Dovolená - strana 14

Zaměstnankyně (pracující v režimu 40 hod/týdně od pondělí do pátku) požádala o čerpání dovolené mezi mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou. Základní nárok je 25 dní. Mateřská dovolená trvá od 1. 1. 2020 do 3. 3. 2020. Z loňského roku má zaměstnankyně nárok na 12 dní dovolené, které tedy bude čerpat od 4. 3. do 19. 3. 2020. Tímto pro účely dovolené v roce 2020 "odpracuje" 57 dní. Za rok 2020 tak vznikne nárok na 2/12, což jsou další 4 dny. Lze tyto 4 dny přičíst k odpracovaným dnům ve 2020 a tím pádem dojde ke zvýšení nároku za 2020 na plných 25 dní, nebo takto postupovat nelze, neboť výše zmíněné 4 dny se vypočetly podle jiného pravidla (dle odpracovaných dnů)? A pokud je možné takto postupovat (tedy 4 dny započíst jako výkon práce), lze postupovat i opačně? Může si zaměstnavatel zvolit, že tyto 4 dny do odpracované doby počítat nebude a nárok na dovolenou ve 2020 stanoví pouze na 4 dny?

Zaměstnankyně na rodičovské dovolené skončila dohodou pracovní poměr. Jako pravděpodobný průměrný výdělek pro náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou použiji minulé čtvrtletí (10-12/2019). Zaměstnankyně byla zařazena v 1. skupině, pobírala minimální mzdu. Po výpočtu je průměr pro náhradu mzdy nižší než minimální hodinový výdělek (13 350,-x3)/528 hod.=75,85 Kč. Je nutné zvýšit průměr na minimální hodinový výdělek, který byl v roce 2019 79,80 Kč? 

Dobrý den, zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu s pracovní dobou 20 hodin týdně, směny jsou rozvrženy následovně: pondělí - 7 hodin, středa - 7 hodin, pátek - 6 hodin. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat na dovolenou, kterou zaměstnavatel poskytuje v rozsahu 4 týdnů za rok. Je u tohoto zaměstnance správný následující výpočet nároku na dovolenou: 3 pracovní dny v týdnu x 4 týdny dovolené = 12 dnů nárok na dovolenou? A co se týče výpočtu náhrady za dovolenou, vychází se v tomto případě z průměrné délky směny, tj. 6,67 hodiny? Nebo je třeba rozlišovat, zda dovolena připadá na den, ve kterém má směna délku 7 hodin a den, ve kterém má směna délku 6 hodin? Předem děkuji za Vaše vyjádření.

Zaměstnankyně uzavřela pracovní smlouvu k 31. 1. 2019 na dobu určitou do 31. 12. 2019. Zkušební doba byla sjednána v délce 3 měsíce. Byl jí předepsán nárok dovolené na 11 měsíců poměru tedy 18,5 dne. Zaměstnankyně řádně odpracovala všechny pracovní dny v rozmezí od 31. 1. do 4. 3. 2019 (tedy 23 dní). Od 5. 3. do 31. 12. byla soustavně nemocná. K 31. 12. 2019 jí rovněž skončila pracovní smlouva, kterou dále neobnovuje. V jaké výši má skutečný nárok na dovolenou?

Je správně stanoven nárok na dovolenou u těchto zaměstnanců? 1) pracuje 20 hodin týdně - PO, ÚT každý den 4 hodiny, ST 0 hodin, ČT 8 hodin, PÁ 4 hodiny = nárok na dovolenou 10 dnů za kalendářní rok 2) pracuje 20 hodin týdně - PO, ÚT 0 hodin, ST a ČT každý den 8 hodin, PÁ 4 hodiny = nárok na dovolenou 10 dnů za kalendářní rok. Zaměstnavatel poskytuje 20 dnů dovolené za kalendářní rok. 

Že nebude zaměstnanec srozuměn s okamžitým zrušením pracovního poměru ani s krácením dovolené, je celkem logické. Myslet na to měl ale předtím, než se dopustil porušení „pracovní kázně“ v podobě neomluveného zameškání směny či směn a svým způsobem donutil zaměstnavatele jednat.

Zaměstnanec byl odvolán z pracovního místa vedoucího zaměstnance, zároveň mu zaměstnavatel oznámil, že pro něj dále nemá vhodnou práci odpovídající zejména jeho kvalifikaci. Takže po dobu výpovědní doby, která bude dle smlouvy trvat 9 měsíců, mu bude plynout náhrada mzdy (překážky ze strany zaměstnavatele). Výpověď z pracovního poměru byla předána (oboustranně podepsána) 3. 12. 2019, překážky ze strany zaměstnavatele od 4. 12. 2019 do 30. 9. 2020. Bude mít nárok na dovolenou po dobu výpovědní doby 1-9/2020 a případně kolik dnů? Nárok ve firmě je 25 dnů/rok dovolené.

