Zaměstnanost - strana 5

V průběhu loňského roku bylo vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb v Evropě široce diskutovaným tématem. Může za to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018 (dále jen „Směrnice“), která novelizovala původní „vysílací“ směrnici (96/71/ES) a která členským státům EU nařídila transponovat předmětná ustanovení nejpozději do 30. července 2020. Jak se to konkrétním zemím povedlo?

Může zaměstnavatel zaměstnat cizince z třetí země (na základě zaměstnanecké karty) na poloviční úvazek? A v tomto případě je možné jeho mzdu nastavit v poměru k úvazku, kdy mzda bude činit méně než minimální mzdu? (Například při plném úvazku 20 000 Kč a při polovičním 10 000 Kč)?

Agentura práce má 50 zaměstnanců, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli, a 1 personalistku, která není přidělena k výkonu práce k uživateli. Je tato agentura práce s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinna zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob (povinný podíl 4 %) nebo se nás tento výpočet vůbec netýká?

Zaměstnavatel má na HPP 3 zaměstnance. Chce na DPP zaměstnat zdravotně postiženou osobu. Co vše musí s. r. o. pro to udělat, kam přihlásit, popř. jaký nárok z toho pro s. r. o. plyne? Musí zažádat na MPSV o zřízení pracovního místa pro tohoto zaměstnance? 

V naší dopravní společnosti X (převážně pozice řidiči) máme odbory a uzavřenou kolektivní smlouvu. Nově společnost získala povolení ke zprostředkování zaměstnávání (§ 60 odst. 1 zákona o zaměstnanosti). Agenturní zaměstnance ve společnosti X budeme přidělovat pouze jedné společnosti Y, která má také uzavřenu kolektivní smlouvu. Podmínky pro agenturní zaměstnance společnosti X přidělené společnosti Y nastavíme dle kolektivní smlouvy Y. Chci se zeptat, zda je kolektivní smlouva společnosti X závazná také pro agenturní zaměstnance společnosti X, které jsou přiděleni společnosti Y.

V průběhu loňského roku bylo vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb v Evropě široce diskutovaným tématem. Může za to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018 (dále jen „Směrnice“), která novelizovala původní „vysílací“ směrnici (96/71/ES) a která členským státům EU nařídila transponovat předmětná ustanovení nejpozději do 30. července 2020. Jak se to konkrétním zemím povedlo?

Proticovidová opatření nejvíce zasáhla nekvalifikované pracovníky, ženy a mladší generaci, tedy lidi obecně na trhu práce nejzranitelnější. Výrazně se snížila pracovní migrace. Nastal rozvoj nových digitálních dovedností, které umožnily změnit...

V průběhu loňského roku bylo vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb v Evropě široce diskutovaným tématem. Může za to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018 (dále jen „Směrnice“), která novelizovala původní „vysílací“ směrnici (96/71/ES) a která členským státům EU nařídila transponovat předmětná ustanovení nejpozději do 30. července 2020. Jak se to konkrétním zemím povedlo?

Nový projekt Kompas, který v březnu spustil webové stránky www.predikcetrhuprace.cz, poskytne predikci trhu práce nejen na národní úrovni, ale i na úrovni jednotlivých krajů. Projekt pomůže zodpovědět, jak moc zasáhla pandemie...

V 02/2020 uzavřena pracovní smlouva s cizincem z Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. Povolení k dlouhodobému pobytu – zaměstnanecká karta - vydána na 2 roky pro uvedeného zaměstnavatele do 02/22. Pracoval do 30. 6. 2020, pak písemně požádal o dvouměsíční neplacené volno, které zaměstnavatel schválil. V důsledku zhoršení situace s pandemií se ale k dnešnímu dni zaměstnanec z UK nevrátil, evidován 8 měsíců v čerpání neplaceného volna. Zdravotní pojištění za něj zaměstnavatel odvádí s tím, že mu bude zúčtováno při návratu. V případě, že podmínky epidemie znovu nedovolí jeho návratu, může být i nadále evidováno dlouhodobé neplacené volno, pokud ano, jak dlouho? V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele, kam (UK či ČR) písemnosti doručit?

