Pracovní doba - strana 11

Zaměstnavatel v sociálních službách má zaměstnance, kteří pracují pouze na ranní směnu PO - PÁ, 8 h, jejich stanovená týdenní pracovní doba činí 40 h týdně. Dále má tento zaměstnavatel zaměstnance, kteří pracují v nepřetržitém pracovním režimu. Směny se střídají v tomto rozpisu - denní směna 7 - 19 h, noční směna 19 - 7 h, poskytnuty jsou 2 přestávky, zaměstnanci pracují v režimu denní, noční, 2 dny volno. Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u těchto zaměstnanců 37,5 h týdně. Jaká bude stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, kteří u tohoto zaměstnavatele pracují pouze v denní směně, která je od 7 h do 19 h, poskytnuty jsou 2 přestávky, zaměstnanci pracují v režimu 2 dny denní a 2 dny volno, PO - NE, vč. svátků. Posilují denní směnu, vykonávají shodné činnosti jako zaměstnanci nepřetržitého pracovního režimu. Jedná se také o zaměstnance nepřetržitého pracovního režimu, u kterých má být stanovená týdenní pracovní doba 37,5 h týdně nebo u těchto zaměstnanců má stanovená týdenní pracovní doba činit 40 h týdně?

Bude se jednat o rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pokud bude (při stanovení úvazku 37,5 hod./týdně) skutečně za týden odpracováno 37,5 hodin, ale ne vždy to bude za pět odpracovaných dnů, někdy bude např. 3 dny x 10 hod + 1 den x 7,5 hod = 37,5 hodin za týden?

Pokuta uložená zaměstnavateli orgánem inspekce práce za nedodržení této povinnosti může dosáhnout výše až 1 000 000 Kč. Na mysli mám povinnost zaměstnavatele dle ustanovení § 92 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu tak (lépe vyjádřeno „zajistit“), aby měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin (u mladistvého zaměstnance alespoň 48 hodin bez možnosti zkrácení), resp. nejméně 24 hodin s tím, že pak mu bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 2 týdnů v celkové délce minimálně 70 hodin.

Vycházejme z toho, že zaměstnanec z nařízení zaměstnavatele, nebo s jeho souhlasem vykonal práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rozvrh směn. Pracoval tedy ve smyslu ustanovení § 78 odst. 1 písm. i) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“) přesčas.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – I. část 1. POUŽÍVÁNÍ SLOVENSKÉHO JAZYKA PŘI VÝKONU PRÁCE Na území České republiky...

Dobrý den, zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s pracovní dobou 20 hodin týdně, směny jsou rozvrženy následovně: pondělí - 7 hodin, středa - 7 hodin, pátek - 6 hodin. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat na dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje v rozsahu 4 týdnů za rok. Je u tohoto zaměstnance správný následující výpočet nároku na dovolenou: 3 pracovní dny v týdnu x 4 týdny dovolené = 12 dnů nárok na dovolenou? A co se týče výpočtu náhrady za dovolenou, vychází se v tomto případě z průměrné délky směny, tj. 6,67 hodiny? Nebo je třeba rozlišovat, zda dovolena připadá na den, ve kterém má směna délku 7 hodin a den, ve kterém má směna délku 6 hodin? Předem děkuji za Vaše vyjádření.

Pokud je přestávka na pracovišti určena po odpracování 4,5 hodin a v případě delší směny - přesčasu je pak další přestávka určena po odpracování 6 hodin, tak jak by to bylo v případě, že zaměstnanec by měl po první přestávce odpracovat 6 hodin a 20 min (to se samozřejmě v provozu předem neví, že to bude např. 6 hod a 20 minut). Zaměstnanec pracuje na stroji - obrábí a nelze stroj vypnout na 20 minut, lze takto výjimečně bez přestávky pracovat 6 hod a 20 minut? 

1) V případě, že má společnost v pracovním řádu možnost práce po-ne ale v pracovní smlouvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je jen po-pá - je možné uznat i onu práci o víkendu jsou součást pracovní doby? 2) V případě, že zaměstnanec pracuje na hlavní pracovní poměr s pružnou pracovní dobou - je možné, aby neměl splněný fond pracovní doby - měsíční? Jedná se o případ, kdy ve smlouvě má psán týdenní fond pracovní doby ale zaměstnanec vykonal 2 měsíce činnosti v nižším rozsahu než je FPD, 3. měsíc je napracoval - všechny měsíce dostal stejnou mzdu. 3) Je možné, aby zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek (0,6) - nicméně je uzavřena pracovní smlouva - byl počítán FPD bez svátků? Ve smlouvě je opět stanoveno, že pracovní doba je po-pá. 

