Předpisy k zajištění BOZP - strana 2

V letošním roce došlo po dvou letech k novelizaci mezinárodních předpisů pro přepravu nebezpečných věcí, konkrétně Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). Dohoda ADR byla zveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv jako předpis č. 15/2023 Sb.m.s, zatímco Řád RID jako předpis č. 14/2023 Sb.m.s.

Dne 1. ledna 2023 vešlo v platnost nařízení vlády č. 433/2022 Sb., které mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Samotný návrh...

Zákon o inspekci práce č. 251/2005 Sb. patří, vedle zákoníku práce č. 262/2006 Sb., k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení zákoníku práce a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů.

Článek stručně informuje o aktivitách, které lze v roce 2023 očekávat v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Mohu s rekvalifikačním kurzem ''člen první pomoci'' provádět školení první pomoci pro vlastní zaměstnance? Bylo mi řečeno že v minulosti mohl školení první pomoci provádět i OZO BOZP, ale údajně byla tato možnost vypuštěna. V § 102 odstavci 6 ZP je odkazováno na školení první pomoci poskytovatelem PLS. Zmíním, že člen první pomoci je ustanoven v § 22 zákona č. 247/2000 Sb. (který je cílen spíše na autoškoly a není zde žádná zmínka o školení ve firmách, tak jak se tyto rekvalifikační kurzy propagují).  

Končí rok 2022. Rok, ve kterém v noci z 30. června na 1. července došlo k převratu v právních předpisech pro vyhrazená technická zařízení (VTZ). V jednom okamžiku přestala platit řada tradičních předpisů a v platnost vstoupily předpisy nové. Účastníci systému BOZP se ráno 1. 7. 2022 probudili do jiného světa, celí rozlámaní z vysilujícího vyhlížení oné přelomové noci. A ještě nyní, před koncem roku 2022, jim stále velmi pomalu dochází, k čemu vlastně v létě došlo. Proč? Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem VTZ, a navazující soubor nařízení vlády nelze chápat jen jako pouhé učesání právní úpravy do nové struktury. Zkusím s koncem roku trochu bilancovat své zkušenosti z praxe. Neubráním se rozmrzelosti, ale ani výzvě pro budoucnost zlepšit celý systém BOZP.

V našem dnešním článku se zaměříme na otázku, která se v praxi vyskytuje velice často, a to jak je to s tvorbou vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP, jaké jsou na ně legislativně technické požadavky. Vysvětlíme si také rozdíl mezi vnitřním předpisem podle § 305 ZP a vnitřními předpisy v oblasti BOZP definovanými v § 349 ZP.

Rakovina, ať už souvisí nebo nesouvisí s výkonem povolání, je po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou úmrtí v zemích Evropské unie. Je označována za jeden z hlavních faktorů přispívajících k předčasným úmrtím v EU a připadá na ni přibližně čtvrtina všech úmrtí. Rakovina má dopad nejen na zdraví jednotlivců a rodinný život, ale i na produktivitu a růst hospodářství. [1], [2]

Informace se věnuje problematice současného stavu legislativního procesu rekodifikace vyhrazených technických zařízení.

V tomto příspěvku jsou popsány nejdůležitější změny v mezinárodních předpisech pro přepravu nebezpečných věcí po silnici – dohoda ADR a s touto problematikou související novelizace zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. Vzhledem k tomu, že je snahou podpořit multimodální přepravu nebezpečných věcí harmonizací mezinárodních předpisů, platí většina uvedených změn i pro železniční přepravu nebezpečných věcí – RID a dokonce i přepravu vnitrozemskými vodními cestami – ADN.

Cílem tohoto příspěvku je popsat důležité aspekty již osmé novely nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a pro lepší přehlednost uvést změny, které nastanou s příslušnou novelou v právním předpise.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, vstoupilo v účinnost k 1. 1. 2008 jako prováděcí právní předpis zákona č. 309/2006 Sb., v souladu s ustanovením § 21 písm. a) citovaného zákona, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů, a k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Nyní je předkládána již sedmá novela. Nařízení vlády doznalo v důsledku nezbytných transpozic směrnic Evropského parlamentu, Komise a Rady úpravy zejména v klasifikovaném seznamu biologických činitelů. Novelou nastal významný posunu podmínek ochrany zdraví pracovníků při práci s biologickým činitelem, a to při práci s novým typem koronaviru SARS-CoV-2 způsobující COVID-19.

Za hlavní změnu, kterou přináší novela zákoníku práce, jsou všeobecně považovány změny v právní úpravě dovolené. Tyto změny nabývají účinnosti až 1. ledna 2021, protože nelze v průběhu kalendářního roku měnit právní úpravu výpočtu nároku na dovolenou.

V našem článku se zaměříme především na některé změny právní úpravy pracovní doby, neboť právní úprava pracovní doby je v praxi bezprostředně provázaná s právní úpravou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. K nové úpravě dovolené se na stránkách našeho časopisu ještě do konce roku vrátíme.

Tento článek se zaměřuje novelu zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, která je součástí nedávno přijaté novely zákoníku práce, a která nabude účinnosti 30. července tohoto roku. Jakkoliv se svým rozsahem nejedná o rozsáhlou novelu zákona o inspekci práce, obsahuje několik důležitých změn.

V technických požadavcích na osobní ochranné prostředky došlo v minulém roce k úpravám, které se týkají především jejich uvádění na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 nahradilo původní evropskou směrnici 89/686/EHS z roku 1989. Pro uplatnění nových požadavků bylo stanoveno několik přechodných období tak, aby změna nebyla příliš náhlá a výrobci a další zainteresované instituce měli dostatek času na přizpůsobení. Změny nejsou radikální a uživatelů se týkají jen okrajově.

MV GŘ HZS ČR uveřejnilo na svých webových stránkách 28. února 2018 sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení1), které nahradilo původní text z roku 2017. Sjednocení aplikační praxe se opírá o zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., a o rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 1502/2016-1382).

Pracovní doba je veškerá doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci (tedy i práci přesčas), a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.

Úvod Obdobně jako v minulých lichých letech, došlo i v letošním roce k novelizaci mezinárodních dohod pro přepravu nebezpečných věcí, které jsou závazné pro odesilatele, dopravce a příjemce v...

Článek se věnuje problematice českých technických norem a jejich závaznosti v kontextu právní úpravy a potenciálních změn připravovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu.