Cestovní náhrady - strana 7

Zaměstnanec si pronajme osobní automobil od přítelkyně, používá ho při pracovních cestách. Může si uplatňovat náhradu za ujeté kilometry a průměrnou spotřebu, stejně jako by byl vlastníkem vozidla on?

Firma má zaměstnance, který vykonává velkou část práce od dob covid-19 z domova formou home office. Tento zaměstnanec používá firemní auto, se kterým jezdí operativně např. 1-2 týdně do provozovny jeho firmy do jiného města nebo jednou týdně k zákazníkům opět do jiného města. Auto většinou nechává zaparkované přes noc v místě bydliště, kde pracuje formou home office. Firma přemýšlí, jak má nastavit v pracovní smlouvě místo výkonu práce zaměstnance, aby mohly být všechny cesty mezi domovem zaměstnance, provozovnou i zákazníkem jako služební pro účely daně z příjmů zaměstnance i DPH. Je vhodné nastavení místo výkonu práce bydliště zaměstnance, kde vykonává home office? Nebo má nějaké (ne)výhody určit v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce i město provozovny firmy jako druhé místo výkonu práce?

Jednou z cestovních náhrad, které zaměstnanci příslušejí při pracovní cestě, je stravné, v případě zahraniční pracovní cesty (mimo území České republiky) zahraniční stravné. Jak známo, koncem každého kalendářního roku se ve Sbírce zákonů objeví vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví výše základních sazeb zahraničního stravného pro následující kalendářní rok a pro jednotlivé státy.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“), byl v novelizován zákonem č. 285/2020 Sb., kterým se kromě ZP mění i další související zákony. Jedním z důvodů této novely byla nutnost implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání zaměstnanců v rámci poskytování služeb. V první části textu se zmíním o upřesnění časových pásem ve vazbě na tuzemské i na zahraniční stravné. Ve druhé části se budeme zabývat závažnější problematikou, která se týká cestovních náhrad zaměstnanců zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, který je vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky. V příspěvku se budeme zabývat pouze změnami, které souvisejí s poskytováním cestovních náhrad zaměstnancům.

Zaměstnavatel má sídlo v Ostravě a zaměstnanci mají pro účely cestovních náhrad ve smlouvě místo výkonu Ostravu (mají konkrétní adresu). Může zaměstnanec, který bydlí ve Frýdku a jede vlakem na služební cestu do Prahy, mít lístek na vlak Frýdek - Praha a nechat si ho v cestovním příkazu proplatit a uvést zahájení služební cesty Frýdek? 

Vysílání agenturních zaměstnanců na pracovní cestu představuje téma, kterému byla a je odbornou veřejností věnována značná pozornost. Jde o problematiku stále aktuální, neboť v kontextu vysílání zaměstnanců v rámci nadnárodního poskytování služeb se jí dílčím způsobem dotýká také zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony, který nabyl dělenou účinnost dne 30. 7. 2020.

Pokud má zaměstnanec v dohodě o provedení práce sjednáno místo výkonu práce Česká republika, co uvádím do přílohy k Vyúčtování daně ze závislé činnosti pro finanční úřad? 

Společnost provozuje autodopravu. Chceme se zeptat, když mají řidiči ve smlouvě místo výkonu Karlovy Vary a vyjíždějí po celém území Karlovarského kraje, náleží jim proplacení cestovních náhrad (při práci nad 5 hodin mimo město)?

Někteří naši zaměstnanci mají uvedeno v dodatku pracovní smlouvy místo výkonu práce město S, pravidelné pracoviště pro cestovní náhrady je středisko P. Právě toto středisko P se bude rušit a zaměstnanci budou rozděleni do dvou různých měst, kde máme další pobočky (již zmíněné město S a nově jim bude nabídnuto město B). Pokud zaměstnanec nebude chtít vykonávat stejnou práci, jako na středisku P, ve městě B, je to důvod pro ukončení PP z organizačních důvodů s odstupným? 

Zaměstnanec odpracoval celou směnu (7-15:30) a po směně jel na služební cestu. Vrátil se až další den. Má první den nárok jak na stravenku, tak i na stravné? 

Společnost s r. o. má dva společníky - jednatele s uzavřenou smlouvou o výkonu funkce. Oba používají pro cestovní náhrady svá vlastní vozidla. Vozidlo společníka A má průměrnou spotřebu podle TP 6,7 l/100 km, zatímco vozidlo společníka B má průměrnou spotřebu 11,4 l/100 km. Je možné do smlouvy o výkonu funkce stanovit strop pro čerpání cestovních náhrad např. na 30 000 Kč měsíčně?

Ministerstvo financí předkládá vládě návrh daňových změn s navrhovanou účinností od roku 2021. Ze mzdové oblasti tento balíček obsahuje zavedení stravenkového paušálu. Zaměstnavatelé budou moci vedle závodního stravování a stravenek...

Zaměstnanec (v mém případě jednatel, který má dle smlouvy nárok na cestovní náhrady stejně jako kdyby byl zaměstnanec) byl na pracovní cestě za účelem seznámení se s novým potenciálním produktem přímo ve výrobě a navázání obchodních kontaktů. Cestoval se skupinou několika obchodníků z jiných firem, cesta byla organizována z ČR jedním z obchodních partnerů, vzhledem k cílové zemi bylo vše takto bezpečnější. Organizátor cesty zajistil m.j. i celodenní stravování (snídaně, obědy i večeře - většinou v hotelu, kde byli ubytováni), které následně společně s ostatními náklady rozpočítal a vyfakturoval jednotlivým účastníkům. Můj dotaz směřuje k tomu zajištěnému stravování. Můžeme dát jeho hodnotu do daňově uznatelných nákladů, pokud pokrátíme denní stravné za tři poskytnutá "bezplatná" jídla? Uvažuji správně, že by to mohla být analogie k situaci, kdy cena stravy zaměstnance na školení je daňově uznatelná? Pokud ne, jak s tím správně naložit? 

