Nemocenské pojištění - strana 10

V souvislosti s právní úpravou přijatou 20. 5. 2020 zákonem č. 255/2020 Sb. dochází s účinností od 1. 9. 2020 pro zaměstnavatele k některým trvalým změnám v oblasti sociálního pojištění. ...

Zaměstnankyně pracující na hlavní pracovní poměr čerpá již delší dobu nemocenskou. Má také živnostenský list, na který vystavuje faktury. Z těchto faktur jí plyne měsíční příjem kolem 30 000 Kč. Má při příjmu plynoucího z vedlejší činnosti nárok na výplatu nemocenského?

Ačkoli zaměstnavatelé neprovádějí výpočet dávek nemocenského pojištění, mají zásadní vliv na rychlost a správnost celého procesu. Jsou povinni příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předkládat potřebné podklady pro provedení výpočtu, zejména Přílohu k žádosti o dávku.

Z důvodu mimořádných opatření při epidemii koronaviru měl nárok na ošetřovné nejdéle do 30. 6. 2020 zaměstnanec, který nemohl vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě za podmínek stanovených v mimořádném zákoně č. 133/2020 Sb. a v zákoně o nemocenském pojištění. Základní podmínkou nároku zaměstnance na toto ošetřovné bylo nejdříve uzavření škol, mateřských škol, dalších dětských zařízení a zařízení určených pro zdravotně znevýhodněné osoby, v jejichž denní nebo týdenní péči dítě či zdravotně znevýhodněná osoba jinak je a posléze při splnění vymezených důvodů, proč dítě nemůže do školy nebo do zařízení docházet. Od 1. 7. 2020 se však všechny podmínky nároku na ošetřovné vrací k původní právní úpravě výhradně podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Celková nemocnost v posledních 12 měsících stoupla, měsíční průměr případů dočasných pracovních neschopností činil 150 650, před jejím zavedením 128 431. Počty ovšem významným způsobem ovlivnila i pandemie nemoci COVID-19. Náklady...

Zaměstnanec je zaměstnán na dohodu o provedení práce od 02/2020, každý měsíc překročen vyměřovací základ 10 000 Kč, nemoc bude od 13. 7. 2020. Když v 07/2020 pokud z důvodu nemoci nepřekročí limit 10 000 Kč, má nárok na nemocenské dávky a z jakého vyměřovacího základu se mu bude počítat nemoc?

V úterý 30. 6. 2020 skončila mimořádná vládní opatření, na jejichž základě bylo možné čerpat ošetřovné po celou dobu uzavření školských či dětských zařízení.  Od 1. 7. 2020 tak lze...

Jsme s. r. o. do 50 zaměstnanců, v měsících 6-8/2020 budeme odesílat snížené pojistné na sociální pojištění. Budeme splňovat požadované podmínky, ale není nám jasné, kterých zaměstnanců se to týká. Usoudili jsme, že nemůžeme v této souvislosti ponižovat vyměřovací základ sociálního pojištění o odměny vyplácené jednatelům na základě smlouvy o obchodních korporacích (jelikož nejsou považování za zaměstnance, přestože jsou z odměn za jednatelství odváděny všechny odvody stejně jako u zaměstnanců). Nevíme ale jak postupovat v případě, že tento jednatel je v organizaci zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce a zároveň pobírá odměnu za jednatelství - na základě smlouvy o obchodních korporacích. Znamená to tedy, že vypočtený vyměřovací základ ponížím pouze o příjem z klasického pracovního poměru do výše 52 253 Kč a z částky, která tuto hranici převyšuje a zároveň z jeho odměny za jednatelství odvedu za organizaci pojistné ve výši 24.8 %? Jak to pak bude s hlídáním maximálního vyměřovacího základu tohoto zaměstnance? Běžně sčítám od začátku roku vym. základ z pracovního poměru i z jednatelství (v jedné organizaci) a po dosažení maximálního vym. základu už mu nestrhávám a neodvádím PSSZ ani jeho pojistné (6,5%), ani pojistné za organizaci 24,8 %. Budu nyní při sledování roční hranice MVZ vycházet ze skutečného vym. základu (zaměstnance + jednatele), ze kterého mělo být odvedeno pojistné? Nebude mít na to vliv to, že z částky 156 759 Kč (tj. 52 253 Kč/měsíčně), za měsíce 6-8/2020 nebylo za organizaci toto pojistné odvedeno? 

