BOZP pro personalisty - strana 14

Na podzim roku 2017 jsme se dočkali změn v zákonech, ze kterých vychází činnost Státního úřadu inspekce práce. V časopisu PSK jsme k tématu již publikovali několik článků. Jedná...

Jsme česká dopravní firma, zabývající se mezinárodní kamionovou dopravou. Profesionální řidiči musí mít "profesní způsobilost řidiče", která je vyznačena v řidičském průkazu. Na jejím základě absolvují 35 hodin výuky. Ta je rozdělena do pěti pravidelných sedmihodinových lekcí a řidič musí každý rok absolvovat jedno školení. Přijali jsme do pracovního poměru řidiče - občana Slovenské republiky. Musí toto každoroční školení v CZ absolvovat, jestliže má trvalé bydliště v SK, má slovenský řidičský průkaz a Slovenský profesní průkaz a předložil "Osvědčení o pravidelném výcviku řidiče nákladní dopravy, platné do roku 2022? (absolvuje 35 hodin výcviku jedenkrát za 5 let). Dle našeho školitele k případnému českému školení na Slovensku při výměně profesního průkazu nebude přihlédnuto.

Pracovní úrazovost v ČR se každoročně vyznačuje rozdíly mezi případy, které se udály ženám a které se udály mužům. Rozdíly jsou patrné také mezi věkovými skupinami. Pracovní úrazy s pracovní neschopností nad 3 dny z datového zdroje SÚIP a ČBÚ byly rozděleny podle pohlaví a věku zraněné osoby. Vznikly tak pětileté věkové skupiny zvlášť pro muže a pro ženy. Počty zaměstnaných v národním hospodářství rozdělené podle pohlaví a věku jsou ze zdroje ČSÚ. Z těchto dat byla stanovena četnost těchto pracovních úrazů na 100 zaměstnaných v národním hospodářství.

Dne 1. 11. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, provedená zákonem č. 202/2017 Sb. V návaznosti na provedené změny v zákoně a doprovodných novelách některých zákonů, jichž se dotýká problematika posudkové péče a pracovnělékařských služeb dotýká (zejména zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a zákoník práce), byly provedeny i úpravy v prováděcím právním předpise tj. ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. byla provedena vyhláškou č. 436/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 15. 12. 2017, kdy byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

V čísle 7-8/2017 v článku Novinky z oblasti právních předpisů BOZP jsme informovali o právních předpisech, které vyšly v 1. pololetí roku 2017 a v roce předcházejícím. Přehled o tom, k jakým změnám v oblasti právních předpisů od té doby došlo, dává tento článek. Těsně před uzávěrkou letního čísla vyšel s účinností od 1. listopadu zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon“). Změny, které přinesla tato novela, byly avízované dlouho dopředu podobně jako změny v dlouho očekávané novele vyhlášky č. 79/2013 Sb., který vyšla pod číslem 436/2017 Sb. až 15. prosince s účinností od téhož data (dále jen „vyhláška“). Tyto dva předpisy zásadně změnily právní úpravu v oblasti poskytování pracovnělékařských služeb.

Úvod Do 31. 12. 2013, tedy do nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla výše náhrady za bolest stejně jako náhrady za ztížení společenského uplatnění coby dílčích...

Zaměstnavatelé dle ustanovení § 305 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vydávají vnitřní předpisy, kterými stanovují práva svých zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Zákoník práce nicméně zakazuje, aby vnitřní předpis ukládal zaměstnancům povinnosti nebo aby zkracoval jejich práva, která jsou stanovena zákoníkem práce.

Kdy má jít zaměstnanec na periodickou kontrolu při vykonávání nočních směn? Dříve platilo po roce, dnes po změně je to po dvou letech. V únoru 2018 by podle staré vyhlášky měl jít zaměstnanec znovu na kontrolu tj. po roce (byl na minulé prohlídce 2/2017), nebo má být prohlídka až příští rok - po dvou letech?

Dne 1. 11. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, provedená zákonem č. 202/2017 Sb. V návaznosti na provedené změny v zákoně a doprovodných novelách některých zákonů, jichž se dotýká problematika posudkové péče a pracovnělékařských služeb dotýká (zejména zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a zákoník práce), byly provedeny i úpravy v prováděcím právním předpise tj. ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. byla provedena vyhláškou č. 436/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 15. 12. 2017, kdy byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

Zákoník práce stanovuje zaměstnavateli povinnost zajišťovat na svých pracovištích a při provozovaných činnostech adekvátní úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví všech osob, které se s jeho vědomím pohybují po jeho pracovištích. Veškeré aktivity, které musí zaměstnavatel v tomto smyslu činit, nazýváme prevencí rizik.

