Daň z příjmů - strana 4

Může studentka, která nastoupila 4. 9. 2023 k dennímu studiu na VŠ, podepsat smlouvu na HPP 40/hod. týdně? Řeříme dvojí odvody ZP, SP. A jak to bude s případnými slevami na studenta a poplatníka a  mohou si rodiče uplatňovat slevu na dítě?

Je nutné vyžadovat od zaměstnanců originál potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění, resp. čestného prohlášení (v případě, že druhý poplatník zaměstnavatele nemá) nebo stačí kopie? Zaměstnanci často zasílají potvrzení e-mailem a je pro ně problém do mzdové účtárny zasílat originály. 

1) Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na syna, který ukončil studium na učňovské škole. Pro uplatnění zvýhodnění v měsících červenec a srpen musí doložit doklad o vykonání závěrečné zkoušky? 2) Syn zahájil v září na stejné škole další nástavbové studium. Musí v tomto případě doložit doklad o vykonání závěrečné zkoušky? 3) Pokud by syn celý měsíc červenec nebo srpen pracoval v pracovním poměru, bude zaměstnanci za tyto měsíce zrušeno daňové zvýhodnění nebo se doba prázdnin považuje za soustavnou přípravu na povolání?

Jak je to s příspěvky více zaměstnavatelů na jednu zaměstnancovu smlouvu ŽP? Je to možné, nebo musí každý zaměstnavatel přispívat na jednu smlouvu. Pak tedy pokud chce zaměstnanec příspěvky např. od dvou zaměstnavatelů, musí mít sjednány dvě smlouvy ŽP, aby mohl každý zaměstnavatel přispívat na jednu.

V domácnosti žijí 3 nezletilé děti a rodiče se dohodnou, že dvě nejstarší děti bude uplatňovat otec a třetí nejmladší dítě uplatní matka. Oba dodají prohlášení, kde otec děti uplatní na pozici 1 a 2 a matka dítě uplatní na pozici 3. Má matka nárok na daňovou slevu na třetí a každé další dítě ve výši 27 840 Kč/rok, i když ve své mzdě uplatňuje jen jedno dítě?

Náš zaměstnanec má se svojí bývalou partnerkou (nebyli manželé) dítě, které bylo svěřené do péče bývalé partnerce. Nyní přišel, že se dohodli na střídavé péči, že 6 měsíců bude dítě žít s otcem a druhých 6 měsíců s matkou. Mohu mu uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? Stačí k případnému uplatnění pouze čestné prohlášení podepsané matkou a otcem dítěte, že se dohodli na střídavé péči? 

Jsme rozpočtová organizace, uvedena v § 109 odst. 3 ZP, u zaměstnanců uplatňujeme pružné rozvržení pracovní doby. Základní pracovní doba: 07.00 – 11.30 hod. a 12.00 – 12.30 hod. Volitelná pracovní doba: 06.00 – 07.00 hod. a 12.30 – 17.00 hod. Směna pro případy, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby: 06.00 - 14.30 hod. Dnem 1. 7. 2023 byl novelizován § 69 zákona č. 218/2000 Sb., rozpočtová pravidla – byl doplněn o odst. 7 o omezeních při vzniku práva na poskytnutí stravného. Vznikne pracovníku nárok na peněžitý příspěvek na stravování i na stravné v případech: Pracovník pracuje v místě výkonu práce od 06.00 do 09.15 hodin, pak je vyslán na pracovní cestu od 09.15 do 14.30 hodin.  Pracovník pracuje v místě výkonu práce od 06.00 do 10.00 hodin, pak je vyslán na pracovní cestu od 10.00 do 16.00 hodin. 