Práce z domova se v současné době stala realitou, se kterou málokterý zaměstnavatel nebo zaměstnanec v takovém rozsahu počítal. Situace na trhu práce se tak v uplynulých měsících značně proměnila. ...

Společnost bude pořádat pro své zaměstnance teambuilding. Bude se jednat o pobyt na horské chatě od čtvrtečního rána do nedělního rána Povinná účast zaměstnanců je od čtvrtka do pátečního večera. Od pátečního večera do neděle je pobyt dobrovolný. Předpokládám, že pro společnost bude daňově účinným nákladem ubytování i stravování zaměstnanců do pátečního večera, dále také činnost lektora zajišťujícího teambuildingový program v tuto dobu a doprava. Je na stravování zaměstnanců (aby bylo daňově uznatelným nákladem) stanoven nějaký zákonný limit? Pobyt zaměstnanců na nepovinné části je pro společnost nedaňovým nákladem. Pro zaměstnance je nepovinný pobyt nepeněžním, plněním, které se musí přidanit ke mzdě, nebo je možné, do výše 20 0000 Kč, ho uznat jako nepeněžní příspěvek zaměstnanci na dovolenou? Večerní program (kouzelník, alkoholické nápoje apod.) jsou daňově neúčinným nákladem, i když se týká večeru s povinnou účastí? Zaměstnancům za pobyt na povinné části teambuildingu náleží mzda za hodiny, kdy by v práci pracovali (např. při 8hodinové pracovní době za 8 hodin) a za celou povinnou dobu teambuildingu cestovní náhrady - tedy stravné krácené o 75 % při celodenním stravování?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně, ve dnech 15. a 16. 11. 2019 – II. část 13. PROMLČENÍ PRÁVA ZAMĚSTNANCE NA USPOKOJENÍ NÁROKU NA CESTOVNÍ NÁHRADY Podle...

Zaměstnanec předložil dodatečně již po uzavřeném vyúčtování pracovní cesty (cestovního příkazu) doklad za úhradu výpůjčky auta na pracovní cestě v zahraničí. Jaký je správný postup? Proplatíme doklad pokladnou samostatně (pokud je již cestovní příkaz vyúčtován) nebo musíme otevřít vyúčtování cestovního příkazu? Jak tedy postupovat i při přepočtu měny? Pokud budeme proplácet doklad samostatně, použijeme kurz z původního vyúčtování cestovního příkazu, kdy byl použit kurz ze dne vyplacení zálohy nebo lze použít kurz ze dne vystavení dokladu za vypůjčené auto? 

Firma zaměstnává stavbyvedoucího, který pracuje v kanceláři i na stavbě. Na stravenku má nárok v případě, že je v kanceláři déle než 3 hodiny a zároveň nevznikne nárok na stravné při pracovní cestě (déle než 5 hodin). V kanceláři je 2 hodiny, odjede na stavbu, kde je 4 hodiny a znovu se vrátí do kanceláře, kde je do konce pracovní směny. Lze hodiny strávené v kanceláři sčítat pro nárok na stravenku?

Prosím o vyjasnění, zda do kolonky místo výkonu v příloze č. 1 se uvádí skutečné - faktické místo výkonu práce zaměstnance, když má ve smlouvě sice uvedené dvě místa - Unhošť, Kladno - ale skutečně pracuje jen v Unhošti, tak se má uvést Unhošť? Sídlo společnosti je v Kladně, společnost má ještě provozovnu i v Unhošti. A dále dohody o provedení práce - místo výkonu práce v dohodě Unhošť. Sídlo společnosti je v Kladně. Uvádí se místo výkonu, nebo sídlo společnosti, nebo místo pobytu zaměstnance? Pokud uvedu sídlo, nebo místo pobytu, tak to vlastně nemá nic společného s místem výkonu práce. 

Společnost s. r. o. bude zavádět program pro zpracování cestovních příkazů. Zaměstnanci (obchodníci cestující velmi často po světě, mají minimálně 10 pracovních cest měsíčně) budou v průběhu měsíce vkládat do programu sami své pracovní cesty a účtenky z pracovních cest, každý zaměstnanec má firemní platební kartou s uvedením svého jména a zaměstnavatele, 90 % cestovních výdajů hradí touto firemní kartou, ale vždy jsou mu dopláceny diety přepočtené na CZK (nikdy se nevyplácí záloha, za vyplacenou zálohu se považuje poskytnutí platební karty, zároveň ale zaměstnanci nikdy přes platební kartou nevybírají hotovost). Jednou měsíčně výkaz uzavřou a měsíční výkaz bude automaticky zaúčtován do účetnictví a bude jim vyplacen doplatek, tj. náklady které nebyly hrazeny firemní platební kartou. Problémem programu je, že může být použit pouze jeden kurs pro všechno, tj. v tomto kursu bude výkaz účtován a ze stejného bude vznikat doplatek zaměstnanci. Program nabízí pevný kurs nebo denní kurs Čnb nebo ECB. Rozhodně nejde používat kurs ze dne zahájení cesty nebo vyplacení zálohy, není v silách zaměstnanců v množství cest a dokladů toto po nich požadovat. Je možné používat denní kurs? Myslím, že v rámci možností by to bylo nejlepší řešení. Tento program bude fungovat cca v 20 zemích, nikde s denním kursem nemají problém.