Skončení pracovního poměru - strana 15

Zaměstnanec má občas nepravidelně jeden den neomluvené absence. Kdy mohu v tomto případě ukončit pracovní poměr pro hrubé porušení pracovní kázně? Je zde nutné dávat po každém dni neomluvené absence písemné upozornění na porušení pracovní kázně? A když je neomluvená absence vkuse, od kolika dní je to důvod pro ukočení pracovního poměru? 

Zaměstnanci nebyla z nějakého důvodu vyplacena (zúčtována) mzda za jeden měsíc roku 2015, zaměstnanec byl již tehdy ve starobním důchodu, jeho pracovní poměr skončil 30. 6. 2015. Soudním rozhodnutím musí naše firma letos mzdu dodatečně zúčtovat a vyplatit. Zdaníme daní z příjmů FO (záloha), ale jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, máme ho také srazit a odvést (pracovníka přihlásit), nebo se v tomto specifickém případě pojistné neodvádí? Zaměstnanec je nyní již starobní důchodce, pracovní poměr skončil déle než před rokem. Doplnění dotazu: Pro jaké případy platí § 5 odst. 2 písm.d) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.? 

Tímto způsobem lze poměrně rychle a jednoduše rozvázat pracovní poměr. Stačí jen, aby byla sjednána a běžela zkušební doba a aby se zaměstnanec nenacházel zrovna ve stavu dočasně práce neschopných, resp. od vzniku jeho dočasné pracovní neschopnosti uplynula již doba prvních 14 kalendářních dnů. Asi jste poznali, že na mysli mám zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle ustanovení § 66 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Právní věta Není-li forma pracovněprávního jednání výslovně stanovena, pak vycházeje z principu bezformálnosti pracovněprávních jednání, je třeba přijmout závěr, že nabídka změny dalšího pracovního zařazení zaměstnance po jeho odvolání...

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 3. a 4. 11. 2017- II. část 11. ODSTUPNÉ PŘI FIKCI ROZVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU DOHODOU Zaměstnanci byla dána výpověď...

Zaměstnankyně má k 31. 12. 2017 zůstatek dovolené 5 dnů. Je nemocná od 4. 11. 2017. Nemoc bude do 30. 6. 2018 a zároveň 30. 6. 2018 konec pracovního poměru. Bude se proplácet jen 5 dnů dovolené? Za 2018 nevznikla žádná?

Prosím o zodpovězení dotazů k vystavování zápočtových listů v různých případech: 1) Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2004 a v r. 2005: Bylo třeba vydat zápočtový list? 2) Dále byla tatáž zaměstnankyně zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2010, ale bylo to již souběžně s pracovním poměrem (při peněžité pomoci v mateřství), po skončení dohody pracovní poměr stále trval až do r. 2017. Po skončení pracovního poměru jí byl vydán zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na pracovní poměr. Měl jí být vydán i zápočtový list na dohodu o provedení práce, kterou měla uzavřenou souběžně po část pracovního poměru? 3) Zaměstnankyně (jiná) měla uzavřenou dohodu o pracovní činnosti souběžně s pracovním poměrem. Dohodu ukončila, ale pracovní poměr trvá - měl být vystaven zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na dohodu o pracovní činnosti?

Zaměstnanec u nás ukončil pracovní poměr 11. 5. 2018 a poté znovu uzavřel s námi pracovní poměr od 24. 5. 2018. Má u nás ještě z předchozího pracovního poměru podepsané prohlášení na slevu na poplatníka na dani z příjmů. Budou se oba dva příjmy pro výpočet daně sčítat a z toho se odečte sleva na dani? Nebo se u jednoho pracovního poměru sleva uplatní, a u druhého ne?

Je jediným dvoustranným právním jednáním vedoucím k rozvázání pracovního poměru. Je elegantním způsobem, jak předejít nebo minimalizovat riziko soudního sporu o platnost takového rozvázání. Je možné ji uzavřít velmi rychle a učinit jejím obsahem i další účelné věci. Není ale prosta určitých problémů a má samozřejmě také některá specifika.

Rodičovská dovolená zaměstnankyně končí 5. 7. 2018 s tím, že zaměstnankyně dostane výpověď pro nadbytečnost. Nyní se ukázalo, že je čerstvě těhotná. Musí ji zaměstnavatel zaměstnat dle pracovní smlouvy, která je na dobu neurčitou, i když dle něho pro ni nemá práci nebo ji může nechat doma až do nároku na mateřskou dovolenou s tím, že jí bude platit průměrný plat, jako překážku na straně zaměstnavatele? 

