Mzdy - strana 7

Jsem externí mzdová účetní výrobní organizace, která má v provozním řádu přesné určení pracovní dobu u směn. U dělníků ve výrobě mají přesně určené hodiny – třísměnný provoz a pracovníci THP - pracovní doba od 7:00-15:30 (30 min. přestávka). Někteří THP pracovníci chodí do zaměstnání např. na 5:00 hodinu nebo si posunou směnu, ta že odchází v 17:00 hod. Jak se posuzují příplatky za noční nebo odpolední směnu? Podle mého názoru v takovém případě THP pracovník nemá nárok na příplatek za noční nebo odpolední směnu. V této organizaci je názor, že nárok na příplatky mají. Můžete mi prosím Vás poradit, jak to je správně? A jak se posuzují příplatky za noční nebo odpoledním směnu u řidiče kamionu, který vyjíždí z důvodu přetížené dopravy např. už ve 3 hodiny ráno?

Jaký je postup při výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku, který se nově uvádí na tiskopise Oznámení o ukončení zaměstnání, za jaké období se počítá? Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dne 31. 12. 2022. 

Zaměstnanec má měsíční mzdu a svátky standardně placené náhradou. Zaměstnanec požádal o neplacené volno v 12/2022 na dny 23. 12. 2022 a 27. až 30.12.2022. Toto mu bylo schváleno. Má nárok na proplacení svátku 26. 12. 2022 náhradou, když pracovní dny před i po čerpal z vlastní iniciativy neplacené volno?

Dobrý den, obracím se na Vás ohledně posouzení nároku na pracovní volno s náhradou mzdy u těchto případů: 1/ rehabilitace 2/ pedagogicko-psychologická poradna 3/ logopedická ambulance nebo klinický logoped 4/ dentální hygiena 5/ psycholog.

Vláda rozhodla o zvýšení minimální mzdy od ledna 2023 o 1 100 Kč, tj. z 16 200 korun na 17 300 korun měsíčně. Minimální hodinová mzda se zvyšuje z...

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

Je povinností zaměstnavatele uvádět na výplatním lístku i příjmy osvobozené od daně dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů? Např. dar - poukaz k životnímu jubileu 2 000 Kč, rekreaci 8 000 Kč atd.? Pokud to musí být ve výplatním lístku uvedeno dle jakého ustanovení zákona o daních z příjmů či dle jiného zákona? Musí se příjmy osvobozené od daně uvádět i ve mzdovém listě zaměstnanec? Pokud se vše musí uvádět a evidovat a zaměstnavatel toto nikdy nikde neuváděl, kdo toto může zkontrolovat a případně jaké postihy hrozí?

V době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény, izolace) náleží zaměstnancům v pracovním poměru nebo v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod (dále jen náhrada mzdy při DPN), pokud ke dni vzniku DPN splňuje zaměstnanec podmínky nároku na nemocenské podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“).

S účinností od 1. ledna 2023 se zvyšuje minimální mzda na částku 17 300 Kč. Jaké jsou důsledky tohoto opatření pro oblast zdravotního pojištění?

Jak je to se zápočtem hodin a náhrady mzdy za DPN pro účely slevy na pojistném na sociální zabezpečení u zaměstnanců na zkrácený úvazek dle z. 216/2022Sb.? Nebo je podmínkou nárok dle sjednaného počtu hodn ve smlouvě a pak se splnění dalších podmínek (nepřesáhnutí za měsíc 1,5 násobku průměrné mzdy a za hodinu 1,15násobkuprůměrné mzdy a 138 hodin hodin za měsíc) počítá dle skutečně odpracovaných hodin, a jen odpracovaných? Nebo tam spadají i doby dovolené, svátku, nemoci...?

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele o pracovní volno, neboť byl zaměstnanec předvolán k předběžnému šetření u notáře (zaměstnanec bude dědit). Je zaměstnavatel povinen mu pracovní volno poskytnout, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance - výkon občanské povinnosti, když jde primárně o zájmy zaměstnance? Pokud nikoli, je řešením tedy buď dohoda se zaměstnavatelem na neplaceném volnu, popř. by si zaměstnanec musel vzít dovolenou. Může si zaměstnanec požádat notáře/soudního komisaře o úhradu ušlého výdělku v souladu s občanským soudním řádem?

Budeme provozovat pod obcí poštu a pracovnice bude na 40 hodin týdně, ale bude mít dělenou směnu. Bude v 7 třídě, platový stupeň 12. Plat 27.260 Kč, os. hodnocení 5 000 Kč. Jakým způsobem vypočítám výši příplatku za dělenou směnu? Bude mít otevřeno dopoledne a odpoledne, s přerušením 2 až 3 hodiny (ještě se bude domlouvat). Otevřeno bude pondělí až pátek. Jak vypočítám, jaký bude mít příplatek za dělenou směnu? A hlavně v prvním čtvrtletí ( nastoupí od 1. února 2023).

V současné době vzhledem k aktuální ekonomické situaci a související finanční situaci zaměstnavatelů se množí dotazy ze strany zaměstnanců týkající se problematiky platební neschopnosti zaměstnavatele, resp. jaká práva a nároky mají zaměstnanci v případě, že jejich zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti.

Každoroční změny částek důležitých pro platby pojistného na zdravotní pojištění postupně probíhají, avšak hodnoty odvozené od výše minimální mzdy nebyly v době zadávání tohoto příspěvku do tisku známé. Nicméně na částky vycházející z tzv. průměrné mzdy pro rok 2023 se již můžeme připravit, jejich dopad do jednotlivých oblastí zdravotního pojištění upravuje postupy plátců při plnění zákonných povinností, jak je dále uvedeno.

Budeme mít pracovnici na zkrácený pracovní poměr – 20 hod. týdně. Tato pracovnice má ještě hlavní pracovní poměr, kde u zaměstnavatele podepsala prohlášení a u naší firmy ne, tudíž nemá nárok na odpočitatelnou položku. Její mzda bude 10 000 Kč. Za měsíc odvedeme sociální a zdravotní pojištění (zdravotní pojištění nebudeme dopočítávat protože dala potvrzení, že v hlavním zaměstnání je odvod více než z minimální mzdy) a srážkovou daň. Kdyby byla její mzda více jak 10 000 Kč platí stále srážková daň? Řídí se to podle podepsal/nepodepsal prohlášení?

Má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v případě, že doprovází dítě na logopedii?

Vody pracovního práva a personalistiky rozvířilo nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 138/2022, které mnozí zaměstnavatelé uvítali s otevřenou náručí. V praxi totiž čím dál tím víc docházelo k tomu, že inspekce práce jednání zaměstnavatelů obdobná tomu, které posuzoval Nejvyšší správní soud, považovala za porušení zákoníku práce a udělovala za ně pokuty.

Srdečně vás zveme na nový webinář Pracovněprávní novinky 2023, který seznámí účastníky s aktuálním stavem pracovněprávních předpisů na konci roku 2022 a výhledem předpokládaných změn pro rok 2023. Termín konání:...

Každoročně stanoví MPSV nařízením vlády základní parametry platné pro daný rok. Tentokrát byly údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 uvedeny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2023.

Od 1. ledna 2023 dojde opět ke zvýšení redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2023 pro účely nemocenského pojištění. V některých mzdových úrovních se tak zvýší...