Nemocenské pojištění - strana 5

Každoročně stanoví MPSV nařízením vlády základní parametry platné pro daný rok. Tentokrát byly údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 uvedeny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2023.

I s ohledem na současnou složitou situaci způsobenou vysokou mírou inflace a extrémním zdražováním energií připravila vláda balíček zacílené pomoci pro rodiny a zdravotně znevýhodněné skupiny. Součástí tohoto balíčku jsou i změny v zákoně o nemocenském pojištění, které se týkají otcovské a karantény. Návrh zákona byl dne 26. 10. 2022 schválen Poslaneckou sněmovnou, aktuálně je projednáván v Senátu.

Oblast sociálního pojištění zahrnuje velké množství tematických okruhů, které jsou více, či méně zajímavé z pozice aktérů, kterých se dotýkají. Tento článek přináší exkurz do problematiky dávek nemocenského pojištění tak, aby přinesl odpovědi na nejčastěji se vyskytující dotazy.

Česká republika má relativně vysokou míru zaměstnanosti své populace v mezinárodním srovnání, a přesto existují i zde velmi početné skupiny obyvatel, jejichž míra zaměstnanosti je naopak velmi nízká. Mezi tyto skupiny se řadí ženy pečující o malé děti a o osoby blízké, velmi mladí zaměstnanci, senioři a osoby se zdravotním postižením. Jedná se zejména o skupiny, pro které je obtížné pracovat na plný úvazek, které z důvodu různých životních situací zpravidla nemohou pracovat po stanovenou týdenní pracovní dobu. Sleva na pojistném se nemá týkat všech částečných úvazků, ale pouze těch, které vykonávají zaměstnanci z cílových skupin.

Obdrželi jsme z OSSZ splátkový kalendář na dlužné pojistné za zaměstnance. Měsíční splátka zahrnuje jak dlužné pojistné tak i penále. Splátky jsou rozpočítané na 36 měsíců. Jak zaúčtovat měsíční splátku? Rozpočítat si dlužné penále na počet měsíců (36) a každou měsíční splátku rozdělit na pojistné a penále. Nebo penále zaúčtovat až po doplacení dlužného pojistného?

Zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou. Mohla by chodit do práce na stejnou pozici - zástup za nemoc apod.? Je nějaké omezení? Případně jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním?

První příspěvky na dítě ve výši 5 000 Kč se již začaly vyplácet. Týká se to všech, kteří v červnu měli nárok na přídavky na děti a splňují podmínky nároku...

Zaměstnankyně nastupuje 28. 4. 2022 na mateřskou dovolenou s druhým dítětem, momentálně je od 30. 9. 2021 na neplaceném volnu s 1. dítětem do věku 4 let, kdy RD ji skončila 29. 9. 2021. Chtěla bych se zeptat, jaké datum posledního dne, kdy vykonávala práci má napsat do Žádosti o peněžitou pomoc v mateřství (na 1. MD nastoupila 20. 8. 2018 , před tím čerpala dovolenou od 1. 8. 2018 do 17. 8. 2018). Poslední den výkonu práce bude tedy 17. 8. 2018? Když bude zaměstnavatel na ČSSZ odesílat s Žádostí o PPM Přílohu k žádosti o dávku, jaké bude rozhodné období? A nárok na dovolenou v roce 2022 mi pro zaměstnankyni vyšel ve výši 86 hodin (má pracovní dobu 8 hodin, nárok na dovolenou 160 hodin/rok). Je to spočítáno správně?

Nárok na mateřskou splňuji (účast na nemocenském pojištění 270 dnů v předchozích 2 letech). Nyní jsem evidovaná na ÚP a zjistila jsem, že jsem těhotná. Termín porodu mám v prosinci. Ráda bych se nechala zaměstnat u manžela ve firmě. Jak dlouho před odchodem na mateřskou je potřeba být zaměstnaná (měsíc?, 3 měsíce nebo 1/2 roku?)?. Z jaké částky se přesně počítá průměrná mzda za 12 měsíců před odchodem na mateřskou? Pokud během té doby budu pracovat jen 3 měsíce, co vše se do průměru počítá? Počítá se i podpora v nezaměstnanosti? 

V prosinci 2021 a v lednu 2022 jsme byla na nemocenské. Do dnešního dne mi nepřišly dávky NP od OSSZ. Pokaždé, když se dotazuji na peníze, mi je řečeno, že neobdrželi přílohu NEMRI. Vím, že OSSZ je vázaná na zaslání podkladů od zaměstnavatele, ale nechce se mi věřit, že po 5 měsících pokaždé dostanu stejnou odpověď. Je nějaká možnost, jak OSSZ donutit k činnosti, aby donutila zaměstnavatele poslat přílohu?  

Klientka, paní Nová, se stala maminkou a je nyní na peněžité podpoře v mateřství, což by bylo možné označit i jako "nemocenská", která je vyplácena na základě příjmů z období před porodem. Nyní řešíme dvě otázky. 1) Nabízí se jí možnost převzít s. r. o. jako jediný společník s tím, že drobné výkony jsou vykonávány na základě DPP jiného zaměstnance. Paní Nová jako společník práci pro s.r.o. nevykonává a nemá žádný příjem. Není v kolizi s mateřskou? 2) Z diskusí na internetu vyplývá možnost „mít práci a příjmy“ i v době pobírání mateřské. Jen nesmí být u zaměstnavatele a na práci, ze které se vypočítává mateřská. Tedy příjmy od stejného zaměstnavatele jsou možné, ale jen z titulu jiné práce, nebo by mohla mít i placený příjem ze svého nového s. r. o.? Příjmy po skončení mateřské, v době výplaty rodičovského příspěvku nejsou příjmy limitovány.

