Rozvržení pracovní doby - strana 5

Základní informace S ohledem na změnu koncepce dovolené  v roce 2021 již není rozhodné, zda zaměstnanec pracuje v rámci rovnoměrného nebo nerovnoměrného rozvržení týdenní pracovní doby. Stávající úprava opouští dosavadní princip vyjadřování dovolené ve dnech a usiluje o přesnější vyjádření dovolené v hodinách. Zákoník práce pouze stanovuje, že odpracuje-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby (tj. bez práce přesčas), prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu. Dochází-li u zaměstnance v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby. Je tak nezbytné vypočítat pro daný kalendářní rok nárok na dovolenou za každé období s rozdílnou délkou týdenní pracovní doby samostatně.

Jsme příspěvková organizace a máme zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Vyrovnavací období je 4 měsíce. Plánujeme směny jinak pondělí až pátek a jinak na sobotu, neděli a svátek (poskytujeme terénní sociální služby a respektujeme požadavky klientů). Pokud se vyskytne svátek třeba ve středu, pak již při plánování jej obsazujeme jako víkendové směny, s tímto plánem jsou zaměstnanci seznamováni předem. Zaměstnanci, kteří nejsou na směně (a nyní i odborový orgán), požadují proplatit svátek, na který neměli naplánovanou směnu, a tudíž nebyli v práci. Postupujeme správně, když v plánu směn mají uvedené volno, a tudíž svátek nemají proplacený ani započítán do počtu odpracovaných směn na rozdíl od rovnoměrně rozvrženého pracovního režimu?

Zapsali JUDr. Petr Bukovjan a JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 9. a 10. 11. 2018 - I. část 1. ZPĚTNÉ UZNÁNÍ...

Na prodejnách vytváříme prodavačkám harmonogram směn na daný měsíc. Máme vyrovnávací období kalendářní měsíc. Tzn. že pro březen bylo naplánováno při plném úvazku 168 hod. V průběhu měsíce prodavačka onemocní, vím, že bude chybět min. 14 dní a je potřeba její směny vykrýt a nařídit přesčas. Tyto směny navíc, které musím ihned přeplánovat - a budou prací přesčas – mohu, nebo nemohu zapracovat do harmonogramu směn? Vycházím z § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce, kde je uvedeno, že práce přesčas je práce konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. Jak má vedoucí předem dát zaměstnancům vědět, že budou mít směny navíc, které budou přesčasem? Pokud to nesmí zapracovat do harmonogramu směn? Nebo mohu přesčasové směny do harmonogramu zapracovat a označit je tam třeba jako „přesčasová směna“?

Chceme na jedné pozici změnit pracovní dobu, nyní je od 6,30 do 15,00, chceme ji nastavit od 7,30 - 16,00. Zapracujeme tuto změnu do pracovního řádu. Musí zaměstnanec na této pozici s touto změnou souhlasit? Seznámení s pracovním řádem dostane k podpisu. Nebo mu to můžeme nařídit? Co máme udělat, pokud s touto pracovní dobou nebude souhlasit? 

Jsme hotel, máme zaměstnance s nerovnoměrně i rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Pracuje se celý rok včetně víkendů, ale na dobu vánočních svátků byl hotel zavřený. Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou neměli tedy na období 24. - 26. 12. stanovenou směnu, tedy nemají nárok na náhradu mzdy za tyto svátky. Ostatní zaměstnanci pracující běžně po-pá rovněž nebyli v práci. Má se aplikovat stejný postup - tedy neměli stanovenou směnu na období 24. - 26. 12. a nemají mít náhradu mzdy za svátek, anebo se to bere jako běžný svátek připadající na pracovní den, a tedy mají nárok na náhradu mzdy za svátek?

Základní informace Bez jejího vymezení by nebylo možné určit, kdy má zaměstnanec pracovat, na kdy připadá práce přesčas, o jaký půjde pracovní režim, jestli potřebuje zaměstnanec pracovní volno nebo zdali byl naplněn odpracovaný den pro účely dovolené – jedním ze základních pojmů pracovní doby je pojem „směna“. O tom, na kdy zaměstnavatel naplánoval zaměstnanci směnu, vypovídá jím zpracovaný rozvrh týdenní pracovní doby (rozvrh směn). Viz situace Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele, Překrývání směn.

