Náhrada mzdy - strana 6

§ 115 ZP bod 3. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu či část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.  Dotaz: Pokud máme nastaven měsíční tarif, tak nedochází k úniku mzdy a zaměstnanec obdrží měsíční tarif (nikoliv náhradu). Podle systému odměňování má zaměstnanec nárok také na prémie a případné příplatky (noc, víkend, odpoledne, ztížené prostředí). Prémii máme ve dvou variantách: a) stanovené % k tarifu při splnění povinností (není závislá na kvantitativních ukazatelích)  b) stanovená sazba za odpracovanou hodinu (např. 50 Kč/hod.) Vztahuje se ušlá mzda i na prémie (varianta a, b) a příplatky?

Zaměstnanci s. r. o. A byli celý měsíc duben doma z důvodu uzavření provozovny (§ 208 ZP). V dalším s. r. o. B byli zaměstnanci doma z důvodu snížené poptávky po výrobcích společnosti - někteří zaměstnanci byli doma celý měsíc, jiní od 1. do 20. 4. 2020, další jen v jednotlivých dnech nebo týdnech. Bylo to vždy podle druhu vykonávané práce v jednotlivých provozech. U obou s. r. o. je stanovená pravidelná osmihodinová směna od pondělí do pátku. Jak proplatit a vykázat svátky 10. 4. a 13. 4. 2020? Můžeme místo náhrady za svátek proplatit náhradu podle § 207, 208 nebo 209 ZP, pokud doba svátku navazuje na předchozí dny, kde jsme vykázali uvedené § 207-209?

Úřad práce upozorňuje na nejčastější chyby, které se objevují v podaných žádostech o příspěvek na náhradu mezd v rámci Programu Antivirus. Zaměstnavatelé zapomínají zaslat obě části vyúčtování současně, doložené podklady...

Jsou splněny podmínky pro žádat o příspěvek "Antivirus" na zaměstnance, který má pracovní smlouvu na dobu určitou k datu 30. 4. 2020 a dodatkem bude tato smlouva prodloužena do 30. 4. 2022 (Co kdyby nebyla prodloužena)? Chtějí žádost za měsíc duben 2020.  

Úřad práce ČR připravil přehled nejčastějších otázek, včetně odpovědí, které kladou zaměstnavatelé v souvislosti s vyplňováním a podáváním žádostí o podporu z programu Antivirus. Tyto dotazy vychází z dat získaných...

Pokud byl zaměstnanec 14 dní nemocný, náleží mu za celou dobu náhrada mzdy, kterou mu vyplatí zaměstnavatel ve výši průměrného výdělku. Tuto částku si poté zaměstnavatel nárokuje u ČSSZ nebo u finančního úřadu? Nebo jde výplata náhrady skutečně za zaměstnavatelem a jedná se o výdaj i náklad zaměstnavatelem?

Jak správně zpracovat mzdy v důsledku nařízení karantény jako mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku , když zaměstnanec měl z toho důvodu nařízenou karanténu ve dnech 16. 3. - 18. 3. 2020 od Krajské hygienické stanice. Dále mu byla vystavena neschopenka obvodním lékařem od 19. 3. do 30. 3. 2020. Jedná se o pokračování nebo u karantény se náhrada počítá zvlášť a samostatně se počítá náhrada mzdy za nemoc?

U příspěvků vyplácených zaměstnavatelům z kurzarbeitového programu Antivirus neplatí, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. Dostat by se mělo na každého. Žádosti o peníze je možné podávat elektronicky na...

Chtěla bych poprosit o radu pro zaměstnavatele, kterým je malé s. r. o. se dvěma zaměstnanci. Firma poskytuje servisy strojů v tuzemsku a v zemích EU. V důsledku vládních opatření proti koronaviru má velmi omezenou poptávku z tuzemska a žádné zakázky zahraniční. Jeden zaměstnanec zatím práci má v rámci jedné větší tuzemské zakázky. Ale pro druhého zaměstnance, který běžně většinou pracuje na zahraničních zakázkách, je práce málo, nevyplní mu (8hodinový) úvazek, nicméně není to tak, že by vůbec nepracoval. Zaměstnavatel se chystá po vyplacení mezd za duben podat si žádost o kompenzaci mzdy v rámci programu Antivirus pro tohoto druhého zaměstnance. Jak administrativně provést pro tohoto zaměstnance uplatnění § 209 zákoníku práce o částečné nezaměstnanosti? Lze tento paragraf vztáhnout k popsanému případu, a pokud ano, kolik procent z pracovní doby může odpracovat, aby se to na něj vztahovalo? A pokud částečně pracuje, i tak lze zaplatit mu mzdu pouze formou 60 % průměrného výdělku?

Ministerstvo práce a sociálních věcí informovalo, že dnes ve 12:00 startuje program Antivirus. Na svých webových stránkách zveřejnilo videoprůvodce podáním první části žádosti pro uplatnění náhrady. >> Žádost pro uplatnění...