Jakým způsobem může zaměstnavatel zjistit, zda má zaměstnanec (v našem případě cizinec s trvalým pobytem na Ukrajině) úmysl se v ČR trvale zdržovat? Konkrétně se jedná o případ, kdy zaměstnavatel hradí zaměstnanci (cizinci) byt, ve kterém žije i s rodinou (od roku 2021) a z celé částky nájmu zaměstnanec i zaměstnavatel odvádí pojistné a daň (z daňového hlediska ho bereme jako benefit). Naopak jiný zaměstnanec bydlí na ubytovně (bez rodiny) a zaměstnavatel mu přispívá částkou 3 500 Kč, až hodnota nad tuto částku je předmětem daně z příjmu a podléhá odvodům na ZP a SP. Jde nám o to, jak spravedlivě posoudit, kdo má a kdo nemá nárok na příspěvek na ubytování do výše 3 500 Kč bez toho, aby z něj bylo odváděno pojistné a daň. Můžeme po zaměstnancích požadovat prohlášení, zda takový úmysl mají či nikoli?

Zaměstnankyně žije ve společné domácnosti se zletilou dcerou, která zanechala studia na VŠ v lednu 2023. Poté byla v evidenci ÚP. Nyní předložila potvrzení o studiu na jiné VŠ s datem začátku studia v akademickém roce 2023/2024 ode dne 28. 6. 2023 (zápis ke studiu). Akademický rok na příslušné VŠ ale začíná až 1. 10. 2023. Od kdy můžu zaměstnankyni daňové zvýhodnění poskytnout? Domnívám se, že až od října 2023.

Zaměstnavatel uzavřel smlouvu s pojišťovnou na životní pojištění - úrazová varianta pro zaměstnance ve vedoucí funkci se souběhem (= HPP + člen družstva). Jedná se o pojištění pouze 5 vedoucích zaměstnanců ve výši 15 000 Kč/1 osoba za kalendářní rok. V případě plnění pojistného bude částka vyplacena na účet zaměstnance. Bude tato částka připsána i do mezd zaměstnanci a odvádět se z ní ZP a SP? Je to daňově uznatelný náklad?

Zaměstnanec s partnerkou mají dítě a bydlí ve společné domácnosti. Současně parnerka vychovává dítě z předchozího vztahu, které má v péči. Nyní je ona na mateřské dovolené. Může si náš zaměstnanec, i když nejsou manželé, ale bydlí spolu ve společné domácnosti i s její dcerou z předchozího vztahu, uplatnit slevu na dítě partnerky? Podotýkám, že její bývalý mažel na tuto dceru slevu na dítě neuplatňuje.

Jak je to s daňovým zvýhodněním v měsíci, kdy došlo k úmrtí dítěte? Máme zaměstnance, kterému zemřelo sediměsíční dítě. Lze uplatnit za měsíc červen, kdy k této tragické události došlo, ještě daňové zvýhodnění dle § 35c odst. 10 ZDP?

Zaměstnavatel poskytuje na základě ujednání v Kolektivní smlouvě zaměstnanci, který nosí při práci dioptrické brýle (zaměstnanci jak v dělnických, tak kancelářských profesích) a tyto si vlivem a charakterem práce poškodí, peněžní plnění - úhradu ve výši max. 5 000 Kč ročně na výměnu skel do brýlí. Čáska 5 000 Kč je zaměstnanci proplacena z pokladny, po předložení dokladu z optiky zaměstnavatel vystaví na jméno zaměstnance výdajový pokladní doklad. Není uvedeno na mzdovém listě, zaměstnavatel nedaní ani neodvádí sociální pojištění. Je postup zaměstnavatele správný?

Na internetu je ještě přístupná citace ze stanoviska GFŘ - viz: https://luciekrausova.cz/slevy-na-dani-vice-deti/. I tak v něm za mě není řešen případ, kdy se obě děti narodily v průběhu zdaňovacího období. Doporučili byste nám nějaký další postup, který bychom zaměstnanci mohli poradit? FÚ trvá na podání opravného daňového přiznání. 

Zaměstnanec má dceru, která v 6/2023 ukončila studium na střední škole maturitou. Bude mít na dceru slevu za 7, 8/2023, když si dcera nevydělává?

