Cestovní náhrady - strana 6

Směna našich zaměstnanců trvá 8 a půl hodiny. Je běžnou praxí, že po odpracování 5 nebo 6 hodin jsou vysláni zaměstnavatelem a odjíždějí na pracovní cestu v délce trvání více 12 hodin. Mají zaměstnanci v těchto případech nárok na stravenkový paušál a zároveň na stravné?

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady, tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Pracovník odpracuje v jednom dni směnu od 7-15:30 hod., v 16 hod. nastoupí na pracovní cestu, která trvá do dalšího dne. Je možno mu poskytnout za odpracovanou směnu stravenkový paušál (stravenku) a za dobu, kdy byl na pracovní cestě (delší než 5 hod) stravné? Prosím o uvedení příkladů, kdy má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál (stravenku) a stravné v jeden den. 

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Srdečně Vás zveme na webinář s oblíbeným lektorem na pracovněprávní problematiku JUDr. Dominikem Brůhou. Lektor Vám představí právní úpravu práce z domova a její limity pro využití v praxi a...

Je daňově uznatelné občerstvení jednatele na pracovní cestě, pokud má v jednatelské smlouvě stanoveny cestovní náhrady do výše stanovené pro zaměstnance. Cestovní náhrady si nevyúčtovává, dodává pouze doklady za občerstvení (cca 45 000 Kč ročně). 

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

V pracovních smlouvách máme uvedeno místo výkonu Kladno a Středočeský kraj. Pravidelné pracoviště nemáme sjednáno - sídlo firmy je Kladno. Když zaměstnanec pojede vykonávat práci v rámci Středočeského kraje, má nárok na stravné?

Zaměstnanec dostal zálohu 100 EUR 10. 1. 2021. Na pracovní cestu nastoupil 11. 1. a vrátil se 14. 1. Má nárok na 135 EUR za zahraniční stravné. Směrnicí jsme si stanovili jako den uskutečnění účetního případu den, kdy se vrátí ze služební cesty. Vyúčtování služební cesty tedy vyúčtuji kurzem ze dne 14. 1. 2021, tj. 26,19 * 135 = 3535,65 bude zaúčtováno na MD 512/D 333, ale jakým kurzem zúčtuji zálohu v účetnictví? Kurzem ze dne poskytnutí zálohy nebo kurzem vyúčtování? 

Zaměstnanec, který vykoná pracovní cestu (případně cestu mimo pravidelné pracoviště), má nárok na cestovní náhrady. Jednotlivé druhy cestovních náhrad jsou vymezeny v ustanovení § 156 zákona č. 262/2006 Sb. (dále též „ZP“ nebo „zákoník práce“). Jedná se o náhradu jízdních výdajů, stravného, výdajů za ubytování a nutných vedlejších výdajů.

Od 1. ledna 2021 je účinná druhá část novely zákoníku práce. První vlna změn, která nabyla účinnosti už v červenci 2020, přinášela úpravy např. v doručování listin – letošní změny...

Ve sbírce zákonů byla zveřejněna vyhláška MPSV č. 589/2020 Sb., která stanoví výši tuzemských cestovních náhrad a stravného pro rok 2021. Sazba základní náhrady za použití vlastního vozidla na 1...

Je možné sjednat více pravidelných pracovišť pro účely cestovních náhrad, např. Jablonec a Liberec s tím, že bude specifikováno, ve kterých dnech v týdnu bude pro zaměstnance rozhodující to které pravidelné pracoviště (např. pondělí a úterý Jablonec a zbývající pracovní dny Liberec? Dva dny pracuje doma a tři dny dojíždí na firmy. 

Sněmovna na 78. schůzi jednala o daňovém balíčku a schválila ho v senátní podobě. Co to tedy znamená? Zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmů fyzických osob 15 % a...

Ráda bych si ujasnila, jaké místo výkonu práce, resp. kód LAU, máme uvádět u zaměstnanců ve mzdovém systému pro účely různých povinných statistik či dokumentů. Zejména se mi jedná o zaměstnance, kteří mají v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce šiřeji než 1 obec. Např. mají uvedeno Zlínský a Jihomoravský kraj a pro účely cestovních náhrad je stanoveno Brno. Sídlo zaměstnavatele je v Praze. Pro účely přílohy č. 1 k Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti by mělo být jako místo výkonu práce v tomto případě uvedeno sídlo zaměstnavatele, tj. i kód LAU by byl uveden jako sídlo zaměstnavatele, tj. Prahu. Pro účely statistiky ISPV má být ovšem jako místo výkonu práce uvedeno místo sjednané pro účely cestovních náhrad (§ 34a ZP), tj. v tomto případě by bylo uvedeno město Brno.