Pracovnělékařské prohlídky - II. část V minulém čísle tohoto časopisu jsme v rámci seriálu o významných změnách v oblasti pracovnělékařských služeb začali rozebírat změny týkající se pracovnělékařských prohlídek. Konkrétně šlo...

Oproti letům minulým se vzdělávací proces dětí prodloužil. Dnešním absolventům základních škol tak bývá obvykle 15 let. Díky odkladům nástupu povinné školní docházky ale nejsou výjimkou ani absolventi šestnáctiletí. Z právního hlediska se tak už nejedná o děti, nýbrž o mladistvé, tedy osoby, které se již mohou zapojovat do pracovního procesu. Než ale dosáhnou plnoletosti, mají právo na zvláštní pracovní podmínky, které zahrnují také "nadstandardní" ochranu zdraví.

Od 1. 11. 2017 je účinná změna zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále také jen "ZSZS"), kterou se dílčím způsobem mění i podmínky poskytování pracovnělékařských služeb. Většinu změn si vynutila praxe, resp. problémy vznikající při aplikaci dosavadního znění zákona.

Mezinárodní korporace, do které v České republice patří 6 společností, hodlá převést zaměstnance, jejichž pracovní agenda představuje práci pro všechny zmíněné společnosti v ČR, z jedné společnosti do druhé. Každá ze společností je v ČR zapsána v obchodním rejstříku samostatně. Převedeným zaměstnancům tedy vznikne nový pracovní poměr u jiné společnosti dle OR. Musí tito zaměstnanci absolvovat novou vstupní pracovně lékařskou prohlídku, i když pracovní poměr u nové společnosti bude plynule navazovat na předchozí? Zmíněné společnosti mají téhož závodního lékaře.

S. r. o. - stavební společnost, provádí práce na stavbách po celé ČR, se sídlem v Přerově, s pracovní dobou od 7:00 -15:30 hodin. Jeho zaměstnanci - stavbyvedoucímu, se stal úraz - autonehoda v pondělí cca 6:40 hodin. Nehoda se stala při cestě do práce z jeho trvalého bydliště - Praha, do místa, kde vykonával praci stavbyvedoucího na stavbě - v Olomouci. V jeho pracovní smlouvě je uvedeno jako místo výkonu práce jeho trvalé bydliště tj. Praha. Autonehoda se stala s firemním automobilem. Na stavbu do Olomouce vyjížděl zaměstnanec vždy v pondělí ráno a byl zde až do pátku, kdy se vracel zpět do místa bydliště. Můžeme tento úraz hodnotit jako pracovní s odpovídajícím finančním vyrovnáním?

Vedle změn v zajištění pracovnělékařských služeb a lékařských posudků (o nich už bylo na stránkách tohoto časopisu pojednáno) došlo k významným změnám také v právní úpravě pracovnělékařských prohlídek. Na rozdíl od dvou výše uvedených oblastí jsou to změny, které přinese především novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče) - dále zpravidla jen „vyhláška“ nebo „prováděcí vyhláška“.

Kdy má jít zaměstnanec na periodickou prohlídku, pokud nastoupil a vstupní prohlídku měl v květnu 2014, v roce 2016 dovršil věk 50 let? Má tedy jít na prohlídku v 5/2018 - interval čtyři roky po dovršení věku 50 let? 

S. r. o., 5 zaměstnanců, dle kategorizace prací máme všechny zaměstnance v kategorii 1. Na prohlídky chodí každý ke svému praktickému lékaři. Musíme uzavírat od 1. 11. 2017 smlouvu na poskytování komplexních pracovnělékařských služeb s lékařem? 

Fenomén bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též „BOZP“) byl historicky vždy spjatý se základním vztahem zaměstnavatel - zaměstnanec. Vývoj společnosti a především trhu práce však donutil legislativce ke změně úhlu pohledu na celou problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví.

Zaměstnanec měl v 11/2016 pracovní úraz. Neschopnost trvá. Na základě posudku od závodního lékaře zaměstnanec nemůže vykonávat dosavadní pozici. Zaměstnavatel nabídl zaměstnanci jinou pracovní pozici. Mzdové podmínky jsou zachovány. Otázkou je, může zaměstnanec nabídnutou pozici odmítnout? Pokud ano, jak dále postupovat?