Náhrada mzdy - strana 7

Chtěla bych poprosit o radu pro zaměstnavatele, kterým je malé s. r. o. se dvěma zaměstnanci. Firma poskytuje servisy strojů v tuzemsku a v zemích EU. V důsledku vládních opatření proti koronaviru má velmi omezenou poptávku z tuzemska a žádné zakázky zahraniční. Jeden zaměstnanec zatím práci má v rámci jedné větší tuzemské zakázky. Ale pro druhého zaměstnance, který běžně většinou pracuje na zahraničních zakázkách, je práce málo, nevyplní mu (8hodinový) úvazek, nicméně není to tak, že by vůbec nepracoval. Zaměstnavatel se chystá po vyplacení mezd za duben podat si žádost o kompenzaci mzdy v rámci programu Antivirus pro tohoto druhého zaměstnance. Jak administrativně provést pro tohoto zaměstnance uplatnění § 209 zákoníku práce o částečné nezaměstnanosti? Lze tento paragraf vztáhnout k popsanému případu, a pokud ano, kolik procent z pracovní doby může odpracovat, aby se to na něj vztahovalo? A pokud částečně pracuje, i tak lze zaplatit mu mzdu pouze formou 60 % průměrného výdělku?

Ministerstvo práce a sociálních věcí informovalo, že dnes ve 12:00 startuje program Antivirus. Na svých webových stránkách zveřejnilo videoprůvodce podáním první části žádosti pro uplatnění náhrady. >> Žádost pro uplatnění...

Mám dotaz ohledně správného zařazení zaměstnanců pod § 207,§ 208,§  209 zákoníku práce ve vazbě na Program Antivirus. Pochopila jsem, že je zodpovědností zaměstnavatele, pod jaký paragraf ZP (§ 207, § 208, § 209) zahrne překážky na straně zaměstnavatele a podle toho pak využije režim A nebo B, případně oba režimy programu Antivirus. Řeším problém u hotelu s restaurací, který má zaměstnance podle mě jak v § 208, tak i § 209. Hotel včetně ubytování a restaurace je uzavřen, funguje jen výdejové okénko na prodej obědů přes poledne. Není mi jasné, jestli jeden zaměstnavatel může využít současně jen jeden paragraf (§ 208) nebo klidně i více (kombinaci § 207, § 208, § 209). Původně jsem si myslela, že je uzavřen hotel (ubytování i restaurace) z důvodu usnesení vlády o přijetí kriz. opatření a tudíž celý hotel uplatní § 208 (100% náhrada mzdy), ale podle usnesení je uzavřena jen restaurace, ubytování teoreticky ne (zaměstnance by ubytovat mohli). Nicméně mají zavřeno a nemají žádné ubytované hosty. Pak by to znamenalo, že zaměstnanci restaurace jsou pod § 208, zaměstnanci hotelu pod § 209 a zaměstnanci, kteří vaří pro výdejové okénko jsou také pod § 209 – částečná nezaměstnanost? Posuzuji to u každého zaměstnance samostatně (konkrétní příklad: ubytování na hotelu uzavřeno, recepční do práce nechodí, pokojská chodí na 2 hodiny denně a dělá generální úklid, většina zaměstnanců restaurace je doma, jen jeden kuchař a jedna servírka vaří a vydávají obědy – jsou v práci 3 hodiny denně)? Podle informací SUIP, pokud je jeden zaměstnanec pod § 209 – částečná nezaměstnanost, pak je celý zaměstnavatel pod § 209 (viz ŠKODA AUTO), ale to mi moc nesedí na to, že někteří zaměstnanci nechodí do práce z důvodu uzavření provozu na základě usnesení vlády a podle mě mají nárok na 100% náhradu a jsou pod § 208. A ještě jsem se chtěla zeptat, zda mohu vyplatit u částečné nezaměstnanosti 100% náhrady mzdy a od Úřadu práce požadovat 60 %?

Je možné, aby o náhradu mzdy v programu antivirus žádal jednatel a společník s. r. o., který ve vlastní restauraci vykonává práci číšníka? Má uzavřenou smlouvu na práci číšníka. Nebude problém, že na ELDP se uvádí kod "S"?

Poslední týdny se bez jakékoliv nadsázky nacházíme v době koronavirové. Koronavirus SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 je téma, které nás všechny obklopuje a narušuje nejen veškeré soukromé aktivity, ale také zaměstnání, podnikání či výkon samostatné výdělečné činnosti. V tomto článku vám přinášíme krátké shrnutí, jak se v této problematice zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele, neboť v záplavě mnoha státních opatření a ještě více článků mnohdy není jasné, jaká úprava se bude na zaměstnavatele vztahovat, jak vysokou náhradu mzdy mají zaměstnanci dostat a zda stát poskytne zaměstnavateli na vyplacené náhrady mzdy nějaký příspěvek.

Máme zaměstnance na DPČ. Smlouva vystavena na x hodin týdně, odměna x Kč/hod. Má každý měsíc jiný počet odpracovaných hodin, dle potřeby, ale není DPČ malého rozsahu. Má nárok na náhradu odměny z DPČ za nemoc, když má docházku nepravidelnou? Jak vypočítat?

V úterý 31. 3. 2020 vláda schválila návrh na úpravu programu Antivirus, který má pomoci firmám ochránit pracovní místa. Požádat o náhrady mezd a platů půjde jednodušeji. Zaměstnavatelům, jejichž hospodářská...

Společnost s r. o. provozuje autodopravu - vozí součástky pro německé automobilky. Nyní však tyto podniky v důsledku koronaviru stojí a není tedy co vozit. V jaké výši je zaměstnavatel povinen vyplatit náhradu mzdy svým zaměstnancům? Některým přiděluje práci např. v podobě údržby vozidel, jiní nepracují vůbec. Pokud bude situace trvat déle, tak nebude práce pro žádné zaměstnance. Bude mít případně zaměstnavatel nárok na alespoň částečnou náhradu od státu? 

