska správy sociálního zabezpečení ohledně vyplácení nemocenských dávek nebo starobního důchodu? A nebylo by lepší uzavřít pouze smlouvu o výkonu fce jednatele třeba na 20 000 Kč?

Může zaměstnavatel dodatkem ke stávající pracovní smlouvě tento bod pracovní smlouvy zrušit a nahradit jej mzdovým výměrem? Mzda zaměstnanců je sjednána v pracovní smlouvě takto: „Zaměstnavatel bude zaměstnanci poskytovat za vykonanou práci mzdu v tomto složení: základní měsíční hrubou mzdu ve výši XY Kč (takto vypočtená měsíční hrubá mzda se zaměstnanci krátí jen v případě, že zaměstnanec neodpracoval stanovený počet dnů a hodin v měsíci) + měsíční odměny přiznané zaměstnavatelem (splnění stanoveného měsíčního plánu prodeje zboží, prodej preferovaných značek) ve výši minimálně 1 000 Kč brutto měsíčně“. Dodatek k PS by zněl: „... uzavírají dodatek č. XY, kterým se od ...... mění a doplňuje oddíl II, bod 3. takto: Mzda je Zaměstnanci stanovena mzdovým výměrem.“

Lze k uzavřené dohodě o provedení práce, která byla uzavřena do 31. 12. 2020, změnit dodatkem s účinností od 1. 11. 2020 výši odměny (jednalo by se v dodatku o zvýšení odměny s upřesněním vykonávané činnosti)? 

Zaměstnanec firmy má pozici mistr ve výrobě s úvazkem 0,8 hod. Na úvazek 0,2 hod. bychom chtěli uzavřít DPP na pozici psychosociální pracovník - tato pozice je zahrnuta do projektu a mzda je dotována, měsíčně by se mělo jednat o částku 6958 Kč (méně než 10 000 Kč/měsíc). Je pro zaměstnance tato forma výhodná, nebo raději zvolit 2 pracovní smlouvy, stávající 0,8 mistr ve výrobě a druhá smlouva s úvazkem 0,2 na pozici psychosociální pracovník? Nechtěli bychom zaměstnance nějak „ošidit“.

Každý zaměstnavatel, který sjedná se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou, ví, nebo aspoň tuší, že případný výkon práce zaměstnancem po uplynutí sjednané doby může za určitých okolností vést...

Čím se budou personalisté v souvislosti s novelou zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášenou ve Sbírce zákonů pod číslem 285/2020, zabývat asi nejvíce, jsou změny s účinností od 1. 1. 2021. Zapomenout nesmí ale ani na další změny, z nichž některé nastaly už od 30. 7. 2020. Mezi ně patří též dvě změny vztahující se k právní úpravě odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa a jeho vzdání se.

Náš zaměstnanec je více než rok v pracovní neschopnosti, která nesouvisí s výkonem jeho práce. Je bohužel čím dál tím zřetelnější, že se do práce už nebude moci vrátit a bude mu s nenulovou pravděpodobností přiznán invalidní důchod. Na jaké možné scénáře bychom se měli (jako zaměstnavatel) v souvislosti s uzavřeným pracovním poměrem připravit a jak při nich máme postupovat?

Byla nám poskytnuta dotace na projekt, do kterého je zahrnutý současný zaměstnanec firmy. Jeho mzda tak bude dotována z projektu. Zaměstnanec v současné době pracuje jako mistr ve výrobě, dotovaný úvazek bude na pozici psychosociální pracovník s úvazkem 0,2. Abychom přehledně oddělili dotovanou mzdu, uvažujeme o uzavření druhé pracovní smlouvy s tímto zaměstnancem, tzn. bude mít smlouvu na stávající funkci - mistr ve výrobě s úvazkem 0,8 a novou smlouvu u téhož zaměstnavatele na pozici psychosociální pracovník s úvazkem 0,2. Bude se u pozice psychosociální pracovník (0,2 úvazek) odvádět pojistné s dopočtem do minimální mzdy? Mzda bude vyplácena 2krát, za každou pozici z důvodu, že psychosociální pracovník je pozice zahrnuta do projektu, na který byla získaná dotace, chceme pro přehlednost oddělit obě funkce pracovníka. Nebo je vhodnější na pozici uzavřít pracovní poměr jinou formou?