BOZP pro personalisty - strana 15

To rozhodnutí vydal Nejvyšší soud v roce 2009 a k nelibosti některých pojišťoven v něm dospěl k závěru, že za určitých okolností i úraz zaměstnance při tzv. teambuildingu může být považován za úraz pracovní a že za škodu jím způsobenou odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Teambuildingem rozuměl odvolací soud „intenzivní a záměrné (cílené) budování a rozvíjení pracovního potenciálu pracovních týmů“, při němž bývá kladen důraz na prohloubení motivace a vzájemné důvěry, na zlepšení výkonnosti a komunikace mezi členy pracovního kolektivu, na zlepšení týmové kreativity apod.

Novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen zkratka ZSZS), provedená zákonem č. 202/2017 Sb. s účinností od 1. listopadu 2017 významně změnila některá pravidla pro vydávání lékařských posudků v rámci pracovnělékařských služeb (dále též PLS). Dílčí upřesnění má přinést též novela prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Článek se v dalším zabývá zásadními změnami právní úpravy, nikoliv, až na výjimky, výkladem pravidel, která platí nadále beze změny a jichž se novela zákona netýká.

Vstupní a periodické lékařské prohlídky zaměstnanců jsou daňově uznatelné náklady, které zaměstnavatelé proplácejí zaměstnancům. Je daňově uznatelný náklad za výpis ze zdravotní dokumentace, který vyžadují závodní lékaři od předcházejícího lékaře při vstupní prohlídce?

Ve vzdělávání zaměstnanců se stále více uplatňují rozličné technické prostředky a nové přístupy, které v sobě nejčastěji spojuje e-learning. Ten byl zpočátku využíván zejména při doškolování manažerů z měkkých dovedností, nicméně dnes se hojně využívá i při specializovaném vzdělávání, jako je kupříkladu školení o BOZP. Ovšem jako každá věc, i e-learning má své světlé i stinné stránky, své výhody i nevýhody, své příznivce i odpůrce. V oblasti BOZP byl dlouho přijímán s jistou kontroverzí, která v loňském roce vyvrcholila vášnivou odbornou diskusí mezi výrobci e-kurzů a zastánci tradičních (prezenčních) forem vzdělávání v BOZP. Jelikož se k této záležitosti odmítl vyjádřit Státní úřad inspekce práce, zůstala řada otázek nezodpovězena. Coby nezávislá kompetentní autorita proto byl osloven náš znalecký ústav, který byl požádán o vypracování specializovaného znaleckého posudku.

Dne 12. 7. 2017 byl ve Sbírce zákonů pod číslem 202/2017 publikován zákon, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Jeho prostřednictvím dojde k poměrně významným změnám mj. v oblasti pracovnělékařských služeb. Protože účinnost zákona připadá na první den 4. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení ve Sbírce zákonů, stane se tak ke dni 1. 11. 2017.

Uzvařeli jsme s pracovníkem dohodu o provedení práce - úklid kanceláře, na 20 hodin měsíčně. Musí předložit doklad od lékaře potvrzující způsobilost vykonávat tuto práci?

Pokud je tedy práce na pile zařazena do druhé kategorie bez rizika a tato práce není ani uvedená jako práce riziková v jiných předpisech, tak nemusíme požadovat od zaměstnanců na DPP vstupní lékařskou prohlídku? 

Vzhledem k tomu, že nabyl účinnost od 1. 11. 2017 zákon č. 202/2017 Sb., mám dotaz k proplacení vstupní lékařské prohlídky. Musí zaměstnavatel hradit vstupní lékařskou prohlídku po uzavření pracovně právního vztahu vždy?

Jak často mají zaměstnanci absolvovat periodickou prohlídku, pokud vykonávají práce zařazené okresní hygienickou stanicí v kategorii 1 nebo 2 bez rizika? Jedná se ale i o práce na vysokozdvižném vozíku nebo obsluhu ručního jeřábu, zámečnické práce či obsluhu pily (což je druhá riziková kategorie). Mají mít tedy zaměstnanci prohlídky jednou za 5 let, jsou-li ve věku do 50 let, nebo jednou za 4 roky?

Právní věta Lehkomyslné jednání zaměstnance je samostatným důvodem pouze pro částečné zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele za újmu. Jedná se o případy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu...

