Otázky a odpovědi - strana 55

Počet vyhledaných dokumentů: 1185
Počet vyhledaných dokumentů: 1185
Poplatník pracuje v Rakousku, uplatňuje slevu na 2 děti. Přiznání vypracováno metodou zápočtu, vyplněná příloha č. 3. Jedná se mi o to, zda se do přílohy na řádek 323 vyplňuje daň uvedená v Lohnzettelu řádek 260 nebo musí být potvrzení z rakouského finančního úřadu a udává se daň označená jako Einkommensteuer, popřípadě ještě jiný údaj? 
Vydáno: 20. 06. 2017
Švýcarská mateřská společnost vyslala do české společnosti svého zaměstnance. Pracovní smlouvu bude mít tento švýcarský zaměstnanec nadále uzavřenu se švýcarskou společností, přičemž jeho pracovní náplní bude zejména dohled a koordinace stavebních prací souvisejících s výstavbou nové výrobní haly, kterou bude mít v majetku česká společnost, pomoc s implementací nové výroby v této výrobní hale, optimalizace nákladů a celkového cash flow české společnosti (tato činnost bude fyzicky probíhat na území ČR po dobu delší než 12 měsíců). Tento vyslaný švýcarský zaměstnanec bude nadále účasten systému sociálního pojištění ve Švýcarsku. V souvislosti s výše uvedeným bychom se rádi dotázali na tyto věci:   Švýcarská společnost bude z titulu vyslání svého zaměstnance požadovat po české společnosti úhradu mzdových nákladů tohoto zaměstnance s odůvodněním, že vyslaný zaměstnanec pracuje jen a pouze pro českou společnost. Jakým způsobem je vhodné nastavit tuto úhradu – např. na úrovni celkových výdajů, které švýcarská společnost tomuto zaměstnanci platí – čistá mzda + povinné odvody v oblasti zdravotního a sociálního pojištění a zálohy na daň? Švýcarský vyslaný zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno, že česká společnost mu bude platit ubytování v hotelu v místě, kde bude zaměstnanec plnit své pracovní povinnosti (prakticky bude zaměstnanec bydlet s rodinou v Brně, pracovní úkoly bude plnit v Ostravě, kde mu zároveň bude placen hotel) – může česká společnost náklady z titulu tohoto placeného ubytování uplatnit jako daňový náklad a zároveň uplatnit nárok na odpočet DPH? Nebo je vhodnější, aby tento náklad přeúčtovala švýcarské společnosti – pokud ano, bude muset přeúčtovat a uplatnit DPH na výstupu? Předpokládáme, že švýcarská společnost se bude muset v ČR registrovat jako plátce daně z příjmů a odvádět ze zúčtované mzdy svého zaměstnance zálohu na daň z příjmů fyzických osob? Vznikne švýcarské společnosti v ČR stálá provozovna z pohledu daně z příjmů?
Vydáno: 20. 06. 2017
Zaměstnankyně po rozvodu dostala děti do své péče, poté uzavřela dohodu se svým manželem, že po dobu jednoho roku bude dcera žít se svým otcem ve Švýcarsku. Má zaměstnankyně nárok na daňové zvýhodnění, pokud je dcera ve Švýcarsku se svým otcem?
Vydáno: 02. 06. 2017
Zaměstnanci bylo uznáno otcovství k 10. 5. 2017, dítě se narodilo 2. 4. 2016. Může si zaměstnanec podat dodatečné daňové přiznání, kde uplatní daňové zvýhodnění i v předešlých letech (2. 4. 2016 - 9. 5. 2017), kdy nebyl uznán otcem?
Vydáno: 02. 06. 2017
Zaměstnanec má s bývalou partnerkou dítě - dohodli se, že dcera bude 14 dní u matky a 14 dní u otce. Toto je domluva pouze mezi rodiči - u žádného soudu nebyli a nikdy nebyli manželé. Kdo má nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na dceru? Stačí doložit, že si matka neuplatňuje daňové zvýhodnění a mít podepsané prohlášení od otce, abych mu mohla dát do mzdy daňové zvýhodnění na vyživované dítě? Nebo jaký je správný postup?
