Otázky a odpovědi - strana 56

Je evidovanou tržbou převod mezi pokladnami? Pokladna A vydá hotovost do hlavní pokladny B. Je tento příjem v pokladně B evidovanou tržbou? Příjem za poměrnou část stravenky od zaměstnanců, kterou platí hotově do pokladny je nebo není evidovanou tržbou? 

Pokud zaměstnanec nastoupil př. 1. 8. na HPP, podepsal prohlášení a žádá o provedení ročního zúčtování, je správné uplatnit mu celou slevu na poplatníka + ev. další (na děti, školkovné...) v plné výši (žádné jiné zaměstnání neměl vůbec, byl "doma")? Zaměstnanec nastoupil př. 1. 8. na HPP, podepsal prohlášení, žádá o roční zúčtování, ale měl ještě jinde DPČ, DPP. Roční zúčtování se mu neprovede, protože měl i další příjmy? 

Manželé dostali v roce 2016 darem nemovitost od paní, o kterou se denně starají (uklízí jí, vozí ji do nemocnice, nakupují, každé ráno a večer po práci obstarávají jídlo). V katastru je nemovitost zapsána na obě jména, stejně tak v darovací smlouvě (včetně věcného břemenena dožití této paní v nemovitosti). Nejsou s ní v žádném příbuzenském stavu. Nemají s ní stejné bydliště. Paní bydlí o 4 ulice dál. Domníváme se, že tato péče, i když by paní prohlásila, že se takto o ni starají, není považována jako sdílení domácnosti. A nelze tedy tento bezúplatný příjem osvobodit. Půjde tedy o bezúplatný příjem zdaňovaný v § 10. Dle znaleckého posudku činí hodnota darované nemovitosti 6 000 000 Kč. Jde o nabytí v rámci SJM. Musí se zdanit polovinou u každého z manželů? Oba budou mít za rok 2016 již jen příjem dle § 6 a dostali Potvrzení o zdanitelných příjmech od zaměstnavatele. Nebo někde zákon stanoví, že se musí zdanit jen u jednoho z manželů, tak jako u příjmů z pronájmu dle § 9?

Počítá se přeplatek z ročního vyúčtování daně za minulý rok do vlastního příjmu manželky pro možnost uplatnění slevy na manželku? Manželka měla za rok 2016 hrubý příjem 67 800 Kč a přeplatek na dani za rok 2015 ve výši 8 820 Kč. 

Zaměstnavatel provádí výpočet daně a daňového zvýhodnění pro zaměstnance jen v případě, že zaměstnanec dodá potvrzení od předchozích zaměstnavatelů (podepsané prohlášení) s tím, že tak z časového hlediska pokryje celý rok. a) Pokud byl část roku v evidenci ÚP - přinese potvrzení, že tam byl evidován, a ostatní měsíce doplní jiným zaměstnavatelem, můžu mu udělat zúčtování, nebo si musí podat daňové přiznání? b) Pokud má jeden měsíc v roce zkrátka volno, nikde nepracuje, jinak závislá činnost, musí podat sám daňové přiznání. Může uplatnit celou základní slevu na poplatníka - 12 měsíců? 

POdnikatel-OSVČ byl v době leden až březen 2016 zaměstnán, živnost byla vedlejším příjmem. Od 1. 4. 2016 byl veden na úřadu práce (ukončil podnikání a pracovní poměr). První tři měsíce uplatnil slevu na dvě děti (daňový bonus) u zaměstnavatele. Nyní zpracovává daňové přiznání, kde má 25 000 Kč příjem ze závislé činnosti a 35 000 Kč příjem (bez odpočtu výdajů) z podnikání. Má nárok na daňový bonus za tři měsíce 1. pokud uplatní výdaje % ? 2. pokud uplatní skutečné výdaje (činí 22 tis. Kč)? Pokud by měl příjem z podnikání pouze 30 000 (bez odpočtu výdajů) musel by daňový bonus vyplacený zaměstnavatelem vracet v plné výši?

Naše klientka, neplátce DPH, zahájila své podnikání otevřením svého svatebního salonu, kde půjčuje (a v omezeném množství i prodává) svatební šaty a související doplňky. Její syn, čs. občan, který žije asi 3 roky v Anglii, jí v prosinci 2016 dovezl a daroval čtvery svatební šaty (koupil je jako občan v Anglii, nemá žádné použitelné doklady, cena cca 50-100 000/ks), aby jí pomohl v rozjezdu salonu. Je tento dar mezi rodinnými příslušníky, kteří nemají společnou domácnost, předmětem daně z příjmů FO, popř. osvobozen? Předpokládáme, že v případě dalšího prodeje by klientka zdanila celou prodejní cenu, aniž by si mohla uplatnit nějaký výdaj. 

Poplatník má syna, který v červnu 2015 ukončil řádné studium v učebním oboru truhlář. V září 2015 nastoupil do ročního studia obor čalouník na témže učilišti. Potvrzení o návštěvě školy bylo vystaveno od 1. 9. 2015 do 30. 6. 2016.V červnu studium řádně ukončil. Během července a srpna 2016 neuzavřel nikde pracovní poměr ani dohodu o provedení práce. Od září 2016 se nahlásil na úřadu práce. Za červenec a srpen měl ovšem příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) příjem z příležitostných činností ve výši 29 000 Kč. Může otec uplatnit daňové zvýhodnění za červenec a srpen 2016? 

