Výplata mzdy - strana 2

Portál Práce a mzda může čtenářům časopisu nabídnout mnohem víc než jen archiv článků. Průběžně připravujeme takzvané Pracovní situace, krátké přehledy povinností zaměstnavatelů v běžné praxi firem, základních informací z oblasti pracovního práva, sociálního zabezpečení i zdanění příjmů. Kromě bohatě zastoupené oblasti pracovněprávních vztahů stále přibývají další okruhy situací z oblasti mzdového účetnictví a důchodového pojištění.

Základní informace § 141 odst. 1 až 3 ZP Splatnosti a výplaty mzdy je upravena v § 141 až § 144a ZP: Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. V tomto období musí být sjednán, stanoven nebo určen pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu. § 141 odst. 4 a 5 ZP Zvláštní termín splatnosti mzdy nastává v těchto 2 případech: Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci mzdu (plat) splatný během dovolené před nastoupením dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd (platů), je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy (platu) je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy (platu) následujícím po dovolené. Obdobně se postupuje při skončení pracovního poměru, kdy je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu (plat) za měsíční období, na které mu vzniklo právo, již v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd (platů), je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu (plat) nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy (platu) následujícím po dni skončení pracovního poměru. Tyto 2 požadavky zákoníku práce se v praxi prakticky nedodržují, zaměstnavatelé se tak mohou dostat do prodlení při výplatě mzdy. Zpravidla však argumentují tím, že dřívější výplatu neumožňuje technika výpočtu mezd (platů).

Základní informace § 4 ZP, § 1968 a 1970 občanského zákoníku Jestliže zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci mzdu či jiné peněžité plnění řádně a včas, je v prodlení. Prvním dnem prodlení je kalendářní den následující po dni, kdy mělo být plnění vyplaceno a posledním dnem prodlení je den zaplacení dluhu. Zaměstnanec může požadovat úroky z prodlení, a to ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Takto se postupuje za předpokladu, že si zaměstnanec nesjednal se zaměstnavatelem jinou výši úroku z prodlení

Lze zaměstnanci s jeho souhlasem posílat výplatní lístek na mail, který si písemně určí? Je třeba, aby souhlas zaměstnance byl písemný? Je třeba, aby byl mail odesílatele (mzdové účetní) opatřený elektronickým podpisem? Jak postupuje zaměstnavatel, který standardně výplatní lístky předává zaměstnancům v listinné podobě na mzdové účtárně a zaměstnanci si je nevyzvednou? Je povinen je zaměstnancům poslat (a případně je tam lhůta)? 

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

Zaměstnanec s osmihodinovou pracovní dobou odpracuje 3 hodiny ze své směny, pak je 2 hodiny u lékaře, který ho uzná dočasně práce neschopným již od tohoto dne, pak odpracuje další 2 hodiny (dodělá svou práci) a hodinu před koncem směny odejde na nemocenskou. Kolik hodin mu má být tento první den nemoci zaplaceno - 5 (jen odpracované) nebo 7 (tedy včetně lékaře jakožto překážka v práci)? 

Standardně máme u našich zaměstnanců stanovenou mzdu měsíční odměnou. Zajímalo by nás ale stanovení mzdy hodinově. Je nutné sjednat/stanovit týdenní úvazek, případně přesný rozpis směn, pracovní fond při hodinové mzdě? Je povinností při nenaplnění pracovního fondu mzdu doplatit? Je nějaký další rozdíl mezi mzdou stanovenou měsíčně a hodinově, kromě toho, že hodinová mzda řeší přesně odměnu formou odpracované (plánované) směny za měsíc v hod. * hod. sazba, a je tak přesnější oproti měsíční, která potírá výkyvy ve dnech a hodinách v jednotlivých měsících? Zajímá nás, zda je možné sjednat mzdu hodinově a proplatit bez dalšího pouze skutečně odpracované hodiny. Pokud tedy zaměstnavatel bude mít dostatek práce, bude odměna vyšší a pokud nebude dostatek práce, bude nižší. Odpověď tuším, zajímá nás, zda je alternativa takto pracovní smlouvu, nebo mzdové předpisy postavit.  