Pracovní doba je dobou, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Zákoník práce zaměstnavateli ukládá povinnost vést evidenci pracovní doby zaměstnance. Evidence pracovní doby patří mezi nejčastěji kontrolované oblasti ze strany inspektorátu práce, proto je důležité, aby zaměstnavatelé této oblasti věnovali zvýšenou pozornost.

Zaměstnanci techniky v divadle pracují na základě plánů, které jsou zpracovávány minimálně na týden až 14 dnů dopředu. Stane se však, že se plán změní. Plánovaná směna odpadne, lidé v tuto dobu nepracují. Poté se směna, která byla naplánována, odpracuje jindy, nebo také vůbec. Přesto mistři vykazují všechny hodiny, které byly naplánovány, i ty navíc. Přestože ty, které odpadly, nebyly odpracovány, dávají je k proplacení. Jedná se o stovky hodin měsíčně. Jak prosím správně postupovat? Proplácet, či nikoliv? 

Nemáme docházkový systém, zapisujeme se do knih příchodů a odchodů. Nyní nastoupil nový zaměstnanec, který si píše např. příchod 7.50, odchod 13.20 hod. Mzdovka mu to takto proplatila. Je to správně? Nebo se tento časový údaj měl zaokrouhlit na 8.00 a 13.15? 