Vydáno: 30. 05. 2017
Naše firma vyrobila čisticí stroj pro indického objednatele (firmu, PO). Tento stroj odeslala po dokončení do Indie s tím, že tam přijedou naši technici na předání stroje a technickou pomoc při zaškolení, zahájení činnosti stroje atp. Dle požadavků indické strany byl stroj fakturován zvlášť a následná služba našich techniků také zvlášť. Indická strana nám bez problémů zaplatila naši fakturu za stroj v plné výši, ale z faktury za práci techniků si srazila 20 %, které odvedla na indický FÚ (údajně dle jejich zákonů). Teď nám poslali oficiální dokument z jejich FÚ s vyčíslenou částkou sražené daně, ovšem v indických rupiích (fa byla v €), není tam uveden žádný kurz z € (i celková částka faktury je na dokumentu v rupiích). Rádi bychom se zeptali: 1. Můžeme tento dokument použít při výpočtu naší české daně z příjmů? 2. Pokud ano, bude se jednat o zápočet zaplacené daně na naši daňovou povinnost (postup výpočtu známe), nebo o vyloučení příjmů z této faktury za službu ze zdanění? 3. Jaký kurz máme použít pro bod 2 pro přepočet sražené daně (ta je v rupiích) nebo pro vyloučení celé faktury (ta je v €)? Kurz ČNB k 31. 12. 2016?
Vydáno: 04. 05. 2017
Zaměstnanec oznámil v zaměstnání, že jeho dcera má průkaz ZTP, a to i v minulých letech, ve kterých nebylo uplatněno daňové zvýhodnění ve výši ZTP, ale pouze zvýhodnění na dítě. Chtěl by podat dodatečné daňové přiznání, kde by zpětně uplatnil daňové zvýhodnění na ZTP dítěte. Zaměstnavatelem bylo prováděno roční zúčtování daně v minulých letech. Musí podat dodatečné daňové přiznání zaměstnanec nebo může opravit roční zúčtování zaměstnavatel? Při podání dodatečného přiznání musí uvést důvod? Musí se doložit opět všechny dokumenty, jako při řádném přiznání tzn. potvrzení o příjmech, potvrzení o životním pojištění atd.?
Vydáno: 27. 04. 2017
Má vliv na přehledy OSSZ a VZP u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci: 1) rezerva na likvidaci solárních panelů, 2) paušální výdaje na dopravu, 3) uplatnění ztráty minulých let?
Vydáno: 05. 04. 2017
Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele poloviční úvazek (pracovní smlouva) a dohodu o provedení práce do 10 000 Kč. Pro účely daně z příjmy se tyto dva příjmy vždy v rámci měsíce sčítají, je to tak? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Obojí pojištění se odvádí opravdu pouze z polovičního úvazku? Nenavyšuje se to o částky z dohody o provedení práce? 
Vydáno: 04. 04. 2017
OSVČ k 31. 5. 2016 přerušila živnost a odjela do Kanady, kde pracuje jako zaměstnanec a odvádí daň (má roční pracovní vízum). V ČR podává daňové přiznání za rok 2016. Musí být v daňovém přiznání v ČR nějak zohledněny příjmy z Kanady?
Vydáno: 31. 03. 2017
Občan české národnosti, trvale žijící v ČR v roce 2016 pracoval jako řidič, a to 9 měsíců v české firmě a 3 měsíce pro firmu německou. Každý rok podává samostatně daňové přiznání, ve kterém uplatňuje navíc úroky z hypotečního úvěru. Jak má za rok 2016 v daňovém přiznání vyúčtovat příjmy a z nich plynoucí daně z příjmu vyplacené z Německa? Zatím máme k dispozici jen výplatní pásky, kde souhrnný hrubý příjem je 7.170,26 EUR. Je možné tyto příjmy do daňového přiznání nezahrnovat? Jak by se v tom případě uplatnila základní sleva na poplatníka?
Vydáno: 30. 03. 2017
Po rodičích jsem zdědil nějaké pozemky. Z pronájmu těchto pozemků družstvem mám příjem asi 1 500 Kč za rok. Z pozemků odvádím daň z nemovitostí. Jsem povinen odvést daň z oněch 1.500 Kč, které získávám pronájmem pozemků?
Vydáno: 29. 03. 2017
Dobrý den, potřebovala bych si ujasnit, jak je to se srážkovou daní - setkávám se s různými odpověďmi a chtěla bych to samozřejmě mít správně. Za jakých podmínek mohu zahrnout v ročním zúčtování našemu zaměsntnanci srážkovou daň do RZD. Mám tady různé případy: 1) Celý rok máme brigádníka, který podepsal DPP a uplatňoval slevy - jeden měsíc nepřišel na brigádu k nám, ale do jiné firmy, kde daňovku nepodepsal a byla mu sražena srážková daň. Tento brigádník zažádal o RZD u nás ve firmě a dodal potvrzení o výši sražené srážkové daně. Mohu mu to zahrnout do ročního zúčtování, nebo pokud ví, že se mu to oplatí nechat si u nás vyjet POZP a zajít si na FU podat DP sám, kde si zahrne příjem z DPP u nás a zálohovou daň + z toho jednoho měsíce srážkovou z jiné brigády? 2) Během roku nastupoval k nám pan X a doložil, že byl na ÚP a jeden měsíc na brigádě, kde nepodepsal daňovku - donesl na doložení doby - potvrzení o evidenci ÚP + potvrzení o sražené srážkové dani. Mohu mu to zahrnout do RZD u nás - při nástupu podepsal daňové přiznání? Nebo platí podmínka, že pokud si bude chtít přiznat srážkovou daň, musí si podat sám DP a zaměstnavatel mu to zahrnout nemůže? Děkuji za objasnění, čtu všude různé případy a nejsem si jistá, za jakých podmínek můžeme zaměstnanci do RZD zahrnout příjmy sražené srážkovou daní. Máme spoustu zaměstnanců, kteří nastupují během roku - a také během roku měly DPP se srážkovou daní (nepodepsali).