Zaměstnavatel vyšle na pracovní cestu několik zaměstnanců mimo pravidelné pracoviště a bude jim hradit ubytování v penzionu. Protože se ale jedná o dlouhodobou záležitost, zajistí penzion v některých případech na celý měsíc s tím, že tam budou ubytovaní zaměstnanci podle potřeby (zaměstnanci se budou střídat a na víkendy jezdit domů). Je možné, aby penzion vystavil fakturu nebo pokladní doklad na celý měsíc bez jmenovitého seznamu ubytovaných zaměstnanců (v tomto případě si myslím, že zaměstnavatel nemůže prokázat, o jaké ubytování se jednalo, zda např. o pracovní cestu, přechodné ubytování apod.)? Pokud ubytovatel vystaví fakturu (pokladní doklad) se jmény zaměstnanců, jak má firma postupovat, když tam zaměstnanec např. o víkendu fyzicky ubytovaný není a nepracuje? Jedná se nám především o prokázání správnosti účtování z daňového hlediska jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Pro vysvětlení ještě uvádím, že jsme velká společnost se zaměstnanci po celé republice a je obtížné zjistit, o jaké ubytování se jednalo a správně ho zaúčtovat, přijde-li nám faktura pouze s textem „ubytování zaměstnanců“. 

Společnost zaměstnává zaměstnance z nichž někteří mají home office přímo v pracovní smlouvě jako pravidelné pracovniště (pokud jsou z místa kde firma nemá kancelář), ostatním zaměstnancům umožňuje pracovní smlouva 1-2 dny v týdnu také home office, tito ho ovšem využívají na základě vlastního rozhodnutí jelikož firma má kancelář v místě jejich bydliště a umožňuje každodenní využívání této kanceláře. Je možné ve směrnici home office mít uvedeno, že náhrada výdajů (energie, internet) bude zaměstnanci poskytnuta pouze pokud si zaměstnanec o toto písemně požádá? Jak stanovit paušál tak, aby nepodléhal odvodům ze mzdy? Lze stanovit jednotný paušál na den či hodinu stejný pro všechny? Nebo musí každý zaměstnanec doložit skutečné náklady např. za minulý rok a vypočítat poměrnou část např. dle výměry kanceláře?

Zaměstnanec neuplatňoval do března žádné daňové zvýhodnění na dítě. V březnu se narodila dvojčata. Jiné děti v rámci společně hospodařící domácnosti nevyživuje. Od 3/2022 mu tedy mzdová účetní poskytla daňové zvýhodnění na dítě v pořadí I. a II. v rámci měsíčního zúčtování mzdy. Stejně tak si zaměstnanec uplatnil daňové zvýhodnění na dítě ve svém daňovém přiznání, tj. 10 měsíců na dítě I. a dalších 10 měsíců na dítě II. Nyní byl vyzván k opravě daňového přiznání tak, aby nejdříve uplatnil celé dítě v pořadí I. a následně až pořadí II., tj. 12 měsíců na I. dítě a 8 měsíců na II. dítě. Je tento požadavek FÚ v pořádku, pokud se dvojčata narodila v průběhu roku (zdaňovacího období)? 

Kliet - výstavní galerie - pořádá jednou za rok velkou výstavu, na kterou potřebuje brigádníky na výpomoc (kontrola vstupenek). Vždy s těmito brigádníky uzavře DPP na dobu určitou (trvání výstavy - většinou jeden den nebo dva dny) s výdělkem kolem 1-2 000 Kč. Každý rok přijme jiné brigádníky. Můj dotaz je, zda by bylo by možné tuto jednorázovou, neopakující se brigádu vyplatit jako „příležitostný příjem“ (do 30 000 Kč bez zdanění) jen na základě pokladního dokladu? DPP a prohlášení poplatníka jsou pro tuto malou galerii velká administrativní zátěž, tak zkoušíme hledat cesty, jak jim zátěž zjednodušit. 

Pokud chce zaměstnanec odpočet na dítě, musí se tato skutečnost uvést do prohlášení k dani. Může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat kopii rodného listu dítěte, případně oddací list, pokud se jedná o odpočet na dítě, které vyženil? Pokud zaměstnavatel nemůže dělat kopii dokladů kvůli GDPR, jakým způsobem prokáže při kontrole z FÚ totožnost dítěte dle § 38l odst. 3 ZDP?