Mám dotaz ohledně správného zařazení zaměstnanců pod § 207,§ 208,§  209 zákoníku práce ve vazbě na Program Antivirus. Pochopila jsem, že je zodpovědností zaměstnavatele, pod jaký paragraf ZP (§ 207, § 208, § 209) zahrne překážky na straně zaměstnavatele a podle toho pak využije režim A nebo B, případně oba režimy programu Antivirus. Řeším problém u hotelu s restaurací, který má zaměstnance podle mě jak v § 208, tak i § 209. Hotel včetně ubytování a restaurace je uzavřen, funguje jen výdejové okénko na prodej obědů přes poledne. Není mi jasné, jestli jeden zaměstnavatel může využít současně jen jeden paragraf (§ 208) nebo klidně i více (kombinaci § 207, § 208, § 209). Původně jsem si myslela, že je uzavřen hotel (ubytování i restaurace) z důvodu usnesení vlády o přijetí kriz. opatření a tudíž celý hotel uplatní § 208 (100% náhrada mzdy), ale podle usnesení je uzavřena jen restaurace, ubytování teoreticky ne (zaměstnance by ubytovat mohli). Nicméně mají zavřeno a nemají žádné ubytované hosty. Pak by to znamenalo, že zaměstnanci restaurace jsou pod § 208, zaměstnanci hotelu pod § 209 a zaměstnanci, kteří vaří pro výdejové okénko jsou také pod § 209 – částečná nezaměstnanost? Posuzuji to u každého zaměstnance samostatně (konkrétní příklad: ubytování na hotelu uzavřeno, recepční do práce nechodí, pokojská chodí na 2 hodiny denně a dělá generální úklid, většina zaměstnanců restaurace je doma, jen jeden kuchař a jedna servírka vaří a vydávají obědy – jsou v práci 3 hodiny denně)? Podle informací SUIP, pokud je jeden zaměstnanec pod § 209 – částečná nezaměstnanost, pak je celý zaměstnavatel pod § 209 (viz ŠKODA AUTO), ale to mi moc nesedí na to, že někteří zaměstnanci nechodí do práce z důvodu uzavření provozu na základě usnesení vlády a podle mě mají nárok na 100% náhradu a jsou pod § 208. A ještě jsem se chtěla zeptat, zda mohu vyplatit u částečné nezaměstnanosti 100% náhrady mzdy a od Úřadu práce požadovat 60 %?

Je možné, aby o náhradu mzdy v programu antivirus žádal jednatel a společník s. r. o., který ve vlastní restauraci vykonává práci číšníka? Má uzavřenou smlouvu na práci číšníka. Nebude problém, že na ELDP se uvádí kod "S"?

Poslední týdny se bez jakékoliv nadsázky nacházíme v době koronavirové. Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 je téma, které nás všechny obklopuje a narušuje nejen veškeré soukromé aktivity, ale také zaměstnání, podnikání či výkon samostatné výdělečné činnosti. V tomto článku vám přinášíme krátké shrnutí, jak se v této problematice zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, neboť v záplavě mnoha státních opatření a ještě více článků mnohdy není jasné, jaká úprava se bude na zaměstnavatele vztahovat, jak vysokou náhradu mzdy mají zaměstnanci dostat a zda stát poskytne zaměstnavateli na vyplacené náhrady mzdy nějaký příspěvek.

Máme zaměstnance na DPČ. Smlouva vystavena na x hodin týdně, odměna x Kč/hod. Má každý měsíc jiný počet odpracovaných hodin, dle potřeby, ale není DPČ malého rozsahu. Má nárok na náhradu odměny z DPČ za nemoc, když má docházku nepravidelnou? Jak vypočítat?

V úterý 31. 3. 2020 vláda schválila návrh na úpravu programu Antivirus, který má pomoci firmám ochránit pracovní místa. Požádat o náhrady mezd a platů půjde jednodušeji. Zaměstnavatelům, jejichž hospodářská...

Společnost s r. o. provozuje autodopravu - vozí součástky pro německé automobilky. Nyní však tyto podniky v důsledku koronaviru stojí a není tedy co vozit. V jaké výši je zaměstnavatel povinen vyplatit náhradu mzdy svým zaměstnancům? Některým přiděluje práci např. v podobě údržby vozidel, jiní nepracují vůbec. Pokud bude situace trvat déle, tak nebude práce pro žádné zaměstnance. Bude mít případně zaměstnavatel nárok na alespoň částečnou náhradu od státu? 

V souvislosti s pandemií koronaviru se nejhledanějšími tématy na portálu Práce a mzda staly překážky v práci na straně zaměstnavatele, ošetřovné, náhrada mzdy při karanténě a kupodivu i neomluvená absence...

Vláda schválila další návrhy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na podporu zaměstnancům i zaměstnavatelům v rámci programu „Antivirus“. Opatření ochrání další firmy, na které nepřímo dolehly dopady...

Zaměstnavatel má ubytovací zařízení (hotel), ve kterém není možnost stravování, bylo státem zavřeno v rámci opatření proti koronaviru. Pro 99 % zaměstnanců zaměstnavatel v tuto chvíli nemá práci, nemůže jim přidělovat činnosti dle pracovní smlouvy = recepční, pokojské a ani se jinak s nimi případně dohodnout ve výjimečném stavu o změně činnosti či pracovní doby. Zaměstnanci jsou tedy od 16. 3. 2020 doma (ve „státní karanténě“ - nejsou nemocní). O jakou správnou a nejvhodnější variantu překážek v práci se jedná u těchto zaměstnanců?

Zaměstnankyně na rodičovské dovolené skončila dohodou pracovní poměr. Jako pravděpodobný průměrný výdělek pro náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou použiji minulé čtvrtletí (10-12/2019). Zaměstnankyně byla zařazena v 1. skupině, pobírala minimální mzdu. Po výpočtu je průměr pro náhradu mzdy nižší než minimální hodinový výdělek (13 350,-x3)/528 hod.=75,85 Kč. Je nutné zvýšit průměr na minimální hodinový výdělek, který byl v roce 2019 79,80 Kč?