Daň z příjmů - strana 69

Cílem tohoto příspěvku je shrnutí podmínek, za kterých je oprávněn provést zaměstnavatel jako plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2015 (dále též „roční zúčtování“) svým zaměstnancům, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na vyživované děti ve společně hospodařící domácnosti.

Může pro rok 2016 zaměstnanec podepsat prohlášení vzor 22? Neuplatňuju si děti a vzor 22 použil již loni i předloni. Třetí kolonka by byla prázdná, a tak ji využijeme letos.

Jsem OSVČ uplatňující výdaje paušálem a z toho důvodu nemám nárok na daňové zvýhodnění na dítě. Jsem rozvedená a dítě je v mé péči, exmanžel si tedy slevu uplatnit taky nemůže. Pokud kromě fakturace budu v roce 2016 pracovat také na dohodu o provedení práce, podepíšu růžové prohlášení - dohoda bude na 5 000 Kč měsíčně, můžu si v růžovém prohlášení slevu na dítě - daňový bonus uplatnit?

Opět nastává čas, kdy vzniká na mzdových účtárnách velký tlak. K běžné práci mzdových účetní přichází období, kdy zabezpečují rozsáhlé vícepráce, a to podpis Prohlášení poplatníka na běžný kalendářní rok, a k tomu zjišťují, zda poplatník bude žádat o roční zúčtování daně ze závislé činnosti (dále RZD), nebo ne. Musí tedy primárně zhodnotit, zda poplatník může zažádat o RZD a zda ho může v organizaci zpracovat.

Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného Dne 16. listopadu 2015 byla ve Sbírce zákonů pod č. 309/2015 Sb. publikována vyhláška o stanovení základních sazeb zahraničního stravného pro...

Pro zaměstnance je rozhodující mzda, kterou obdrží od svého zaměstnavatele na bankovní účet, tedy čistá mzda po zdanění. Právě za čistou mzdu je možné pořizovat zboží a služby. Naproti tomu pro zaměstnavatele je rozhodující, kolik ho skutečně stojí práce zaměstnance, čili mzdové náklady. Jak se od sebe liší obě částky v členských zemích OECD?

Jsem OSVČ – obchodník. Mám manželku na mateřské dovolené. Dvě děti 23 měsíců a 40 měsíců. Tím že je manželka na mateřské, nepobírá na děti žádnou daňovou výhodu. Já dle zjištění také nemohu uplatňovat daňovou výhodu na manželku či na děti. Celkem tedy čtyři roky nebudeme pobírat žádnou daňovou úlevu na manželku či na děti. Je prosím možné, nějakým způsobem daňovou úlevu získat ? Například zaměstnáním manželky na dohodu jako administrativní pomoc.

Naši zaměstnanci uplatňují odpočet daňového zvýhodnění na své děti do 26 let, studující na vysoké škole. Za které měsíce mají zaměstnanci nárok na odpočet daňového zvýhodnění za tyto děti? Jedná se mi o tyto případy: 1) Studující dítě při ukončení bakalářského studia nesložilo státní zkoušku v řádném termínu v 6/15, opravnou zkoušku bude skládat v 9/15. Toto dítě zároveň pracuje na DPP s příjmem do 10 000 Kč hrubého měsíčně, tudíž není zdravotně ani soc. pojištěné. Můžu zaměstnankyni ponechat odpočet na toto dítě i za 6,7,8,9 měsíc r. 2015 a případně i v dalších měsících, za předpokladu, že dítě úspěšně v 9/15 složí státní zkoušku a nadále bude pokračovat v magisterském studiu? 2) Studující dítě při ukončení bakalářského studia úspěšně složilo státní zkoušku v 6/15. Toto dítě je přihlášeno k dalšímu magisterskému studiu, ale zda bylo přijato k tomuto studiu (tudíž i potvrzení školy o tomto studiu) bude vědět až v 8/15 případně až 9/15. Toto dítě zároveň pracuje na základě prac. smlouvy, tudíž je zdravotně i soc. pojištěno. Mám matce tohoto dítěte dát slevu na studující dítě naposledy ve mzdách za 6/15 a následně pak až v měsíci, kdy dítě doloží potvrzením školy, že bylo přijato k dalšímu studiu? Někde jsem se dočetla, že v tomto případě je nárok na daňové zvýhodnění i 3 měsíce následující po ukončení bakalářského studia, pokud další studium bylo zahájeno v nejbližším možném termínu. Znamenalo by to tedy, že by zaměstnankyně měla tento odpočet na dítě za 1-6/2015 a pak 9-12/2015 (v případě potvrzení školy o zápisu do studia v průběhu 9/15) a v rámci ročního zúčtování daně by mohla uplatnit odpočet na toto dítě za celý rok 2015, nebo pouze za 10 měsíců s vyloučením července a srpna 2015?