Česká s. r. o., 100% vlastněná zahraniční společností vyžaduje (u některých měsíců), aby finanční prostředky na mzdy odešly z bankovních účtů společnosti poslední pracovní den v měsíci. Důvodem jsou interní předpisy, které požadují, aby jak náklady, tak pohyb finančních prostředků byly v interním uzávěrkovém měsíci vyrovnané. Je to šibeniční termín, ale uzavřít mzdy poslední den v měsíci se dá. Zaměstnanci jsou odměňováni měsíční mzdou a je jich málo, tak to jde. Všechny předpisy se zabývají tím, do kdy nejpozději mají být mzdy, pojištění a daně uhrazeny, ale nikde jsme nějak nezaznamenali, zdali to může být i dříve... Teoreticky nás napadlo, že když uzavřeme mzdy v poledne, a pošleme příkazy do banky, pak by ještě nějaký zaměstnanec mohl onemocnět nebo mít pracovní úraz v těch pár hodinách do konce pracovního dne. Dá se to takto praktikovat nebo existuje něco, o čem nevíme, a mzdy by se měly dle českých předpisů uzavírat až po skončení měsíce, nebo hrozí nějaké postihy?

Základní informace Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci mzdu nebo plat v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru, jestliže zaměstnanec nepožádá o vyplacení mzdy nebo platu v den skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že mzda nebo plat bude vyplacena po nejbližším následujícím pravidelném termínu výplaty, ovšem vždy musí být výplata provedena v měsíci následujícím po dni skončení pracovního poměru. Dohoda, kterou by strany sjednaly termín výplaty až po měsíci následujícím po dni skončení pracovního poměru, by byla neplatná a splatnost mzdy by nastala v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. Na zaměstnancovu žádost je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu nebo plat, na který mu vzniklo právo, již v den skončení pracovního poměru. Zákon neupravuje formu takové žádosti zaměstnance, postačí tedy, pokud zaměstnanec požádá ústně. Žádost musí být podána s takovým předstihem přede dnem skončení pracovního poměru, aby bylo technicky možné provést vyplacení mzdy ke dni skončení pracovního poměru (např. včasné zadání platebního příkazu, je-li mzda či plat vyplácena na bankovní účet). Pokud zaměstnanec požádá o vyplacení mzdy nebo platu v den skončení pracovního poměru, ale technika výpočtu mezd nebo platů takovou výplatu neumožňuje, je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci mzdu nebo plat v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. Příklad č. 1: Pracovní poměr zaměstnance skončí k poslednímu dni měsíce října 2018. Zaměstnanec nepožádal o vyplacení mzdy za měsíc říjen 2018 ke dni skončení pracovního poměru. Pravidelný termín výplaty mzdy je 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat. Splatnost mzdy za měsíc říjen 2018 nastane 15. listopadu 2018. Příklad č. 2: Pracovní poměr zaměstnance skončí k poslednímu dni měsíce října 2018. Zaměstnanec požádal o vyplacení mzdy za měsíc říjen 2018 ke dni skončení pracovního poměru. Splatnost mzdy za měsíc říjen 2018 nastane 31. října 2018.

Restaurace inkasuje platby kartou vč. spropitného, do EET jde částka bez spropitného, spropitné chtějí jednou měsíčně dát zaměstnancům do mzdy. Jak se k tomu postavit účetně a co je správně? 1. Pokud zadáme do mzdy tzv. přidanitelnou položku 2 000 Kč (podobně jako u 1 % VC automobil), provedou se odvody, čistá mzda je nižší o tyto odvody. Vyplatit potom zaměstnanci celou částku 2 000 Kč z pokladny, s tím, že jsme to ve mzdě zdanili, vč. odvodů SP a ZP? 2. Nebo zaměstnanci navýšit hrubou mzdu o 2 000 Kč, z toho se klasicky provedou odvody a čistá mzda je vyšší o spropitné po odvodech? 

Zaměstnanci s hodinovou mzdou pracují dle rozpisu i v sobotu a neděli. Za tyto plánované směny mají mít dle zákona minimální příplatek 10 % (nejedná se o práci přesčas). Mzdová účetní při výpočtu výplat za květen - červenec 2018 omylem proplácela tento příplatek za sobotu a neděli 25 % (dostali tedy proplaceno více než měli dostat). Nyní si na tuto chybu přišla. Zaměstnavatel chce rozdíly vyčíslit a zaměstnancům strhnout. Je možné zaměstnancům zpětně opravit výplaty za květen - červenec 2018 (z důvodu chyby ve výpočtu)? Musíme mít jejich souhlas? Jakým způsobem lze chybu opravit (ve mzdě za srpen 2018 nebo opravit jednodlivé měsíce?

V měsíc 7/2018 byly vyplaceny pololetní prémie za období 1-6/2018. Výpočet byl proveden procentem z hrubé mzdy. Jak tyto prémie ovlivní průměrnou hodinovou mzdu a ve kterých obdobích?

Zaměstnanec při dechové zkoušce na alkohol nafoukal 0,39 promile. Za toto porušení pracovní kázně mu byl udělen kárný dopis. Může mu být současně za toto snížena nenároková složka mzdy - odměna? Může mít za 1 "prohřešek" 2 "tresty", tedy kárný dopis a např. částečně krácený bonus ?