Jsme spol. s r. o. S našimi zaměstnanci máme v pracovní smlouvě stanoveno jako místo výkonu práce konkrétní adresu naší provozovny (konkrétní ulice + konkrétní obec). Naše společnost aktuálně založila na Slovensku svoji pobočku, organizační složku. Tato organizační složka je již na Slovensku evidována v obchodním rejstříku, je zde zaevidována také k dani z přidané hodnoty. Plánujeme zde na Slovensku postavit admin. budovu, ve které bude sídlo této organizační složky. Z důvodu probíhající stavby a s tím spojených potřebných jednání s dodavateli, stavaři, atd. zvažujeme, že bychom jednoho našeho zaměstnance "české", společnosti (místo výkonu práce viz výše) vyslali např. na dobu jednoho měsíce na Slovensko, aby zde prováděl kontrolu stavby, jednal s dodavateli, atd. Můžete tedy prosím zodpovědět níže uvedené dotazy? 1) Jak bude toto „vyslání“ na Slovensko posuzováno z pohledu cestovních náhrad? Jaké výše náhrad bude zaměstnanci přináležet? Jak budou posuzovány případné „cesty domů“ tohoto zaměstnance? Předpokládáme, že o víkendech bude tento zaměstnanec jezdit do České republiky za rodinou. 2) Ubytování – budou náklady s ubytováním na Slovensku standardně zahrnuty do daňových nákladů? Jak by prosím bylo ev. nahlíženo na situaci, kdyby na Slovensku zaměstnanec bydlel u svého známého, a neměl by tedy doklad o ubytování např. z hotelu? Nebylo by v tomto případě ev. zpochybněno jeho dočasné pracovní působení na Slovensku? 3) Jak by prosím mělo být ev. řešeno zdravotní a sociální pojištění po dobu výkonu práce na Slovensku? Bylo-by ev. třeba zaměstnance zde v České republice odhlásit na Slovensku dočasně přihlásit? 4) Bylo by ev. možné s tímto naším zaměstnancem uzavřít dočasný dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém bychom jako místo výkonu práce sjednali adresu naší org. složky na Slovensku? Není naším úmyslem zaměstnanci jakkoliv odpírat jeho zákonné "cestovní nároky". Bylo-li by však možné, rádi bychom tyto náklady optimalizovali. Z tohoto důvodu uvažujeme, jaké nákladové výhody by přinesl výše uvedený dodatek se změnou výkonu práce. Mohla bych prosím požádat o krátké shrnutí tohoto řešení?  

Existuje možnost, aby zaměstnavatel platil zaměstnanci cestovní náhrady za cestu z trvalého bydliště do sídla firmy?Zaměstnanec pracuje 2-3 dny doma a zbývající dny dojíždí pracovat do firmy. Je možné stanovit v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště zaměstnance jeho bydliště a pak mu platit cestovní náhrady?

Státní organizace budou moci svým zaměstnancům částečně hradit peněžní příspěvek na stravování z Fondu kulturních a sociálních potřeb. Počítá s tím návrh vyhlášky, kterou Ministerstvo financí předkládá Legislativní radě vlády....

Jak je dnes nutné prokazovat cestovní náhrady? Dříve byl tiskopis "Cestovní příkaz", kde se uváděly údaje o tom, kam se jede, proč, časy, dopravní prostředek a počítaly se podle toho cestovní náhrady. Jak je to dnes - musí být stále cestovní příkaz? Nebo by stačil údaj z elektronické docházky zaměstnance, kde by byl uveden čas, kdy odjel na služební cestu a čas kdy se ze služební cesty vrátil, podle toho by se stanovilo stravné v nejnižší zákonné výši a bylo by to takto dostačující pro obhájení nákladů na stravné jako daňově účinného nákladu zaměstnavatele? Pokud by to takto nestačilo, kde je napsáno, jak se musí cestovné prokazovat pro účely daně z příjmu zaměstnavatele, výpočet podle zákoníku práce nám je znám. 

Jsme s. r. o. a zaměstnancům poskytujeme stravenky. Část zaměstnanců nyní bude pracovat z domova. Je možné jim přesto poskytnout stravenky a náklady na ně budou pro firmu daňově uznatelné, když v interní směrnici budeme mít jasně staveno, že v případě práce na home office bude zaměstnanec povinen být dostupný pro komunikaci se spolupracovníky, dodavateli či zákazníky, a to v době od 8 do 13 hod. (zbytek pracovní doby si pak může rozvrhnout sám dle svým potřeb)? Nebo je nutné s nimi na tuto dobu sepisovat dohodu o home office? Po skončení nouzového stavu se totiž všichni opět vrátí normálně na pracoviště.