Skončení pracovního poměru - strana 17

Tento a následující článek mají za cíl přiblížit čtenářům aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu ve vztahu k podpoře v nezaměstnanosti, a to ať již k podmínce doby důchodového pojištění, k zápočtu náhradní doby pojištění, problematice pracovních smluv uzavíraných na obou stranách toutéž fyzickou osobou, či vracení neprávem poskytnuté podpory.

Zaměstnankyně dostala lékařský posudek od závodního lékaře - "Pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce nelze vyloučit profesní souvislost s kožními problémy." Zaměstnankyně se na základě tohoto posudku rozhodla ukončit pracovní poměr. Jaké povinnosti jsou na straně zaměstnavatele? Náleží zaměstnankyni odstupné?

Zaměstnanec (pedagog) má smlouvu na dobu určitou do 31. 8. 2017. Dne 2. 5. 2017 se zaměstnanci stal pracovní úraz a je v pracovní neschopnosti. V pracovní neschopnosti bude patrně do konce roku 2017. Má otázka zní, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? Jak je to s náhradou za ztrátu na výdělku - bude vyplácena ke dni ukončení pracovního poměru, tj. 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? 

Asistent pedagoga Na střední školu byla přijata studentka, která z důvodu zdravotního handicapu potřebuje asistenta. Chtěla bych se zeptat, zda je možné s asistentem uzavřít dohodu o provedení práce...

Dne 18. 5. byl zaměstnanci prokázan na pracovišti pozitivní nález na drogy, tudíž jsme s ním chtěli okamžitě rozvázat pracovní poměr podle § 55, jenže zaměstnanec svévolně opustil pracoviště a my mu na druhý den poslali s 10denní dodejní lhůtou okamžité zrušení pracovního poměru. Nicméně jsme v následujících dnech obdrželi jeho pracovní neschopnost k datu 19. 5. Lze ukončit pracovní poměr okamžitým zrušením se zaměstnancem v době jeho pracovní neschopnosti?

Pokud zaměstnanec dá výpověď s výpovědní lhůtou dva měsíce, která začíná od následujícího měsíce po podání výpovědi, musí zaměstnanec tuto lhůtu dodržet? Může mu zaměstnavatel nechat uhradit ušlé výdaje tím, že nepřišel do práce nebo může uložit jiný "trest" zaměstnanci, pokud se s zaměstnavatelem nedohodnou na tom, že může pracovní poměr ukončit dříve? Je problém v tom, že by měl zaměstnanec dvě zaměstnání najednou, pokud by bývalou práci opustil dříve, než skončila výpovědní lhůta (pracovní poměr stále trval), a už nastoupil do nového zaměstnání (kromě toho, že můžu uplatňovat slevu na dani pouze u jednoho zaměstnavatele)?

Jak se postupuje dle zákoníku práce v případě úmrtí podnikatele - fyzické osoby ve vztahu k zaměstnancům? Je úmrtí podnikatele - fyzické osoby důvod k ukončení pracovního poměru? Mají zaměstnanci nárok na odstupné či jinou náhradu? Jak se má postupovat? Předpokládám, že pozůstalí nebudou pokračovat v podnikání. 

Pokud zaměstnanci skončí pracovní poměr výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou a důvodem je např. jeho nadbytečnost v důsledku rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přísluší mu právo na odstupné. Výše tohoto peněžitého plnění se dle ustanovení § 67 odst. 1 téhož právního předpisu odvíjí od doby trvání pracovního poměru u zaměstnavatele a zákon ho stanoví v minimální výši. Znamená to, že lze sjednat (se zaměstnancem samotným, nebo v kolektivní smlouvě) nebo zaměstnanci přiznat (třeba vnitřním předpisem) odstupné vyšší.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – III. část 12. PRACOVNĚPRÁVNÍ DŮSLEDKY SPOJENÉ S POŽÍVÁNÍM ALKOHOLU NEBO ZNEUŽÍVÁNÍM JINÝCH NÁVYKOVÝCH...

Právní věta Pokud stanovy odborové organizace neurčily něco jiného, jednal jménem odborové organizace až do vytvoření jejích orgánů přípravný výbor. Vzhledem k tomu, že podle stanov této odborové organizace...

Právní věta Stav, kdy zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce vstupuje na pracoviště zaměstnavatele pod vlivem alkoholického nápoje, nemusí být dán již pouhým...

Je zaměstnanec, který je dlouhodobě nemocný a v průběhu pracovní neschopnosti mu skončí pracovní poměr na dobu určitou (se zaměstnavatelem se dohodli že pracovní poměr bude ukončen k určitému datu), povinen dál odevzdávat svému zaměstnavateli ("bývalému") tiskopis "Pokračování pracovní neschopnosti"? Má zaměstnavatel povinnost vést evidenci těchto dokladů, když zaměstnanec již není zaměstnancem firmy?

Rozvázání pracovního poměru je tradičním tématem pracovněprávních článků, knih i odborných seminářů. Jde o téma, ke kterému existuje velmi rozvinutá judikatura, protože kdy jindy by se měli zaměstnanec a zaměstnavatel soudit, než když už jeden z nich pracovní poměr rozvázal. A přesto současná situace na trhu práce, zejména nízká nezaměstnanost, píše ještě jiné příběhy, než na jaké jsme byli dosud zvyklí.

Pamatuji si, že jsem na internetových stránkách Veřejného ochránce práv, v rubrice "Exekuce - nejčastější dotazy", zaregistroval svého času následující otázku: "Mám nárok na odstupné, ale mám nařízenou exekuci na mzdu. Jak zaměstnavatel postihne odstupné?"

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – II. část

Okamžité zrušení, nebo výpověď? Právní věta Se zaměstnancem, který porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, lze okamžitě zrušit pracovní poměr jen tehdy, dosáhlo-li jednání...

Je všeobecně známo, že zatímco zaměstnanec může dát výpověď z pracovního poměru z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu, zaměstnavatel tak může učinit pouze z důvodů vyjmenovaných v ust. § 52 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“).

Jak již bylo vysvětleno v úvodním článku tohoto čísla, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zná i pár zákazů. Jeden z nich je obsažen v jeho ustanovení § 53 a týká se (ne)možnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele v zákonem vymezené době, která je nazvána symbolicky dobou ochrannou. Zmíněný právní předpis mezi tyto doby řadí např. dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (až na výjimky), těhotenství, čerpání mateřské dovolené nebo čerpání rodičovské dovolené zaměstnancem.

Právní věta Návrhem na ústavní ošetřování ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je třeba rozumět doporučení ošetřujícího lékaře k přijetí do ústavní péče. Není...

Podle § 195 odst. 1 zákoníku práce přísluší mateřská dovolená zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě v délce 28 týdnů, případně 37 týdnů při porodu dvou a více dětí.