Dle všeobecně známých požadavků právních předpisů musí mít zaměstnanci pro výkon jim přidělené pracovní činnosti potřebné schopnosti a zdravotní způsobilost. Pojmem "schopnosti" se poté uvažují odborné znalosti a praktické zkušenosti, které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům zajistit.

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu služebním autem mimo svoji obvyklou pracovní dobu. Pracuje Po - Pá, služební cesta se měla uskutečnit v sobotu. V sobotu zaměstnanec vyjel z určeného místa a měl do společnosti přivézt pracovní stroj. Vyjel ve čtyři hodiny ráno a po hodině cesty se stala vážná dopravní nehoda. Máme hodinu strávenou na služební cestě v autě vykazovat jako odpracovanou dobu? Tím pádem i tento den brát jako první pracovní den (neplacený) pro náhradu a ne až pondělí? Za jaké hodiny tedy správně určit náhradu na nemoc? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 - V. část 28. UZAVŘENÍ PRACOVNÍ SMLOUVY A ZDRAVOTNÍ NEZPŮSOBILOST K PRÁCI Na základě...

Zaměstnanci byla nařízena výstupní prohlídka při ukončení pracovního poměru, výdaje zaměstnance spojené s pracovnělékařskou službou nechce zaměstnanci proplatit, jak se má zaměstnanec bránit?

Může zaměstnavatel krátit bolestné v důsledku částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz, zapříčiněný např. nedbalostí zaměstnance?

Zaměstnanec (pedagog) má smlouvu na dobu určitou do 31. 8. 2017. Dne 2. 5. 2017 se zaměstnanci stal pracovní úraz a je v pracovní neschopnosti. V pracovní neschopnosti bude patrně do konce roku 2017. Má otázka zní, zda bude pracovní poměr ukončen k 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? Jak je to s náhradou za ztrátu na výdělku - bude vyplácena ke dni ukončení pracovního poměru, tj. 31. 8. 2017 nebo až ke dni ukončení nemocenské? 

Zaměstnanec, který pracuje na dohodu o pracovní činnosti (sjednanou prací je obchodní činnost, řízení vozidla v dohodě není uvedeno), vyjíždí z domova svým soukromým vozidlem do 3,5 t na různá místa včetně zahraničí, kde jedná s obchodními partnery. Jeho práce je zařazena do první kategorie. Je cesta zaměstnance na místo obchodního jednání cestou do zaměstnání nebo pracovní cestou (v souvislosti s případným úrazem) a má zaměstnavatel povinnost vyslat ho na pracovnělékařskou prohlídku?

Platí stáůe, že pokud zaměstnanec vykonává práci zařazenou v kategorii 1. - THP, tak může být prohlídka (vstupní, periodická i výstupní) provedena u obvodního lékaře zaměstnance? Máme sice i svého smluvního lékaře, ale pokud je to pro zaměstnance výhodnější (časově, místem bydliště) a jeho práce je v 1. kategorii, tak jde ke svému lékaři se žádankou od zaměstnavatele. Je to tak správné, nemusíme posílat úplně všechny zaměstnance jen ke smluvnímu lékaři, se kterým je pro společnost uzavřena smlouva o poskytování lékařských služeb? Děkuji a přeji hezký den

V situaci, kdy nelze identifikovaná a vyhodnocená rizika odstranit nebo dodatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen „OOPP”). Vedle OOPP poskytuje rovněž mycí, čisticí a dezinfekční prostředky, a to na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení chemickými látkami a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami též ochranné nápoje.

Pracovní prostředí, vykonávaná pracovní činnost a zdraví zaměstnanců spolu velice úzce souvisejí a navzájem se podmiňují. Pokud je zaměstnanec zdráv, umožňuje to jeho plné pracovní nasazení a podávání maximálního pracovního výkonu. Práce může být pro zaměstnance i zdrojem zdraví, jsou-li v rovnováze reálné možnosti zaměstnance s požadavky na jeho výkon a současně poskytuje-li mu práce duševní uspokojení. Naproti tomu, jsou-li zaměstnanci při práci vystavováni nežádoucím účinkům rizikových faktorů, může mít práce na jejich zdraví negativní vliv a v extrémních případech dokonce vyvolávat nemoci z povolání.