Daň z příjmů - strana 5

Zaměstnanec neuplatňoval do března žádné daňové zvýhodnění na dítě. V březnu se narodila dvojčata. Jiné děti v rámci společně hospodařící domácnosti nevyživuje. Od 3/2022 mu tedy mzdová účetní poskytla daňové zvýhodnění na dítě v pořadí I. a II. v rámci měsíčního zúčtování mzdy. Stejně tak si zaměstnanec uplatnil daňové zvýhodnění na dítě ve svém daňovém přiznání, tj. 10 měsíců na dítě I. a dalších 10 měsíců na dítě II. Nyní byl vyzván k opravě daňového přiznání tak, aby nejdříve uplatnil celé dítě v pořadí I. a následně až pořadí II., tj. 12 měsíců na I. dítě a 8 měsíců na II. dítě. Je tento požadavek FÚ v pořádku, pokud se dvojčata narodila v průběhu roku (zdaňovacího období)? 

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

Pokud chce zaměstnanec odpočet na dítě, musí se tato skutečnost uvést do prohlášení k dani. Může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat kopii rodného listu dítěte, případně oddací list, pokud se jedná o odpočet na dítě, které vyženil? Pokud zaměstnavatel nemůže dělat kopii dokladů kvůli GDPR, jakým způsobem prokáže při kontrole z FÚ totožnost dítěte dle § 38l odst. 3 ZDP?

Součástí konsolidačního balíčku je i omezení a rušení slev na dani a daňových výjimek. Zcela zrušit by se měla například sleva za umístění dítěte (tzv. školkovné, podle kabinetu ji využívají především středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel, nízkopříjmové skupiny ji pro nízký základ daně nevyužijí) a sleva na studenta (podle kabinetu plně postačí sleva na poplatníka). Sleva na dani na manželku/manžela má být omezena výhradně na manželku/manžela pečující o dítě do tří let věku, stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce, není důvod ji poskytovat na ženy v domácnosti manželům s nadprůměrnými příjmy. Zruší se i dvě nezdanitelné částky, odpočet za členské příspěvky odborům a příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání (v praxi se prakticky nepoužívá). Mělo by se zrušit osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, protože jde o selektivní daňovou výjimku, kterou efektivněji uplatňují větší zaměstnavatelé. Jedná se o nadlimitní stravenky (tzv. manažerské stravenky), nadlimitní příspěvky na sportovní a kulturní akce. Přejete si dostávat týdeník s krátkými zprávami do svého e-mailu či plný přístup k odborným článkům? Pořiďte si předplatné aplikace Práce a mzda.

Vládní koalice představila ozdravný balíček čítající 58 opatření. Předpokládaná účinnost je zpravidla od roku 2024. V oblasti daně z příjmů právnických osob má dojít ke zvýšení sazby daně z 19...

Den daňové svobody letos připadá na 13. 6. 2023, poté již začneme vydělávat na sebe. Do té doby, celých 163 dní, pracujeme pouze pro stát. Letošní Den daňové svobody je...

1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu. V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den? 2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?

Zaměstnanec chce požádat úřad práce o dávky státní sociální podpory a nyní mu musí zaměstnavatel vystavit potvrzení o rozhodném příjmu. Konkrétně v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jsme našli v § 5, že se mj. jedná o příjmy ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmů na tyto příjmy. Zaměstnanec má měsíční hrubý příjem ve výši 30 000 Kč, uplatňuje slevu na tři děti, a proto se mu sleva na děti přelije v daňový bonus ve výši 3 517 Kč. Tento zaměstnanec pak po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění dostane na účet 30 217 Kč. Jaká částka by měla figurovat v potvrzení pro úřad práce? Částka 30 217 Kč, tj. částka včetně přijatého daňového bonusu nebo částka bez daňového bonusu, tj. částka 26 700 nebo částka „bez celé slevy na děti“ a pak by jeho čistý příjem byl pouze 24 770 Kč? Z ustavení zákona o státní sociální podpoře toto není zcela jasné. 

Podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) by Česká republika měla přesunout daňovou zátěž směrem k daním z nemovitostí (ta je u nás velmi nízká), spotřebním daním a ekologickým...

Finanční správa upozorňuje na termín pro elektronické podání daňového přiznání k dani z příjmů, který v letošním roce připadá na úterý 2. května 2023. Tento den je zároveň posledním dnem...

Česko patří mezi členské země OECD, kde se hrubá a čistá mzda zaměstnance pracujícího za nadprůměrnou mzdu liší nejméně. Daňové podmínky pro zaměstnance s nadprůměrnou mzdou jsou v Česku příznivé. Nejvyšší zdanění na straně zaměstnance ze zemí OECD u nadprůměrných mezd je v Belgii, v Německu, v Dánsku a v Itálii.

Zaměstnanec jede na pracovní cestu, kde mu vznikne nárok na stravné. Zároveň k tomu stravnému mu firma chce poskytnout bezplatně jídlo na té pracovní cestě (zajde si na oběd, zaplatí firemní kartou). Stravné mu, ale krátit nechce. Zeptám se, je možné, aby mu firma nekrátila stravné, když se tak se zaměstnancem domluví? A) Pokud to tak jde, musí zaměstnanec něco dodanit? B) Může si firma uplatnit daňový náklad poskytnutého jídla? C) Může si firma uplatnit odpočet DPH z poskytnutého jídla? 