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu, jejíž nedílnou součástí je mzdové ujednání, podle kterého zaměstnanci náleží při splnění kritérií uvedených ve mzdovém řádu finanční bonus. Firma uzavřela s odborovou organizací kolektivní smlouvu na období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020, jejíž přílohou je mzdový řád. Firma vydala nový mzdový řád s účinností od 1. 5. 2018, který se dodatkem stal součástí Kolektivní smlouvy s platností od 1. 5. 2018. Mzdový řád používá pojem účinnost a dodatek ke kolektivní smlouvě pojem platnost. Nový mzdový řád ruší předchozí mzdový řád. Oba mzdové řády řeší výpočet měsíčních a pololetních finančních bonusů (k 30. 6., resp. 31. 12.). Struktura výpočtů ve mzdových řádech je odlišná. Do kdy je platný starý mzdový řád? Jak se bude počítat pololetní finanční bonus za období od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018? Podle nového mzdového řádu za celé první pololetí anebo součtem finančních bonusů spočítaných za dvě období dle starého a nového mzdového řádu, tj. od 1. 1. 2018 do 30. 4. 2018 , od 1. 5. 2018 do 30. 6. 2018? Jaká je promlčecí lhůta pro uplatnění mzdových nároků zaměstnance?

Česká firma zaměstnává Slováky, kteří mají bydliště na Slovensku, a místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě je také na Slovensku. Veškeré odvody daní a pojistného za tyto zaměstnance firma realizuje dle slovenské legislativy a platí na Slovensko. Tito zaměstnanci jsou firmou vysíláni také na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce (Slovensko), a to na území ČR. Zakládá tato skutečnost povinnost změny v odvodech daní a pojistného (odvody do České republiky)?

Je možné nastavit výši odměny při práci vykonávané na DPP tímto způsobem: část jako pevně stanovená odměna za vykonanou práci část jako možná odměna např. za aktivitu - její vyplacení by záleželo na subjektivním hodnocení zaměstnavatele?

Zaměstnanci nebyla z nějakého důvodu vyplacena (zúčtována) mzda za jeden měsíc roku 2015, zaměstnanec byl již tehdy ve starobním důchodu, jeho pracovní poměr skončil 30. 6. 2015. Soudním rozhodnutím musí naše firma letos mzdu dodatečně zúčtovat a vyplatit. Zdaníme daní z příjmů FO (záloha), ale jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, máme ho také srazit a odvést (pracovníka přihlásit), nebo se v tomto specifickém případě pojistné neodvádí? Zaměstnanec je nyní již starobní důchodce, pracovní poměr skončil déle než před rokem. Doplnění dotazu: Pro jaké případy platí § 5 odst. 2 písm.d) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.? 

Na základě Kupní smlouvy ve smyslu § 2175 NOZ, je prodán obchodní závod jako celek. Obchodní závod má cca 100 zaměstnanců. Nabyvatel převezme závod k 1. 7. 2018. Tento převod je ve smyslu § 338 zákoníku práce případně dalších spojen zároveň s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů a zánikem práv a povinností z pracovněprávních vztahů“, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba. Dosavadní majitel zpracuje mzdové nároky zaměstnanců za červen 2018 (tedy vystaví veškeré dokumenty a vypočte též odvodové povinnosti). Výplatní období je stanoveno na červenec 2018 - výplatní termín na 20. 7. 2018, zaměstnanci jsou již u nového zaměstnavatele. Kdo a z jakých prostředků vyplatí mzdy a provede příslušné odvody? Je třeba dodat, že v souladu s kupní smlouvou jsou peněžní účty včetně prostředků na nich existujících převedeny na nového majitele.

Zaměstnanec má uzavřený HPP. Klasická smlouva, žádná zvláštní ustanovení (česká s. r. o., český zaměstnanec). Pro zaměstnavatele je momentálně výhodnější vyplácet mzdu v EUR místo v Kč. Zaměstnanec s touto formou výplaty souhlasí. Je tento způsob možný a pokud ano, tak za jakých podmínek? 

Pokud zaměstnáváme zaměstnance na zkrácený úvazek na dva dny v týdnu a neodpracuje v předchozím čtvrtletí více než 21 dnů, můžeme spočítat jeho průměr ze skutečně dosažených výdělků a skutečně odpracovaných hodin? Např. za říjen 15 000 Kč a 8 dnů, tj. 64 hod., a za listopad 13 000 Kč za 7 dnů, tj. 56 hod., pro výpočet: (15 000 + 13 000) : (64 + 56) = 233,333 Kč průměr?