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele od července 2019, pracovní poměr končí výpovědí zaměstnance 31/12/2019. Vznikl mu nárok na dovolenou ve výši 10 dnů. V říjnu zaměstnavatel nařídil celofiremní prosincovou dovolenou v délce 4 dnů. Zaměstnanec do října již čerpal 8 dnů. V listopadu mu zaměstnavatel z důvodu neomluvené absence krátil dovolenou o 2 dny (které mu zbývaly), nyní nemá k čerpání nic. Jak tedy v prosincové mzdě uvést ty 4 nařízené dny, když na ně zaměstnanec nemá nárok - jako neplacené volno? 

Zaměstnanec pracuje ve firmě od 5. 1. 2015. Má rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu, pracuje 7,5 hodin denně, 5 dnů v týdnu. Dovolená na zotavenou je poskytována v délce 20 dní. Zaměstnanec je od 12. 6. 2019 v pracovní neschopnosti (pracovní úraz). K 30. 11. 2019 je potvrzeno trvání pracovní neschopnosti a předpokládá se, že neschopnost bude trvat do února 2020. Celkový počet zaměškaných směn = 13 + 23 + 22 + 21 + 23 + 21 + 22 = 145 směn za jednotlivé měsíce k 31. 12. 2019. Za prvních 100 zaměškaných směn se dovolená krátí o 1/12, za dalších 21 zaměškaných směn o další 1/12. V tomto případě tedy bude kráceno o 3/12, tedy 5 dní? Je správně do počtu zaměškaných směn počítat i svátky připadající na pracovní směnu a nebrat v potaz letní a zimní celopodnikovou dovolenou? Postupuje se v případě pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu jiným způsobem? 

Před několika lety jsem byl na semináři významného soudce Nejvyššího soudu. Padl dotaz, který se týkal dovolené, a pan soudce odpověděl: „Na dovolenou se mě neptejte, kvůli té se nikdo nesoudí.“ Zajisté, jednalo se do určité míry o nadsázku. Nicméně vzhledem k tomu, že pracovněprávních sporů v České republice není obecně vzato nijak velké množství, tak je nanejvýš pravděpodobné, že soudů, kde se předmět sporu týká dovolené, je ještě mnohem méně.

Zaměstnanec je v pracovním poměru celý kalendářní rok, vznikne mu tedy nárok na dovolenou za kalendářní rok (20 dnů). Během roku odpracuje nepravidelně 50 dnů (v průměru 4 - 5 dnů v měsíci). Bude mít nárok na 20 dnů dovolené, proplacené podle průměrné délky směny cca 2 hod./den?

Naše zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou po narození prvního dítěte, v jejímž průběhu nastoupila na druhou MD od 22. 6. 2019. Tuto MD bude čerpat do 3. 1. 2020 včetně. Na kolik dnů dovolené bude mít nárok, pokud bezprostředně po ukončení MD dne 3. 1. 2020 si zažádá o čerpání celé řádné dovolené ? Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům roční dovolenou v délce 25 PD. Čerpáním MD od 22. 6. 19 do 31. 12. 2019 ( tj. 137 pracovních dnů včetně svátků, které připadají na prac.dny), zaměstnankyně splní podmínku odpracování víc než 60 směn a pokud si požádá o bezprostřední čerpání dovolené od 4.1.2020 bude mít nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů dovolené ? Dny MD jsou považovány pro účely dovolené jako odpracované, nemá na délku nároku vliv předchozí čerpání rodičovské dovolené u prvního dítěte (tj. v r. 2019 od 1. 1. do 21. 6.)? Pokud by měla nárok na celých nekrácených 25 prac.dnů, po ukončení 2 MD dne 3. 1. 2020 by tuto dovolenou čerpala od 4. 1. 2020 do 7. 2. 2020 (pátek), čímž by za období 1. 1. 2020 - 7. 2. 2020 měla odpracovaných 28 směn - vznikl by jí za tuto dobu nárok na 1/12 (2dny) dovolené za r. 2020 (čímž by dovolenou ve skutečnosti čerpala až do 11. 2. 2020, tj. 4. 1.-11. 2. celkem 27 prac dnů)?

Zaměstnanec má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou od 19. 8. 2019 do 31. 12. 2019, pracuje 3 dny v týdnu (úterý, středa, čtvrtek). Zaměstnancům v organizaci náleží 5 týdnů dovolené, tj. 25 dní. Pro tohoto zaměstnance bude týden dovolené představovat 3 dny, tj. jeho celoroční nárok by byl 15 dnů. Pokud odpracuje 44 dní do konce roku, jeho nárok by byl 2/12 z jeho celoročního nároku tj. 15 dnů = 15 : 12 = 1, 25 x 2 = tj. 2,5 dne. Je to správně? V případě krácení dovolené za zameškané dny - započítávají se svátky do zameškaných dnů pro krácení dovolené? Našla jsem v časopise „Práce a mzda 3/2017“, že při krácení se do zameškaných dnů nepočítají svátky, protože ve svátek se nepracuje. V jiných výkladech se svátky započítají. Co je správně?

