Stravné a výdaje - strana 3

Zaměstnanec jede v jednom kal. dni na pracovní cestu na Slovensko a zpět. ČR od 4:00 do 7:00, tedy 3 hodiny SK od 7:00 do 15:30, tedy 8,5 hod., poskytnut oběd ČR od 15:30 do 17:00. Zahraniční část je mi jasná, sazba pro 8,5 hodin trvání a zároveň pokrácení stravného o jedno jídlo. Tuzemská cast - sečtu časy 3 + 3,5 hodiny = 6,5 hodiny. Krátím tuzemskou část o oběd, který byl poskytnut v „zahraniční“ části této cesty, nebo tuzemské stravné nebudu krátit?

Společnost vyšle zaměstnance na služební cestu a zajistí mu stravování. Je náklad za stravování daňově uznatelný v plné výši, v jaké ho společnost zaplatila, nebo pouze do limitu stravného, které by zaměstnanec obdržel, kdyby od společnosti stravování zajištěné neměl?

Zaměstnanec má nárok na stravné od 5 hodin strávených mimo pracoviště. Musí zaměstnavatel vyplácet toto stravné všem zaměstnancům, nebo je v jeho kompetenci se rozhodnout, komu bude vyplácet? Musí zaměstnanec poskytnout podklady - vyplnit každý den od kdy do kdy byl na pracovní cestě? U řidičů by to znamenalo každodenně vyplňovat vyúčtování cesty?

Podnikatel uskuteční pracovní cestu, kdy mu vznikne nárok na tuzemské stravné (cesta nad 12 hodin) a v zahraničí stráví 3 hodiny. Má nárok na zahraniční stravné 1/3 nebo musí 3 hodiny připočíst k tuzemským hodinám pracovní cesty? Pokud by mu nevznikl nárok na tuzemské stravné (cesta do 12hodin) a v zahraničí by strávil 3 hodiny, měl by nárok na 1/3 zahraničního stravného? Jak je to s limitem 12 hodin pracovní cesty v tomto případě?

Dle zákoníku práce platí, že při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance výhodnější. Jak konkrétně postupovat při výpočtu, pokud zaměstnanec obdržel na pracovní cestě jídlo (jídla) zdarma? Prosím o objasnění na příkladu: Dvoudenní tuzemská cesta, jeden den trvá 4 hodiny, druhý den 11 hodin. První den je bezplatně poskytnuto 1 jídlo. Stravné podle pásem je ve výši 82 Kč, 124 Kč, 195 Kč. Postupuji tak, že za a) Porovnám výši stravného bez krácení za bezplatně poskytnutá jídla za oba dny odděleně. Za první den nárok není, za druhý je ve výši 82 Kč. Při neodděleném posuzování je za 15 hodin celkem nárok na 124 Kč. Použiji tedy neoddělené počítání, jelikož je pro zaměstnance výhodnější. Částku zkrátím o jedno jídlo, tedy o 35 % a vyjde mi nárok zaměstnance ve výši 80,60 Kč. b) Spočítám si obě varianty (výpočet za každý den a za oba dny dohromady) včetně krácení za jídlo. Tedy za první den je nárok na stravné 0 Kč, za druhý 82 Kč. Při posouzení bez rozdělení na dny, je stravné v druhém pásmu (124 Kč) kráceno o jedno jídlo, tedy o 35 % a výsledek je 80,60 Kč. Při tomto způsobu výpočtu vychází výhodněji varianta 82 Kč, tedy počítání stravného za každý den zvlášť. Potřebuji do systému pro výpočet cestovních náhrad nastavit automatické porovnání variant, ale nevím, zda postupovat dle varianty a) nebo b).

Uvedený soudní spor se týkal řady věcí, mj. platnosti rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele okamžitým zrušením pro porušení „pracovní kázně“ zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem. Pro účely této rubriky považuji ale za nejzajímavější pasáž týkající se jedné z cestovních náhrad, totiž stravného ve smyslu ustanovení § 163 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Jednotlivé druhy cestovních náhrad, na které má zaměstnanec při pracovní cestě nárok, jsou vymezeny v ust. § 156 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“). Mezi tato povinná plnění patří také náhrada zvýšených stravovacích výdajů (následně je v zákoníku práce používána legislativní zkratka „stravné“).

Je možné proplácet náhradu za užívání soukromého auta společníkovi, který je ve své firmě i jednatelem a zároveň jediným zaměstnancem, který má dohodu o provedení práce na prodej zboží?

Zaměstnanec odjel v pátek na pracovní cestu, která byla po dohodě s nadřízeným přerušena, protože v místě pracovního výkonu chtěl navštívit rodinu. Cesta byla přerušena od ukončení pracovního výkonu v pátek do odjezdu vlaku v neděli. Má zaměstnanec nárok na úhradu jízdného a má nárok i na stravné za dobu od konce přerušení cesty do jejího skutečného ukončení? Jak se určí výše jízdného k proplacení, aby byla splněna podmínka, že uhrazené jízdné nesmí být vyšší, než kdyby cesta přerušena nebyla?

V minulém čísle našeho časopisu jsme vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2019. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

V § 163 odst. 2 zákoníku práce je uvedeno, že zaměstnanci přísluší stravné snížené za každé bezplatně poskytnuté jídlo až o určitou procentuální hodnotu. Můžeme tedy vypracovat vnitropodnikovou směrnici, kde bude uvedeno, že za každé bezplatně poskytnuté jídlo (např. snídaně v hotelu) se stravné krátí třeba jen o 5 % - je tento postup v souladu se zákoníkem práce či jinými předpisy? Je možné analogický postup použít v případě poskytnutí zahraničního stravného? Pokud vnitropodniková směrnice nebude zpracována, je povinností zaměstnavatele v případě bezplatně poskytnutého jídla stravné zkrátit vždy o maximální hodnotu v § 163 odst. 3 zákoníku práce za každé bezplatně poskytnuté jídlo?

