Pracovní doba - strana 5

Základní informace Je na zaměstnavateli, jakým způsobem rozvrhne pracovní dobu, jak dlouhými směnami a jakými pracovní režimy zajistí svůj provoz. Své rozhodnutí promítá do rozvrhu pracovní doby (rozvrhu směn), se kterým je povinen v písemné podobě a s příslušným předstihem seznámit zaměstnance. Může se přitom stát, že směny zajišťované jednotlivými zaměstnanci a na sebe navazující se budou v určitém rozsahu překrývat. Rozsah tohoto „překryvu“ má přitom vliv na posouzení pracovního režimu a tím pádem na délku stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance. viz situace Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele

Základní informace Přestávka v práci je osobní dobou odpočinku zaměstnance, kterou se přerušuje výkon práce. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout ji zaměstnanci nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce (může tedy i dříve). Výjimkou je poskytnutí přestávky u mladistvého zaměstnance, kde k tomu musí dojít nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přerušení výkonu práce neznamená, že v době přestávky v práci na jídlo a oddech nemůže dojít případně k pracovnímu úrazu zaměstnance. Některé úkony obvykle konané v době této přestávky v objektu zaměstnavatele mají dle ustanovení § 274 odst. 1 zákoníku práce přímou souvislost s plněním pracovních úkolů. viz situace Přiměřená doba na oddech a jídlo, Bezpečnostní přestávka

Základní informace Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech, protože zaměstnanec vykonává práce, které nemohou být přerušeny, musí mu i bez přerušení provozu nebo práce zajistit přiměřenou dobu na oddech a jídlo. Poskytnutí přiměřené doby na oddech a jídlo nepřichází v úvahu u mladistvého zaměstnance. Tomu musí být za každých okolností poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech. Na rozdíl od přestávky v práci se přiměřená doba na oddech a jídlo započítává do pracovní doby. viz situace Přestávka v práci na jídlo a oddech Příklad Pracovní doba zaměstnance podle předem stanoveného rozvrhu směn začíná v 18.00 hodin a končí v 6.00 hodin. Zaměstnanec vykonává práci, kterou nemůže přerušit a tedy ani opustit své pracoviště. Poskytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech nepřichází v úvahu, a zaměstnanci proto zajistí zaměstnavatel přiměřenou dobu na oddech a jídlo. ,,Čistá“ pracovní doba zaměstnance bude činit 12 hodin včetně přiměřené doby na oddech a jídlo.

Od 1. 1. 2023 máme zaměstnaného řidiče na 30hodinový úvazek týdně, měsíční mzda. Dle pracovní náplně sváží zaměstnance podle předem určeného časového harmonogramu do jednotlivých firem. Jsou mu propláceny veškeré zákonné příplatky za práci v sobotu, neděli, noční atd. Podle evidence docházky, která je nepravidelná odpracoval v lednu o 10 hodin méně než činil jeho úvazek, v únoru opět o 5 hodin méně a v březnu o 8 hodin méně. Za tyto hodiny bylo deklarováno neplacené volno a měsíční mzda tím pádem poměrem ponížena. Co znamená vyrovnávací období? Měl by mu zaměstnavatel např. po určitém období hodiny doplatit jako překážky na straně zaměstnavatele? Nebo se po nějakou předem určenou dobu sledují hodiny a vyrovnávají se případné přesčasy s neodpracovanými hodinami? Jak by to bylo, kdyby odpracoval více než je jeho týdenní úvazek?

Zaměstnanci pracují v nerovnoměrně rozložené pracovní době s týdenním úvazkem 38,75 hodin. Vyrovnávací období je stanoveno na kalendářní čtvrtletí. Pokud tomu správně rozumíme, musí zaměstnanec v prvním období odpracovat 498,33 hodin (týdenní úvazek 38,75 x týdny vyrovnávacího období 12,86). Vzhledem k povaze práce se zaměstnanci střídají v ranní směně v délce 8hodin a odpolední směně v délce 8,5 hodiny. To vše v pravidelném střídání 2 dny ranní, 2 dny odpolední a 2 dny volno. Při takovémto nastavení jsme zjistili, že v rámci VO a počtu hodin, které musí ve VO zaměstnanec odpracovat, chyběly hodiny, které jsme jim tam dopsali, ne tedy na samostatnou směnu, ale ranní směnu jsme v některých dnech protáhli z 8 hodin na 11 apod. tak, aby byl zachován počet hodin v rámci VO. A zajímá mě, zda to tak může být, zda nevadí různá délka směn, když celkově za VO bude splněn počet hodin nutných k odpracování. Dále by nás zajímalo, zda délka dovolené u našich zaměstnanců se správně stanoví na délku 4 týdny x pracovní úvazek 38,75 tedy na 155 hodin a pokud v rámci VO má zaměstnanec naplánovanou dovolenou, zda se mu hodiny správně odečítají pouze ze dnů, na které měl naplánovanou směnu a v délce dané směny (ať už 8,5 nebo 11 hodin). A poslední dotaz se týká výpočtu mzdy zaměstnance za jednotlivé měsíce v rámci VO, které je nastaveno na kalendářní čtvrtletí. Zaměstnanci jsou odměňováni měsíční mzdou ve výši 20 000 Kč. Víme, že se stanovuje tzv. stálá mzda, kt. nesmí být nižší, než 85% průměrného výdělku. A zajímá nás, zda může být procentuální vajádření PV i vyšší, např. 95 % PV? A proplácí se v jednotlivých měsících příplatky za so+ne a ostatní příplatky nebo se budou proplácet až po skončení VO za jednotlivé měsíce. A proplácení dovolené za leden se také bude proplácet ve mzdě za leden nebo také po skončení VO?