Zaměstnanec má 2 děti. Přinesl potvrzení o zaplacení školkovného za rok 2022. Na každé dítě má zaplacené školkovné ve výši 25 000 Kč. Dohromady tedy 50 000 Kč. Maximální výše školkovného ve výši minimální mzdy platí na jedno dítě nebo jednoho poplatníka? Může poplatník uplatnit 2 × 17 300 Kč?

Naše česká společnost zaměstnává zaměstnance s místem výkonu práce na Slovensku. Pracovní Smlouva byla uzavřena dle slovenského zákoníku práce. K sociálnímu a zdravotnímu pojištění je zaměstnanec také přihlášen na Slovensku. Pro účely potvrzení sociálního zabezpečení v ČR máme formulář (A1), vystavený slovenskou soc. pojišťovnou. Daň ze mzdy je také odváděna na Slovensku, jsme zde přihlášeni k dani ze závislé činnosti. Diety (v případě služebních cest na Slovensku) jsou počítány a následně zaměstnanci propláceny také dle slovenského zákoníku. Můj dotaz se nyní týká výši těchto diet spočítaných dle SK zákonů a jejich porovnání dle CZ legislativy. Každý měsíc provádím interně porovnání SK výše diet na CZ výši diet a chápu-li správně, rozdíl, kdy by vypočtené CZ diety > než SK diety proplacené, musela by se výše rozdílu zaměstnanci dodanit dle CZ zákona o dani z příjmu, a zde v ČR také z tohoto rozdílu odvést daň ze závislé činnosti. Můj dotaz se však týká kurzu přepočtu. Jaký kurz Kč/ EUR pro přepočet porovnání výše diet (SK x CZ) mám prosím použít? A dále, dle mým interních výpočtů vychází rozdíl CZ diety > než SK diety např. 15 Kč (kurz jsem zatím pro mé výpočty vždy použila aktuální ČNB). Je tedy prosím dána nějaká určitá korunová hranice, do které není třeba rozdíl zde v ČR zaměstnanci dodaňovat? Viz výše uvedená částka 15 Kč. 

OSVČ, kterým Ministerstvo vnitra zřídilo povinně datovou schránku, vznikla povinnost podat přiznání k dani z příjmů elektronicky. Ovšem až 300 tisíc OSVČ si nevyzvedlo dopis s přístupovými údaji k datovým schránkám,...

Ve kterém paragrafu dodaňuji příspěvky zaměstnavatele a zároveň i úlevy na dani zaměstnance v daňovém přiznání zaměstnance? Zaměstnanec zrušil životní pojištění v roce 2022, příspěvky zaměstnavatele činily : 41 000 Kč roce 2021, v roce 2022 byly nulové a jeho úlevy v řiznání k dani činily v letech 2016–2021 celkem 57 000 Kč.

Zaměstnankyně uzavřela s PF ČS smlouvu o životním pojištění. Poslední 2 roky jsem jí roční zúčtování neprováděla, protože byla na rodičovské dovolené. Nyní doložila potvrzení o platbách životní pojištění s hlavičkou pojišťovny Kooperativa. Tvrdila, že nikdy nic neměnila a potvrzení si vytiskla z mobilní aplikace Geoerge. Číslo smlouvy je stejné. Na obou pojišťovnách paní řekli, že došlo ke sloučení těchto pojistek a že to je standardní postup a žádné potvrzení jí také vystavovat nebudou. Pokud bych se měla řídit číslem smlouvy, tak je vše v pořádku, ale pokud bych se měla řídit samotnou smlouvou, tak bych jí to podle mne neměla přijmout. Jak to tedy je? Mj. ke sloučení různých pojišťoven nebo jen produktů dochází v poslední době často a potřebovala bych názor, jak máme jako mzdové účetní v těchto případech postupovat. 

Zaměstnanec k nám nastoupil v průběhu roku 2022. Je možné uplatnit mu v ročním zúčtování záloh na daň odečet ze zaplacených úroků z hypotečního úvěru, pokud je účelem úvěru převod družstevního podílu v bytovém družstvu, přičemž od roku 2019 je zaměstnanec již vlastníkem bytové jednotky, na kterou se hypoteční úvěr z roku 2018 vztahuje a užívá byt k vlastnímu trvalému bydlení. To znamená, že mezičasem si zaměstnanec družstevní byt odkoupil do osobního vlastnictví za vlastní finanční zdroje a hypoteční úvěr na převod družstevního podílu v bytovém družstvu stále splácí. Je v tomto případě překážkou fakt, že zaměstnanec byt už vlastní a nejedná se o družstevní byt? 

Souběhem prací se rozumí dva příjmy, ze kterách vzniká daňová povinnost? Pokud je žena na rodičovské dovolené a k tomu chodí na brigády, mohu provést roční zúčtování, pokud u nás měla příjmy nad 10 000 Kč a doloží, že v zaměstnání, kde čerpá rodičovskou dovolenou, nemá prohlášení poplatníka podepsané? 

Daňový rezident ČR pracoval 3 měsíce v roce 2022 pro českou agenturu worktravel.jobs v Nizozemsku. Z příjmů z Nizozemska má rezident daňové pásky v holandštině - jedná se příjmy o ze závislé činnosti. V ČR má příjmy ze zaměstnání (dva zkrácené pracovní poměry - musí tedy podat daňové přiznání v ČR). Musí příjmy z Nizozemska daňový rezident zařadit do daňového přiznání? Může využít metodu vynětí, tj. příjmy uvede v příloze č. 3 následně i na řádku 31 a 35 a nakonec tyto příjmy budou vyňaty (na řádku 58 uvede pouze českou daň)? Celkově příjmy i se zahrnutím těch holandských nepřesáhnout 800 000 Kč.