V souvislosti s pandemií koronaviru se nejhledanějšími tématy na portálu Práce a mzda staly překážky v práci na straně zaměstnavatele, ošetřovné, náhrada mzdy při karanténě a kupodivu i neomluvená absence...

Vláda schválila další návrhy ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) na podporu zaměstnancům i zaměstnavatelům v rámci programu „Antivirus“. Opatření ochrání další firmy, na které nepřímo dolehly dopady...

Zaměstnavatel má ubytovací zařízení (hotel), ve kterém není možnost stravování, bylo státem zavřeno v rámci opatření proti koronaviru. Pro 99 % zaměstnanců zaměstnavatel v tuto chvíli nemá práci, nemůže jim přidělovat činnosti dle pracovní smlouvy = recepční, pokojské a ani se jinak s nimi případně dohodnout ve výjimečném stavu o změně činnosti či pracovní doby. Zaměstnanci jsou tedy od 16. 3. 2020 doma (ve „státní karanténě“ - nejsou nemocní). O jakou správnou a nejvhodnější variantu překážek v práci se jedná u těchto zaměstnanců?

Zaměstnankyně na rodičovské dovolené skončila dohodou pracovní poměr. Jako pravděpodobný průměrný výdělek pro náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou použiji minulé čtvrtletí (10-12/2019). Zaměstnankyně byla zařazena v 1. skupině, pobírala minimální mzdu. Po výpočtu je průměr pro náhradu mzdy nižší než minimální hodinový výdělek (13 350,-x3)/528 hod.=75,85 Kč. Je nutné zvýšit průměr na minimální hodinový výdělek, který byl v roce 2019 79,80 Kč? 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Naši zaměstnanci často doprovázejí svoje staré rodiče k lékaři. Na co mají nárok? Jsme povinni, případně můžeme jim proplácet např. celý den doprovodu, i když nemají stejné bydliště s rodiči? Tzn. rodiče žijí v jiném domě, případně v jiném zařízení než jeho syn – náš zaměstnanec. Doplňující otázka: Píšete, že je nárok maximálně na 1 den. Za jaké období? Co když někdo potřebuje mít doprovod 3x v týdnu?

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle ZNP. Jinými slovy: pokud zaměstnání založilo účast na nemocenském pojištění, není překročena podpůrčí doba a zaměstnání trvá.

Základní informace § 199 ZP Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191 ZP (dočasná pracovní neschopnost, karanténa, mateřská a rodičovská dovolená, ošetřování dítěte nebo jiného člena domácnosti), je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci, při kterých přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele pracovní volno, nebo pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, je uveden v souladu s § 199 odst. 2 ZP v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Může se jednat např. o následující případy překážek v práci: vyšetření nebo ošetření zaměstnance ve zdravotnickém zařízení, pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, znemožnění cesty do zaměstnání, svatba, převoz manželky při narození dítěte, úmrtí rodinného příslušníka, doprovod příbuzného k lékaři, pohřeb spoluzaměstnance, přestěhování zaměstnance, vyhledání nového zaměstnání.  

Od 1. ledna 2020 se mění vystavování tzv. neschopenek na straně lékaře a zpracování podkladů pro OSSZ k výplatě dávky na straně zaměstnavatele. K dispozici bude již systém eNeschopenky. Cílem...

Zaměstnankyně pracuje v pravidelném režimu (7,5 hod./den; PO-PÁ 6:00 - 14:00 hod.). V květnu byla první svátek doma a ve druhý svátek šla pracovat. Odpracovala celých 7,5 hod. od 6:00 do 14:00 hod. Dostala proplacený první svátek průměrem, protože byla doma. Za druhý svátek dostala mzdu za odpracované hodiny + 100% příplatek za svátek. Zaměstnankyně ale vyžaduje ještě proplacení svátku průměrem navíc. Domníváme se, že máme pravdu my a že zaměstnankyni náleží peníze za odpracované hodiny + 100% příplatek za práci ve svátek (žádná mzda jí v důsledku svátku neunikla). Na výplatním lístku vidí 1x proplacený svátek; 1x mzdu za odpracované hodiny, 1x příplatek za práci ve svátek 100%. Chybí jí ale ještě 1x proplacený svátek. Navíc si myslí, že jí vznikl přesčas, což si nemyslíme. Přesčas by vznikl v případě odpracování práce např. v sobotu (mimo harmonogram) - je to tak? Jak by to vypadalo při práci ve svátek, kdyby začala pracovat již ve 3:00 hod. ráno, anebo naopak až v 15:00 hod. odpoledne?

Zaměstnanec má ze zákona nárok na náhradu mzdy, když jde k lékaři. Může si zaměstnavatel stanovit, že pokud jde zaměstnanec k lékaři, bude jeho nepřítomnost evidovat, jako by byl v práci a dostane za to mzdu (nebude použita hodinová náhrada mzdy, tzn. ve mzdovém listě nebude figurovat placené volno, ale bude se jevit, že zaměstnanec byl v práci)? V této souvislosti mě napadá, kdyby se stal pracovní úraz během návštěvy lékaře a my bychom ve mzdovém listě měli evidováno návštěvu lékaře, jako že zaměstnanec pracoval, nebude to problém? 

Jak je to s náhradou za rehabilitaci po „neveřejném“ stanovisku MInisterstva zdravotnictví a vyjádření kolegia - platit nebo neplatit? Jakou váhu mají stanoviska AKV (Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů)?    

Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).