Právní věta Nemá-li zaměstnavatel pro zaměstnance jinou práci, která je pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci, nebo není-li...

Právo na dovolenou lze bezesporu považovat za součást ústavně zaručeného práva na uspokojivé pracovní podmínky. Toto právo přiznává ústavní pořádek ČR výhradně zaměstnancům, přičemž ponechává na zákonodárci, aby upravil podrobnosti zákonem.1) Rovněž právní řády členských států EU zpravidla garantují právo na dovolenou pouze osobám vykonávajícím práci upravenou pracovněprávními předpisy.

Problematika přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů, kdy v důsledku, byť i faktického, převzetí činností či úkolů (nebo jejich části) mezi dvěma subjekty mezi nimi dojde k přechodu zaměstnanců, patří k těm v pracovním právu nejsložitějším a (zejména praxí) nejméně pochopeným. Přestože k ní existuje řada odborných výkladů i rozhodnutí českých a evropských soudů, stále vyvolává mnoho otázek, které nebyly dosud uspokojivě legislativně ani judikatorně vyřešeny.

Zaměstnanec ze dne na den nenastoupil do zaměstnání, pouze telefonicky oznámil, že končí pracovní poměr, zaměstnavatel mu zaslal doporučeně poštou doklady k ukončení pracovního poměru včetně dohody o ukončení PP, ale poštu nepřebral, dopis se vrátil zpět zaměstnavateli, ani telefonicky nekomunikuje, jak má v tomto případě zaměstnavatel postupovat?

Právní věta Je zcela na vůli zaměstnavatele, zda i při splnění všech předpokladů pro rozvázání pracovního poměru jednostranným úkonem k takovému kroku přistoupí, či nikoli. Znamená to, že i...

Tento článek není a ani nemůže být obsáhlým komplexním výkladem zákona o úřednících územních samosprávných celků. Zaměřuje se pouze na některá jeho ustanovení, jejichž interpretace v praxi často činí obtíže, konkrétně na právní úpravu pracovní smlouvy na dobu určitou a odvolání vedoucího úředníka.

Jedním z předpokladů pro to, aby mohl zaměstnavatel rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr dle ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je skutečnost, že se zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným právě a jenom v důsledku jeho rozhodnutí o organizační změně (v příčinné souvislosti s ním).

Zaměstnanci jsme dali výpověď a vznikl mu nárok na odstupné. Jeho mzda se skládá z pevné složky a z osobního ohodnocení. Obě složky mzdy jsou pevně dané a osobní ohodnocení bylo vždy vyplaceno. Odstupné se počítá z obou složek mzd, tedy z pevné složky plus osobní ohodnocení?

Zaměstnanec má od 18. 10. 2017 neschopenku. Lístky na peníze nedodával OSSZ. Lékař ukončil neschopnost k 22. 1. 2018 z důvodu porušení léčebného režimu (nechodí na kontroly), do zaměstnání se nedostavil. Na jakém základě ho máme propustit? 

Zaměstnankyně skončila pracovní poměr dne 5. 1. 2018, jelikož skončila výpovědí ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. c), bude ji vyplaceno odstupné, a to ve výši 3 + 4 = 7 průměrných výdělků (navýšené na základě vnitřní směrnice firmy). Pokud zaměstnankyně nastoupí na pracovní neschopnost v ochranné době, tj. po 5. 1. 2018, již nebude muset vracet odstupné zpět, že? Náhrada mzdy za prvních 14 dní nebude vyplacena a až od 15. dne přechází k výplatě nemocenské dávky přes PSSZ. Pošlu podklady a zároveň nahlásím na zdravotní pojišťovnu s kódem N a poté po ukončení s kódem K. Vím, že se vrácení odstupného nevztahuje i na stejného zaměstnavatele při novém sjednání např. DPP, DPČ, které nezakládá účast na pojištění – to samé tedy bude i v tomto případě, je to tak? A to obdobné by platilo, kdyby zaměstnankyně donesla neschopenku tento týden, pracovní poměr by tedy nemohl být ukončen 5. 1. 2018, byla by jí po dobu pracovní neschopnosti vyplacena náhrada mzdy a poté nemocenská přes OSSZ – pracovní poměr prodloužen po dobu pracovní neschopnosti a teprve po skončení pracovní neschopnosti by v daný den byl pracovní poměr ukončen a poté v nejbližším výplatním termínu bylo vyplacené odstupné (komplet 7 průměrných výdělků)?