Je nepřetržitý denní odpočinek nedílnou součástí nepřetržitého týdenního odpočinku, nebo se jedná o dva samostatné typy odpočinků s odlišným účelem, které je třeba vždy posuzovat odděleně?

Většina z 61 britských firem s 2 900 zaměstnanci, které loni zkoušely čtyřdenní pracovní týden, se rozhodla, že v tomto rytmu práce bude pokračovat. Informovala o tom agentura Reuters.  Zkrácenou...

Konto pracovní doby je způsobem rozvržení pracovní doby, který má svoje specifika. Jedno z nich se vztahuje též k otázce odměňování, a to formou tzv. stálé (měsíční) mzdy.

V rámci kontroly odpracované pracovní doby, bylo zjištěno, že zaměstnanec v průběhu loňského roku řádně neodpracoval určitou část pracovní doby (cca 50 h/rok), za kterou již mzdu dostal. Lze v takovém případě požadovat po zaměstnanci úhradu za tuto neodpracovanou dobu a jak postupovat při výpočtu takto způsobené škody?

Pokud zaměstnanec nastoupí na směnu v 6:00 hod, v 9:00 hod odejde k lékaři, vrátí se na pracoviště ve 12:00 hod, tak nemusí čerpat přestávku na jídlo a pracuje do 14:00 hod? A pokud ji nebude čerpat, tak má vlastně ještě přesčas 0,5 hod? Máme stanovenou přestávku na jídlo a oddech od 10:00 do 10:30 hod a týdenní pracovní dobu 37,5 hod. 

Zaměstnanec v letošním roce v lednu odpracoval dvě směny přesčasů (přesčasy byly proplaceny). První týden v únoru mu bude nařízen další přesčas. Přesčas je nařízen z provozních důvodů - neboť potřebujeme dodat díly našemu stěžejnímu zákazníkovi. Zaměstnanec odmítá jít na tento přesčas. Může být zaměstnanci na základě odmítnutí přesčasu poslán vytýkací dopis? Může mu být udělena absence? Může na základě toho přijít o nenárokovou složku mzdy?

Zaměstnankyně v roce 2021 podepsala pracovní smlouvu s dvousměnným pracovním režimem - protože pozice byla dvousměnná. V letošním roce dojde ke změně kalendáře - tato pozice bude třísměnná. Pokud zaměstnankyně nebude souhlasit s třísměnným provozem - je firma povinna zajistit práci na 2 směny? Jaké máme možnosti - pokud pro ni nebudeme mít pracovní pozici? Musí ji firma zaručit dvě směny?

Jsem externí mzdová účetní výrobní organizace, která má v provozním řádu přesné určení pracovní dobu u směn. U dělníků ve výrobě mají přesně určené hodiny – třísměnný provoz a pracovníci THP - pracovní doba od 7:00-15:30 (30 min. přestávka). Někteří THP pracovníci chodí do zaměstnání např. na 5:00 hodinu nebo si posunou směnu, ta že odchází v 17:00 hod. Jak se posuzují příplatky za noční nebo odpolední směnu? Podle mého názoru v takovém případě THP pracovník nemá nárok na příplatek za noční nebo odpolední směnu. V této organizaci je názor, že nárok na příplatky mají. Můžete mi prosím Vás poradit, jak to je správně? A jak se posuzují příplatky za noční nebo odpoledním směnu u řidiče kamionu, který vyjíždí z důvodu přetížené dopravy např. už ve 3 hodiny ráno?

Je správný výpočet pro splnění nepřetržitého odpočinku za sedm dnů po sobě jdoucích: první pracovní den a pracovní směna je určena na pondělí ranní od 6:00 hod, zaměstnanec odpracuje pondělí až pátek, pak odpracuje přesčas v sobotu od 6:00 hod do 17:00 hod. Počítá se jeho nepřetržité volno od soboty od 17:00 hodin až do pondělí 6:00 hodin, tj. 37 hod nepřetržitého volna? 

