Zaměstnanost - strana 11

Právnciká osoba se sídlem v ČR chce zaměstnat na hlavní pracovní poměr občana Itálie, který má trvalý pobyt v Itálie, je nerezidentem ČR. Tento zaměstnanec bude provádět technické poradenství pro firmu v Brazílii. Práce bude vykonávat v Brazílii i v ČR. Má tento zaměstnanec povinnost platit sociální a zdravotní pojištění v Itálii? Má povinnost podat daňové přiznání v ČR? Nebude mít jiný zdroj příjmů. 

Tento článek navazuje na problematiku nastíněnou v předchozí části a dále komentuje jednotlivé zásadní novelizační body provedené zákonem č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Zaměstnanec agentury práce má ve smlouvě místo výkonu Zlín, ČR. Je to občan Slovenska a bude vyslán na Slovensko k výkonu práce. Lze mu dát českou zahraniční dietu?

Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou nebo zaměstnanci dočasně přiděleni agenturou práce k výkonu práce u uživatele jsou podle evropských statistik více ohroženi rizikem vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Agenturní zaměstnávání se rovněž hojně využívá i v České republice.

Pod číslem 206/2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon, kterým se mění hned několik právních předpisů, s nimiž zaměstnavatelé přicházejí do styku, především pak zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOZ“). Jednou z oblastí, kterých se změny týkají, je plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, konkrétně pak tzv. náhradní plnění. Účinnost těchto změn nastala ke dni 1. 10. 2017.

Účtenková loterie Ministerstvo financí dne 1. října 2017 spustilo účtenkovou loterii neboli „Účtenkovku“. Lidé starší 18 let mohou prostřednictvím webového formuláře nebo mobilní aplikace zaregistrovat účtenky obdržené při platbách...

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnat ukrajinského zaměstnance s trvalým pobytem na ČR, žije a pracoval by v ČR, ale jeho děti žijí stále na Ukrajině. Jak je to s uplatňováním daňových zvýhodnění tohoto zaměstnance v případě, že děti nežijí ani nemají trvalý pobyt v ČR?

Dne 29. července nabyl účinnosti zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mimo jiné mění zákon o zaměstnanosti a zákon o inspekci práce. Jedná se tak již v pořadí o 72. novelizaci zákona o zaměstnanosti účinného od 1. 10. 2004.

Dne 14. 7. 2017 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 206/2017 Sb. vyhlášena novela zákona o zaměstnanosti a dalších souvisejících právních předpisů, včetně zákoníku práce. Zaměstnavatelé si rozhodně nemohou...

Novela ZOZ změnila podmínky pro uznání tzv. nekolidujícího zaměstnání, kdy nedochází ke střetu evidence uchazeče o zaměstnání na Úřadě práce s výkonem zaměstnání, ve kterém příjem za stanovených podmínek...

Dne 29. července 2017 nabyl účinnosti zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon“). Novela kromě jiného nově upravuje podmínky výkonu tzv. nekolidujícího zaměstnání, významné změny přináší v oblasti agenturního zaměstnávání a v neposlední řadě i v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením, resp. plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Cílem článku je přinést základní informaci o změnách, které se týkají poslední jmenované oblasti.

Dne 14. července byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 206/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (ZOZ), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mj. i zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP), a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (ZIP). Tato novela nabyla účinnosti dne 29. července 2017 - s několika výjimkami, především co se týče ustanovení ohledně plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Prostřednictvím tohoto článku chceme upozornit na praktické dopady novely na zaměstnavatele ve vybraných oblastech.

Zmírnění sankcí za nedodržení povinnosti elektronického podání Finanční správa dne 1. 8. 2017 zveřejnila aktualizovaný seznam podání, na něž se hledí jako na podání bez vady, jsou-li učiněna jinak...

Prosíme o radu v následující situaci. Zaměstnanec z Ukrajiny, daňový nerezident, jehož pracovní povolení je vydáno na dobu 3 měsíců, u nás podepsal prohlášení poplatka k dani z příjmů. Můžeme mu poskytnou slevu na dani na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně, jestliže má ČR s Ukrajinou podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění? Domníváme se, že to možné je, ale rádi bychom měli jistotu. 

Naše společnost se sídlem v ČR zamýšlí zaměstnat dva zaměstnance na Slovensku. Jedná se o slovenské občany, místo pracoviště těchto dvou zaměstnanců bude na Slovensku. Jejich pracovní náplní bude činnost obchodních zástupců, budou tedy jednat se zákazníky, domlouvat zakázky, následně řešit případné další činnosti s dodávkami příslušného zboží (poradenské služby, řešení případných reklamací, apod.). Tuto činnost budou provádět na Slovensku, budou s nimi uzavřeny pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Jak budou u těchto zaměstnanců řešeny daně z příjmů ze závislé činnosti (budou podléhat tomuto zdanění v ČR a nebo v SR), jak to bude s jejich účastí v systémech sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění? Vzniknou v souvislosti s výše uvedenou činností obchodních zástupců na Slovensku nějaké daňové povinnosti české společnosti (zaměstnavateli), např. stálá provozovna? 

Jsme s. r. o., podnikatelský subjekt. Přijali jsme do pracovního poměru pracovníka z Ukrajiny. Zaměstnanci jsme pomohli při vyřizování zaměstnanecké karty, víza a v dalších záležitostech týkajících se imigračního správního řízení. Veškeré náklady na zaměstnaneckou kartu, víza, překlady a související náklady na právní poradenství jsme jako budoucí zaměstnavatel hradili na náš vrub. Je přípustné žádat po zaměstnanci plnou či částečnou úhradu těchto nákladů či vázat jejich úhradu na podmínku setrvání v pracovním poměru po konkrétně stanovenou dobu? Jde o tyto náklady: a) poplatek za zaměstnaneckou kartu, b) víza zaměstance, c) výdaje za právní pomoc při imigračním správním řízení (notář, překlad, správní poplatky).

Zaměstnali jsme slovenského studenta na DPP s fixní mzdou, která je vyšší než 10 000 Kč. Tudíž nám vznikne povinnost odvodů. Zaměstnanec má nyní pojištění u VSZP na Slovensku, budeme jej muset přihlásit na VZP v ČR. Jak konkrétně postupovat, abychom něco neopominuli? Bude se muset zaměstnanec u své pojišťovny odhlásit?

V posledních letech jsme svědky toho, že čeští zaměstnavatelé stále častěji využívají možnosti dočasného vysílání svých zaměstnanců k výkonu práce do jiných podniků, ať již v rámci České republiky či v mezinárodním měřítku, tj. zejména v rámci zemí Evropské unie. Vyslání bývá realizováno jak uvnitř koncernů (či jiných obchodních uskupení), tak mezi zcela nezávislými subjekty. Důvody, pro které zaměstnavatelé přistupují k realizaci vyslání, jsou v praxi různé - účelem vyslání může být např. načerpání nových profesních či odborných zkušeností, rozběhnutí nových projektů či výrobních programů, předávání globálních manažerských zkušeností, vedení či realizace technologicky složitých projektů apod.

Vysíláním zaměstnanců z ČR do SRN se rozumí, že české subjekty dočasně poskytují služby nebo zhotovují díla na území Německa a přitom využívají zaměstnanců, jejichž pracovní vztah se v zásadě řídí českým právem, jimž nicméně musí poskytnout podstatné pracovní podmínky platící v Německu.

Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) a Švýcarska. Pro všechny tyto státy, na které se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení, budu používat také pojem „členský stát“. Našim občanům se tak s nezbytným minimem administrativních překážek otevřel prostor pro získání zkušeností včetně možnosti pracovního uplatnění v těchto státech.