Jednatelka pobírá od roku 2016 odměnu za výkon funkce jednatele 20 000 Kč hrubého měsíčně. Odměna je zdaňována prakticky jako mzda, a to včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Jiný příjem jednatelka nemá. Bude mít v roce 2020 nárok na peněžitou pomoc v mateřství? 

V souvislosti s epidemiologickou situací, která nastala v průběhu března letošního roku, stát připravil řadu opatření, která mají pomoci v tíživé situaci občanů, rodin a firem. Mimo jiné byly upraveny podmínky nároku na ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavřených škol tak, aby podpora rodičům náležela po celou dobu trvání opatření.

Je možné krátit dovolenou z důvodu čerpání ošetřovného?

Od 21. 5. platí, že nárok na ošetřovné je ponechán až do letošního 30. 6. rodičům, resp. pečujícím osobám z důvodu uzavření škol, školek a dalších zařízení. MPSV informuje, co...

Na ČSSZ se v posledních týdnech obrací mnoho klientů s dotazy, proč jim nebyla vyplacena dávka ošetřovného, nemocenského nebo PPM, ačkoliv příslušné podklady již dávno odevzdali svému zaměstnavateli.  ČSSZ proto na...

Společnost má s jednatelem uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele, měsíčně mu vyplácí zhruba 20 000 Kč (hrubého), odvádí za něho sociální a zdravotní pojištění. Jednatel je nyní v pracovní neschopnosti. Má mu společnost vyplácet náhradu mzdy za první dva týdny neschopnosti, jako by se jednalo o zaměstnance? A nejdůležitější dotaz - má jednatel nárok na výplatu dávek nemocenského pojištění od státu?

Dotaz ohledně proplácení ošetřovného v rámci COVID-19: Zaměstnankyně uplatňuje ošetřovné od 11. 3. 2020 (uzavření škol z důvodu COVID-19). V průběhu podpůrčí doby si zajistila hlídání a mohla nějaké dny pracovat. Zaměstnankyně má rozvrženou pracovní dobu po-pá. Vzhledem k tomu, že v květnu připadl státní svátek na pracovní den – tj. 1. 5. a 8. 5. 2020, jakým způsobem postupovat (viz následující příklad níže). příklad: Státní zaměstnankyně pracovala 29. a 30. 4. 2020. Zaměstnankyně požaduje za 1. 5. 2020 tj. svátek, který připadl na pracovní den, proplatit platem a poté čerpat So + Ne OČR. Lze takto vůbec postupovat, neboť v tento den svátku nařízenou práci nemá?

Zaměstnankyně ukončila dne 6. 3. 2020 mateřskou dovolenou a navazuje rodičovskou dovolenou. Na kolik dnů bude mít nárok řádné dovolené k proplacení v roce 2020 po ukončení mateřské dovolené? (Firma umožňuje 25 dnů řádné dovolené).

Jak máme postupovat vůči zaměstnankyni, která ukončila mateřskou dovolenou a nepožádala zaměstnavatele o čerpání rodičovské dovolené (dle § 196 zákoníku práce), nenastoupila zpět do zaměstnání ani neinformovala o jiné překážce v práci?

Mám dotaz ohledně odměny za uplynulý hospodářský rok. Je možné tuto odměnu vyplatit zaměstnankyni, která je již druhý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti? Nebo v jejím případě až po ukončení DPN?

V souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného novým virem SARS-CoV-2 nařídilo Ministerstvo zdravotnictví ČR dne 10. března 2020 mimořádná opatření. Tato opatření významným způsobem zasáhla do fungování firem i do životů pracujících občanů, ať už zaměstnanců, nebo OSVČ. Jedná se zejména o nařízení karantény řadě osob a zejména pak zákaz výuky na základních, středních, vysokých i vyšších odborných školách a dalších zařízeních.

Poslanci podpořili návrh MPSV na zvýšení ošetřovného na 80 % denního vyměřovacího základu. Jeho výše se změní automaticky a bude platit zpětně od 1. 4. do 30. 6.  Nárok na...