Otázky a odpovědi - strana 54

Dítě, které zakončilo základní školu v ČR, po letních prázdninách začalo studovat střední školu v zahraničí (v Americe). Teď mám od něj potvrzení o studiu (přeložený překlad), ale nemám právoplatné rozhodnutí MŠMT o tom, že studium na střední v zahraničí je postaveno na roveň studia v ČR. Naposledy jsem si na něj uplatnila daňové zvýhodnění za srpen. Nevím, jestli se smí uplatnit daňové zvýhodnění na základě potvrzení o studiu (září a další měsíce), protože to rozhodnutí MŠMT budu mít až v lednu 2018. Pokud nesmím, měla jsem právo uplatnit si daňové zvýhodnění během letních prázdnin?

Rodičům byly na základě rozhodnutí soudu svěřeny čtyři děti do společné péče. Rodiče se rozhodli, že si každý nechá v domácnosti dvě děti. Jak určit a kdo určuje pořadí dítěte pro uplatnění daňového zvýhodnění? Je správné určení pořadí dětí u jednoho manžela 1, 2 a u druhého 3, 3 nebo u každého z nich 1, 2 a 1, 2? 

Podnikatel - OSVČ trvale bydlící v ČR - provádí služby (strojní technik) na území ČR i v Německu. Letos možná poprvé překročí práce v Německu více než 183 dnů. Jezdí pracovat do Německa např. na 1-2 měsíce s tím, že na víkendy dojíždí do bydliště v ČR. Pak pracuje 1 měsíc v ČR a znovu pracuje v Německu. Jak se správně počítá překročení 183 dnů, když dojíždí domů. Pokud 183 dnů překročí, jak se postupuje u OSVČ ke zdanění. POdává DP v ČR i v Německu nebo v ČR jen oznámení, že daní v Německu. V ČR používá OSVČ paušál. Nebylo by výhodnější si zřídit živnostenský list i na území Německa? 

Může profi sportovec provozovat svoji "práci" pod živností a tím pádem uplatňovat 60% paušál, nebo musí svoji činnost provozovat jako "svobodné povolání" a uplatňovat pouze 40% paušál? A podle jakého zákona se to řídí? A druhý dotaz, který se k tomu vztahuje: První rok platí odvody ze sociálního a zdravotního pojištění jako z minima a následně se vypočítává dle výkazů podle příjmů za předcházející rok (jako u začínajícího podnikatele)? 

Zaměstnanec žádá zaměstnavatele o vyplacení daňového bonusu na dítě. Po rozchodu rodičů dítě soudně přiznáno do péče matky. Po její smrti předběžným opatřením svěřeno do péče prarodičů ze strany matky. Otec se soudně domáhá svěření dítěte do své péče. V červnu letošního roku změnil synovi trvalé bydliště a základní školu a tím prokazuje, že se synem sdílí společně hospodařící domácnost, ovšem rozhodnutí soudu o svěření syna do své výhradní péče stále nemá. Z titulu společně hospodařící domácnosti a skutečné péče o syna se domáhá vyplacení bonusu na dítě. Odkdy má zaměstnanec nárok na daňový bonus na dítě?

Kam student VŠ s vlastním IČO zařadí příjem z dohod o provedení práce? Je společníkem ve společnosti (bez právní subjektivity). 

Prosíme o radu v následující situaci. Zaměstnanec z Ukrajiny, daňový nerezident, jehož pracovní povolení je vydáno na dobu 3 měsíců, u nás podepsal prohlášení poplatka k dani z příjmů. Můžeme mu poskytnou slevu na dani na poplatníka ve výši 2 070 Kč měsíčně, jestliže má ČR s Ukrajinou podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění? Domníváme se, že to možné je, ale rádi bychom měli jistotu. 

