Povinnosti zaměstnavatele - strana 3

Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?

Nařízením vlády č. 451/2022 Sb. byla k 1. lednu 2023 změněna výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Zároveň byla výše bodu stanovena obecně, aby se mohla měnit každý rok bez nutnosti novelizace nařízení vlády.

V oblasti pracovního práva se stává, že nejen zákoník práce sám o sobě, ale následně i konkrétní pracovněprávní judikatura vykazuje určitý nesoulad s právem Evropské unie a s judikaturou Soudního dvora EU. Z čerstvé právní analýzy vypracované Svazem průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s advokátní kanceláří Randl Partners vyplývají některé návrhy, nad nimiž by bylo vhodné se do budoucna vážně zamyslet.

Na konci srpna 2022 přijala vláda usnesení, které je označováno jako Antibyrokratický balíček a jehož cílem je ulevit mj. zaměstnavatelům od leckdy zbytečných povinností a administrativy s tím související. Jedna z částí tohoto balíčku se přitom týká též oblasti pracovnělékařských služeb.

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů? Např. dar - poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či dle jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnanec? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

Aby měl zaměstnavatel vůči odborové organizaci povinnosti podle právních předpisů (poskytnout příslušné informace, některé záležitosti projednat, vyžádat si k některým jednáním předchozí souhlas, kolektivně vyjednávat, umožnit kontrolu nad stavem BOZP nebo poskytnout materiální a technické zabezpečení její činnosti), musí být najisto postaveno, že odborová organizace u zaměstnavatele skutečně působí, a že jsou tedy splněny podmínky, které pro tento účel stanoví § 286 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

V současné době vzhledem k aktuální ekonomické situaci a související finanční situaci zaměstnavatelů se množí dotazy ze strany zaměstnanců týkající se problematiky platební neschopnosti zaměstnavatele, resp. jaká práva a nároky mají zaměstnanci v případě, že jejich zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti.

Podle ministerstva zdravotnictví je cílem návrhu odstranění aplikačních nedostatků u vstupních, periodických a mimořádných pracovnělékařských prohlídek s tím, že jsou nově nastavena pravidla při zajišťování vstupních a periodických prohlídek zaměstnavatelem.

Začala u vás působit odborová organizace a vy netušíte, co to pro vás znamená? Obáváte se kontroly inspekce práce, že plníte vše, jak máte? Tento článek vám poskytne souhrnný přehled povinností spojených s existencí odborové organizace u zaměstnavatele.

V posledním článku nazvaném "Těhotenství a pracovní poměr" jsme si dali za úkol, že kompletně probereme postavení těhotné zaměstnankyně v pracovněprávních vztazích. Praxe totiž neustále žádá ucelený výklad právní úpravy ochrany žen v těhotenství a zaměstnankyň a zaměstnanců po dobu péče o dítě v útlém věku, do tří nebo čtyř let. Minule jsme se však zaměřili především na vznik a skončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyně. V dnešním pokračování tedy navážeme pracovními podmínkami těhotných zaměstnankyň.

Následující text si klade za cíl popsat charakter porušení pracovních povinností v podobě útoku na majetek zaměstnavatele jako důvod pro rozvázání pracovního poměru; zejména pak cílí na popis obsáhlé judikatury Nejvyššího soudu a jejích závěrů v této oblasti, čímž by měl poskytnout i určitý „návod“, jak v podobných případech jako zaměstnavatel postupovat, popřípadě co jako zaměstnanec očekávat.

Zaměstnavatel, který vysílá své zaměstnance k výkonu práce do zahraničí, musí počítat s celou řadou povinností, které mu ukládají tuzemské i zahraniční právní předpisy a mezinárodní smlouvy. V dnešním příspěvku se zaměříme na problematiku poskytování služeb v rámci EU prostřednictvím vyslaných zaměstnanců, a to ve vazbě na poskytování cestovních náhrad a také na odvody daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Doručení písemnosti zaměstnanci, především v případě skončení pracovního poměru, v sobě může skrývat příležitosti k osudové chybě s neblahými následky. Odmítnutí převzetí písemnosti zaměstnancem přitom nemusí být to nejhorší, s čím se může vedoucí pracovník či personalista setkat. Může se mu totiž stát, že ve snaze postupovat správně bude právně poučeným zaměstnancem vmanipulován do situace, která naopak povede k faktickému nedoručení písemnosti.