Zaměstnanec požádal o roční zúčtování daně, to bylo v březnové mzdě provedeno. 7. 4. přišel zaměstnanec s tím, že si uvědomil, že jeho příjmy z pronájmu nemovitostí v roce 2014 vlastně přesáhly 6 000 Kč a měl si tudíž podat daňové přiznání sám. Jaký by měl být nyní správný postup k nápravě u zaměstnance a zaměstnavatele?

Veřejná obchodní společnost má zpřístupněnu datovou schránku a podává veškerá daňová přiznání elektronicky. Jednotliví společníci v. o. s. podávají přiznání k DP jako fyzické osoby a nemají jednotlivě svou zpřístupněnou datovou schránku. Je jejich povinností také podávat daňové přiznání elektronicky a zřídit si vlastní datovou schránku anebo mají povinnost podat daňové přiznání prostřednictvím datové schránky uvedené veřejné obchodní společnosti? Pokud ano, jak postupovat v případě, že daňové přiznání podali v papírové formě?

V průběhu roku 2014 k nám nastoupila zaměstnankyně, které při rozvázání pracovního poměru v předchozím zaměstnání bylo vyplaceno odstupné, a v tomto měsíci byla odvedená solidární daň. Tato zaměstnankyně nyní u nás zažádala o roční zúčtování daně. Její celkový příjem za rok 2014 nepřekročil MVZ - 1 245 216 Kč. Zohlední se mi nějak tato solidární daň při ročním zúčtování ? Běžně od základu daně odečtu odečitatelné položky, částku zaokrouhlím a vypočtu z ní 15-ní daň, odečtu slevu na poplatníka, daň. zvýhodnění na děti a úhrn sražených záloh ze závislé činnosti, čímž vypočítám přeplatek na dani. V daňovém přiznání v ř. 59 je sice řádek pro solidární daň, ale já její výši neznám a domnívám se, že se vyplňuje jen v případě překročení ročního MVZ. Znamená to tedy, že při výpočtu ročního vyúčtování této zaměstnankyně postupují obvyklým způsobem, jako kdyby neměla solidární daň strženou a výpočtem se jí tato daň vrátí?

Na základě pachtovní smlouvy z 1. 1. 2014, činí roční pachtovné za propachtované pozemky cca 8 000 Kč. Jedná se o příjem podle § 9 nebo 10? V případě § 9 - je možné použít 30% paušální výdaje?

Fyzická osoba zaměstnána na HPP, živnostenský list na vedlejší činnost, z podnikání má v r. 2014 příjem cca 8 000 Kč, má povinnost podat DPFO?

Jsem spolupracující osoba manžela (používá paušální výdaje), který na mě převádí část svých příjmů a výdajů (dílčí základ daně cca 300 000 Kč). Zároveň mám své podnikání (účetnické práce), kde uplatňuji paušál (dílčí základ daně cca 20 000 Kč). Mohu si uplatnit bonus na děti, když nemám žádné jiné příjmy? Na webu finanční zprávy jsem četla rozklad (z 26. 6. 2013) s návrhem Koordinačního výboru, kde tyto 2 dílčí základy daně rozdělují a doporučují posuzovat zvlášť, tzn. že bych nárok měla (dílčí ZD z mého podnikání je menší než 50 % z celkového ZD vč. příjmů od hlavní osoby). Ale na konci je poznámka, že GFŘ s tímto návrhem nesouhlasí a celý případ je uzavřen s rozporem. Místní FÚ mi to také neuznal a doporučuje použít skutečné výdaje (ty nemám žádné), abych si mohla děti uplatnit.