Jak uplatnit cestovní náhrady u automobilu na LPG, když vyhláška ministerstva určující výpočet cestovních náhrad s možností automobilu na alternativní pohon nepočítá? Je možné vypočítat výši cestovní náhrady dle původního pohonu, tedy benzinu? Bude i pak takové auto osvobozeno od daně silniční? Pokud tento postup nebude možný, lze alespoň použít paušální výdaje na auto?

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2019 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Jak postupovat při vyúčtování tuzemskou nebo zahraniční pracovní cestu při bezplatně poskytnuté snídani, když se jí zaměstnanec neúčastnil, a to z důvodu potravinové alergie, různé diety (bezlepkové apod.), vegetarián či vegan, dočasné zdravotní obtíže bez vystavení lékařského potvrzení, anebo při časném odletu, kdy čas snídaně byl až po odjezdu z hotelu, kde si vyžádá potravinový balíček, ale není jim poskytnut, nebo si nevyžádá potravinový balíček. Máme snídani uznávat jako bezplatně poskytnutou a krátit stravné, anebo neuznávat? Jak postupovat v obdobném případně při obědě či večeři, pokud nám zaměstnanec nahlásí, že se nemohl účastnit z některého z výše uvedených důvodů. 

Dobrý den, zaměstnanci cestovali na zahraniční pracovní cestu do Švýcarska. Ubytování měli sjednané ve Francii. Cesta trvala 5 dní s tím, že cestovali do Švýcarska letecky a poté každý večer jezdili na ubytování do Francie a ráno opět do Švýcarska na semináře a takto každý den. Výjimečně cestovali i přes den. Důvod ubytování ve Francii byl s ohledem na cenu ubytování a hotel s ubytováním byl ihned za hranicemi, tak jako hotel, kde byl seminář. prosím, jak se bude uznávat stravné a kapesné - sazbou které země? vyhodnocuje se každý den zvlášť, nebo se sečtou všechny časy za celou cestu? Nyní to vychází tak, že první a poslední den byli v ten den nejdéle ve Švýcarsku, druhý - čtvrtý ve Francii. pokud ale sečteme všechny hodiny, tak to vychází velice těsně (rozdíl cca dvou hodin), kdy trávili více času ve Švýcarsku (cca 45 hodin, 43 hodin). 

Právní věta Zaměstnavatel je podle ustanovení § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance. Tato sazba však musí být stanovena...

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Učitelé byli na týdenním školním výletě s žáky na Slovensku. Ubytování a stravu si platili sami. Jeden učitel jel vlastním autem. 1. den - 17. 6. 2018 odjížděli v 0.30 hodin v noci a vrátili se 23. 6. 2018 ráno v 5.30 hodin. Náhradu jízdních výdajů jsem vypočetla klasickým způsobem (na Slovensku netankoval), ale můžete mi poradit s výpočtem a proplacením stravného, když se jedná o zahraniční cestu?

1) Zaměstnanec jel služebním automobilem na zahraniční pracovní cestu, kdy v pondělí překročil hranice do Německa ve 13 hod., ale jel spát do ČR (těsně za hranice, nikoliv domů, místo výkonu má Prahu) a zpět překročil do ČR ve 20 hod. stejný den. Znovu jel v úterý a to překročil znovu hranice do Německa v 10 hod. a do ČR znovu v 16 hod. Takto mu bylo zaměstnavatelem schváleno - je to řidič a vezl zaměstnance na akci a druhý den je nabíral zpět. Má nárok i na tuzemskou pracovní cestu a případně za jaké hodiny? A posuzuje se jako jedna zahraniční pracovní cesta, nebo za každý den zvlášť? 2) Pokud zaměstnanec směnil ve směnárně zálohu ještě v ČR před zahájením cesty na měnu země, kam jede, tedy zálohu dostal v pondělí, ve středu ve směnárně směnil EUR na NOR a na cestu nastoupil v pátek. Jakým kurzem spočítat doklady v NOR měně na EUR (měna ve které je záloha)? Kurzem ze směnárny z ČR anebo kurzem k datu zálohy?

Zaměstnavatel přispěje zaměstnancům na stravování (obědy) - podnikatelský sektor. a) stravování poskytne externí firma na fakturu, cena 1 oběd 73 Kč vč. DPH , budu postupovat takto: pro rok 2018 nárok 5-12 hodin podnik. 78 Kč, do max. výše 70 % to je 54,60 Kč, příspěvek 55% je 40 Kč (40,15), zaměstnanec uhradí 33 Kč ( 28,70 + DPH 4,30). Je to tak správně nebo musím vzít cenu oběda bez DPH? Prosím o uvedení výpočtu. b) Zaměstnavatel poskytne stravenku v hodnotě 100 Kč na 1 oběd, prosím o výpočet.  c) Když se jedná o podnikatelský sektor, může zaměstnavatel vycházet z částky 93 Kč (2018)? Pak by 70 % bylo 65,10 Kč. Ze stravenky v hodnotě 100 Kč, by pak příspěvek 55 % byl 55 Kč včetně DPH. Je to tak správně?

Jednatel společnosti jel do Německa pořídit firemní vozidlo. Budou náklady na cestovné (autobus, taxi) do Německa daňově uznatelný náklad? Jednatel nemá odměnu z funkce jednatele.