Zaměstnavatel zaměstnává dva zaměstnance na plný úvazek. Z toho je jednomu přiznán invalidní důchod 2. stupně. Předpokládám, že u tohoto zaměstnavatele není splněna podmínka, že má více než 50 % osob se zdravotním postižením a proto nemůže u invalidního zaměstnance snížit vyměřovací základ o vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Jak by to bylo v případě, že by zaměstnavatel měl pouze jednoho zaměstnance, který by byl invalidní? U tohoto zaměstnance by se snižoval vyměřovací základ zdravotního pojištění? Musela by být v tomto případě uzavřena písemná dohoda s Úřadem práce? Nebo lze snížit vyměřovací základ i bez uzavření jakékoliv dohody s Úřadem práce?

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů je institutem, který je upraven zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákoník práce“, nicméně aplikace této právní úpravy vyžaduje znalost celé řady dalších právních předpisů. Uvedené vyplývá ze skutečnosti, že k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít v případech zakotvených v zákoníku práce nebo jiném zákoně (srov. ust. § 338 odst. 1 zákoníku práce). Z právní úpravy tak vyplývá, že zaměstnavatelé nemají možnost přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů smluvně vyloučit, jsou-li pro tento proces dány zákonné podmínky, ani se na tomto přechodu práv a povinností nemohou dohodnout, není-li pro přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů zákonného důvodu.

Postavení těhotné zaměstnankyně v pracovněprávních vztazích je ošetřeno z mnoha hledisek. Praxe neustále žádá ucelený výklad právní úpravy ochrany žen v těhotenství a zaměstnankyň a zaměstnanců po dobu péče o dítě v útlém věku, do 3 nebo 4 let. Setkáváme se často s dotazy, jestli ženy - zaměstnankyně mají nějakou zvýšenou ochranu v pracovním právu s ohledem na jejich mateřské poslání a na jejich fyziologické zvláštnosti obecně. Vzhledem k tomu, že odpověď na otázky tohoto typu se bezprostředně týká zásady rovného zacházení v pracovněprávních vztazích a zákazu diskriminace a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokusíme se v několika poznámkách je okomentovat. Hlavní pozornost však budeme věnovat vlastnímu vzniku a skončení pracovního poměru těhotné zaměstnankyně.

Vztah k právním předpisům § 196 až 198 zák. č. 262/2006 Sb. Pojmové znaky rodičovská dovolená, péče o dítě Základní pojmy Důležité osobní překážky v práci - zaměstnavatel omluví nepřítomnost...

Aby mohl dát zaměstnavatel zaměstnanci platně výpověď z pracovního poměru pro jeho nadbytečnost, musí být tato nadbytečnost důsledkem rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně (mezi organizační změnou a nadbytečností zaměstnance musí být příčinná souvislost). Kdy je, a kdy není tato podmínka naplněna?

Slovensko v roku 2022 čaká v oblasti pracovného práva výzva, ktorá by sa mala prejaviť v podobe novely Zákonníka práce, ktorá mala podľa aktuálneho návrhu nadobudnúť účinnosť dňa 1. augusta 2022. Po ukončení medzirezortného pripomienkového konania a pred predložením návrhu zákona do Národnej rady Slovenskej republiky sa termín účinnosti posunul na 1. 10. 2022.

I přes složitou právní úpravu zaměstnávání cizinců na území České republiky, která zaměstnavatelům komplikuje získávání zahraničních pracovníků, je zaměstnávání studentů ze zahraničí a zahraničních absolventů českých škol mezi zaměstnavateli velmi oblíbené. Samozřejmě hlavním důvodem je jejich volný vstup na trh práce, který jim české předpisy garantují v souvislosti s jejich studiem či absolvováním studia v České republice. Nicméně tuto výjimku nelze automaticky vztáhnout na všechny studenty a absolventy ze zahraničí. Stejně tak i zaměstnavatelé nesmí zapomínat, že i přes toto výhodnější postavení stále zaměstnávají cizince, ohledně kterých i nadále mají určité povinnosti.