V naší společnosti došlo k rozporování správnosti výpočtu mzdy za přesčasovou práci ve smyslu § 114 ZP. Hned v první větě § 114 ZP je uveden pojem „dosažená mzda“ a jeden z vedoucích zaměstnanců tvrdí, že je to mzda včetně všech příplatků a odměn, i mimořádných, nikoli „pouze“ tarifní/základní mzda a odkazuje se na ustanovení o platu. Cituji z dopisů zaměstnance: „Při kontrole proplácení odpracovaných hodin u zaměstnanců za práci přesčas bylo zjištěno, že mzda za vlastní přesčasové hodiny je nesprávně vypočítávána ze základní mzdy dotčeného zaměstnance a nikoli správně z průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. U příplatku je již výše příplatku správně stanovena z průměrného výdělku. Uvedeným pak vzniká každému dotčenému zaměstnanci nedoplatek. …. Pokud bychom se řídili představou, že mzdou je pro účely odměňování za práci přesčas pouze a jedině tarifní mzda, museli bychom připustit fakt, že v případě, že by tarifní mzdu zaměstnanec nepobíral, ale měl by např. mzdu úkolovou nebo podílovou, nedostával by zaměstnanec za práci přesčas mzdu žádnou… Proto je v textu příslušného shora uvedeného ustanovení ZP uvedeno, že přísluší mzda (dosažená) a nikoli tarifní mzda. Takovéto záměrné rozlišení je např. uvedeno v ust. § 127 ZP, které řeší odměnu za práci přesčas v RoPo (státní sféra) a zcela taxativně vyjmenovává, jaké části platu se započítávají do odměny za práci přesčas – zde je totiž tarifní mzda zakotvena v systému odměňování příslušným pracovněprávním předpisem, na rozdíl od podnikatelské sféry, kde tato jistota nemůže být pracovněprávním předpisem dána. Vyjdeme-li z dikce příslušného ustanovení ZP, musí být odměna za práci přesčas ve výši mzdy, na kterou mi za tuto dobu práce přesčas vzniklo právo. Na jakou mzdu mi tedy vzniklo za tuto dobu právo? Vzniklo mi právo pouze na tarifní mzdu, nebo mi za tuto dobu vzniklo i právo na další složky mzdy, včetně měsíčně vyplácené odměny? Podle mého názoru vzniklo i právo na odměnu, jako složku mzdy, pokud jsem samozřejmě splnil podmínky pro její přiznání, protože odměna není v tomto případě vázána na konkrétní pracovní úkol, časově jasně vymezený, ale jedná se o odměnu měsíční, který je „naplňována“ v průběhu celého měsíčního období a podmínky pro její přiznání jsou splňovány průběžně. Z tohoto tedy pak vyplývá, že v okamžiku výkonu práce přesčas (tj. v době, která je příslušným ust. ZP označována právě jako „tato doba“) jsem výkonem práce dosáhl nejenom na odměnu formou tarifní mzdy, ale tím, že jsem průběžně splňoval podmínky pro přiznání odměny, jsem dosáhl i na odměnu formou odměny a dosažená mzda se v okamžiku výkonu práce přesčas skládá z tarifní mzdy a odměny. Zde příkladmo uvádím odkazy na články nebo výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna + další případné složky, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.pracomat.cz/poradna/pro-pracujici/330-prace-prescas.html https://www.pamprofi.cz/33/bezchybne-mzdove-vypocty-prace-prescas-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EvMTzwP8b0yIw2wrk_m0YdOnbbHr-wy1Ag/?uri_view_type=5 Ing. Alena Chládková: Příplatky za práci přesčas…, Práce a mzda 10/2018 Ing. Ivan Tomší: Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas, www.komora-ucetnich.cz Zde příkladmo odkazy na SW programy s výpočty výše mzdy za práci přesčas, kde je v případech přiznání měsíční odměny za základnu brána tarifní mzda + odměna, nikoli pouze mzda tarifní: https://www.stormware.cz/prirucka-pamica-online/Mzdy/Definice_slozek_mezd/ Odkaz, který citujete, neilustruje to, že tarifní mzda je 23.000,- Kč, ale že měsíční mzda (která v sobě zahrnuje tarif + odměny) je 23.000,- Kč a v další části (algoritmus výpočtu) je označení Výpočet základní mzdy z důvodu rozdělení na: - výpočet výše mzdy (zde základní, myšleno tím mzdy odpovídající skutečně odpracovaným hodinám, nicméně obsahující všechny oprávněné složky mzdy), která v sobě zahrnuje hodiny odpracované v řádném rozvrhu pracovního týdne a hodiny v přesčasovém příplatku a - výpočet výše příplatku (zde mzdy odpovídající pouze hodinám v přesčasovému příplatku). Škoda, že jste se pravděpodobně nepodívala i na ostatní odkazy k algoritmům výpočtu, kde je vše zcela jasně a přehledně popsáno… “ Zaměstnanci u nás mají standardně měsíční mzdu sjednánu jednou složkou v pracovní smlouvě. V kolektivní smlouvě je sjednána měsíční odměna z tarifní mzdy ve výši 9 %. Tato odměna není vázána na žádný konkrétní výkon a o její výši, či nepřiznání rozhoduje vedoucí dle vlastního uvážení (nikde nejsou specifikována pravidla). V praxi je tato odměna přiznávána většinou, ale ne vždy. Můžete mi prosím napsat správný výklad sousloví „dosažená mzda“? Zda v „dosažené mzdě“, na kterou vzniklo zaměstnanci za dobu práce přesčas právo, se pro výpočet práce přesčas zohlední tato 9% odměna, či i nějaká další mimořádná měsíční odměna, přiznaná vedoucím zaměstnancem? Nebo je to nárok vyplývající z údaje pracovní smlouvy, či mzdového výměru, tj. nárok, na který zaměstnanec dosáhne za odpracovanou dobu „bezpodmínečně“. Popř. kde tuto informaci najdu? Chybí mi argument, či explicitní vysvětlení pojmu „dosažená mzda“, abych před vedením mohla obhájit správnost výpočtu. Žádnou vnitřní směrnici pro výpočet práce přesčas nemáme a nyní obecně výpočet odpovídá tomuto příkladu: Harmonogramem směn bylo na daný kalendářní měsíc určeno zaměstnanci odpracovat 160 hodin. Zaměstnanec má měsíční mzdu 23 000 Kč (částka sjednána v Pracovní smlouvě). Průměrný hodinový výdělek činí 135,55 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. Zaměstnavatel poskytuje příplatkové mzdy v minimální výši. Výpočet základní mzdy: (23 000 : 160) x (160 + 18) = 25 587,50 Kč. Příplatek za práci přesčas: 135,55 x 25 % x 18 = 609,98 Kč. Celková mzda včetně práce přesčas: 25 587,50 + 609,98 = 26 197,48, po zaokrouhlení 26 198 Kč.