Dobrý den, obracím se na Vás ohledně Homeoffice. 1/ zákonná pauza (přestávka na jídlo a oddych) a její zaznamenávání v docházce 2/ omluvené placené volno (lékař či doprovod rodinného příslušníka k lékaři) 3/ příplatky (odpolední, noční, víkend) 4/ přesčas a následný příplatek za přesčas 5/ práce ve svátek a následné vybírání volna za práci ve svátek Homeoffice zatím nemáme nijak smluvně podloženo, firma ho poskytuje jako benefit = není tedy písemně dáno zda si zaměstnanec rozvrhuje práci sám a nebo je pracovní doba stanovena. Zatím, ale dodržujeme nepsaná pravidla: - práce v pracovních dnech PO-PÁ, v časovém rozmezí 6-22hod - zaměstnanec si rozvrhuje pracovní dobu sám Prosím o odpověď při variantě, kdy bychom naše nepsaná pravidla proměnily v písemně podložená. Děkuji

Jaký je rozdíl mezi pracovním poměrem uzavřeným na poloviční úvazek (20 hod týdně) a DPČ na 20 hodin týdně? Musí být v pracovním poměru uvedeno počet hodin týdně? A je pro pracovní poměr na 1/2 úvazek stanoveno také 20 dnů dovolené, tj. jakoby 20 dnů x 4 hod? Jak se přesně počítá, kolik má zaměstnanec odpracovat hodin v měsíci, když má měsíc např. 22 pracovních dnů či 21 dnů, tj. 4 hod denně, tj. 22 x 4 a 21x4? 

Zaměstnanec, má uzavřenou smlouvu na HPP - hodinová mzda, vykonávané práce řidič VZV a nákladního automobilu, dělník na strojovně, lakovně a balírně, montážní dělník, pracovní doba 37,5 hod, místem výkonu práce je provozovna sídliště firmy, pro účely pracovní pozice montážní dělník je místem výkonu práce celá ČR. Cca 2-3x týdně vykonává práce řidiče nákladního automobilu (do Rakouska), zbytek týdne vykonává ostatní práce uvedené ve smlouvě v místě sídliště pracoviště. Dotaz zní, např. pracovní den, ve který vyráží na pracovní cestu do Rakouska, začíná v 6:00, kdy nakládá zboží do kamionu, v 8:00 vyráží, vrací se např. 15:30, tzn. pracovní doba 9,5 hod, u řidičů jsou placené přestávky? Jak tedy proplácet řidiče kamionu když má pracovní dobu 7,5 hod, denně?? Základ mzdy 7,5 hod v hodinové mzdě + 2 hod přesčasu? Nebo z pracovně právního hlediska má být pracovní poměr uzavřen jako 8 hod pracovní doba, aby se „nevyužívalo“ proplácení přesčasů, když většinou půlka týdne jsou cesty do zahraničí, tudíž přesčasy?

Zaměstnanec má ve smlouvě uvedeno, že odpracuje týdně 20 hod (je to hlavní pracovní poměr na zkrácený úvazek). Musí být ve smlouvě rozpis hodin týdně (stačí to) nebo i hodiny denně (např. 5 x 4 hod)? Zaměstnanec nyní nemá stanoveno, že musí přijít do práce např. 5 dnů v týdnu po 4 hod a je pouze na něm, jak si úvazek a počet odpracovaných hodin denně rozloží. Je možné, bude-li pracovat zaměstnanec např. jeden týden 28 hod, aby si vzal druhý týden 8 hod volno? Tj. bude-li v jednom týdnu pracovat více, může si vzít v druhém týdnu volno (placené x neplacené)? Pokud je to možné, jak se toto vykazuje v docházce? A pokud to možné není, pak by byl zaměstnanec bit na tom, že odpracuje v nějakém týdnu více hodin a nikdy si tyto přesčasy nebude moci vybrat?

Zaměstnanec je zaměstnán na plný úvazek 42 hodin týdně, na pozici prodavače na jednu směnnu-pracovní doba rovnoměrně rozvržená. Od 12. 12. 2022 by chtěl pracovat na zkrácený pracovník úvazek z důvodu mimořádné rodinné události-péče o nemocnou osobu (matku), která bude trvat i v dalších měsících roku 2023. Lze toto z pohledu zaměstnavatele akceptovat a dodatkem smlouvy zkrátit pracovní úvazek již od 12. 12. 2022?

Je-li v podniku nastaveno, že první směna v týdnu začíná v neděli ve 22:00 i pro účely odměňování, jak je to následně s proplácením svátků, víkendů, nocí? Jak se má správně postupovat? A co musí zaměstnavatel udělat (vnitřní předpis?), aby takto mohl postupovat?