Základní informace V praxi existuje řada případů, které vyžadují, aby zaměstnavatel rozvrhl zaměstnanci pracovní dobu nikoliv rovnoměrně (na každý týden v délce stanovené, nebo kratší pracovní doby), ale nerovnoměrně. Délka rozvržené pracovní doby (a tím pádem často i počet směn) se zaměstnanci týden co týden liší, přičemž v průměru za příslušné, tzv. vyrovnávací období nesmí přesáhnout stanovenou týdenní, nebo kratší pracovní dobu. Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby přestavuje větší zásah do osobního života zaměstnance (zaměstnanec se nemůže spolehnout na pravidelnost ve svých směnách, pracovní dny stejně jako dny odpočinku mu připadají na různé dny v týdnu) a promítá se jinak než rovnoměrné rozvržení pracovní doby do dalších pracovněprávních institutů (např. do výpočtu práva na dovolenou, odměňování, apod.). Viz situace Rovnoměrné rozvržení pracovní doby.

Základní informace Základní povinností zaměstnance vyplývající mu z pracovního poměru je povinnost konat osobně práci v rozvržené týdenní pracovní době. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, ledaže by se na konkrétním rozvržení pracovní doby dohodl se zaměstnancem (např. v pracovní smlouvě), nebo by šlo o případ, kdy si zaměstnance zcela, nebo částečně rozvrhuje pracovní dobu sám (typicky při práci z jiného místa, než jsou pracoviště zaměstnavatele – home office, nebo v rámci pružného rozvržení pracovní doby). Dvěma základními způsoby rozvržení pracovní doby je rozvržení rovnoměrné a nerovnoměrné. Rozdíl mezi nimi je v tom, zdali zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnanci na jednotlivé týdny (vždy stejně dlouhou) stanovenou, nebo kratší pracovní dobu.

Základní informace Jedním z nejdůležitějších dokumentů týkajících se pracovní doby a doby odpočinku je rozvrh pracovní doby (rozvrh směn). Jeho prostřednictvím zaměstnavatel rozepisuje zaměstnanci stanovenou týdenní (případně kratší) pracovní dobu do jednotlivých pracovních dnů, týdnů, měsíců, vyrovnávacích období… Podle rozvrhu směn vykonává zaměstnanec práci, z tohoto rozvrhu pozná, na které dny připadají jeho dny pracovní, a na které naopak doba odpočinku. Viz situace Rovnoměrné rozvržení pracovní doby, Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby.

Máme zaměstnané kuchaře a číšníky, kteří mají rozvržené 12hodinové směny na dlouhý a krátký týden. Nyní chtějí mít tyto směny sedm dní vcelku a sedm dní volno (denně také 12hodinové směna). Můžeme jim toto jako organizace povolit? Není to porušení zákoníku práce? 

Zaměstnanci nemají klasický třísměnný provoz (nestřídají se na jedné lince: ranní – odpolední - noční). Máme zaměstnance na noční směny, kteří začínají svou první směnu v neděli. Pokud na středu připadne státní svátek, tak tito zaměstnanci odpracují 4 dny + svátek (započítáno do odpracované doby - měsíční mzda). Stejně jako ti, co mají ranní nebo odpolední směnu. Ale pokud připadne svátek na neděli, kdy oni začínají směnu - půjdou v neděli ve svátek do práce pouze, když firma bude chtít, aby na tento svátek šli, a dostanou za to 100% příplatek? Jinak by do práce v neděli ve svátek nešli (stejné jako by svátek připadl např. na středu) a odpracovali by 4 dny + svátek v měsíční mzdě, i když je to neděle? Oproti směně ranní a odpolední by odpracovali v daném týdnu skutečně o jednu směnu méně - nebo by jim směna za nedělní svátek chyběla. Zajímalo by mne, co je správně. Pak by mne zajímalo správné proplácení odpracované doby ve svátek - 100% příplatek. Jsou správné dva postupy odměňování práce ve svátek? PŘÍKLAD: Svátek připadne na středu. Noční směny. a) Když jde zaměstnanec na noční z úterý na středu, dostane 100% příplatek za 00:00-6:00 (minus přestávka). Pokud by šel ze středy na čtvrtek, dostal by zaplaceno 22:00-00:00. To, co skutečně odpracoval ve svátek. b) Pokud by šel z úterý na středu - nedostane nic. Pokud by šel ze středy na čtvrtek, dostane 100% příplatek za celou svou odpracovanou směnu. Jsou oba způsoby správné a je jen na firmě, který způsob odměňování zvolí? Musí si to uvést v pracovním řádu nebo kolektivní smlouvě? 