V průběhu loňského roku bylo vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb v Evropě široce diskutovaným tématem. Může za to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018 (dále jen „Směrnice“), která novelizovala původní „vysílací“ směrnici (96/71/ES) a která členským státům EU nařídila transponovat předmětná ustanovení nejpozději do 30. července 2020. Jak se to konkrétním zemím povedlo?

Při výpočtu přepočteného počtu zaměstnanců pro účely povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením máme některé zaměstnance pracující s úvazkem 37,5 hod týdně. Nejedná se však o vícesměnný ani nepřetržitý pracovní režim. Tito zaměstnanci mají sjednaný kratší úvazek, aby mohli chodit o půl hodiny dříve domů. Mají se odpracované hodiny u těchto zaměstnanců dělit hodinami pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod. týdně nebo 37,5 hod. týdně? Tedy pro rok 2020 dělit číslem 2008 nebo 1882,5?

V průběhu loňského roku bylo vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb v Evropě široce diskutovaným tématem. Může za to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018 (dále jen „Směrnice“), která novelizovala původní „vysílací“ směrnici (96/71/ES) a která členským státům EU nařídila transponovat předmětná ustanovení nejpozději do 30. července 2020. Jak se to konkrétním zemím povedlo?

Asi nikoho nepřekvapí, že základním znakem dočasného přidělení agenturního zaměstnance k uživateli by měla být dočasnost takového přidělení. České pracovní právo ovšem tento požadavek odpovídajícím způsobem nereflektuje, a to ačkoliv povinnost účinně zajistit, že agenturní zaměstnávání bude skutečně dočasné povahy, vyplývá přímo z práva EU. K této povinnosti se pak nedávno vyjádřil SDEU ve svém rozsudku ze dne 14. 10. 2020 ve věci C-681/18, ve kterém přiblížil, jakým způsobem má být dočasná povaha přidělení zajištěna.

Projekt Outplacement pomáhá zaměstnancům i zaměstnavatelům nejen ustát koronavirovou krizi, ale také reagovat na změny na trhu práce. Zaměstnanci, kteří jsou ve výpovědní době, nebo mají smlouvu na dobu určitou,...

Následující článek je určen zaměstnavatelům, na které se vztahuje povinnost plnit tzv. povinný podíl neboli povinnost dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením. Tato povinnost je zachována i v letošním, v mnoha ohledech netypickém roce.

V předchozích několika měsících bylo vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb v Evropě široce diskutovaným tématem. Může za to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018 (dále jen „Směrnice“), která novelizovala původní „vysílací“ směrnici (96/71/ES) a která členským státům EU nařídila transponovat předmětná ustanovení nejpozději do 30. července loňského roku. Jak a kterým evropským zemím se to povedlo? Jakou úpravu státy zvolily? A kdo zůstává na mapě Evropy černou ovcí bez transpozice?

V souvislosti s pohybem osob v rámci Evropské unie registrujeme tzv. mezinárodní prvek, což může být například výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti v jiném státě.

Je možné zaměstnat na DPP občana Slovinska, který nemá trvalý pobyt v ČR? Jedná se o spolupráci na projektu, který nevyžaduje, aby byl tento člověk přítomný v ČR. Takže práci bude vykonávat ze Slovinska a my bychom mu platili odměnu z ČR. Jednalo by se o částku do 10 000 Kč hrubého, takže bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění, jen srážková daň. Je možno uzavřít DPP nebo musí být v případě cizince uzavřena DPČ? A je nutno takového cizince hlásit na ÚP? 

Zaměstnáváme zaměstnance na HPP i zaměstnance přes agenturu. Našim zaměstnancům, kteří jsou na HPP, poskytujeme stravenky, sick day a příspěvky na životní pojištění a týden dovolené navíc. Mají na tyto benefity nárok i zaměstnanci, které máme přidělené od agentury?