Otázky a odpovědi - strana 53

Zletilé plně invalidní dítě žije se zaměstnancem ve společné domácnosti. Může si zaměstnanec uplatnit v daňovém přiznání nákup rehabilitačního přístroje pro toto dítě - jako dar? V případě že ano, co musí splňovat doklad, kterým toto uplatňuje? Na koho musí být doklad vystaven - na zaměstnance nebo dítě? Co dalšího je třeba doložit?

Společnost najala několik dodavatelů fyzických osob - kontraktorů, kteří pro firmu pracují na základě smlouvy o dílo. V souvislosti s výkonem nasmlouvaných činností kontraktoři cestují, účastní se konferencí apod. Náklady na tyto cesty či konference (letenky, ubytování, doprava) hradí za kontraktory přímo naše společnost, aby se snížila administrativa s přefakturováním. Argumentujeme tím, že náklady by stejně kontraktoři zahrnuli do své faktury, takže dopad do nákladů naší společnosti je stejný. Je tento postup správný nebo nese nějaká rizika na straně společnosti či kontraktorů? Někteří kontraktoři jsou plátci DPH.

Student má uzavřenou dohodu o provedení práce od 4/2017 do konce roku 2017 s výší příjmu do 10.000 Kč každý měsíc (9 měsíců * 10.000 Kč), podepsal prohlášení k dani, tudíž uplatňuje slevu na dani na poplatníka a na studenta. Přitom má sjednanou druhou dohodu o provedení práce od 10/2017 do konce roku 2017 (3 měsíce * 10.000 Kč), zde nebude uplatňovat daňové slevy. Pokud bude mít příjmy do 10.000 Kč bude odvádět srážkovou daň, odvádět ZP, SP nebude. Pokud podá daňové přiznání za rok 2017 vrátí se mu srážková daň nazpět? Daňové přiznání za rok 2017: tzn. úhrn příjmy tzn. základ daně 120.000 Kč daň 18.000 Kč před slevami - 24840-4020=0 daň, odvedená srážková daň 10/2017 až 12/2017 = 4500 Kč. Bude  4.500 Kč srážkové daně vráceno?

Starobní důchodce od ledna do září 2017 byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti, u které podepsal prohlášení k dani za období 1-9/2017. Od října do prosince bude pracovat na dohodu o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč za měsíc. Jak má postupovat z hlediska odvodu daně? Jaká je pro něj optimální varianta zdanění příjmu?

Zaměstnanec má čtyři děti (narozené 1999, 2001, 2008 a 2016). První dítě již dovršilo 18 let, k 31. 8. 2017 ukončilo studium a nyní je samostatně výdělečně činné. Jak dále uplatňovat daňové zvýhodnění? Do teď jsme uplatňovali: za 1. dítě (nar. 1999) 13 404 Kč, za 2. dítě (nar. 2001) 19 404 Kč a za 3. a 4. (nar. 2008, 2016 ) za každé 24 204 Kč. Celkem 1/12 daňového zvýhodnění činila 6 768 Kč. Po ukončení studia nám ve mzdovém a personálním programu vychází 1/12 zvýhodnění 5 651 Kč. Je to ponížené o zvýhodnění za první dítě. Můžeme to takto uplatňovat do 31. 12. 2017 a od nového roku bude jako 1. dítě bráno to, které se narodilo 2001, 2. dítě nar. 2008 a 3. dítě 2016?

Společnost se sídlem na Slovensku uzavře pracovní smlouvu s fyzickou osobou (slovenským daňovým rezidentem) na dobu určitou na časové období od 1. 4. 2017 do 31. 12. 2018, přičemž předmětem činnosti je pracovní činnost výhradně na území České republiky, a to za účelem shromažďování informací pro svého slovenského zaměstnavatele (tj. je zde předpoklad, že slovenské společnosti nevznikne na území ČR stálá provozovna ve smyslu zákona o daních z příjmů a zároveň předpokládáme, že fyzická osoba bude po celou dobu klasifikována jako slovenský daňový rezident).  1) Jakým způsobem má dojít ke zdanění odměny této fyzické osobě v časovém období od počátku uzavření zmíněné pracovní smlouvy? Je nutné s ohledem na objektivní fakt, že pracovní smlouva je uzavřena na dobu delší než 183 dní již z odměny za první měsíc provést odvod daně ze závislé činnosti? Nebo pro období nepřesahující v úhrnu 183 dnů je odměna fyzické osoby zdaněna jen na území druhého smluvního státu (zde tedy Slovenska) a až po uplynutí tohoto období bude odměna fyzické osoby předmětem zdanění v ČR? 2) Jaký subjekt je v pozici plátce daně z příjmů v daném případě?

Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit vždy jeden rodič. Platí toto i v případě, že žijí rodiče ve společné domácnosti v ČR a každý má příjmy v jiné zemi? Konkrétně: otec uplatňuje dítě v práci v Německu (jediný jeho příjem), takže matka v ČR již uplatnit nemůže?

Pokud zaměstnáme na dohodu o provedení práce Slovenku, která se v ČR zdržuje většinu roku za účelem studia, má nárok na slevu na dani, anebo na ni pohlížíme jako na nerezidenta a odvádíme z dohody o provedení práce zálohovou daň? 

Do kdy můžeme u zaměstnance uplatnit daňové zvýhodnění na 20 leté dítě, když k ukončení studia dítěte došlo ke dni 25. 10. 2017, do září nebo ještě i celý říjen? Jednalo se o studium na vysoké škole, pokračování studia po maturitě. Student zjistil, že mu škola nevyhovuje a studium z tohoto důvodu ukončil. Nyní si hledá práci.

Mám klientku, která má u tří zaměstnavatelů dohodu o provedení práce. Za rok 2017 bude mít příjmy na základě dohody o provedení práce v částce 69 000 Kč. Můžu jí uplatnit odpočitatelnou položku na 2 děti? 

Je věcný dar sestřenici v hodnotě cca 300 000 Kč osvobozen od daně z příjmů, protože se jedná o dar příbuzné?

Pokud dojde ke smrti OSVČ, do kdy se podává přiznání k DPH a kdy se podává přiznání k dani z příjmů? Přiznání k dani z příjmů se podává za období od 1. 1. do 13. 10. (data smrti)? 

Má nárok náš zaměstnanec na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které studuje dálkově vysokou školu, ale zároveň je u nás také zaměstnáno na HPP? Pozn. Dítě dosáhlo věku 24 let, žije ve společné domácnosti s otcem a druhý rodič si daňové zvýhodnění na dítě neuplatňuje.

Je možné, aby byly na jednatelku společnosti vykázány náhrady z pracovní cesty, když je v současné chvíli na mateřské dovolené a není v pracovním poměru?

OSVČ zrušila soukromé životní pojištění, které uplatňovala jako odčitatelnou položku od ročního základu daně z příjmů fyzických osob do roku 2014. Pokud založí nové soukromé životní pojištění, musí v roce zrušení dodanit tuto odčitatelnou položku 10 let zpět? Jaký postih ji čeká v případě, že tuto položku nedodaní a FÚ případnou následnou kontrolou zjistí pochybení?

Které z údajů musíme povinně doplnit do Přílohy č. 1 k daňovému přiznání fyzické osoby, do oddílu č. 2 Doplňující údaje?

1) Musí zaměstnavatel od zaměstnance požadovat rozhodnutí o přiznání výsluhového příspěvku nebo starobního důchodu a každoročně jeho valorizovanou výši? Jestliže ano, tak z jakého důvodu? 2) Jaký je vztah výsluhového příspěvku a starobního důchodu k dani z příjmu FO? 3) Je povinností zaměstnavatele provést roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti na žádost zaměstnance v případě, kdy kromě příjmů ze zaměstnání, výsluhového příspěvku nebo starobního důchodu nemá jiné příjmy?

Když si český občan platil penzijní pojištění v Německu a v současné době mu je ročně vyplácena určitá část tohoto pojištění, musí podat v tuzemsku přiznání k dani z příjmů, kde tyto výnosy zdaní? Je případně tento výnos ošetřen ve Smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Německem?

V a. s. jsou 2 akcionáři se stejným počtem akcií a stejnou jmenovitou hodnotou. Když si dělí příjem ze zisku, sráží 15% daň a odvádí na účet 7720-77621761/0710. Je to tak v pořádku? Tento příjem již nevstupuje do jejich přiznání fyzických osob na konci roku, když byl sražen srážkovou daní, je to tak v pořádku? 

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnat ukrajinského zaměstnance s trvalým pobytem na ČR, žije a pracoval by v ČR, ale jeho děti žijí stále na Ukrajině. Jak je to s uplatňováním daňových zvýhodnění tohoto zaměstnance v případě, že děti nežijí ani nemají trvalý pobyt v ČR?