V domácnosti žije rozvedená žena s druhem. Z prvního manželství má žena 2 děti, společně druhem mají další dvě. Dosud uplatňoval druh na společné děti - pořadí 1. a 2. a žena na dvě děti z předchozího manželství v pořadí 3. Nyní žena nepracuje, nemá žádný příjem. Z toho důvodu nyní uplatňuje zvýhodnění na obě nezletilé děti ze 3. pořadí její matka, tj. babička všech 4 dětí. Uvede-li a podepíše-li babička v daňovém prohlášení, že všechny děti jsou vyživovány v její společně hospodařící domácnosti (pomáhá jim) a uvede všechny děti v prohlášení, budou mít děti pořadí "převzaté", tj. 3.?

Malé s. r. o., daňová povinnost k 31. 03. 2015 ve výši 100 000 Kč. Daňové přiznání podáno, přílohou DPPO je předpis záloha na další období v měsících 06. 2016 + 09. 2016 + 12. 2016 + 03. 2017. Za rok 2016 podává DPPO již daňový poradce k 30. 06. 2017. Přílohou předpis záloh na měsíce 09. 2017 + 12. 2017 + 03. 2018 + 06. 2018. Finanční úřad žádá výměrem doplatek zálohy k 15. 06. 2017 ve výši zálohy stanovené z roku 2015, tedy 25 000 Kč. Podle našeho názoru došlo k posunu 4 záloh z daňové povinnosti a tedy záloha k 15. 06. 2017 z roku 2015 je pátou zálohou a neměla by být. Po podání přiznání se zálohu ve výši 100 % ve 4 zálohách do stanovení další daňové povinnosti?

Občan žijící v Anglii, kde má i příjmy, vlastní v ČR byt, který pronajímá. Příjmy z tohoto pronájmu daní v ČR v § 9 ve výši 15 % daňové povinnost. Údajně musí v Anglii dodaňovat do výše 40 % celkových příjmů. Není to tak, že je v Anglii progresivní zdanění? Zná anglický zákon pojem spoluvlastnictví manželů nebo společné jmění manželů a pokud ano, je mezi těmito pojmy při zdanění příjmů rozdíl jako u nás (Při SJM zdaňuje příjmy z nájmu jen jeden z manželů).

Když si jednatel s. r. o. (jediný vlastník) zaplatí z firemního účtu letí dovolenou pro celou rodinu a celou částku zahrne jako nedaňový náklad, bude to účetně v pořádku? Nebo tato položka nemůže být vůbec z firemního účtu placená? Placené na firmu je to z důvodu cenové výhodnosti ubytování a letenek. Jedná se o větší částku cca 200 000 Kč.

Naše společnost se sídlem v ČR zamýšlí zaměstnat dva zaměstnance na Slovensku. Jedná se o slovenské občany, místo pracoviště těchto dvou zaměstnanců bude na Slovensku. Jejich pracovní náplní bude činnost obchodních zástupců, budou tedy jednat se zákazníky, domlouvat zakázky, následně řešit případné další činnosti s dodávkami příslušného zboží (poradenské služby, řešení případných reklamací, apod.). Tuto činnost budou provádět na Slovensku, budou s nimi uzavřeny pracovní smlouvy na dobu neurčitou. Jak budou u těchto zaměstnanců řešeny daně z příjmů ze závislé činnosti (budou podléhat tomuto zdanění v ČR a nebo v SR), jak to bude s jejich účastí v systémech sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění? Vzniknou v souvislosti s výše uvedenou činností obchodních zástupců na Slovensku nějaké daňové povinnosti české společnosti (zaměstnavateli), např. stálá provozovna? 

Syn zaměstnance skončil střední školu řádně vykonanou maturitní zkouškou, dále již ve studiu nepokračuje, v červenci a srpnu má pouze brigádu (na DPP) - nově na hlavní pracovní poměr bude zaměstnán až po prázdninách, může si zaměstnanec ještě uplatnit za červenec - srpen daňové zvýhodnění? I když DPP je sjednána na celý rok, ale na brigádu chodí, dle potřeby, rozhodně ne každodenně? 