Podpůrčí dobou se rozumí doba, po kterou lze poskytovat pojištěnci (zaměstnanci) dávky nemocenského pojištění, tj. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Tento článek se bude věnovat podpůrčí době u nemocenského.

Ochranná lhůta je institut, jehož cílem je v systému nemocenského pojištění zabezpečit zaměstnance dávkami v případě nemoci nebo mateřství po skončení zaměstnání, tj. v době, kdy zaměstnanci již nenáleží příjem ze skončeného zaměstnání či jiné výdělečné činnosti a pro nemoc nebo mateřství nemůže nastoupit do nového zaměstnání.

Společnost s r.o. vyplácí na základě smlouvy pravidelnou měsíční odměnu jednateli ve výši 2 950,- Kč hrubého. Z této částky odvádí zdravotní pojištění a srážkovou daň. Neplatí sociální pojištění. Prosím o informaci jakou maximální částku je možné v roce 2022 jednateli měsíčně vyplácet, aby tato odměna podléhala nadále jen zdravotnímu pojištění a srážkové dani.    Jiná s. r. o. má jednoho jednatele, který je zaměstnancem společnosti a dostává pravidelnou měsíční mzdu. Je možné, aby si jednatel uzavřel se společností smlouvu o výkonu funkce jednatele a dostával mimo mzdu odměnu jako jednatel, která by byla také do max. možné částky a platil by z ní jen zdravotní pojištění a srážkovou daň nebo to už není možné když pobírá mzdu jako zaměstnanec? 

Zaměstnankyně pracovala 1. 1. - 15. 3. 2020. Pak nastoupila na DPN - 16. 3. - 6. 7. 2020. Dále nastoupila na MD 7. 7. 2020 - 18. 1. 2021. Od 19. 1. - 22. 2. 2021 čerpala ŘD a dále RD 23. 2. 2021 - 21. 5. 2022. Nyní od 22. 5. 2022 nastoupila na druhou MD. Prosím o radu, jak vytvořit přílohu k žádosti o dávku - zda za rok 2021 vypočítat pravděpodobný výdělek nebo vezmu přílohu za rok 2020, kde pracovala od počátku roku do 15. 3. 2020?

Stalo se běžným standardem, že občané ČR využívají v rámci volného pohybu osob v EU možnosti pohybu osob bez omezení a rovněž možnost výkonu výdělečné činnosti v ostatních členských státech EU a také ve státech Evropského hospodářského prostoru (tj. Norsko, Island, Lichtenštejnsko) či ve Švýcarsku, ale i v ostatních zemích. Rovněž zaměstnavatelé často své zaměstnance vysílají pracovat do členských států EU, smluvní i nesmluvní ciziny a v neposlední řadě mnoho českých občanů tráví dovolenou v těchto zemích. Volný pohyb osob však přináší i některé praktické otázky, například v situacích, kdy se českému pojištěnci přihodí v členském státě, smluvní či nesmluvní cizině úraz, anebo onemocní.

Nemoc neboli dočasná pracovní neschopnost, je poměrně častým důvodem mnohdy i dlouhodobější nepřítomnosti zaměstnance v práci. Délka trvání nemoci pak má vliv na odvod pojistného na zdravotní pojištění, případně jeho výši.

Vláda schválila v rámci rodinného balíčku podporu částečných úvazků v podobě slevy na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti pro zaměstnavatele ve výši 5 % z...

Zaměstnanec předložil Rozhodnutí o potřebě ošetřování ode dne 31. 3. 2022 (datum vystavení 31. 3. 2022). Ošetřovat začal až 1. 4. 2022 (31. 3. byl v práci), tuto skutečnost zapsal do tiskopisu, ošetřování bylo ukončeno 5. 4. 2022. Zaměstnavatel uvedl ty samé údaje (ošetřoval od 1. 4. do 5. 4. 2022, 31. 3. 2022 pracoval, 6. 4. 2022 nastoupil do zaměstnání). Do přílohy k dávce jsme uvedli rozhodné období od 1. 3. 2021 do 28. 2. 2022, tak, jako již mnohokrát. Nyní se ale ozvali z OSSZ, že musíme rozhodné období o měsíc posunout a má se uvádět stejně jako při vzniku DPN, když zaměstnanec 1. den vzniku pracuje, posouvá se DPN ode dne následujícího. U ošetřovného jsme vždy zasílali přílohu ke dni vzniku potřeby ošetřování, u DPN jsme období uváděli podle skutečného počátku. Jaké rozhodné období je u OČR správně v tomto případě?

Rozhodnutí ošetřujícího lékaře o dočasné pracovní neschopnosti a s tím související vystavení tzv. neschopenky s sebou pro zaměstnance přináší nutnost plnit určité povinnosti. Jedná se zejména o dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, povinnost umožnit v době prvních 14 dnů svému zaměstnavateli a pracovníkům OSSZ pověřeným kontrolou po celou dobu pracovní neschopnosti kontrolu dodržování tohoto režimu a poskytnutí nezbytné součinnosti při této kontrole. Kontrolu režimu musí nemocní zaměstnanci vždy umožnit.