Není sporu, že i v pracovněprávních vztazích lze s určitými omezeními uplatnit právní úpravu jednostranného započtení pohledávky zaměstnavatele vůči pohledávce zaměstnance na odměnu za jím vykonanou práci (mzdu, plat nebo odměnu z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr) nebo její náhradu. Je způsobilá k takovému započtení též pohledávka zaměstnavatele na náhradu škody způsobené zaměstnancem, a pokud ano, tak za jakých podmínek?
Právní věta
Jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není přípustné, i kdyby byly dodrženy zákonné limity vyplývající z ustanovení § 278 a § 279 odst. 1 občanského soudního řádu. Zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu a provést srážku (srážky) ze mzdy za účelem uspokojení svého nároku na náhradu škody jen na základě dohody o srážkách ze mzdy uzavřené se zaměstnancem.
(z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 21 Cdo 238/2019)
Předmět sporu
- Platnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance pro nevyplacení části mzdy.
- Za jakých podmínek lze provést zápočet pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody vůči pohledávce zaměstnance na mzdu.