Fyzická osoba-OSVČ měla v roce 2016 příjmy v ČR (1-6) a v EU (7-12). Daňové přiznání podává v ČR. K příjmům v ČR a z EU uplatní paušální výdaje. Zahraniční příjmy a výdaje zahrne do přehledu pro zdravotní a sociální pojištění. V období od 7 do 12/2016 neplatila zálohy na ZP a SP. Počet měsíců, v nichž pro OSVČ platí minimální vyměřovací základ pro ZP je 6 nebo 12? Ve vztahu k OSSZ je SVČ v zahraničí považována za hlavní nebo vedlejší? 

Zaměstnanec předložil mzdové účetní Potvrzení o příjmech za rok 2014. Jednalo se o příjem člena zastupitelstva. Mzdová účetní provedla zaměstnanci roční zúčtování zálohové daně z příjmů, do kterého zahrnula kromě příjmu z pracovního poměru také příjem z funkce zastupitele na základě předloženého Potvrzení o příjmech. Jak by měl správně postupovat zaměstnavatel a jak zaměstnanec při nápravě této chyby? Lze očekávat ze strany finančního úřadu nějaké sankce?

Fyzická osoba podnikatel, měla do 7/2016 příjmy v ČR. Od 8/2016 podniká v Anglii, kde bylo podáno daňové přiznání, ve kterém byly zdaněny pouze příjmy na území EU. Otázka: V ČR budu za rok 2016 podávat daňové přiznání, do kterého budou zahrnuty příjmy z ČR i Anglie. Mohu uplatnit k příjmům ze zahraničí paušální výdaje ve výši 60 %, jako u příjmů z ČR? 

Dcera zaměstnance studovala na vysoké škole od 1. 8. 2016 do 15. 3. 2017, studium bylo ukončeno na žádost studentky, a také přišel dopis z vysoké školy, že se studium ukončuje k 15. 3. 2017. Poté si podala přihlášku na jinou vysokou školu, kde byla přijata. Zaměstnanec přinesl potvrzení z vysoké školy, kde je datum vystavení potvrzení 30. 5. 2017 s textem, že je studentkou prezenční formy studia v zimním semestru akademického roku 2017/2018. Za jaké měsíce v roce 2017 má zaměstnanec nárok na daňové zvýhodnění na dítě?

Podnikatel měl příjmy ze své podnikatelské činnosti (realitní činnost), které uvedl v § 7. Kromě toho má vlastní les a příjmy z tohoto lesa uvedl do § 10. Dále do § 10 uvedl prodej býka. Ale údajně dle požadavku SZIF (nebo nějakého podobného úřadu) se musel právě kvůli tomu býkovi nechat registrovat jako SHR. Finanční úřad nyní toto přiznání rozporuje a tvrdí, že by jak příjem z prodeje býka, ale i příjem z prodeje dřeva měl mít uveden v § 7. Jednou prý má registraci jako SHR a tím se není o čem bavit. Že příjem z prodeje býka je nahodilý, ale že právě kvůli tomu je registrován, bych ještě s obtížemi dokázal pochopit, že by tento příjem spadal do § 7. Ale příjem z vlastního lesa zařadit do § 7 se mi zdá nesprávný. Lze někde najít řádnou zákonnou oporu pro tvrzení správce daně, tedy pro to, že tyto dva příjmy jsou příjmy z podnikání? Mně osobně to přijde jako nezákonné. 

Do zaměstnání nastoupila matka s dcerou, dcera studuje vyšší odbornou školu individual (stále studuje i běhěm HPP), obě pracují na hlavní pracovní poměr, může si dcera uplatnit slevu na studenta a matka daňové zvýhodnění na dítě?

V případě, že zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele prohlášení poplatníka a uplatňuje slevu na dani, může ji uplatnit jak u DPP, tak u hlavního pracovního poměru? Příjmy z obou má ve stejném měsíci.