Kolik měsíců může studentka vysoké školy uplatnit slevu na studenta? Studentka vysoké školy - prezenční studium ukončila své studium v srpnu 2016, ale školu NEDOKONČILA. Další semestr nastoupila na úplně jinou školu od 1. ročníku a dálkově. Potvrzení o prezenčním studiu má od 1. 9. 2013 do 25. 8. 2016. Příjem na brigádách od ledna do září 2016 si vydělala 137 757 Kč. Od září nastoupila do trvalého pracovního poměru (při kterém studuje dálkově) a její příjem do 31. 12. 2016 byl 107 374 Kč - celkem tedy za rok 2016 je příjem 245 131 Kč. Věk studentky je 25 let. Může uplatnit slevu na studenta 8, nebo 6 měsíců, nebo vůbec ne? 

Pokud valná hromada v s. r. o. rozhodne o rozdělení zisku 1. 2., peníze si pošlou společníci 2. 2., do kdy nejpozději musí odvést srážkovou daň na účet finančního úřadu? 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Každý rok do 15. února provádíme zúčtování daně většině svých zaměstnanců. Od manželů, nebo manželek zaměstnanců, kteří u nás uplatňují daňové zvýhodnění na děti, požadujeme od jejich zaměstnavatele potvrzení, že daňové zvýhodnění na děti neuplatňují. Není nám však jasné, za jaké období to máme požadovat. Např. v letošním roce máme požadovat potvrzení, že neuplatnili slevu za rok 2016 a také potvrzení, že nebudou uplatňovat slevu v roce 2017? Tedy 2 potvrzení. Nebo stačí vždy jen jedno potvrzení, např. na začátku rok 2017, že nebudou uplatňovat slevu v roce 2017, ale to se může přece změnit. V případě, že je manžel nebo manželka našeho zaměstnavatele OSVČ, požadujeme čestné prohlášení. Prosím, je to tak v pořádku? Stejně tak musíme dodat manželům, případně manželkám našich zaměstnanců potvrzení, že jejich manžel, pracující u nás, neuplatňuje nárok na daňové zvýhodnění na děti u nás, ale opět nevím, jestli jim toto potvrzení máme vystavit na rok 2017 s datem např. 20. 1. 2017, nebo i za rok 2016, např. s datem 20. 1.2017? 

Musí prohlášení poplatníka ("růžový papír) podepsat nový zaměstnanec, potom musíme podat na finančním úřadu? Nebo stačí mít u sebe, a v novém roce taky podepíše zaměstnanec a zase nemusíme podat na finančnímu úřadu? 

Zaměstnanec - příjmy ze závislé činnost dle § 6 ZDP a dále - příjmy z podnikání dle § 7 ZDP, a dále příjmy z úroků z půjčky ze ZONKY (FO půjčuje např. 100 Kč - vráceno 100 Kč + úroky 10 Kč - poplatek 2 Kč ZONKY = základ 8 Kč - dle ZONKY by měly být příjmy zařazeny do § 10 ZDP. Je to tak? Pokud budou příjmy cca 10 Kč - budou osvobozeny do 30 000 Kč? FO podává daňové přiznání.

Zaměstnanec pobírá nemocenské dávky (pracovní úraz) od dubna 2016 do konce roku 2016. Při ročním zúčtování popř. v daňovém přiznání je sleva na poplatníka v celé výši 24 840 Kč nebo se uplatní pouze poměrná část?

Zaměstnankyně u nás má podepsáno prohlášení na DPP. Dále má u jiného zaměstnavatele HPP, ale u něj byla v roce 2016 na mateřské a teď na rodičovské. Za rok 2016 měla pouze příjmy od nás - na DPP se zálohovou daní. Musí zaměstnankyně podat přiznání, když má HPP u jiného zaměstnavatele, ale nyní od něj nemá příjmy, protože byla část roku na mateřské a další část na rodičovské dovolené?

Pro výpočet slevy je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním pojištěním (dle skupin zdravotního postižení). Definice výpočtu je uvedena v § 35 zákona o dani z příjmu, kde je také definováno, co se nezapočítává do celkového počtu hodin zaměstnance se zdravotním pojištěním. Vylučují se i neodpracované hodiny za prvních 14 dní nemocenské, která je hrazena dle zákona zaměstnavatelem?

Manželé - osoby spolupracující v § 13. Manžel rozděluje na manželku podíl příjmů a výdajů ve výši 50 %. Manželka má převzaté příjmy od manžela i své příjmy z vlastního podnikání. Dále je přerozděluje ve výši 30 % na své studující dítě. Dle § 13 odst. 4 písm. b) si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může si daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící ve společné domácnosti uplatnit manžel?

Zaměstnavatel sjednává se zaměstnanci jako místo výkonu práce území města Brna. Zaměstnanci jsou občas vysláni na nákup, vyřídit poštu apod., město však často neopustí. Jaké nároky zaměstnancům z tohoto plynou, resp. může zaměstnavatel proplácet například náhradu za použití osobního vozidla, a současně to považovat za osvobozený příjem na straně zaměstnance a daňový náklad na straně zaměstnavatele (podobně jako u pracovních cest)? Zaměstnanec by neměl nést náklady zaměstnavatele, zároveň se však nejedná o pracovní cestu...

Zaměstnankyně měla v roce 2016 nízké příjmy (celkem cca 20 000 Kč u více zaměstnavatelů na DPP), v jednom měsíci měla příjmy 5 000 Kč a v tom měsíci jí by také vyplacen měsíční bonus na 1 dítě ve výši 1 117 Kč. Zároveň v tomto roce odvedla u jednoho zaměstnavatele na DPP 822 Kč na srážkové dani. Může jí být v rámci daňového přiznání vráceno těch sražených 822 Kč? Má nárok na to, aby jí byl "zachován" tento jeden vyplacený měsíční bonus na dítě (když nesplnila podmínku roční výše příjmu) a vrácena daň? 

Student dovrší 1. 6. 2017 věk 26 let. Může si rodič uplatnit ještě za měsíc červen slevu na dani?