Máme zaměstnance, kterému se v rámci měsíce změnilo rozvržení pracovní doby z jednosměrného provozu, kdy týdenní fond pracovní doby činil 37,5 hodiny, na nepřetržitý provoz, kdy týdenní stanovený fond pracovní doby činí 34 hodin. Změnila se i základní mzda ze 17 000 Kč na 20 000 Kč. Tato změna proběhla k 3. 10., tzn. do 3. 10. byl jednosměrný provoz za 17 000 Kč a od 4. 10. trvá nepřetržitý provoz za 20 000 Kč. Prosím o sdělení, jaký výše měsíční mzdy bude za měsíc říjen. 

Zaměstnanci měli nerovnoměrnou pracovní dobu, kde pracovali 12 hod. směnách - dva dny ranní, dva dny odpolední a čtyři dny volno) nárok na dovolenou měli 16 dnů. Nyní mají od 1. 10. třísměnný provoz ranní, odpolední, noční. Mají nárok na 5 týdnů dovolenou. Zaměstnancům tedy musím přepočítat nárok na dovolenou. Příklad: Zaměstnanec z 16 dnů vyčerpal 11 dnů. Bude mít nárok na 7,5 dne dovolené v třísměnném provozu? (12/7,5 = 1,6 , 11x1,6 % 17,6 dnů, 25-17,6 = 7,4 = 7,5 dne). 

Jsme rozpočtová organizace, uvedena v § 109 odst. 3 zákoníku práce, u zaměstnanců uplatňujeme pružné rozvržení pracovní doby. Základní pracovní doba: 07,00 – 11,30 a 12,00 – 12,30. Volitelná pracovní doba: 06,00 – 07,00 a 12,30 – 17,00. Přestávka na jídlo a oddech: 11,30 – 12,00. Časy jsme stanovili s ohledem na pracovní řád: „Zaměstnanec je povinen být na pracovišti v základní pracovní době, která činí nejméně 5 hodin v jednotlivých dnech“, přitom „…volitelná doba před začátkem základní pracovní doby musí činit nejméně 1 hodinu“. Přestávku jsme stanovili podle určení této doby v zabezpečujícím stravovacím zařízení a vyňali ji ze základní doby tak, aby bylo splněno ustanovení § 85 odst. 2 zákoníku práce: „V základní pracovní době je zaměstnanec povinen být na pracovišti“. Je oprávněný požadavek kontroly z nadřízeného stupně: „Nelze účelově čas pro poskytnutí přestávky na jídlo a oddech vyloučit z pracovní doby, protože by v tuto dobu nebylo možné přestávku poskytnout.“?

V minulém čísle jsme se v I. části tohoto článku zabývali rozdíly mezi jednosměnným, vícesměnným a nepřetržitým pracovním režimem, včetně správného posouzení některých sporných příkladů, které tradičně v praxi činí obtíže. V této II. části na téma navážeme a budeme se podrobněji zabývat dalšími praktickými problémy uplatňování různých pracovních režimů.

Někdy činí zaměstnavatelům problém spočítat poměrnou část měsíční mzdy či platu, jestliže zaměstnanec neodpracuje celý měsíční fond pracovní doby z důvodu čerpání dovolené nebo překážek v práci, popřípadě je třeba vypočítat dosaženou mzdu z měsíční mzdy za práci přesčas. Tyto potíže se vztahují i k pružné pracovní době.

V aplikační praxi se poměrně často chybuje ve správném posouzení pracovního režimu zaměstnance. Problém je o to závažnější, že s případným nesprávným určením pracovního režimu jsou spojeny podstatné důsledky v eventuálně chybně určené délce stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Mladé Boleslavi dne 1. 2. 2017 - III. část 13. ODPOVĚDNOST ŠKOLY ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ÚRAZEM ŽÁKA ZÁKLADNÍ ŠKOLY Ve svém ustanovení...

Zaměstnáváme pracovníky, kteří u nás pracují pouze na denní směnu, i ve smlouvě to tak mají. Jak máme postupovat, když firma chce z důvodu velkého množství zakázek otevřít odpolední směnu? Je možné to zaměstnancům nařídit, případně jak to jinak řešit?