V souladu s § 17 odst. 2 písm. b) nařízení vlády č. 589/2006 Sb. může být u řidičů MHD nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami rozdělen na dvě nebo tři části, přičemž musí jedna část činit alespoň 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na alespoň 12 hodin. Započítává se do této doby časový interval mezi koncem jedné části dělené směny a začátkem druhé části? Např. dělená směna 06.00 – 09.00, 14.00 – 21.30, následující směna od 06.00 do 13.00 - tzn. odpočinek v délce 5 + 8,5 hodiny (od 9.00 – 14.00 a od 21.30 – 6.00), tj. nepřetržitý odpočinek v celkové délce 13,5 hodiny. Zaznamenali jsme názor, že není možné dobu mezi částmi dělené směny do nepřetržitého odpočinku započítávat. 

Zaměstnankyně pracovala před nástupem na mateřskou dovolenou v rovnoměrném rozvrhu pracovní doby Po - Pá 7,5 hod. Od 1. 1. 2020 nastoupí na 2,5 dne v týdnu (Po 7,5 hod, Ut 7,5 hod a St 3,75 hod). Prosím o zaslání informace o jaké rozvržení pracovní doby se bude jednat a jak v praxi vypočítat nárok na dovolenou, kalkulace náhrady mzdy za čerpání dovolené, apod. 

Jak správně vyhodnotit dobu práce přesčas u zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou např. 30 hodin týdně? Pokud zaměstnanec odpracuje se svým souhlasem v pondělí 8,75 hod, v úterý 8,75, ve středu 8,75, ve čtvrtek 8,75 hodin a v pátek 6 hodin (přičemž dle rozvrhu měl odpracovat každý den po 6 hodinách), pak přesčas činí 1 hodinu. Jak máme vyhodnotit přesčas, pokud by zaměstnanec odpracoval v pondělí až čtvrtek po 8,75 hodinách, ale v pátek si vezme dovolenou a ta je dle rozvrhu 6 hodin. Je přesčas stále 1 hodinu, nebo se srovnávají jen 4 odpracované dny, tzn. 40 - 8 = 32 stanovená týdenní pracovní doba a proti tomu 8,75 * 4 = 35 hodin, takže přesčas jsou 3 hodiny? 

Jak rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanců, můžeme postupovat dle níže uvedeného rozpisu směn? Jedná se o obchod - otevírací doba je od 6.00 – 18.00 hod., 7 dní v týdnu. Zaměstnanci mají rozvrženou pracovní dobu nerovnoměrně – dlouhý a krátký týden: dlouhý týden: 06.00 – 18.00 hod., 11,5 hod., 0,5 hod. neplacená přestávka – PO, ÚT, PÁ, SO, NE; krátký týden: 06.00 – 18.00 hod., 11,5 hod., 0,5 hod., neplacená přestávka – ST, ČT. Vyrovnávací období je stanoveno na 26 týdnů. Smíme naplánovat rozpis směn i tak, že nebude směna přerušena (obchod se nebude na 0,5 hod. zavírat) a zaměstnancům proplatíme 12 hod., budou mít tedy 0,5 hod. placenou přestávku?

Prodavačky v naší prodejně mají nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu s vyrovnávacím obdobím 26 týdnů. Na jednotlivé měsíce mají naplánovaný různý počet hodin, které mají odpracovat. Máme tento počet hodin považovat při výpočtu mzdy za fond pracovní doby, kterým se dělí jejich měsíční mzda? Příklad: naplánováno 160 h, odpracováno 145 h + 15 h dovolená Měsíční mzda 21 000/ 160 h * 145 h = 19 031 + 15 h dovolené plac. průměrem.

Zaměstnanec se se společností dohodl, že přesčasové hodiny si vybere ve formě náhradního volna a mzda za tyto přesčasové hodiny mu bude vyplacena za měsíc, kdy bude čerpat náhradní volno. Co když však později změní názor a po dohodě se zaměstnavatelem náhradní volno čerpat nebude, ale přesčasové hodiny si nechá proplatit? Jakým průměrem se proplatí?

Na školení nám bylo řečeno, že u dohod o pracích mimo pracovní poměr se má docházka vést s uvedením začátku a konce, včetně přestávek. Je toto pravda? Pokud ano, z jakého paragrafu zákoníku práce toto ustanovení vyplývá? Podle § 77 se přece na dohody ustanovení pracovní doby nevztahuje. Stačí vyplňovat pouze hodiny celkem za každou směnu? Zároveň nám bylo řečeno, že u klasických smluv se přestávky mají také evidovat od-do. Kde je toto napsáno v zákoně? 

Blíží se nejdelší noc v roce. Noc, kdy máme nikoliv díky přírodě, ale díky právnímu předpisu, o hodinu více – na spánek, zábavu či jiné činnosti. Někteří i na práci.