Při ukončení pracovního poměru k 21. 10. 2019 se zjistilo, že zaměstnanec přečerpal dovolenou o 8 dní. Celková výše náhrady za přečerpanou dovolenou činila 7 689 Kč hrubého. Poslední zúčtovaná mzda činila 11 520 Kč. Z důvodu opravy přečerpané dovolené se vyměřovací základ sníží pod minimum tzn. bude činit 3 831 Kč (tj. 11 520 - 7 689 Kč). Je nutné v takovém případě dopočítávat odvod pojistného do minimálního vyměřovacího základu? Nebo je možné ponechat vyměřovací základ pod minimem, vzhledem k tomu, že již bylo pojistné odvedeno v měsících, kde byla vyplacena náhrada za dovolenou?

Jak správně vyhodnotit dobu práce přesčas u zaměstnance se sjednanou kratší pracovní dobou např. 30 hodin týdně? Pokud zaměstnanec odpracuje se svým souhlasem v pondělí 8,75 hod, v úterý 8,75, ve středu 8,75, ve čtvrtek 8,75 hodin a v pátek 6 hodin (přičemž dle rozvrhu měl odpracovat každý den po 6 hodinách), pak přesčas činí 1 hodinu. Jak máme vyhodnotit přesčas, pokud by zaměstnanec odpracoval v pondělí až čtvrtek po 8,75 hodinách, ale v pátek si vezme dovolenou a ta je dle rozvrhu 6 hodin. Je přesčas stále 1 hodinu, nebo se srovnávají jen 4 odpracované dny, tzn. 40 - 8 = 32 stanovená týdenní pracovní doba a proti tomu 8,75 * 4 = 35 hodin, takže přesčas jsou 3 hodiny? 

Zaměstnankyně nastoupila dne 17. 9. 2018 na pracovní neschopnost (zaměstnána od r. 2014), tu ukončila 15. 9. 2019 a 16. 9. 2019 nastoupila na mateřskou dovolenou. Z roku 2018 jí zbylo 9 dnů dovolené. Má nárok na její vyplacení, případně kdy a jakým způsobem? 

Zaměstnankyně v pracovním poměru celý kalendářní rok čerpá mateřskou dovolenou od 22. 5. do 3. 12. 2019. Od 4. 12. 2019 bude čerpat 25 dní dovolené. Ta skončí 13. 1. 2020. Má nárok na dalších 25 dní dovolené za kalendářní rok 2020?

Jak správně postupovat, jestliže zaměstnanec ukončil pracovní poměr a po přepočítání dovolené jsme zjistili, že zaměstnanec přečerpal nárok o dva dny? Jak se spočítá částka, kolik má vrátit za přečerpanou dovolenou, a jak se postupuje vůči SP a ZP?

Pracovní poměr se zaměstnancem vznikl v březnu 2019. V červenci 2019 dal zaměstnanec výpověď. Zaměstnavatel trval na výpovědní době 2 měsíce. Zaměstnanec však od 16. 8. 2019 nenastoupil na směnu a měl neomluvenou absenci. Dne 31. 8. 2019 zaměstnavatel souhlasil s dřívějším ukončením pracovního poměru k 31. 8. 2019. Zaměstnanci vznikl za dobu trvání pracovního poměru nárok na dovolenou 8,5 dní. Zaměstnanec již čerpal dovolenou 11 dní. Náhradu za dovolenou, na kterou zaměstnanci nevznikl nárok (2,5 dne) mu zaměstnavatel srazí v poslední mzdě. Může však zaměstnavatel krátit dovolenou a srazit i náhradu za již čerpanou dovolenou z důvodu neomluvené absence? V případě, že ano, o kolik dní může zaměstnavatel takto zaměstnanci pokrátit (když pracovní poměr netrval celý kalendářní rok)? 

O určení nástupu na dovolenou rozhoduje zaměstnavatel, a není proto vyloučeno, aby zaměstnavatel také určený termín čerpání dovolené zrušil, a to ještě před termínem nástupu na dovolenou, nebo zaměstnance z dovolené odvolal. Za určitých situací je také možné přistoupit ke krácení dovolené, což představuje situaci, kdy zaměstnanec ztrácí nárok na část dovolené, přičemž je nepodstatné, zda dovolenou daný zaměstnanec již vyčerpal, či nikoli.