Vydáno: 29. 03. 2017
Pomáhám naší zaměstnankyni s přiznáním. Zaměstnankyně je občanka ČR, na Slovensku jen pracovala v průběhu roku. Uplatnila jsem slovenské příjmy + české, a mám dvě otázky. Pokud zaměstnání mimo ČR trvalo během zdaňovacího období, ke kterému datu použiji kurz ČNB (přepočet)? Např. když skončila 28. 2. 2016, budete to k 28. 2. 2016, nebo 31. 12. 2016? Zároveň mi zaměstnankyně předložila ke snížení daňového základu životní pojistku, ale uzavřenou na Slovensku. Sdělila jsem jí, že toto nemůžu uznat, může být uznána jen tehdy, pokud bude převedena do ČR, řekla jsem jí to správně?  
Vydáno: 28. 03. 2017
Fyzická osoba, která se zabývala činností pojišťovacího zprostředkovatele, přerušila živnost od 1. 7. 2016. I když tuto činnost již neprovozuje, stále má příjmy z tzv. následných provizí z dříve uzavřených smluv. Jak tyto příjmy vykázat v přiznání k dani z příjmů? Mohu je zdanit podle § 10?
Vydáno: 27. 03. 2017
jednatelé společnosti s. r. o. jedou v létě do Ameriky jednat o možné investiční nabídce a pobyt se rozhodli spojit s dovolenou s dětmi. Jednání v Americe budou trvat cca 2 dny a dalších 18 dní bude pobyt - dovolená. Co je možné zahrnout do nákladů společnosti daňových a nedaňových? Jednatelé letí do New Yorku, kde budou probíhat jednání, zakoupili 4 letenky pouze tam. Po třech dnech v NY odletí na Kubu, kde budu zbytek pobytu a odsud poletí do Prahy. Je možné do daňových nákladů zahrnout 2 letenky do NY a i 2 letenky z Kuby nebo jejich poměrnou část? Ubytování v NY bude v hotelu i s dětmi, jak toto účtovat? Je potřeba pobyt rozdělit a do nákladů dát jen 2/4? Ještě se mi jedná i o zbytek dovolené, je možné ji zahrnout do nedaňových nákladů společnosti, tj. (letenky dětí + ubytování Kuba)? Vše bylo hrazeno z důvodu výhodnosti přes rezervační systémy z firemního účtu.
Vydáno: 27. 03. 2017
V naší společnosti (česká s. r. o.) pracuje jako řidič nákladního automobilu zaměstnanec - Bulhar. Vzhledem ke skutečnosti, že má trvalé bydliště v Bulharsku a žije zde i jeho rodina a děti, se domnívám, že je daňový nerezident ČR a je daňový rezident v Bulharsku (v ČR bydlení nemá, jezdí zde jen za prací). 1) Pokud nám tento zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka, může u nás uplatnit základní slevu na poplatníka? Budeme odvádět zálohovou daň - je to správně? 2) Má povinnosti podat po skončení roku daňové přiznání v ČR nebo v Bulharsku?
Vydáno: 24. 03. 2017
Jsme s. r. o. Náš zaměstnanec (žena nar. 1961) má životní pojištění, na které si přispívá sám ročně částku 12.000 Kč. Ve smlouvě je napsáno: "Smlouva se uzavírá k výročí dožití věku klienta 59 let 6 měsíců 12 dní. Tato smlouva splňuje podmínky zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmu." Na nás, jako zaměstnavateli, žádá o odpočet. Je možné mu toto poskytnout?
Vydáno: 23. 03. 2017
Podnikatelka má živnostenské oprávnění - psychologické poradenství a diagnostika. V roce 2016 vykazuje příjmy za práce psychologa. Může u těchto příjmů uplatňovat 60% výdajový paušál? Nebo jde o příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů dle § 7 odst. 1 písm. c)? 
Vydáno: 23. 03. 2017
Společník, který pobírá mzdu ze závislé činnosti dle § 6 a nemá jiné příjmy, zapůjčil společnosti prostředky na provoz firmy. Za zapůjčení mu firma vyplatila k 31. 12. úroky ve výši 3 000 Kč za rok. Je nutné tyto úroky zdanit?
Vydáno: 21. 03. 2017